Decentralizované burzy (DEX) - Co jsou a jak fungují? Srovnání pro rok 2024

Současnému kryptoměnovému světu dominují tzv. centralizované kryptoměnové burzy neboli CEX. Jedná se např. o Binance, Crypto.com apod.

Takové burzy jsou schopny zajistit trhu velkou likviditu, zpracovat obrovské množství nákupních a prodejních příkazů nebo třeba nabídnout mnoho inovativních produktů včetně futures kontraktů, stakingu, apod.

Jedním z problémů těchto centralizovaných burz je však skutečnost, že uživatelé musí kryptoměny či fiat měny, které k obchodování využívají, držet na zákaznickém účtu vedeném u dané burzy.

Burza je tedy pečovatelem o prostředky svých klientů a zároveň musí ověřovat totožnost svých klientů (KYC) a dbát na zákony a regulace ohledně praní špinavých peněz (AML).

Decentralizované burzy

Oproti tomu decentralizované burzy (DEX) mají zcela odlišný přístup. Na těchto burzách neexistuje prostředník mezi dvěma protistranami obchodu a burza nevystupuje jako pečovatel o prostředky uživatelů.

To znamená, že prostředky jsou v úplném vlastnictví samotných uživatelů, takže uživatelé sami zodpovídají za bezpečnost své kryptoměnové peněženky a privátních klíčů.

Decentralizované burzy také většinou nepožadují žádné ověření svých uživatelů a ani nemají jak dodržovat zákony AML. Obchodování probíhá přímo na blockchainu nejrůznějších kryptoměn, a to za pomoci smart kontraktů, které obchody mezi protistranami vykonávají.

Obsah článku o decentralizovaných burzách

Jaké typy decentralizovaných burz existují?

Všechny decentralizované burzy nejsou stejné. Podle toho, na základě jakého způsobu vypořádávají transakce, je dělíme do 3 hlavních kategorií:

• Automatizovaní tvůrci trhu (AMM): např. UniSwap, SushiSwap, PancakeSwap, Curve Finance,
• DEXs s knihou objednávek: např. Loopring, dydX, Raydium, Waves Exchange,
• DEX agregátory: např. 1inch.

Zdroj: theblock.co

Automatizovaní tvůrci trhu (AMM)

Burzy tohoto typu jsou prakticky prvním fungujícím řešením pro obchodování a směnu aktiv, kterému se podařilo úplně odstranit knihu objednávek (angl. order book). Místo ní tvoří základ AMM s tzv. liquidity pooly.

Liquidity pool si je skutečně možné představit jako nějaký bazén, ve kterém plave dvojice tokenů. Jejich vzájemný poměr a cenu určí ten, kdo pool vytvoří.

Pokud se jedná o již někde obchodovaný pár (např. ETH a USDT), byl by tvůrce poolu sám bit na tom, kdyby určil cenu jinou, než jaká je. Nejspíše ale ani nový pool vytvářet nebude, jen své prostředky přidá do již existujícího ETH<>USDT poolu.

Pokud by se jednalo o pár, který se ještě nikde neobchoduje (např. token nějakého nově vzniklého meme coinu + ETH), cena nového aktiva bude určena právě na základě tohoto poolu.

Poskytovatel likvidity totiž musí do poolu kromě svého, prozatím bezcenného, tokenu přidat i ETH, právě jehož poměrné množství určí cenu nově vzniklého tokenu.

Zdroj: info.uniswap.org

Poznámka

Z výše uvedeného vyplývá, že kryptoměnu v tokenovém standardu ERC-20, BEP-20, SPL a dalším může na libovolném blockchainu vytvořit úplně kdokoli. Toho se snaží využít i podvodníci, kteří vytvářejí tokeny se stejným jménem, ev. symbolem jako mají známé kryptoměny.

Jediným spolehlivým ukazatelem, zda kupujete pravý token, je adresa jeho kontraktu, kterou naleznete na prohlížeči blockchainu (např. EtherScanu v případě Etherea).

Ale pozor, falešné tokeny najdete i na prohlížeči, důležité je se pak řídit podle selského rozumu – podívat se, zda má token nějakou transakční historii, jak velký je počet držitelů atd. Falešné tokeny budou mít většinou profily prázdné. A samozřejmě navštivte i stránky a sociální sítě projektu, tam by adresa kontraktu tokenu měla být uvedena.

Zdroj: etherscan.io

Tvůrce liquidity poolu ale neurčí cenu vložených kryptoměn jednou pro vždy. Zákony nabídky a poptávky fungují i u AMMs a každý nákup a prodej změní cenu aktiv v liquidity poolu.

Pokud kryptoměnu z poolu nakoupíte, její množství v poolu se zmenší. K tomu, aby byl pool v rovnováze, se tak musí zvýšit její cena pro uživatele, kteří přijdou po vás.

Pokud kryptoměnu do poolu prodáte, její množství v poolu se zvětší, ale pro zachování rovnováhy se její cena pro změnu sníží.

Tolik ke krátkému představení AMMs. Pokud se o tomto druhu burz chcete dozvědět více, navštivte, prosím, náš další článek, kde se mj. dozvíte, na co dalšího si při používání DEXs tohoto typu dát pozor, jak fungují arbitráže u AMMs nebo na jaké problémy systém trpí:

Jak fungují automatizovaní tvůrci trhu (AMM)?

DEXs s knihou objednávek

Burzy tohoto typu fungují podobně jako klasické centralizované burzy. Jejich základním stavebním kamenem jsou 2 druhy objednávek:

• market order: nákup/prodej okamžitě za aktuální cenu, obchodník je tzv. taker (příjemce) nejlepší nabídky, která se právě nachází v order booku (knize objednávek),
• limit order: nákup/prodej v okamžik, kdy cena aktiva dosáhne předem určené hodnoty, za kterou je obchodník ochoten nakoupit; než se tak stane, čeká nabídka v order booku, než ji někdo přijme; obchodník je tzv. market maker (tvůrce trhu).

Rozpětí (angl. spread) mezi nejnižší nabídkou na prodej a nejvyšší nabídkou na nákup určuje hloubku knihy objednávek (angl. depth) a prostřední tržní cenu na burze (neplést s poslední cenou, za kterou bylo dané aktivum prodáno).

Cílem všech burz s knihou objednávek je nabídnout co nejmenší spread, čehož lze dosáhnout jedině velkou aktivitou obchodníků zadávajících hodně navzájem si konkurujících objednávek.

Menší decentralizované, ale i centralizované burzy mají s tímto zejména u méně známých altcoinů velké problémy.

Zdroj: Loopring.io

DEXs s knihou objednávek se ještě dělí podle toho, zda jsou objednávky přímo na blockchainu, tzv. on-chain, nebo mimo něj, off-chain.

V případě druhé možnosti jsou objednávky spravovány centralizovaně. V tomto případě je nutné burze důvěřovat, což je bezpochyby nevýhoda, na druhou stranu bývá toto řešení lépe a snadněji škálovatelné, není totiž třeba provádět a potvrzovat transakce na blockchainu, ani platit síťové poplatky (gas).

V poslední době, kdy dochází k lepší škálovatelnosti blockchainů, prosazování sekundárních vrstev a rollupů, už však není udržování order booku on-chain takový problém jako dříve.

Např. Loopring DEX je po nasazení ZK-rollupů ve verzi 3.0 schopna zpracovat až 16 400 transakcí za sekundu. V předchozí verzi se však zmohla maximálně na 3 transakce za sekundu.

DEX agregátory

Burzy tohoto typu získávají likviditu z ostatních DEXs a jsou tak schopny uživateli nabídnout nejvýhodnější swap, který je na trhu právě dostupný.

Toho docílí porovnáním ostatních DEXs – porovnáním jejich cenového skluzu, který se s větším objemem transakce zvětšuje, optimalizací poplatků a nalezení nejvhodnější cesty, jak na swap 2 daných tokenů (ne vždy mají totiž každé 2 tokeny svůj vlastní pool, někdy je třeba swap provést skrze interakci mezi více pooly).

Účel a důvod vzniku burz tohoto typu asi nejlépe popsal Anton Bukov, CTO 1inche, nejpoužívanějšího DEX agregátoru současnosti:

“Prvními zákazníky 1inche jsme byli já a Sergej. Bylo vyčerpávající před každým obchodem manuálně kontrolovat ceny na všech DEXs – Uniswapu, Kyberu, 0x… – a hledat tu nejlepší. My, stejně jako všichni uživatelé kryptoměn, jsme potřebovali elegantní algoritmus, který by ve všech DEXs našel tu nejlepší cenu a okamžitě poskytl nejvýhodnější obchod.”

On-chain data ukazují, že tradeři, kteří obchodují často, dávají větší přednost DEX agregátorům, zatímco běžní uživatelé stále volí přímý přístup k decentralizovaným burzám. A není divu, že se popularita agregátorů zvedá – sami jsme do 1inche zkusili zadat prodejní příkaz na 91,3 milionů tokenů Shiba Inu (SHIB) v hodnotě cca 1 000 USD a výsledky nás upřímně překvapily.

1inch nám ukázal, že jedna z nejdůvěryhodnějších DEXs, SushiSwap, má na tento pár tak nízkou likviditu, že bychom při swapu tokenů přes SushiSwap přišli o 48 % financí, což jsme si na SushiSwapu následně ověřili a skutečně je to tak.

Představte si nyní nepozorného uživatele, který by si neověřil skutečnou cenu tokenu na jiných burzách a směnil by tokeny právě na SushiSwapu…

Zdroj: app.1inch.io

Srovnání centralizovaných a decentralizovaných burz

Při hodnocení a kritice decentralizovaných burz si musíme uvědomit, že se stále jedná o kategorii produktů ve velmi raných fázích vývoje.

Aktivní zkouškou milionů uživatelů navíc prochází teprve od léta roku 2020 –⁠ období označovaného též jako DeFi Summer.

Naproti tomu centralizovaná řešení se vyvíjí už od minulého století –⁠ systém párování objednávek přeci řešily ještě před kryptoměnovými burzami burzy s cennými papíry.

Zdroj: theblock.co

Výhody decentralizovaných burz oproti centralizovaným

• Svoboda a anonymita: DEXs mohl donedávna používat opravdu každý. V souvislosti se zákazem Tornado Cash v USA však některé DEXs zakázaly přístup adresám, které s Tornado Cash v minulosti interagovaly. Jedná se však o jediný větší případ, jinak stále platí, že DEXs jsou oblíbeným místem pro uživatele, kteří chtějí zůstat v anonymitě, neověřovat svůj profil pomocí KYC a nedokládat původ a zdroj prostředků.
• Více kryptoměn k obchodování: Jak už jsme zmínili výše, zalistovat svůj token na DEX typu AMM může opět úplně každý. Stačí vytvořit liquidity pool a přidat token a druhé aktivum mající nějakou hodnotu v libovolném poměru. Díky tomu se na DEXs typu AMM nachází nespočet tokenů, zatímco na centralizovaných burzách maximálně nižší stovky.
• Možnost podílet se na řízení DEX: Ruku v ruce s myšlenkou decentralizace je většina DEXs řízena skrze autonomní decentralizované organizace (DAO). V rámci nich hlasují držitelé governance tokenů o tzv. proposalech – návrzích o budoucím směřování a změnách projektu.

Nevýhody decentralizovaných burz oproti centralizovaným

• Horší uživatelská přívětivost, složitost: Uživatelské prostředí DEXs většinou za centralizovanými burzami výrazně zaostává. Důvodem může být méně času na vývoj, menší budget, ale i fakt, že DEXs často primárně cílí na profesionální tradery, kteří kolikrát frontend burzy ani nepotřebují a příkaz interagující s DEX si jsou schopni napsat sami
• Větší riziko pro nezkušené uživatele: V decentralizovaném světě číhá mnohem více podvodníků než v docela bezpečném prostředí centralizovaných burz. Hacky, falešné kryptoměny, phishing útoky a další… s tím vším se můžete u DEXs setkat.
• Chybějící uživatelská podpora: DEXs z principu nemohou mít uživatelskou podporu. A pokud ji přeci jen mají, ve většině případů není schopna nijak pomoct. Uživatelé drží prostředky ve své peněžence a při interakci s burzou interagují se smart kontraktem. Pokud se stane chyba a dojde k zápisu do blockchainu, který vás třeba připraví o prostředky, nikdo s tím nic neudělá, i kdyby chtěl.
• Nižší likvidita: Jak jsme se přesvědčili výše, i ty nejpopulárnější burzy jako SushiSwap mohou mít problémy s likviditou i u tak známé kryptoměny jako SHIB.
• Poplatky: Poplatky za směnu jsou u DEX často i násobně větší, než poplatky na běžných CEX burzách. Kromě toho je také důležité vědět, že každá směna vyžaduje zápis transakce do blockchainu, za což je nutné zaplatit další poplatek navíc – a ve chvílích vysokého vytížení sítí se může jednat i o vyšší stovky dolarů.

Zdroj: theblock.co

Jak vybrat decentralizovanou burzu?

Jen v této rubrice je zmíněno kolem tuctu nejlepších decentralizovaných burz. Vězte ale, že jich existují stovky, možná už přes tisíc. Jak tedy vybrat tu správnou?

A) Co přesně od burzy chcete?

První je třeba si ujasnit, za jakým účelem DEX hledáte. Chcete nechat své kryptoměny vydělávat a stát se poskytovatelem likvidity v poolech? Pak si přečtěte následující článek:

Liquidity providing neboli yield farming: jak funguje, jak na něm vydělat a jaká jsou rizika?

Většina uživatelů ale prostě jen potřebuje směnit jednu kryptoměnu za druhou. Hledají tedy burzu, která nabízí jednoduchý a rychlý přístup, nízké poplatky a vysokou bezpečnost.

B) Na jakém blockchainu chcete směnu provést?

Zde se nejspíš nebude potřeba rozhodovat, protože budete chtít kryptoměny směňovat na tom blockchainu, na jakém je právě máte.

Pokud je však zrovna držíte na centralizované burze jako např. na Binance, při výběru si budete moci zvolit, na jaký blockchain chcete aktiva poslat.

Například ETH je možno z Binance vybrat na blockchain Ethereum, BNB Smart Chain, Optimism a Arbitrum, záleží jen na vás. V tomto případě možná stojí za zvážení rozdílná výše síťových poplatků (gas) na daných blockchainech. Nezapomeňte však při výběru použít správnou adresu!

Také je třeba se podívat, jestli DEX, kterou máte vyhlédnutou, daný blockchain podporuje. Například Curve Finance funguje na více než 10 blockchainech, PancakeSwap však pouze na 2.

C) Je burza důvěryhodná?

Mějte na paměti, že abyste mohli na decentralizované burze provést swap, je potřeba protokolu udělit přístup ke všem vašim tokenům, které chcete prodat nebo za které chcete nakoupit.

Pakliže tedy chcete prodat 1 ETH, zpravidla protokolu povolíte přístup ke všem vašim ETH (ne jen k 1, ale třeba k 10, pokud jich máte na peněžence 10). Tato transakce stojí poplatek (gas). Povolení pak platí, dokud jej nezrušíte, při příštím prodeji ETH tedy již žádné potvrzovací transakce nebude třeba.

Zdroj: metamask.io

Rozhodně tedy nedoporučujeme používat neznámé burzy, které mohou vykrást vaše peněženky.

Pozor si dejte i na phishingové útoky, kdy se podvodná stránka snaží za DEX vydávat. Jakmile k ní připojíte svoji peněženku v domnění, že se připojujete na známou DEX, vaše prostředky většinou nenávratně zmizí. Je to stejné jako podvodné weby napodobující internetové bankovnictví.

D) Jaké má burza poplatky?

Poplatky u decentralizovaných burz jsou si velmi podobné, nejedná se tak o rozhodující kritérium, které je třeba řešit. Důležitější je najít burzu, která ve výsledku (i s poplatky) nabídne nejlepší cenu za směnu dvou kryptoměn. K tomu pomohou DEX agregátory jako například 1inch.

Pokud vám jde i o férové jednání burzy, můžete si zjistit, kolik procent z celkového poplatku si burza nechává pro sebe a kolik rozděluje mezi poskytovatele likvidity.

Závěr k decentralizovaným burzám

Decentralizované burzy nabízí především svobodu a anonymitu, kterou centralizovaná řešení podléhající právní regulaci zejména v podobě KYC a AML zajistit nemohou.

Některé DEX se snaží vypadat přesně jako tradiční burzy a sází na způsob párování nákupních a prodejních příkazů skrze knihu objednávek (order book).

Fenoménem posledních let jsou však DEX typu AMM, na kterých mohou uživatelé směňovat aktiva za pomoci liquidity poolů, ale i poskytovat likviditu, za což dostávají část z poplatků za směnu, které burza vybere. P

oslední, trochu osamostatněnou kategorií jsou DEX agregátory, např. 1inch.

Samotný výběr decentralizované burzy pak může znít jako velká věda, ve skutečnosti na tom však není nic složitého. Pokud začnete používat ty nejpopulárnější (UniSwap, PancakeSwap…), neuděláte krok vedle.