Akcie, kterou považujete za jednu z nejlepších ve svém portfoliu, spadne během několika týdnů o 30 %. Co uděláte?
Přikoupíte, protože je levnější? Počkáte na další 20% pokles? Nebo začnete pochybovat o svém původním úsudku?
Právě v tomto okamžiku se láme výsledek mnoha investic. Problém bývá prostý. Investoři se často snaží vyřešit dvě odlišné věci najednou. Posuzují,
- jak dobrý je podnik,
- a zároveň, jak příznivá je jeho cena.
To ale není totéž.
Kvalita firmy se mění pomalu. Konkurenční výhoda, návratnost kapitálu, síla rozvahy nebo schopnost výhodně reinvestovat peníze se nevytratí kvůli jednomu červenému dni na burze. Cena se naopak může změnit o desítky procent během pár týdnů.
Proto dává smysl obě rozhodnutí oddělit.
Kvalita by měla určovat, jak velkou část firmy chcete vlastnit. Cena následně rozhoduje o tom, jak rychle pozici vybudujete.
Obrácené pořadí vás na burze může stát poměrně mnoho…
Do levné akcie nemusíte investovat více peněz než do kvalitní
Pokud velikost pozice odvozujete primárně od ceny, snadno skončíte s největší částí kapitálu v průměrné, ale momentálně levné firmě. Výjimečný podnik, za který trh požadoval vyšší částku, pak bude v portfoliu zastoupen jen okrajově.
Výzkum kvality ukazuje ještě jeden zajímavý jev. Investoři sice za kvalitnější společnosti platí prémii, ale ta bývá překvapivě malá a mění se v čase.
Skvělá firma tedy může být dražší než konkurence, aniž by byla nutně předražená.
Před pohledem na cenu se proto vyplatí zhodnotit šest kritérií:
- sílu konkurenční výhody (tzv. hospodářský příkop neboli moat, který firmu dlouhodobě chrání před tlakem konkurence),
- návratnost investovaného kapitálu,
- stav rozvahy,
- předvídatelnost příjmů,
- možnosti dalších reinvestic,
- koncentraci rizik.
Až z nich lze odvodit, jak velkou část portfolia si daná investice zaslouží.
Cena přichází na řadu později.
Ani čekání na slevu není zadarmo
Řekněme, že jste našli mimořádně kvalitní podnik. Jediný problém spočívá v tom, že vám akcie připadá drahá.
Nejjednodušší odpověď zní: počkat.
Jenže i čekání něco stojí.
Analýza Vanguardu porovnávala jednorázovou investici s postupným vstupem na sedmi trzích v letech 1976 až 2022. Jednorázový nákup zvítězil v cca 70 % sledovaných období.
Důvod je prostý.
Akciové trhy mají dlouhodobou tendenci růst, takže hotovost čekající na ideální okamžik často leží ladem příliš dlouho.
To ale neznamená, že je rozumné koupit jakoukoliv kvalitní firmu za libovolnou cenu.
Rozhoduje vztah mezi zaplacenou prémií a tempem, kterým ji budoucí růst zisku dokáže ospravedlnit. Jinými slovy, 40% přirážka má úplně jiný význam u podniku rostoucího o 10 % ročně než u firmy schopné dlouhodobě zvyšovat zisk o 30 %.
Tím se dostáváme k dalšímu problému.
Propad vám neřekne, jestli máte přikoupit
Představte si, že titul po vašem nákupu klesne o 40 %.
Na sociálních sítích uvidíte dva tábory. Jeden bude tvrdit, že kupujete stejnou firmu ve výprodeji. Druhý začne spekulovat, že trh ví něco, co vám uniklo.
Ani jeden tábor nemusí mít pravdu.
Data z více než 6 500 amerických akcií ukazují, že medián jejich největšího historického propadu dosáhl 85,4 %. Na předchozí maximum se následně vrátilo jen asi 46 % z nich.
Zároveň ale několik firem, které akcionářům přinesly největší zhodnocení, prošlo během své existence propady kolem 80 %.
Stejných 40 % do minusu může znamenat začátek mimořádné příležitosti, ale i cestu k trvalé ztrátě kapitálu.
Rozdíl netkví v procentech, nýbrž ve fundamentu.
Odpověď na otázku ohledně přikupování byste proto neměli hledat až ve chvíli, kdy na obrazovce reálně svítí 30% pokles. V ten moment už do rozhodování vstupuje strach, předchozí nákupní cena a snaha obhájit si původní analýzu.
Mnohem účinnější je stanovit si předem, jak velkou pozici si daná firma zaslouží, při jakém ocenění ji začnete budovat, co musí platit pro další dokoupení a který signál naopak proces okamžitě zastaví.
Z těchto pravidel si vytvoříte jednoduchou rozhodovací mřížku pro každou pozici. Díky ní si odpovíte na podstatnou otázku ještě před samotným nákupem:
O kolik může investice klesnout, aniž byste se odchýlili od původního plánu?
94 %
90 %
