Statistický úřad Evropské unie vydal nyní článek, ve kterém informuje o inflaci v Evropské unii jako celku, ale také i v jednotlivých členských státech. Zajímá vás, kde je největší a naopak nejmenší inflace? Článek vám odpoví a přinese nejnovější inflační data, jak číselně v podobě grafu, tak i vizuálně v podobě mapy Evropy. Dále se dozvíte, jaké položky ve spotřebním koši rostou nejvíce a tudíž nejvíce táhnou evropskou inflaci směrem nahoru. V závěru článku se podíváme na odhady vývoje inflace v budoucích letech 2023 a 2024.
Inflace v Evropské unii atakuje hranici 11 %
Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 % se dostala na 10,9 % . Oznámil to statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 % je míra inflace pátá nejvyšší v Unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko.
Zjednodušeně můžeme říci, že v zemích východní Evropy je vyšší inflace než v západní Evropě. Vlivů může být více, ale dominantním faktorem jistě jsou nižší ceny ve státech východní Evropy, které se touto krizí více přiblíží k cenám v západní Evropě a vyšší závislost východních ekonomik na ruském plynu. Přehledné srovnání nabízí mapa Evropy níže, na které můžete pozorovat tmavší barvy v zemích východní Evropy signalizující vyšší inflaci.
Zdroj: euronews.com
Inflace v Evropě
Eurostat zároveň zpřesnil na 9,9 % zářijovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě před zhruba dvěma týdny odhadl na 10 %. V srpnu inflace v eurozóně činila 9,1 %. Ceny rostly výrazně rychleji než loni v září, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize. Tehdy činila míra inflace v celé sedmadvacítce unijních zemí 3,6 %, v 19 státech používajících společnou měnu pak 3,4 %.
V porovnání se srpnem vzrostla míra inflace ve dvaceti zemích EU, klesla v šesti státech a beze změny zůstala v Chorvatsku, uvedl Eurostat.
Nejvyšší inflace je v Estonsku, Litvě a Lotyšsku
Nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Estonsko (24,1 %), Litva (22,5 %) a Lotyšsko (22 %). Naopak nejnižší míru inflace měla letos v září Francie (6,2 %), Malta (7,4 %) a Finsko (8,4 %). Vyšší inflaci než v Česku mělo ještě Maďarsko, kde se její hodnota druhý měsíc v řadě výrazně zvýšila, tentokrát o 2,1 procentního bodu na 20,7 %. Rovněž v Německu inflace vzrostla proti srpnu o 2,1 procentního bodu a dostala se na 10,9 %. Sloupcový graf od Eurostatu níže porovnává meziroční inflaci za září 2022 v jednotlivých zemí.
Zdroj: ec.europa.eu
Meziroční inflace září 2022
Maďarsko
Po pobaltských státech je nejvyšší inflace v Maďarsku. V září meziročně přesáhla 20 %. Růst cen se odráží prakticky ve všem, a přibývá tak lidí, kteří kvůli zdražování veřejně protestují. Úspory Maďarů jsou čím dál menší a protestující davy v ulicích větší. Nedávno demonstrovali za vyšší platy učitelé, které podpořili i studenti. Dosavadní přísliby vlády považují za příliš slabé. Národní měna je rekordně nízká vůči euru. Vláda už proto zkusila omezit ceny, typicky u potravin. Právě potraviny zdražily v průměru o 33 %, nejvíce sýr, mléčné výrobky a hlavně chléb.
Vystudovaný ekonom se zájmem o makroekonomické indikátory zejména úrokové sazby. Centrální banky prostřednictvím úrokových sazeb provádějí svou měnovou politiku, jejíž hlavním cílem je udržet stabilní míru inflace. A tento problém se v posledních letech snaží vyřešit centrální bankéři po celém světě.
Přemysl je přesvědčen, že výše úrokových sazeb ovlivňuje nejen míru inflace, ale i další ukazatele. Hledám a popisuji vzájemnou souvislost či korelaci mezi úrokovými sazbami a ostatními ekonomickými ukazateli. Snažím se čtenáře seznámit s tím, jak moc ovlivňují úrokové sazby každodenní život lidí po celém světě.
93 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.