Graf kurzu Nano
Kalkulačka: XNO to CZK
Informace o kryptoměně Nano
Kryptoměna XNO (dříve známá jako Raiblocks či NANO) je inovativní druh kryptoměny. Na rozdíl od Bitcoinu, který stojí na architektuře blockchainu, využívá NANO tzv. DAG (Directed Acyclic Graph).
Využítí DAG architektury má své plusy a mínusy. Mezi hlavní plusy patří rychlost a prakticky kompletní absence poplatků. Nevýhodou ale je, že decentralizace XNO sítě je na nižší úrovni.
XNO je přímou konkurencí Bitcoinu, protože podobně jako BTC cílí na vytvoření transakční sítě. To je taková síť, která je primárně určena k jednoduchým transakcím. Nezahrnuje vylepšení a nadstavbové funkce, jako jsou např. smart kontrakty, jimiž disponuje např. Ethereum.
Tým projektu byl tak nucen učinit kvůli světovým ISO standardům. Kryptoměna Nano chce konkurovat nejen Bitcoinu, ale i tradičním fiat měnám, za tímto účelem ale musí následovat světovou standardizaci v označování měn. Proto na začátek svého kódového označení zvolila písmeno X, což ji zbavuje veškerých vazeb k jakémukoliv státu.
DAG vs. Blockchain – Na čem Nano funguje?
XNO má stejný cíl jako Bitcoin a tak logicky muselo přinést klíčové výhody, které jej postaví do konkurenceschopné pozice. Konkurenční výhody sítě XNO mají svůj původ v její architektuře. Ideální porovnání je právě s Bitcoinem.
Bitcoin stojí na technologii blockchainu, kde těžaři za poplatek ověřují transakce uživatelů a skládají je do bloků. Za vytvoření bloku pak dostávají další odměny.
Tento způsob organizace transakcí se nazývá synchronní. Jedna transakce následuje druhou a vše probíhá na úrovni aktuálního bloku.
XNO neběží na blockchainu, ale na DAGu, jinými slovy orientovaném acyklickém grafu, a specificky se jedná o tzv. Block-Lattice architekturu. Ta umožňuje asynchronní potvrzování transakcí, které vede k podstatně vyšší rychlosti sítě. V podstatě to znamená, že každý uživatel má svůj vlastní blockchain, který aktualizuje podle odchozích a příchozích transakcí bez toho, aby musel čekat na konfirmaci od celé sítě (vizte vizualizaci).
XNO má tak dvě kritické výhody:
- Vysoká rychlost sítě díky své asynchronní nátuře.
- Kompletní absence poplatků.
Nejnovější verze sítě XNO umožňuje posílat transakce, které jsou potvrzeny průměrně za 0,2 sekundy. U Bitcoinu potvrzení transakce trvá zhruba 10 minut. V případě Bitcoinu se jedná o dobu, za kterou je vytvořen nový blok, tím je transakce v záznamu zapečetěna.
Propustnost sítě Nano
Bitcoin zvládá přibližně 7 transakcí za vteřinu, což je nedostačující počet pro moderní společnost. Tento problém architektura sítě XNO do jisté míry eliminuje.
Síť momentálně zvládá přibližně 100 transakcí za vteřinu a v proběhlých stress testech byla síť schopna dosáhnout až na hranici 1000 transakcí za vteřinu (TpS). Z hlediska propustnosti sítě tedy Nano nad Bitcoinem bez nadsázky vede.
Pokud si nyní říkáte, jak je možné, že ještě někdo používá BTC, když je tu XNO, tak pravděpodobně neznáte klíčový problém všech kryptoměn, který se nazývá Blockchain Trilemma.
Blockchain Trilemma aneb Proč je Nano málo decentralizované?
Blockchain trilemma je ústředním problémem všech kryptoměn. Ale co to znamená? Každá kryptoměna má tři klíčové vlastnosti. Jedná se o: bezpečnost, decentralizaci a škálovatelnost (jinými slovy propustnost).
Na obrázku výše můžete vidět vizualizaci blockchainového trilematu. Jedná se o jeden z největších problémů kryptoměn brzdících jejich rozsáhlejší adopci.
Kompromisy pramenícími z blockchainového trilematu trpí doslova každá kryptoměna.
Blockchainové trilema nám říká, že je (prozatím) nemožné dosáhnout maximální propustnosti, decentralizace a bezpečnosti zároveň. Vždy je nutné nějakou ze zmíněných vlastností opominout. Tedy když je síť vysoce bezpečná a decentralizovaná, je téměř předurčena k tomu, že bude pomalá, to má za následek vysoké poplatky. Typickým příkladem je např. Bitcoin nebo Ethereum se statisíci těžařů po celém světě.
Jiné kryptoměny preferující vysokou míru škálovatelnosti, jako je např. Solana, Cardano nebo Tron, jsou mnohem rychlejší a na provoz levnější. Trpí ale mnohem nižší decentralizací, což je v případě kryptoměn fundamentální problém. Taková návrhová řešení navíc mnohdy snižují i potenciální bezpečnost sítě, což je typické např. pro Solanu.
Delegated Proof of Stake
XNO můžeme zařadit do druhého zmiňovaného tábora. Je poměrně rychlé a relativně bezpečné, ale decentralizace sítě je na nízké úrovni. XNO totiž používá pro dosažení konsenzu v síti systém DPoS (Delegated Proof of Stake), který je znám pro svou limitaci decentralizace.
V systému DPoS se volí reprezentanti, kteří následně dohlíží na to, jestli participanti v síti dodržují pravidla. Pokud je nedodržují, tak mají reprezentanti právo odmítnout špatné transakce.
Rozdíl od Bitcoinu je takový, že účast na ověřování transakcí u Bitcoinu je umožněna úplně každému. U DPoS mohou být ověřovateli jen ti největší hráči.
Kritika kryptoměny Nano (XNO)
Pokud se již nějakou dobu v kryptoměnách pohybujete, tak vám jistě dojde, kde se nachází Achillovy paty tohoto projektu. Záměrně píši v množném čísle, protože jich XNO má více.
- Absence poplatků v síti: Je jasné, že čím levnější poplatky, tím je používání kryptoměny pro uživatele více motivující. Nulové poplatky jsou v tomto směru naprosto ideální. Protože se ale žádné poplatky neplatí, na provozu sítě ve skutečnosti nikdo nevydělává, alespoň ne přímo za ověřování transakcí. Proto k tomu běžný uživatel není motivován, což se např. o Ethereu či Bitcoinu říci nedá, kde se může stát těžařem a odměny dostávat pravidelně. Validovat transakce v síti Nano se ovšem může vyplatit velkým společnostem a zejména centralizovaným burzám. Přímých odměn se sice nedočkají, ale pokud budou uživatelé mince XNO obchodovat, zvýší se tím obchodovaný objem, z čehož burzy profitují. Tento přístup ještě více snižuje decentralizaci a moc nad sítí předává do rukou centralizovaných společností.
- Nízká decentralizace: V tomto směru navážeme na bod výše. Protože je Nano velmi dobře škálovatelné, jeho architektura by nemohla fungovat v praxi, pokud by byla silně rozdrobená. Svou pochybnou decentralizací se tak XNO od základní myšlenky kryptoměn odklání. Na obrázku níže je možné vidět, že velkou část sítě prakticky ovládá jen několik málo entit. Klíčové slovo v síti má tak Nadace NANO (Uzly nadace, NANO Vault, NANO Wallet) a Binance. Tyto dvě organizace společně ovládají téměř třetinu hlasovací síly.
Bitgrail Hack
Nano má za sebou také extrémně nepříjemnou epizodu s názvem Bitgrail. Bitgrail byla italská burza, která se specializovala právě na XNO (tehdy Raiblocks). Impementace XNO (tehdy ještě pod tickerem NANO) mincí byla v počátcích složitá a Nano tak bylo možné obchodovat na velmi málo burzách.
Jednou z nich byla právě burza Bitgrail, v jejíž kódové bázi se ovšem nacházela chyba a poté, co burza přišla o velkou část svých financí kvůli bugu, zkrachovala.
Majitelé mincí přišli přibližně o 17 milionů XNO (tehdy NANO). Velkou kritiku tehdy schytala také samotná Nadace Nano (Nano Foundation), která podporovala burzu jako jedno z nejlepších řešení pro nákup Nano.
Konkurence kryptoměny Nano (XNO)
Primární konkurenti sítě Nano jsou všechny transakční systémy. V první řadě se tedy jedná o Bitcoin. Klasickým konkurentem je také mince XRP (Ripple). Právě XRP je Nanu relativně podobný a jeho vysoká kapitalizace vzbuzuje naději, že i XNO by mohlo dosáhnout lepších výsledků.
DAGy na vzestupu
Mezi další konkurenty patří další projekty využívající DAG, přičemž asi nejznámějším takovým projektem je mince IOTA. IOTA podobně jako XNO také trpí absencí decentralizace, protože spoléhá na centrální prvek, kterým je software provozovaný nadací IOTA s názvem Coordinator.
Mezi novější konkurenty patří DAG projekty jako Hedera Hashgraph či Avalanche (AVAX), Taraxa (TARA) nebo Hathor (HTR). Mezi čistě transakční sítě se pak řadí např. Decred.
Shrnutí o kryptoměně Nano (XNO)
Nano přišlo s novou technologií a poměrně brzy odhalilo potenciál DAGu. Vzniklo již v roce 2015 pod původním názvem Railblocks. V té době bylo využití orientovaného acyklického grafu v kryptoměnách v počátcích a z toho později Nano těžilo jakožto jeden z mála funkčních DAG projektů.
V roce 2018 dosáhla cena Nano svého vrcholu 36 dolarů za minci. Dnes má mince hodnotu přibližně $0,87.
Role mince XNO v ekosystému je poměrně jasná. V první řadě XNO funguje jako jednotka hodnoty na síti a v druhé řadě pak funguje jako volební lístek, pomocí něhož mohou jeho držitelé hlasovat pro reprezentanty.
Jelikož se jedná o poměrně starší projekt, který v poslední době nepřišel s ničím průlomovým, jde to vidět i na chování ceny. V posledním velkém bullmarketu v roce 2021 byl hype kolem projektu Nano oproti jiným projektům velmi chabý. Nebudeme daleko od pravdy, pokud budeme tvrdit, že jiné projekty fungující na bázi DAGu ve vývoji Nano už předběhly. Aby se Nano dostalo zpět na výsluní, bude tým muset vyřešit jeho zásadní nedostatky, jimiž jsou v době psaní článku hlavně chabá decentralizace a podpora účasti velkých společností na úkor běžných uživatelů.
