Centrální bankéři v USA i Evropě šlápli na brzdu a giganti jako Volkswagen a Netflix počítají obří ztráty. Viděli jsme také pád čipového sektoru. Kde hledat bezpečí?
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Neradi čtete? Pusťte si tento článek v audioverzi jako podcast. Nový díl najdete každý týden na všech oblíbených streamovacích platformách.
Hezký den, vážení čtenáři!
Uplynulý týden se točil kolem jediné věty: Fed po více než třech letech zvedl sazby. Trhy to na první pohled přešly bez hysterie, pod povrchem se ale stalo něco nepříjemnějšího – výnosy dluhopisů se vyšplhaly k 5 % a energie dál zdražují.
A právě tohle rozhodne, kolik vaše portfolio vydělá v příštích měsících.
Co se dnes kromě jiného dozvíte:
A to samozřejmě není vše. Zajímá-li vás více, pak čtěte dále, protože rychlý týdenní přehled toho nejzajímavějšího je opět tu.
V posledních dnech jsme v našem akciovém portfoliu provedli hned tři nákupy za více než 100 tisíc korun. Nešlo přitom o tři stejné sázky – naopak jsme využili dvě velmi odlišné situace.
První nákup je výrazně rizikovější. Do jedné z nejméně známých společností, jaké jsme kdy drželi, jsme vložili téměř 50 000 Kč.
Firma už má fungující byznys a generuje hotovost, ale hlavní důvod nákupu leží před ní: několik konkrétních katalyzátorů může její produkci v optimistickém scénáři zvýšit až pětinásobně.
Právě u takto malé společnosti může několik událostí během pár let zásadně změnit její hodnotu. Potenciál je proto vysoký, ale otevřeně počítáme také s nadstandardním rizikem.
Druhý krok je téměř opačný. Jednu z dlouhodobě kvalitních pozic jsme prodali se ziskem přes 50 % a uvolněný kapitál spolu s dalšími penězi přesunuli do dvou stávajících investic.
Obě pozice navíc můžete na současných úrovních budovat pod naší průměrnou pořizovací cenou.
Ve středu udělala americká centrální banka to, co by jí ještě před rokem málokdo věřil: zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 3,75–4,00 %. Bylo to první zvýšení za více než tři roky.
Šéf Fedu Kevin Warsh navíc dal trhu najevo, že u jednoho kroku zůstat nemusí – v pátek ráno futures oceňovaly zhruba 90% pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb do prosincového zasedání a přibližně 55% šanci, že Fed sazby zvýší už 28. října.
Akciové indexy to překvapivě ustály:
Zaplatily za to cyklické a menší firmy:
Doprava, průmysl i cyklická spotřeba klesají už pátý týden v řadě, což se na akciových trzích jen tak nevidí.
Podstatné věci se ale odehrály na dluhopisech. Výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu skončil týden na 4,995 % a za poslední měsíc vyskočil o 27 bazických bodů.
Dvouletý výnos na 4,741 % se dostal na nové 52týdenní maximum a výnosová křivka se dál zplošťuje – rozdíl mezi dvouletým a desetiletým výnosem byl ve čtvrtek nejmenší od března 2025.
Investoři požadují za krátkodobé dluhopisy téměř stejný výnos jako za dlouhodobé, což obvykle odráží očekávání, že úrokové sazby zůstanou vyšší delší dobu.
V pátek dostal Netflix tvrdou ránu. Analytik banky Wells Fargo Steven Cahall snížil doporučení z “equal weight” na “underweight” a cílovou cenu srazil z 80 na 57 dolarů – tedy zhruba o čtvrtinu pod čtvrteční zavírací kurz. Akcie na to odpověděly poklesem o 5 %.
Cahall nestaví argument na účetnictví, ale na sledovanosti.
Do čtvrtečního zavření ztratil Netflix letos zhruba 20 %. Kdyby to takhle dopadlo, byl by to pro firmu nejhorší kalendářní rok od propadu o 51 % v roce 2022.
Wall Street s Cahallem přesto nesouhlasí: z 52 analytiků, kteří titul sledují, jich 38 stále doporučuje nákup.
Co si z toho vzít? Jeden downgrade fundament nemění. Čísla sledovanosti ale ano – u předplatitelského byznysu je čas strávený se službou tím, z čeho se odvozuje cenová síla.
Pokud klesá, dřív nebo později se to projeví v odchodu stávajících uživatelů.
O minulém víkendu zveřejnil Dario Amodei, šéf společnosti Anthropic, otevřený dopis o čtyřech tisících slovech s názvem “We Must Pace the Frontier”. Tvrdí v něm, že se umělá inteligence blíží k bodu, kdy ji lidé přestanou spolehlivě kontrolovat.
Podobně se ozvali i lidé z OpenAI a xAI. Poprvé v téhle vlně tak volání po zpomalení vývoje nepřišlo od regulátorů, ale od samotných tvůrců.
Trh to vzal jako prodejní signál.
Zbytek týdne si sektor většinu ztráty vzal zpět – v pátek polovodiče přidaly 2,21 % a do závěrečné seance šly jen mírně v mínusu.
Jenže tohle je nový typ rizika, se kterým se v modelech špatně počítá. Kapitálové výdaje na datová centra se opírají o předpoklad, že vývoj modelů poběží dál plným tempem.
Každý den, o který se vývoj zpomalí, je den, kdy se investovaný kapitál nevrací.
Evropa měla vlastní centrálně-bankovní událost. ECB zvýšila základní sazbu a její představitelé pak mluvili jestřábím tónem – lotyšský guvernér Mārtiņš Kazāks naznačil, že zářijové zvýšení nemusí být poslední.
Průzkum agentury Bloomberg mezi ekonomy počítá s tím, že finální krok přijde v prosinci.
Bank of England naopak ponechala sazbu na 3,75 % v poměru hlasů 6:3 a pozastavila prodeje státních dluhopisů až do dubna 2027.
Inflační data evropským akciím nepomohla:
Páteční seance byla v Evropě ošklivá. DAX 40 odepsal 1,6 %, italský FTSE MIB 1,6 % a francouzský CAC 40 1,5 %.
Nejvíc trpěly telekomunikace, automobilky a pojišťovny a jediné zelené sektory byly zdravotnictví a technologie. Evropským burzám v tomhle týdnu chyběl ten samý polštář, který zachraňoval Wall Street: velké technologické firmy.
V pátek poslal Volkswagen na trh varování, jaké se v Evropě často nevidí.
Firma oznámila, že její letošní provozní výsledek zatíží mimořádné vlivy v objemu zhruba 10 miliard eur, a zároveň snížila výhled provozní marže pro rok 2026 z původních 4 až 5,5 % na maximálně 1 %.
Dosud počítala se 4 až 5,5 %. Akcie na to zareagovaly poklesem o 5,6 %.
Jádrem problému je Porsche. Ze zmíněné částky připadá zhruba 6 miliard eur na odpis hodnoty luxusní značky, v níž Volkswagen drží 75 %.
Porsche schytalo kombinaci amerických cel a propadu poptávky po zahraničních prémiových vozech v Číně.
Samotné akcie Porsche v pátek odepsaly 3,3 %. Zbytek jednorázových nákladů tvoří rezervy na propouštění a slabý čínský trh.
Pro investora je tady podstatnější věc než samotné číslo. Odpis hodnoty není hotovostní položka, do peněžních toků se přímo nepropíše.
Co se ale propíše, je důvod, proč k němu došlo: Volkswagen právě formálně přiznal, že jeho střednědobé předpoklady o Porsche byly příliš optimistické. A to není jednorázová záležitost, ale nový výchozí bod.
Švýcarský potravinářský gigant Nestlé oznámil v pátek, že ruský stát převzal kontrolu nad jeho tamní podnikatelskou činností.
Akcie na to odpověděly poklesem o 2,4 % – na první pohled mírně, na společnost téhle velikosti a defenzivního profilu ale výrazně.
Reakce trhu byla svým způsobem racionální. Ruské tržby už dávno nebyly v ocenění Nestlé podstatnou položkou.
Podstatný je precedens: znárodnění zahraničního majetku se z teoretického rizika stalo v roce 2026 položkou, se kterou musí evropské konzumní firmy reálně počítat.
Defenzivní akcie se kupují kvůli předvídatelnosti. Když se ale do rovnice dostane geopolitika, předvídatelnost mizí – a s ní i valuační prémie, kterou za ni investoři platí. Tohle je téma, které v Evropě jen tak neskončí.
Pražské burze se v uplynulém týdnu vůbec nedařilo. Index PX klesl o 2,29 % na 2 721 bodů a jde o nejvýraznější týdenní pokles od konce dubna.
Burza zahájila týden ve ztrátě, kterou nabírala až do středy, ve čtvrtek směr obrátila a v pátek veškeré čtvrteční zisky zase odepsala. Týden tak ukončila na nejnižší hodnotě od konce července.
Největší ztrátu si připsaly akcie plzeňských strojíren Doosan Škoda Power, které odepsaly přes 4 %. Následoval ČEZ s poklesem o téměř 3 %.
Může za tím stát vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka o tom, že je vláda při dalším růstu cen energií připravena stanovit maximální ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů.
Ztrácely i finanční tituly: přes 2 % odepsaly Komerční banka, Erste Group Bank i Moneta.
Tabáková Philip Morris ČR ztratila necelá 2 %, podobně jako zbrojovka CSG. Na druhé straně žebříčku skončily akcie metalurgické společnosti Gevorkyan s růstem o 3,5 % a akcie Photon Energy přidaly 2,5 %.
Zajímavý detail z domácího trhu: fond Wood PX ETF, který od 7. září pasivně kopíruje index PX, překonal ve středu objem obchodů 100 milionů korun a zařadil se na sedmé místo mezi všemi burzovními tituly – před emise jako VIG nebo Kofola.
Kryptotrh měl divoký týden se šťastným koncem.
tedy dvě události, které by Bitcoin měly podle učebnice poslat dolů. Ve čtvrtek ale americká SEC zavedla pětiletou výjimku, která firmám umožní obchodovat tokenizované akcie a další cenné papíry na blockchainu.
Bitcoin se po téhle zprávě vyšplhal přes 80 000 dolarů a v neděli kolem 8. hodiny ráno se obchoduje za 80 500 dolarů s týdenním růstem o více než 4 %.
Nejlépe si ze sledovaných kryptoměn vedla Solana s růstem o 7 %, Ethereum přidalo 2 % a v neděli ráno se obchoduje lehce pod úrovní 2 600 dolarů za ether.
Optikou celého roku je ale obrázek stále diametrálně odlišný: Bitcoin je meziročně o 30 % níž, Ethereum dokonce o 42 % a XRP o 54 %.
Pátečního odrazu využily i krypto akcie – Coinbase, Robinhood, Strategy i Circle rostly společně s kurzy kryptoměn.
Válka v Íránu trvá už téměř
sedm měsíců a energetický trh podle toho vypadá. Ropa WTI uzavřela týden nad 95 dolary za barel a Brent na úrovni 103 dolarů.
Od začátku roku je WTI výš o neuvěřitelných 65 %. Narušení dodávek přes Hormuzský průliv zatím nikdo nedokáže spolehlivě namodelovat a právě tahle nejistota drží ceny nahoře.
Drahé kovy z toho těžily. Zlato v týdnu přidalo necelé 1 % na 4 380 dolarů za unci, stříbro skočilo o 2,5 % nad 66 dolarů – meziročně je zlato o 20 % výš a stříbro dokonce o 59 %.
Zajímavý rozpor ovšem vidíme letos: zlato je v podstatě na nule a stříbro dokonce 9 % ztrácí. Loňské maximum bylo prostě hodně vysoko.
6,29 dolaru – tolik stál v uplynulém týdnu galon nafty v USA. Je to nové rekordní maximum, které znamená meziroční růst o 68 %. Proto jako číslo týdne volíme 68.
Tohle je ta inflace, kterou Fed honí, a je dobré si uvědomit, odkud přichází: ne z přehřáté poptávky, ale z narušených dodávek energie. Proti tomu úrokové sazby fungují mizerně.
Uplynulý týden ukázal, jak rychle se kapitál dokáže přelévat mezi jednotlivými investičními příběhy. Největším vítězem se stal Tempus AI se ziskem 30,87 %, následovaný Vicorem (+23,14 %) a Lenovem (+22,11 %).
U Vicoru pomohla nová licenční dohoda spojená s AI infrastrukturou, zatímco Zscaler (+20,17 %) a Rubrik (+19,71 %) těžily z širšího růstu kyberbezpečnostních titulů poté, co se pozornost trhu znovu obrátila k rizikům spojeným s rychlým rozvojem AI.
Na opačné straně žebříčku vévodily akcie Hyundai Motor, které odepsaly 17,37 %, J.B. Hunt ztratil 14,86 % a Constellation Energy se propadla 11,30 %.
Přes 10 % ztratily také Antero Resources, Oracle a Carpenter Technology.
Celkově tak šlo o týden, kdy výrazně dominovala témata AI a kyberbezpečnosti, zatímco několik dříve silných titulů narazilo na vybírání zisků či horší firemní zprávy.
Mimochodem, aktuální vítěze a poražené, podhodnocené akcie, nákupy insiderů a mnoho dalších informací, které jsou pro vás jako investory naprosto nezbytné, najdete na naší “investiční základně” – uživatelské nástěnce.
Výsledky ankety mezi 216 čtenáři Finexu ukazují poměrně silný optimismus. Celkem 73,2 % hlasujících očekává, že index S&P 500 zakončí rok alespoň na 7 500 bodech, přičemž největší skupina, 32,9 %, sází na pásmo 7 900 až 8 200 bodů.
Dalších 13,9 % čeká dokonce průlom nad 8 200 bodů, takže téměř polovina respondentů věří v posun minimálně k hranici 7 900 bodů.
Na druhé straně stojí 26,9 % čtenářů, kteří počítají s poklesem pod 7 500 bodů, a 14,4 % dokonce s propadem pod 7 000 bodů.
Zajímavé je, že oproti předchozí anketě optimismus výrazně zesílil – tehdy čekalo alespoň 7 500 bodů zhruba 60 % hlasujících. Podporou býčího scénáře zůstává především silný růst firemních zisků, rizikem jsou naopak vysoké sazby a dražší kapitál.
Hlavní událostí ale nebude žádné z těchto čísel. Trh bude celý týden hodnotit pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb na zasedání Fedu 28. října a hlídat, jestli se výnos desetiletého dluhopisu udrží nad 5 %.
Evropa mezitím bude číst každé vystoupení představitelů ECB s otázkou, jestli prosincové zvýšení sazeb opravdu přijde.
Víte už o našem Finex.cz Discord serveru? Jde o místo pro diskuzi v rámci členů naší komunity, kam nejenom my, ale i naši redaktoři přispívají. Přidejte se do naší komunity a přijďte diskutovat o vašich investicích a nápadech.
Chladná hlava je základ. Nenechte se ovlivnit emocemi a krátkodobými propady. Držte se svého plánu. Děkujeme za přečtení! Přejeme hezký zbytek dne.
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.
94 %
90 %
