Investování nemusí být hazard. Stockpicking je klíč k úspěchu na burze. Naučte se, jak vybrat ty správné akcie a maximalizovat své zisky! Přečtěte si, jak na to a staňte se mistrem stockpickingu!
Výběr kvalitní a potencionálně ziskové akcie je asi tou nejdůležitější disciplínou, kterou musí investor ovládat.
V rozhodovacím procesu ovšem hraje roli mnoho faktorů, které se navíc v čase mění. Může se například jednat o krátkodobé fundamenty, makroekonomické změny, neustálé cenové pohyby a také psychologii investora a jeho schopnost ovládat technickou analýzu.
V tomto článku se podíváme na možnosti výběru akcií tzv. stockpicking, abychom si nastínili různé cesty, po kterých se investoři při rozhodování o investici mohou vydat.
Výběr akcií (stock picking) je poměrně složitý proces, protože nikdo přesně neví, co bude cena akcií dělat v budoucnosti.
Aby si investor udělal alespoň nějaký obrázek o tom, co by se mohlo stát, využívá několik metod analyzování cenového grafu tzv. technickou analýzu, a také zkoumá aktuální i historické fundamentální a makroekonomické vlivy na jím analyzovanou akcii.
Kromě exaktního zkoumání také investoři využívají intuitivní přístup, kdy volí své investiční portfolio spíše na základě osobitých preferencí nebo marketingu, nicméně tento způsob nemusí být dlouhodobě udržitelný.
Exaktní přístup k výběru akcií je podložen historickými daty a je založen na tom, že historie má tendenci se opakovat.
V rámci stockpickingu jsou rovněž sledovány konkrétní ekonomické ukazatele, které stanovují, zda je společnost zisková, solventní, jak moc využívá investice, nebo zda nabízí dividendy.
Mezi nejpoužívanější ekonomické ukazatele patří poměry P/E, P/B a P/S, ukazatele EBIT a EBITDA, návratnost aktiv (ROA) a návratnost kapitálu (ROE) nebo například ukazatele jako jsou tržní kapitalizace nebo zadluženost společnosti.
Stockpicking je založen na exaktním zkoumání těchto a dalších veličin, porovnávání jejich hodnot s konkurenčními akciemi a vyhodnocování vhodnosti jejich přidání do portfolia (nákupu).
Akcie jsou do investičního portfolia vybírány také vzhledem k tomu, jakou obchodní strategii investor preferuje.
Pokud investor hodlá věnovat investování více času, může volit volatilnější akciové tituly případně sáhnout k akciím růstovým. Naopak investor, který nemá snahu maximalizovat zisk a jde mu pouze o udržení hodnoty jeho kapitálu, může sáhnout spíše k hodnotovým akciím či dividendovým akciím s nižší volatilitou.
V tomto případě investor provádí stockpicking na základě obchodní strategie, která nabízí buď aktivní nebo pasivní řízení portfolia.
Investor má možnost vybírat akcie například pomocí metod “shora dolů” nebo “zdola nahoru”. Jedná se o technický přístup, při kterém je určován směr analyzování akcií.
Tyto metody využívají všeobecné metodiky výzkumu, která postupuje buď od všeobecných záležitostí směrem k těm konkrétním (metoda shora dolů), nebo se naopak jedná o analyzování nejprve konkrétních veličin až jsou posléze zkoumány veličiny obecné (metoda zdola nahoru).
Stockpicking realizovaný pomocí metody shora dolů nejprve analyzuje makroekonomické ukazatele a do jejich kontextu dosazuje konkrétní akciové tituly.
V rámci metody shora dolů jsou analyzovány nejprve veličiny jako HDP, inflace, pohyby měn, úrokové sazby atd. Poté co jsou tyto veličiny stanoveny, dochází k vyhledávání nejlepšího akciového titulu, kterému současné makroekonomické prostředí vyhovuje.
Stockpicking realizovaný metodou zdola nahoru analyzuje především mikroekonomické ukazatele jednotlivých akciových firem a již se více nezabývá všeobecnými makroekonomickými veličinami.
Myšlenka metody zdola nahoru totiž předpokládá, že dobře fungující společnosti mohou generovat zisky i v nepříznivém makroekonomickém prostředí.
Stock picking nebo-li výběr akcií (aktivní investování), je poměrně náročná disciplína, která navíc vyžaduje obsáhlé znalosti makro i mikro ekonomie a samozřejmě tržních mechanismů.
Drobní investoři si tu práci při výběru akcií zjednodušují tím, že určitou analýzu provedou před koupí akcie, ale poté již aktualizaci tržních podmínek neprovádějí. Jejich obchodní strategie je tedy pasivní a spoléhá na nepřetržitý růst ceny.
Vzhledem k časové náročnosti stockpickingu mají drobní investoři možnost aktivní řízení přenechat profesionálním portfolio manažerům – investovat do podílových fondů.
Podílové fondy jsou řízené některou ze strategií shora dolů, nebo zdola nahoru. Ovšem při investování do podílových fondů je potřeba počítat s dlouhodobým uzamčení kapitálu a snížením zisku o odměnu pro správce fondu.
Další z možností je nakoupit akcie pasivně řízených burzovně obchodovaných fondů (ETF), kde jejich správci – velké investiční společnosti – pouze pasivně sledují složení nějakého významného akciového indexu. Těchto ETF je přitom velké množství:
Některé klady a zápory jsme v článku již nakousli, pojďme nyní sumarizovat naše poznatky a přehledně si zopakovat výhody a nevýhody tohoto investičního přístupu.
Stockpicking lze přirovnat k výběru jednotlivých přísad do složitého receptu. Pokud správně vyberete kvalitní přísady a přesně dodržíte recept, výsledek může být vynikající.
Pokud však některá přísada není kvalitní nebo je špatně zvolena, celý pokrm může být zkažený. Při stock pickingu může podobně správná volba akcií přinést vysoké výnosy, zatímco špatná volba může způsobit značné ztráty.
Stockpicking je technika aktivního výběru akcií do investičního portfolia. Jedná se o pokročilejší metodu, která si vyžaduje hlubší znalosti mikro a makro ekonomie.
Vzhledem k náročnějšímu postupu analyzování trhu je stockpicking časově náročnější. Pokud investor nedisponuje dostatkem volného času nebo potřebnými znalostmi, může své finance svěřit portfolio manažerovi některého z ETF nebo podílových fondů, jež je placen právě za aplikování metod stockpickingu do praxe.
V případě outsourcingu na externího správce kapitálu je nutné při kalkulaci nákladů počítat s jeho odměnou a faktem, že peníze nyní nejsou ve vaší plné moci.
Stock picking je proces výběru jednotlivých akcií do investičního portfolia pomocí analýzy technických a fundamentálních faktorů. Používají se metody “shora dolů” (analyzuje makroekonomické veličiny) a “zdola nahoru” (soustředí se na mikroekonomické ukazatele jednotlivých firem).
Hlavní výhody zahrnují potenciál vyšších výnosů, kontrolu nad investicemi, možnost využití vlastního výzkumu a flexibilitu při reakci na tržní události.
Nevýhody zahrnují vyšší riziko, časovou náročnost, náklady na obchodování a potřebu odborných znalostí.
Metoda shora dolů analyzuje nejprve makroekonomické veličiny, jako je HDP, inflace a úrokové sazby, a poté hledá vhodné akcie v tomto prostředí.
Metoda zdola nahoru se zaměřuje na mikroekonomické ukazatele jednotlivých firem a předpokládá, že kvalitní společnost uspěje i v nepříznivém makroekonomickém prostředí.
Aktivní investování zahrnuje výběr jednotlivých akcií a aktivní řízení portfolia, zatímco pasivní investování spoléhá na investice do indexů nebo ETF bez aktivního řízení.
Stock picking vyžaduje značný čas na výzkum, analýzu a sledování trhů, aby bylo možné správně vybrat ziskové akcie a reagovat na tržní změny.
Soukromý obchodník a investor, který se pohybuje na finančních trzích již od roku 2014. Obchoduje swingové obchodní strategie na forexu, akciích a komoditách. Mezi jeho oblíbené analytické nástroje patří především technická analýza cenového grafu. Své obchodní dovednosti podpořil také veřejnou equity svého obchodního účtu.
Martin získal titul Ph.D. z oboru financí a své znalosti a zkušenosti využívá nejen při vlastním obchodování, ale také při svých analýzách finančních trhů. Díky tomu může čtenářům předat mnoho drobných postřehů z chování trhů, které nemusejí být na první pohled zřejmé, ale tvoří tenkou hranici mezi úspěchem a neúspěch na finančních trzích.
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí preferující strategii hodnotového investování.
O investování a finanční trhy se začal zajímat v roce 2013, kdy si prošel náročnou zkušeností jako aktivní denní obchodník. Tato negativní zkušenost vedla k hlubšímu studiu, které mu v následujících letech umožnilo dlouhodobě a úspěšně investovat.
Ve své strategii kombinuje pasivní a aktivní přístup s důrazem na akciové trhy. Inspiraci čerpá z metod Warrena Buffetta a Benjamina Grahama, stejně jako od českého investora Daniela Gladiše. Svým čtenářům předává nabyté vědomosti prostřednictvím článků zaměřených na investiční strategie, psychologii obchodování a analýzy jednotlivých akcií
„Největším nepřítelem investora jsou jeho vlastní emoce.“ – Benjamin Graham
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.