Depozitní certifikáty – Co jsou depozitní certifikáty a proč by vás měly zajímat?

Spoření a investování je v dnešní době nutnost a pokud právě čtete tento článek, nejspíše zastáváte stejný názor. Vzdělávat se a pracovat s penězi se jednoduše vyplácí a vaše já vám za to za deset, dvacet, třicet let určitě poděkuje.

V záplavě více či méně “sexy” investičních instrumentů dostupných na dnešním trhu se však ztratilo jedno aktivum, které lze v Česku považovat za již dávno vymřelý druh, avšak kupříkladu v USA jsou pro něj stále příhodné podmínky a daří se mu víc než kdy jindy. Řeč je o depozitních certifikátech, finančním instrumentu, jenž nese prvky jak spoření, tak investování.

Oč se jedná a proč by Vás to mělo zajímat? To se dozvíte v tomto stručném průvodci světem depozitních certifikátů.

Co jsou to depozitní certifikáty?

Depozitní certifikáty lze vnímat jako obdobu termínovaných vkladů. Jedná se o časově omezený cenný papír (obligaci), jehož emitentem je ve většině případů velká finanční instituce. Koupí depozitního certifikátu se klient zavazuje k tomu, že přenechá bance určitý finanční obnos na předem dohodnutou dobu a že za to dostane odměnu v podobě úroku připsaného k vložené částce.

Ve Spojených Státech se depozitní certifikáty stále těší velké popularitě – platí tam za bezpečnou, takřka bezrizikovou možnost investice/spoření. Vklady jsou navíc pojištěny nebo je ručitelem přímo stát. Z hlediska nabízených úroků lze možná trochu překvapivě narazit na významné rozdíly v nabídce různých institucí.

Platí zde pravidlo, že velké banky zpravidla nabízejí nezajímavý úrok, zatímco menší lokální finanční instituce a úvěrová družstva mohou nabídnout až pětinásobek průměrné sazby.

V České republice se tento finanční produkt řadí k nejméně populárním druhům aktiv. Dá se říct, že již zcela vymizel z trhu – aktuálně jej nenabízí žádná banka. Poslední emise depozitních certifikátů proběhla v roce 2001, kdy je vydala Raiffeisenbank a nechvalně známá Plzeňská banka.

Na tomto místě ještě stojí za to zmínit hlavní rozdíl mezi depozitními certifikáty a “obyčejnými” dluhopisy. Oba typy aktiv obecně platí za bezpečná, nicméně během období zvýšených úrokových sazeb mají depozitní certifikáty zpravidla vyšší výnos než dluhopisy, a naopak.

Čtyři hlavní rysy depozitních certifikátů

V rámci výběru vhodného depozitního certifikátu jsou ve hře čtyři hlavní faktory, které je nezbytné řádně zvážit. Po zakoupení tohoto finančního aktiva už na nich totiž nemůžete nic měnit. Za výběr vašich prostředků před uplynutím stanovené lhůty vám navíc hrozí tučné penále.

Emitent

Neboli finanční instituce, která depozitní certifikát vydává. Mělo by se jednat o zavedenou a finančně stabilní společnost, nicméně jak už jsme psali výše, v USA vám nejlepší nabídku dají menší instituce mimo mainstream. Banka/spořící družstvo vydávající certifikát také určuje veškeré podmínky – penále za předčasný výběr, termín splatnosti, úrok, jak bude vyplácen, zda bude reinvestován apod.

Úrok

Fixní úrok má tu výhodu, že dává investorovi přesnou představu o tom, kolik a v jakém čase vydělá. Banka jej nemůže měnit. Někdy jsou úroky připisovány k investované částce, čímž se postupně zvyšuje i vyplácený úrok. Nevýhoda zafixovaného úroku spočívá v absenci flexibility a nemožnosti pružně reagovat na měnící se tržní podmínky.

Vložená částka

Neboli váš vklad. Jistou nevýhodou depozitních certifikátů oproti např. spořícím účtům je skutečnost, že u těchto finančních instrumentů zpravidla musíte počítat s vyššími obnosy. Kromě toho s nimi po nějakou dobu nemůžete volně nakládat, chcete-li se vyhnout sankčním poplatkům.

Termín vyplacení

Délka platnosti depozitních certifikátů se pohybuje ve standardních mezích – 3, 6, 12, 18 měsíců a podobně. Zajímavostí je, že spousta nadstandardně úročených certifikátů má neobvyklou dobu trvání, např. 13 nebo 21 měsíců.

Výhody a nevýhody depozitních certifikátů

Depozitní certifikáty v USA obecně platí za jeden z nejbezpečnějších způsobů uložení finančních prostředků. Jsou proto vhodné pro investory s vyšší averzí k riziku. Nabízí zafixovaný úrok, jehož výhoda spočívá v tom, že zkrátka víte, do čeho jdete a co očekávat. Kromě toho nejsou vázané na jméno – jedná se o převoditelný typ cenného papíru, s nímž je možné volně obchodovat.

U některých certifikátů je k dispozici i funkce automatické obnovy, kdy se vám aktivum po vypršení platnosti automaticky obnoví a převede na nový termín. Další výhodou je možnost předčasného výběru vložených prostředků, nicméně slovo “výhoda” zde berte trochu s rezervou – je nutné počítat s penále, jehož tučnost se bude odvíjet od podmínek konkrétní finanční instituce.

Nákupní maniaci a maniačky, zpozorněte! Uzamčení volných finančních prostředků v depozitních certifikátech vás může ochránit před impulzivními nákupy nepotřebností a neuváženými investicemi.

Co se týče nevýhod, s ohledem na dnešní nabídku finančních a tržních aktiv zde patří zejména relativně nízké zhodnocení a absence flexibility, kterou investor pocítí zejména během turbulentních tržních období. V předchozím odstavci jsme také zmínili možné vysoké sankce za předčasný výběr vkladu. V neposlední řadě je zde potřeba vzít v potaz, že pro spoustu lidí je limitujícím faktorem nutnost sáhnout po vyšším finančním obnosu.

Závěrem

Když to shrneme, depozitní certifikáty (zejména ty v USA) lze vnímat jako něco mezi spořením a investováním. Nabízejí zpravidla vyšší úrok než klasické spořící účty nebo fondy peněžního trhu, ale z dlouhodobého hlediska výrazně pokulhávají za akciemi, ETF, dluhopisy apod.

Jsou vhodné zejména pro investory, kteří se straní rizika nebo investují vyšší částky a nevadí jim procentuálně nižší úrok. Zejména na americkém trhu platí, že nejlépe úročené depozitní certifikáty dosahují až pětinásobku tržního průměru – vyplatí se proto udělat si menší rešerši a seznámit se s nabídkami vícero bankovních i nebankovních finančních institucí.

Další zdroje informací

• Wikipedie (Depozitní certifikát)
• Lynx (Co je Americký depozitní certifikát (ADR)?)
• Investopedia (What Is a Certificate of Deposit (CD) and What Can It Do for You?)