Medián mzdy v ČR za 1. čtvrtletí 2021 roste ženám rychleji než mužům – Čím to odůvodňují ekonomové a jaký bude vývoj mezd ve 2. pol. roku?

Medián mezd vzrostl v 1. čtvrtletí 2021. Ženám rostly mzdy dokonce více než mužům. Jaké jsou u nás nyní mzdy a který ukazatel je vhodnější pro sledování mezd? V článku se podíváme také na mzdy dle jednotlivých krajů i sektorů. Pokud vás zajímají odhady ekonomů ohledně budoucího vývoje mezd, čtěte dále. 

Medián (50% kvantil) 

Medián mzdy můžeme považovat ze statistického hlediska za lepší ukazatel skutečných mezd v reálné ekonomice než průměr. Pro zjednodušení můžeme říci, že medián mzdy je prostřední hodnota mzdy, kdy 50 % mezd je nižších než medián a 50 % mezd je větších než medián. Je to hodnota přesně uprostřed a díky tomu poskytuje reálnější informaci o mzdách než průměr.

Průměrná mzda má nedostatek v tom, že velice vysoké mzdy malého počtu lidí zkreslí průměrnou mzdu směrem k vyšší hodnotě. Z toho potom vyplývá, že až 2/3 lidí mají nižší mzdu než je průměrná mzda. Jedná se o velikou nevýhodu ukazatele průměru.

Střední hodnota mezd, tedy medián mezd, vzrostl meziročně o 2,5 % na téměř 30 000 Kč. U mužů byl vyšší a činil 32 235 a u žen nižší 27 237 korun.

Ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý uvádí, že nejvyšší nárůsty mediánu byly u typicky ženských povolání. Jedná se zejména o zdravotní sestry, sestry v sociálních službách a učitele základních škol.

Došlo tedy k poklesu mzdového rozdílu mezi muži a ženami. Projevil se zde efekt toho, že ženy častěji pracovaly v zaměstnáních, které více nesly tíhu pandemie covid-19. Výsledkem byly vyšší nárůsty mezd u žen oproti mužům. Naopak u typicky mužských povolání (s výjimkou oblasti informačních technologií) byl nárůst mediánu nízký.

Průměrná mzda v 1. čtvrtletí

Průměrná mzda v České republice v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla nominálně o 3,2 % na hodnotu 35 285 korun. Ovšem je nutné zopakovat, že na průměrnou mzdu nedosáhnou 2/3 občanů, protože dochází ke zkreslení směrem k vyšší hodnotě z důvodu nadměrných příjmů několika málo lidí.

Lidé mají vyšší hrubou mzdu o 1089 Kč oproti roku 2020. Inflace byla v 1. čtvrtletí okolo 2 %, a tak reálně hrubá mzda vzrostla pouze o 1 %!

Vliv pandemie covid-19 na mzdy

Statistici uvádějí, že v 1. čtvrtletí v Česku kulminovala pandemie covid-19. Byly zde rozsáhlé karanténní opatření, ale dopad na trh práce byl menší, než se očekávalo. Zvýšení průměrné mzdy tak bylo podobné jako za celý loňský rok.

Statistiky za letošní 1. čtvrtletí velmi ovlivnilo snížení počtu zaměstnanců. Objem mezd vzrostl o 1,7 %, ale počet zaměstnanců se snížil o 1,4 %.

Mzdy podle krajů

Nejvyšší mzdy jsou v Praze, kde lidé měli průměrnou hrubou mzdu 44 432 Kč. Následuje Středočeský kraj s 35 296 Kč a Jihomoravský kraj s 34 540 Kč. Naopak nejnižší příjmy jsou v Karlovarském kraji s průměrnou hrubou mzdou 30 148 Kč. 

Co se týče dynamiky růstu mezd nejvyšší nárůst byl na Vysočině, naopak nejmenší nárůst byl v Plzeňském a Karlovarském kraji (o 1,8 %).

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Pomalejší růst průměrné mzdy a názory ekonomů

V 1. čtvrtletí 2021 došlo ke zpomalení růstu průměrné mzdy. Příčinou bylo zrušení superhrubé mzdy od začátku roku 2021, protože čisté výdělky lidem stouply i bez zvyšování hrubé mzdy. Další příčinou byla pandemie covid-19, jelikož mnoho lidí (především pečující o děti) pobíralo ošetřovné či náhradu mzdy. 

Ekonomové říkají, že zpomalení tempa růstu mezd je pouze dočasné. Analytik ČSOB Petr Dufek uvádí, že trh práce je pod tlakem nedostatku kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců, a proto lze předpokládat, že tlak na růst mezd v některých tržních odvětvích opět zesílí. Postupně by se měla vzpamatovávat i pandemií postižená odvětví, a proto by růst mezd měl opět mírně zrychlit. Žádný dramatický skok dle Dufka v letošním roce čekat nelze.

Hlavní ekonom Deloitte doplňuje, že s odezníváním pandemie a opětovným zrychlením růstu ekonomiky se otevře prostor také k rychlejšímu růstu mezd. Ostatně situaci na trhu práce pandemie zásadně nezměnila.

Dle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka byl mzdový vývoj v jednotlivých odvětvích různý. Rychlejší růst platů se týkal veřejného sektoru. Naopak růst mezd v tržních odvětvích byl na začátku roku 2021 utlumený. 

Mzdy dle sektorů

Dle vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitky Erhartové klesla průměrná hrubá nominální mzda v 1. čtvrtletí v sektoru kultury, zábavní a rekreační činnosti o 5,1 %. V ubytování, stravování a pohostinství o 2,6 %. Příčinou poklesu jsou zavřené podniky kvůli pandemii covid-19. 

Naopak nejvyšší nárůsty byly u prací s nemovitostmi o 12,2 % a ve zdravotnictví a sociální péči o 11,3 %.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek připisuje nárůst mezd v oblasti nemovitostí do souvislosti s realitní horečkou a zvyšováním cen domů a bytů díky čemuž měli realitní makléři vyšší provize a tím i vyšší mzdy. Mimořádné odměny ve zdravotnictví za práci během pandemie přispěly k nárůstu ve zdravotnictví a sociální péči.

Nejvyšší průměrná mzda je dlouhodobě v sektoru IT a komunikačních technologií, kde je vyšší než 66 000 korun. Dále následuje sektor peněžnictví a pojišťovnictví s průměrem zhruba 62 000 korun. Naopak nejméně berou lidé v oblasti ubytování, stravování a pohostinství a to méně než 20 000 korun.

Jaký bude vývoj mezd ve 2. čtvrtletí a v 2. polovině roku 2021?

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák uvádí, že ve 2. čtvrtletí dojde k silnému meziročnímu růstu průměrné mzdy. Příčinou budou mimořádné faktory jako velmi nízká statistická základna pro výpočet mezd a vyplácení mimořádných odměn ve zdravotnictví. Ovšem od 2. poloviny roku 2021 dojde k utlumení nárůstu mezd. S tímto názorem souhlasí také ekonom Komerční banky Martin Gurtler.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda předpovídá, že za celý rok vzrostou reálné mzdy o 2 % díky růstu platů ve veřejném sektoru. Dojde k tomu i přestože lidé v soukromé sféře si reálně trochu pohorší z důvodu vysoké inflace (vyšší než 2 %). Kupní síla tak lidem v soukromé sféře mírně klesne.