Pokud čtete tyto řádky, pravděpodobně přemýšlíte o zhodnocování svých peněz. Je téměř jisté, že za tímto účelem využijete nějaký druh cenného papíru.
Prostřednictvím investování do cenných papírů můžete dosáhnout mnohem zajímavějšího zhodnocení než pouhým spořením volných finančních prostředků, proto se vaše úvahy vydaly správným směrem.
Cenným papírům se věnuje celý 4. díl obecné části zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (OZ). Cenný papír je dle § 514 definován následovně:
Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.
To je dost neurčitá definice, která laikovi příliš mnoho neprozradí. Co byste si z toho měli odnést? Především to, že jsou cenné papíry zákonem definované.
Pro účely tohoto článku však postačí, uvedeme-li hned úvodem, že jsou cenné papíry investičními nástroji, které využívají investoři ke zhodnocování svých peněz. Nejčastěji využívanými druhy cenných papírů pak jsou akcie, dluhopisy a listy podílových fondů.
Zajímá vás více informací o jednotlivých cenných papírech? Chcete se dozvědět více o tom, jak do nich investovat, jaké jsou formy cenných papírů nebo jak si vybrat emitenta cenných papírů? Pak rozhodně čtěte dále.
- Cenné papíry jsou investiční nástroje sloužící ke zhodnocení volných peněz. Nejběžnějšími typy cenných papírů jsou akcie, dluhopisy a podílové fondy.
- Investoři by měli před investováním do cenných papírů provést rozsáhlou analýzu a zvážit související rizika.
- Pro ty, kteří nechtějí studovat investiční příležitosti nebo hledají jednodušší způsob, jak bezpečněji investovat, se doporučuje zvážit pasivní investiční přístup.
Obsah článku o cenných papírech
Co jsou to cenné papíry?
Cenné papíry jsou finanční nástroje, které představují určitou hodnotu nebo právo a mohou být obchodovány na finančních trzích.
Mezi nejběžnější druhy cenných papírů patří akcie, dluhopisy a podílové listy. Akcie představují podíl na vlastnictví firmy, a jejich držitelé mají obvykle právo na podíl ze zisku společnosti ve formě dividendy.
Dluhopisy jsou formou dluhu, kdy si emitent půjčuje peníze od investora a zavazuje se je splatit s úroky v určitém časovém horizontu.
Cenné papíry mohou být vydány jak soukromými firmami, tak vládními institucemi.
Jejich hlavní funkcí je zajištění financování nebo investice. Investoři cenné papíry kupují s očekáváním zisku, ať už ve formě úroků, dividend, nebo zvýšení tržní hodnoty. Obchoduje se s nimi na burzách nebo v rámci mimoburzovních trhů.
Cenné papíry jsou důležitou součástí finančních systémů, protože usnadňují přístup ke kapitálu a rozkládají riziko mezi více účastníků.
Regulaci jejich obchodování zajišťují státní orgány, aby se předešlo podvodům a zajistila transparentnost trhu. Pro investory představují atraktivní možnost diverzifikace portfolia a dosažení výnosu z kapitálu.
Kdo je to emitent?
Emitent je subjekt, který vydává cenné papíry s cílem získat finanční prostředky. Emitentem může být například firma, která vydává akcie, aby získala kapitál na rozvoj svého podnikání, nebo stát, který vydává dluhopisy, aby financoval své veřejné projekty.
Emitent se zavazuje dodržet podmínky spojené s vydanými cennými papíry, například splácet úroky z dluhopisů nebo vyplácet dividendy akcionářům. Emitentem cenným papírů se může stát:
- podnik
- banka
- stát
- občan (pouze směnky a šeky)
- město
Co byste měli zvažovat při výběru emitenta?
Nyní už víte, kdo může být emitentem cenného papíru. Než však jakýkoliv cenný papír zakoupíte, je vhodné si emitenta náležitě prověřit, abyste prostřednictvím své investice nepřišli o peníze.
Nezáleží přitom moc na tom, zda uvažujete o investování do akcií, dluhopisů nebo jakýchkoliv jiných cenných papírů. S investováním do dluhopisů (zejména těch podnikových) je spojeno mnoho rizik.
V prvé řadě by si měl investor položit otázku, zda může emitent dluhopisu splatit své dluhy?
Mějte na paměti, že společnosti vydávají dluhopisy za účelem financování svého dalšího podnikání, kdy investor poskytuje své volné finanční prostředky emitentovi s vidinou odměny v podobě průběžně vypláceného úroku.
Investoři by se měli také vždy ujistit, že je emitent připraven (a schopen) splatit jistinu v době předpokládané splatnosti.
To není jednoduché a obvykle to vyžaduje hloubkovou analýzu kvalifikovanými odborníky. Ti u jednotlivých dluhopisů stanovují rating, který určuje kvalitu daného dluhopisu. To je kritérium, kterého by se měl potenciální investor držet.
V případě investování do akcií je pak vhodné provádět rozsáhlou fundamentální analýzu jednotlivých akciových společností, která rovněž vyžaduje řadu odborných znalostí a času.
Je třeba zjistit skutečnou hodnotu akcie a porovnat ji s aktuální tržní cenou. Jenom tak dokážete zjistit, zda je daná akcie podhodnocená, nebo nadhodnocená.
Kdo se studiu investičních příležitostí věnovat nechce, nebo hledá snadnější cestu, jak investovat do akcií “bezpečněji”, může zauvažovat nad pasivním investičním přístupem.
Podobné zkoumání však vyžadují i další investice do cenných papírů. Ať už se tak jedná o majetkové cenné papíry, úvěrové cenné papíry nebo cenné papíry měnového trhu, měl by si investor uvědomovat riziko svých investic a požadovat za něj náležitou návratnost.
Rozdělení cenných papírů
Cenné papíry můžeme dělit dle několika hledisek následovně: podoba, forma a druh cenného papíru.
A) Dělení cenných papírů podle podoby
Co se týče podoby, rozdělujeme je na listinné a zaknihované. Listinné cenné papíry mají fyzickou podobu a jsou zachycené na papíře.
Naopak zaknihované cenné papíry mají jen elektronickou podobu a jsou uložené v Centrálním depozitáři cenných papírů.
Na tomto místě se hodí podotknout, že se drtivá většina cenných papíru již dnes obchoduje v elektronické podobě.
B) Dělení cenných papírů podle formy
Jako další můžeme cenné papíry rozlišovat podle formy, a to především z hlediska toho, jakým způsobem je prováděna změna majitele daného cenného papíru. Takto můžeme dělit cenné papíry na:
- doručitele – jméno majitele není na listině uvedeno a vlastníkem je ten kdo ji předloží. Proto jsou snadno obchodovatelné.
- jméno – jméno majitele je napsáno na listině a změna může být provedena po schválení emitentem. Jsou hůře obchodovatelné.
- řád – kombinace dvou předchozích typů. Nový majitel pouze napíše své jméno na rub cenného papíru.
C) Dělení cenných papírů podle druhu
Nakonec lze cenné papíry rozdělit rovněž dle druhu. Obecně se rozdělují na cenné papíry obchodované na kapitálovém a peněžním trhu.
- Mezi cenné papíry peněžního trhu jsou řazeny šeky a směnky, které nejsou příliš vhodné k serióznímu zhodnocování peněz, ať už z důvodu horší dostupnosti nebo vyšší rizikovosti.
- Na kapitálovém trhu se obchoduje krátkodobě i dlouhodobě s celou řadou cenných papírů, které lze dále dělit na majetkové cenné papíry (akcie, podílové listy) a úvěrové cenné papíry (dluhopisy, hypoteční zástavní listy a depozitní certifikáty).
- Existují pak i jejich kombinace – hybridní cenné papíry (opční listy, konvertibilní dluhopisy a prioritní akcie).
Rozdělení cenných papírů obchodovaných na kapitálovém trhu
Jak už jste asi pochopili, cenné papíry lze rozdělovat na základě celé řady parametrů. V největší míře jsou však obchodované na kapitálovém trhu, a proto je vhodné se na ně zaměřit více.
A) Akcie
Akcie jsou nejrozšířenější typ majetkových cenných papírů. Představuje vlastnický podíl ve společnosti (nebo ve svěřeneckém fondu) ve formě podílu na základním kapitálu emitenta.
Držitelé akcií obvykle nemají právo na pravidelnou výplatu výnosů – i když akcie často vyplácejí dividendy. Mohou ale při prodeji cenných papírů inkasovat zisk z prodeje (za předpokladu, že se cena akcií zvýšila).
Akcie opravňují držitele k určité kontrole společnosti na poměrném základě prostřednictvím hlasovacího práva.
V případě bankrotu emitenta mají akcionáři nárok pouze na poměrnou část z likvidační ceny společnosti, poté, co byly vyplaceny závazky věřitelům.
B) Listy podílových fondů
Podílové listy jsou rovněž velmi často využívaným majetkovým cenným papírem, který je dokladem o vlastnictví či spoluvlastnictvím majetku v otevřeném nebo uzavřeném podílovém fondu.
Otevřené podílové fondy jsou velmi často nabízené bankami klientům, jako prostředek ke zhodnocování peněz.
Otevřené podílové fondy nemají právní subjektivitu, tedy schopnost být nositelem i vykonavatelem práv a povinností. Investoři do nich mohou investovat dlouhodobě a pravidelně, přičemž některé z otevřených podílových fondů fungují již desítky let.
Uzavřený podílový fond je naopak charakterizován tzv. upisovacím obdobím, kdy je do něj možné investovat a na konci definovaného časového intervalu, nebo při dosažení cílové výše kapitálu se uzavře. Investor do něj pak již nemá možnost vstoupit.
Obvykle jsou tyto fondy vytvořeny na konkrétní časové období a po jeho uplynutí je držitelům podílových listů vyplacen zisk/ztráta a fond je zrušen.
C) Dluhopisy
Dluhopisy představují nejrozšířenější typ úvěrových cenných papírů. Dluhopis je v podstatě půjčka emitentovi, která musí být splacena s podmínkami, které jsou stanoveny při emitaci dluhopisů – velikost emise, úroková sazba, délka splatnosti.
Nejrozšířenějšími druhy dluhopisů jsou státní a korporátní (podnikové) dluhopisy. Státní dluhopisy rozvinutých zemí charakterizuje nižší rizikovost a zároveň nižší výnos, proto jsou řazeny mezi velmi konzervativní investiční cenné papíry.
Rizikovost korporátních dluhopisů pak je závislá na bonitě emitenta. Méně bonitní společnosti jsou obvykle rizikovější, a proto jsou nuceny nabízet své dluhopisy s vyšším úrokem.
Dluhopisy stabilních a zavedených společností pak charakterizuje nižší úrok a mohou být emitované i akciovými společnostmi, které momentálně dávají přednost financování podnikání prostřednictvím dluhopisů, namísto vydávání nových akcií.
Dluhopisy zavazují emitenta k pravidelné výplatě úroků investorům. Obvykle se vydávají na dobu určitou, na jejímž konci je splacena jistina dluhopisu (za předpokladu, že nedojde k bankrotu emitenta).
D) Hypoteční zástavní listy
Hypoteční zástavní listy jsou opět typem úvěrového cenného papíru, které jsou vydávány hypotečními bankami za účelem získání finančních prostředků na poskytování hypotečních úvěrů.
Obvykle je s nimi možné obchodovat na burze podobně jako v případě dluhopisů nebo akcií, jedná se tak o likvidní cenné papíry.
E) Depozitní certifikáty
Posledním méně využívaným typem úvěrového cenného papíru, který zmíníme, jsou depozitní certifikáty vydávané nejčastěji bankami. V Česku se s nimi už nesetkáte, v USA však své místo na trhu mají.
Jedná se o časově omezený cenný papír, kdy investor v podstatě půjčuje bance peníze na předem stanovenou dobu. Banka má právo s těmito penězi nakládat, jak uzná za vhodné, a investor inkasuje zisk v podobě úroku.
Banka v předem stanovenou dobu splatí držiteli hodnotu depozitního certifikátu i s úroky.
Za předčasné zrušení depozitního certifikátu je obvykle investorovi účtované penále – nejedná se o likvidní prostředek ke zhodnocování peněz. Z popisu je také zjevné, že se v podstatě jedná o obdobu terminovaného vkladu.
F) Hybridní cenné papíry
Jak už bylo řečeno, zkombinováním některých vlastností majetkových a úvěrových cenných papírů vznikají hybridní cenné papíry. Mezi ně patří:
- Opční listy – Opce vydané společností, které dávají akcionářům právo na nákup akcií v určitém časovém rámci za konkrétní cenu.
- Konvertibilní dluhopisy – Cenné papíry, které dávají investorovi právo na inkasování úroku a splacení jistiny, za předem stanovených podmínek je lze však převést na kmenové akcie emitující společnosti.
- Prioritní akcie – Jedná se o akcie emitenta, které mají přednost ve výplatě dividend a jiných výnosů z kapitálu před výplatami jiným akcionářům.
Jaké je členění jednotlivých trhů s cennými papíry?
Výraz trh může mít mnoho různých významů, ale nejčastěji se používá jako všeobecný termín pro označení primárního a sekundárního trhu s cennými papíry.
A) Primární trh
Primární trh je místo, kde se vytvářejí cenné papíry. Na tomto trhu podniky poprvé emitují (prodávají) své akcie nebo dluhopisy veřejnosti.
Základem primárního akciového trhu jsou IPO – první veřejné nabídky akcií.
Na primárním trhu mohou investoři koupit cenné papíry od banky, která emisi cenných papírů realizuje.
Společnost, která se chystá vstoupit na burzu, si najme několik investičních bank, aby určily konkrétní podobu první nabídky akcií.
Tyto banky upřesní, jaká bude upisovací cena emise akcií, a investoři pak mohou v rámci této emise nakupovat akcie společnosti přímo od banky, která se stará o emisi nových cenných papírů.
Na primárním trhu má investor první příležitost, jak investovat do cenných papírů podniku, nejčastěji prostřednictvím nákupu akcií nebo dluhopisů.
Důležité je pochopit, že na primárním trhu jsou cenné papíry nakupované přímo od emitenta (respektive od banky, která emisi realizuje).
B) Sekundární trh
Sekundární trh s akciemi se obecně nazývá akciový trh. Ten je tvořen akciovými burzami po celém světě – newyorská burza cenných papírů (NYSE), burza Nasdaq nebo třeba pražská burza.
Charakteristickým rysem sekundárního trhu je obchodování investorů mezi sebou.
To znamená, že na sekundárním trhu investoři obchodují s již vydanými cennými papíry bez nutnosti účasti emitující společnosti.
Pokud tak kupujete na sekundárním trhu například akcie Apple, Nvidia, Tesla nebo Microsoft kupujete je v podstatě od jiného investora, který je ochotný tyto akcie prodat za vámi poptávanou cenu. Jmenované společnosti přitom nejsou do transakce nijak zapojeny.
Přejdeme-li k sekundárnímu trhu s dluhopisy, u dluhopisů je sice zaručeno, že je jistina splacena v předem stanovené datum, to je ale často zasazeno do daleké budoucnosti.
Držitelé dluhopisů tak mohou své cenné papíry prodávat na sekundárním dluhopisovém trhu a inkasovat tak zisk, pokud se úrokové sazby od jejich vydání snížily – díky vyšší úrokové sazbě může být nyní tento dluhopis cennější pro ostatní investory.
C) OTC trh
V dnešní době se pojem OTC (over-the-counter) trh obecně vztahuje na akcie, které se neobchodují na hlavních amerických burzách.
Informace o těchto cenných papírech se zveřejňují na tzv. OTC bulletin boardu, nebo tzv. růžových listech – “ping sheets”, které velmi “zpopularizoval” film Vlk z Wall Street.
Ani jedna z těchto struktur není burzou a označují se jako poskytovatelé informací o cenách cenných papírů. Společnosti, které se obchodují jako ping sheets nebo na OTC bulletin boardu musí dodržovat mnohem méně předpisů než akcie obchodované na burze. Obchodování na OTC trhu tak může být nesmírně rizikové.
Kromě výše zmíněného lze trhy s cennými papíry dělit ještě na veřejné a neveřejné.
Na veřejném trhu mohou s cennými papíry obchodovat všichni potenciální zájemci. Na neveřejném neboli smluvním trhu pak probíhají přímé obchody mezi smluvně stanovenými účastníky.
Jak investovat do cenných papírů?
Možnosti, jak investovat do cenných papírů jsou nesmírně široké, pojďme se podívat na cesty, jak nakupovat nejčastěji využívané cenné papíry.
A) Akcie
Možnosti, jak nakupovat akcie jsou pravděpodobně vůbec nejširší. Uvažujete-li o nákupu akcií na primárním trhu, v případě amerických akcií budete mít jako drobný investor smůlu. Většinu akcií nabízených v rámci IPO si “rozeberou” velcí institucionální investoři.
V případě českých akcií pak není účast drobného investora na primárním úpisu akcií nemožná. S využitím vhodného akciového brokera takto měli možnost i drobní investoři participovat na primárním úpisu akcií Pilulka nebo akcií České zbrojovky na pražské burze.
Sekundární trh je pak přístupný investorům všech velikostí prostřednictvím celé řady brokerů i investičních platforem. Do značné míry tak závisí na investiční strategii konkrétního investora.
Můžete investovat pasivně nebo aktivně, jednorázově i pravidelně. Výběr je opravdu široký a bližší info naleznete v rubrice akcie. Zhodnocení akciových investic závisí na konkrétní investiční strategii.
Recenze námi ověřených akciových brokerů
94 %
Při obchodování CFD s tímto poskytovatelem ztrácí 74 % účtů retailových investorů peníze.
Výhody
- Nákup a prodej akcií i ETF bez poplatku
- Možnost nákupu frakčních práv a ETF
Nevýhody
- Absence některých oblíbených finančních instrumentů – opce, dluhopisy, podílové fondy apod.
- Danění českých dividend 35% sazbou
90 %
U 66,02 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
89 %
U 51 % retailových investorů došlo při obchodování CFD u této společnosti ke vzniku ztráty.
B) Listy podílových fondů
Podílové listy v otevřených podílových fondech lze nakupovat přímo od jednotlivých emitujících fondů. Druhou možností pak jsou samozřejmě bankovní podílové fondy.
Oba typy těchto podílových fondů jsou spravovány aktivně – investice jsou do podílového fondu vybírány portfolio manažerem.
Zhodnocení investice do podílových listů tak odpovídá růstu podkladových aktiv po odečtení nákladů za správu. Akciové podílové fondy přinášejí investorům vyšší návratnost než dluhopisové, rozdíl je však v rizikovosti jednotlivých investic.
Nižšími poplatky je zatížená investice do burzovně obchodovatelných fondů (ETF). To jsou pasivně řízené podílové fondy (jejich složení je určeno indexem), proto jsou charakteristické nižšími poplatky.
Podíly v ETF lze nakupovat podobně jako akcie prostřednictvím zprostředkovatele – ETF brokera, případně investiční platformy, přičemž ty nejznámější české vidíte níže.
Recenze námi vyzkoušených investičních platforem
98 %
Výhody
- Velmi jednoduchý přístup k investování, který zvládne i naprostý nováček
- Žádné vstupní ani výstupní poplatky a velmi nízké průběžné poplatky za investování
Nevýhody
- Omezený potenciál návratnosti oproti aktivnímu výběru jednotlivých akcií
- Nízký počet akcií, do kterých lze investovat
91 %
87 %
C) Dluhopisy
Dluhopisy lze nakupovat na primárním trhu přímo od emitenta. Nejčastěji se jedná o banky a firmy, aktuálně se do středu zájmu dostávají i crowdfundingové platformy. Dluhopisy pak můžete prostřednictvím brokera nakupovat i na sekundárním trhu. Český sekundární trh s dluhopisy však není příliš rozvinutý.
Běžně pak můžete prostřednictvím brokerů nakupovat dluhopisová ETF. Někteří brokeři pak nabízejí obchodování s dluhopisy prostřednictvím rozdílových kontraktů.
Výnos z investic do dluhopisů není závratný a investoři je využívají obvykle jako součást komplexní diverzifikace portfolia. U dluhopisových investic na primárním trhu můžete očekávat zhodnocení v nižších jednotkách procent.
V případě státních dluhopisů rozvinutých zemí je reálný výnos (po započtení inflace) z dluhopisů minimální.
Cenné papíry a daňová povinnost
Pokud se vám podaří zhodnotit volné finanční prostředky a dosáhnete zisku, je ho třeba řádně zdanit dle Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Zisk z prodeje majetkových cenných papírů – akcií a dluhopisových listů – je osvobozen od daně, pokud jste tento instrument drželi alespoň 3 roky – splníte časový test.
Pokud jste tyto cenné papíry drželi po kratší dobu a výnos (nikoliv zisk) z prodeje cenných papíru nepřesáhl v daném zdaňovacím období částku 100 000 Kč, danit případný zisk z tohoto prodeje rovněž nemusíte.
15 % srážkovou daní jsou přímo u emitenta zdaněny také české dividendy. V případě zahraničních dividend je danění složitější a záleží na zemi původu konkrétní společnosti.
Zisk z držení úvěrových cenných papírů, které vyplácejí investorovi fixní zisk v podobě úroku, je daněn 15 % sazbou a v případě českých emitentů je zdaněn přímo u zdroje. U zahraničních dluhopisů je situace opět komplikovanější.
Cenné papíry: slovo závěrem
Bez investování prostřednictvím cenných papírů se neobejdete, pokud uvažujete o seriózním zhodnocování svých volných finančních prostředků.
Konkrétní cenné papíry je však třeba volit s rozmyslem. Experimenty se vám nemusí vyplatit.
Nejvhodnějším způsobem se jeví držení se tradičních cenných papírů, jako jsou akcie, dluhopisy a podílové listy. Investice prostřednictvím dalších cenných papírů byste měli nechat spíše odborníkům.
I když se budete držet zmíněných základních typů cenných papírů, stále budete mít přehršel možností, jak si sestavit své investiční portfolio a dosahovat požadovaného zhodnocení při podstoupení rozumné míry rizika, která odpovídá vašemu rizikovému profilu.
FAQs – Na co se nejčastěji ptáte
Co jsou cenné papíry?
Cenné papíry jsou finanční nástroje, které představují hodnotu nebo právo a jsou obchodovatelné na trzích. Nejčastějšími druhy jsou akcie, dluhopisy a podílové listy.
Jaké jsou největší výhody investování do cenných papírů?
Výhody zahrnují možnost dosáhnout vyšších výnosů, diverzifikovat portfolio a podílet se na zisku firem.
Jaká rizika jsou spojena s investováním do cenných papírů?
Rizika zahrnují ztrátu hodnoty investice, nesplacení dluhopisů nebo změnu tržních podmínek.
Jaké trhy s cennými papíry existují?
Existuje primární trh (první emise) a sekundární trh, kde se cenné papíry obchodují mezi investory. OTC (over-the-counter) trh je pak místo, kde se obchoduje s cennými papíry mimo hlavní burzy a často jde o rizikovější investice.
Jak zdanit zisk z cenných papírů?
Zisk z majetkových cenných papírů je osvobozen od daně po třech letech držení, jinak je zdaněn podle zákona obvykle 15% sazbou.
Jaký je rozdíl mezi akcií a dluhopisem?
Akcie představuje podíl ve firmě a možnost podílet se na zisku, zatímco dluhopis je forma půjčky emitentovi s předem stanoveným úrokem.
Další zdroje informací:
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.