Co brání akciovému trhu v růstu? 4 věci, které by měl každý investor nyní vědět

Akciový trh se už zhruba rok nikam neposouvá. Pohybuje se v pásmu, kde každý pokus o výraznější růst srazí něco zpátky dolů. Pozoruji proto, že spousta drobných investorů začíná být nervózní.

Podle mého názoru za tím nestojí jediná příčina, ale souběh několika faktorů. Připravil jsem proto shrnutí těch, které v současnosti považuji za nejrelevantnější.

Zdroj: Zdroj: Jaroslav Jarolím (Zdroj dat: tradingview.com)

Rád bych je rozebral jednotlivě. Každý faktor totiž ovlivňuje trochu jinou část toho, z čeho se ocenění akcií skládá.

Dva z nich dopadají na diskontní sazbu, tedy na nástroj, kterým přepočítáváme budoucí zisky na současnou hodnotu. Třetí se týká přímo očekávaných zisků.

Poslední bod ukazuje, že investice do umělé inteligence (AI) představují problém nejen pro velké technologické firmy. Z AI se stal klíčový tahoun růstu reálné ekonomiky. Zároveň ale funguje jako dvojsečná zbraň.

Očekávání sazeb se za půl roku otočila o 180 stupňů

Jde podle mě o tu vůbec nejzásadnější změnu. Ještě na začátku roku 2026 počítal derivátový trh s tím, že základní úroková sazba bude postupně klesat a do konce roku se dostane zhruba na 3 %.

Dnes ten samý trh očekává pravý opak, tedy postupný růst až ke 4 % do konce roku.

Zdroj: Charlie Biello

Místo zlevňování peněz tak trh nyní počítá minimálně s jedním zvýšením sazeb. K tomu by mělo pravděpodobně dojít na podzim.

Lze sice namítnout, že růst o 25 bazických bodů nic neznamená. Trh ale hledí do budoucna.

Krach trhu je za rohem! Jak přežít další masivní propad trhu?

Zatímco na začátku roku kalkuloval s tím, že na jeho konci bude základní sazba na 3 %, nyní očekává, že bude o celý procentní bod vyšší. To představuje skok o 33,3 %.

Zdroj: CME group

Fed tento vývoj potvrdil ve svých projekcích. Mediánová očekávaná sazba pro konec roku 2026 se posunula na 3,8 % z březnových 3,4 %.

Měnový výbor je navíc rozdělený a podstatná část jeho členů volá po utahování. Jasně to ukázal disent tří guvernérů, kteří hlasovali pro růst sazeb.

Nový předseda Fedu Kevin Warsh ve svých vyjádřeních navíc jasně upřednostňuje cenovou stabilitu před maximální zaměstnaností. Jde o citelný posun oproti vyváženějšímu přístupu předchozího vedení.

Vyšší diskontní sazba představuje pro ocenění akcií vždy negativní faktor. Platí to obzvlášť pro růstové tituly, jejichž hodnota leží v očekávaných budoucích ziscích.

Inflace je nad cílem 64 měsíců v řadě

Jádro celého problému tkví v inflaci. Ta se v USA drží nad dvouprocentním cílem Fedu už zhruba 64 měsíců v kuse. Od března 2021 nevykázal index CPI ani jednou úroveň dvou procent či méně.

Zdroj: Tradingeconomics.com

Historie přitom ukazuje jednu nemilou pravidelnost. Pokud inflace v minulosti vystoupala na vyšší hodnoty, trvalo mnoho let, než se ji podařilo zkrotit. Její vývoj navíc probíhal ve vlnách.

Na to v posledních letech opakovaně upozorňuji. Už dlouho jsem toto přirovnání nepoužil, ale inflace funguje jako žvýkačka. Přilepí se vám na botu a nechce se pustit.

Přesně tento scénář podle mě trh nyní začíná naceňovat – očekává novou inflační vlnu. Minimálně už propisuje fakt, že inflace jen tak neklesne na stanovený cíl.

Stačí se podívat na třicetileté výnosy na dluhopisovém trhu, které se nacházejí nejvýše od roku 2007. Dluhopisový trh nám dává jasný vzkaz: rizika se rychle sčítají v neprospěch akciového trhu i reálné ekonomiky.

Zdroj: Charlie Biello

Laťka ziskovosti je nastavená mimořádně vysoko

Třetí problematický faktor zasahuje přímo zisky firem. Očekávání ohledně ziskovosti amerických podniků se dnes nacházejí na svých vrcholech.

Dvanáctiměsíční očekávané zisky indexu S&P 500 se pohybují znatelně nad trendem dlouhodobého růstu. Tržní konsenzus dokonce předpokládá, že do poloviny roku 2028 porostou ještě dál.

Zdroj: BlackRock

V tom tkví ta největší potenciální zrada, kterou si podle mě řada investorů vůbec neuvědomuje. Jakmile leží laťka příliš vysoko, velmi těžko se překonává.

Této problematice se výborně věnuje Daniel Kahneman. Jakožto psycholog ji umí vysvětlit mnohem lépe než kterýkoliv akademik na ekonomické fakultě.

Základy behaviorálních financí: Odhalení psychologie investičních rozhodnutí.

Společnostem se může pár let dařit generovat vynikající výsledky, ale s postupem času se jejich tempo vrací zpět k historickému průměru.

Trh zkrátka neroste jen díky dobrým číslům. Roste v momentě, kdy firmy překonají to, co už mají započítané v ceně. Důležité je také to, jak moc investoři věří budoucím odhadům.

Pokud trh očekává dokonalost, i velmi slušné výsledky mohou srazit akcie dolů. Ostatně jsme to nedávno viděli u Alphabetu.

Závěrem: AI boom se čím dál více podílí na růstu ekonomiky

Masivní investice do umělé inteligence zvyšují úrokové sazby a inflaci. Kromě toho se ale čím dál více podílejí i na růstu HDP Spojených států. Ačkoliv se může zdát jeden procentní bod zanedbatelný, věřte, že není.

Zdroj: Federal Reserve

V tom se skrývá nové riziko pro reálnou ekonomiku. Ta je totiž čím dál závislejší na sektoru, který zároveň radikálně narušuje trh práce a zaměstnanost.

Tím chci říct, že AI sektor zůstává zcela dvojsečný. Mám obavu, aby nespustil neočekávanou lavinu, která bude akciový trh velmi bolet.

Vše ale ukáže až čas.

Další zdroje informací:

• Rozhodnutí Fedu z července 2026 a rozdělení výboru ohledně dalšího vývoje sazeb (CNBC: Fed rate decision July 2026)
• Jestřábí posun pod novým předsedou Kevinem Warshem a projekce sazeb pro rok 2026 (iShares: Fed Outlook 2026)
• Aktuální data ke spotřebitelské inflaci v USA, meziročně 3,5 procenta za červen (U.S. Bureau of Labor Statistics: CPI)
• Analýza Fedu, podle níž z hrubého příspěvku AI k HDP zbylo po očištění o dovoz jen 0,14 procentního bodu (Federal Reserve: The AI Buildout and the Economy)
• Vývoj dvanáctiměsíčních výhledových zisků indexu S&P 500 proti dvacetiletému trendu (BlackRock Investment Institute)