Eurostat neboli Statistický úřad Evropské unie vydal nyní článek, ve kterém informuje o inflaci v Evropské unii jako celku, ale také i v jednotlivých členských státech. Zajímá vás, kde je největší a naopak nejmenší inflace? Článek vám odpoví a přinese nejnovější inflační data, jak číselně v podobě grafu, tak i vizuálně v podobě mapy Evropy. Dále se dozvíte, jaké položky ve spotřebním koši rostou nejvíce a tudíž nejvíce táhnou evropskou inflaci směrem nahoru. V závěru článku se podíváme na odhady vývoje inflace v budoucích letech 2023 a 2024.
Inflace v Evropské unii atakuje hranici 11 %
Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 % se dostala na 10,9 % . Oznámil to statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 % je míra inflace pátá nejvyšší v Unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko.
Zjednodušeně můžeme říci, že v zemích východní Evropy je vyšší inflace než v západní Evropě. Vlivů může být více, ale dominantním faktorem jistě jsou nižší ceny ve státech východní Evropy, které se touto krizí více přiblíží k cenám v západní Evropě a vyšší závislost východních ekonomik na ruském plynu. Přehledné srovnání nabízí mapa Evropy níže, na které můžete pozorovat tmavší barvy v zemích východní Evropy signalizující vyšší inflaci.
Eurostat zároveň zpřesnil na 9,9 % zářijovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě před zhruba dvěma týdny odhadl na 10 %. V srpnu inflace v eurozóně činila 9,1 %. Ceny rostly výrazně rychleji než loni v září, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize. Tehdy činila míra inflace v celé sedmadvacítce unijních zemí 3,6 %, v 19 státech používajících společnou měnu pak 3,4 %.
V porovnání se srpnem vzrostla míra inflace ve dvaceti zemích EU, klesla v šesti státech a beze změny zůstala v Chorvatsku, uvedl Eurostat.
Nejvyšší inflace je v Estonsku, Litvě a Lotyšsku
Nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Estonsko (24,1 %), Litva (22,5 %) a Lotyšsko (22 %). Naopak nejnižší míru inflace měla letos v září Francie (6,2 %), Malta (7,4 %) a Finsko (8,4 %). Vyšší inflaci než Česko mělo ještě Maďarsko, kde se její hodnota druhý měsíc v řadě výrazně zvýšila, tentokrát o 2,1 procentního bodu na 20,7 %. Rovněž v Německu inflace vzrostla proti srpnu o 2,1 procentního bodu a dostala se na 10,9 %. Sloupcový graf od Eurostatu níže porovnává meziroční inflaci za září 2022 v jednotlivých zemí.
Maďarsko
Po pobaltských státech je nejvyšší inflace v Maďarsku. V září meziročně přesáhla 20 %. Růst cen se promítá prakticky do všeho, a přibývá tak lidí, kteří kvůli zdražování veřejně protestují. Úspory Maďarů jsou čím dál menší a protestující davy v ulicích větší. Nedávno demonstrovali za vyšší platy učitelé, které podpořili i studenti. Dosavadní přísliby vlády považují za příliš slabé. Národní měna je rekordně nízká vůči euru. Vláda už proto zkusila omezit ceny, typicky u potravin. Právě potraviny zdražily v průměru o 33 %, nejvíce sýr, mléčné výrobky a hlavně chléb.
Co nejvíce přispělo k inflaci v eurozóně?
V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly energie, a to podílem 4,19 procentního bodu.
Následovaly potraviny, alkohol a tabák (+2,47 bodu), služby (+1,80 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (+1,47 bodu). Souhrnnou tabulku můžete vidět níže.
Inflační výhledy pro roky 2022, 2023 a 2024
Letní prognóza České národní banky (ČNB) očekává, že inflace během podzimních měsíců vyšplhá k hodnotě 20 %, nad níž se zastaví. Následně začne v důsledku snížení kupní síly domácností a přísné měnové politiky klesat. Tento trend by měl v průběhu příštího roku ještě zesílit a v první polovině roku 2024 by se inflace měla přiblížit dvouprocentnímu cíli ČNB.
Dvouprocentní inflaci si za cíl stanovila také Evropská centrální banka (ECB). Současná míra inflace eurozóny je mu však velmi vzdálená.
Proto se ECB rozhodla v září zvýšit základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,25 %. Od zvýšení si ECB slibuje zejména snížení inflačních očekávání. S návratem k dvouprocentnímu inflačnímu cíli počítá rovněž v roce 2024.
Zda se prognózy naplní, závisí na faktorech, které je aktuálně těžké odhadnout, jako je cena ropy a zemního plynu. Záleží především na tom, jak dlouho bude pokračovat válka na Ukrajině.
Šéf pro investice společnosti Amundi Vincent Mortierr říká, že už jen prodloužení ruské ofenzivy v řádu měsíců bude znamenat evropskou stagflaci. V takovém případě bychom čelili kombinaci vysoké inflace, stagnace nebo poklesu ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti. V poslední době sílí obavy z ekonomické recese.
