Akcie lámou rekordy, pod povrchem ale rychle roste dluh, který může při prvním větším otřesu spustit řetězovou reakci. Největší riziko možná neleží tam, kde ho dnes hledá většina investorů.
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Finanční trhy čelí riziku výrazné cenové korekce, jejíž rozsah by podle některých odhadů mohl znatelně převýšit ztráty ze splasknutí dotcom bubliny (akciové bubliny technologických firem na přelomu tisíciletí).
Výdaje na umělou inteligenci sice mnohonásobně převyšují tehdejší investice do internetu, přibližně 40 % menších amerických podniků však hospodaří se ztrátou a nezvládá splácet závazky.
Následující text tato skrytá rizika podrobně rozebírá. Zaměřuje se na hrozby spojené s refinancováním firemních dluhů a nastiňuje, jak před nimi efektivně chránit portfolio.
Tlak se viditelně hromadí napříč celým finančním sektorem, od nemovitostního trhu až po soukromý kapitál. Hlavní příčinou jsou vysoké úrokové sazby, které znatelně prodražují obsluhu dřívějších dluhů.
S tím, jak realita začíná dohánět přehnaná očekávání, se mění i celková nálada na trzích.
Všudypřítomný strach ze zmeškané příležitosti (FOMO) střídá opatrnost a postupné opouštění rizikovějších pozic. Podobná změna sentimentu v minulosti často předcházela celkovému ochlazení trhu.
Ano, AI zásadně změní ekonomiku a růst bude pokračovat ještě několik let
Částečně – některé firmy mají reálný potenciál, ale čekám výraznější korekci v přehřátých titulech
Spíš ne – jde převážně o spekulaci a valuace jsou už příliš vysoké
Rozhodně ne – očekávám brzkou a výraznou korekci technologického sektoru
Rezidenční i komerční reality vykazují v globálním měřítku známky nadhodnocení. Podle některých odhadů jejich ceny převyšují příjmy obyvatel v průměru o 50 %.
Tento nepoměr se sice regionálně liší, ve velkých finančních centrech napříč Evropou, Asií a Austrálií už ale trhy vykazují znaky možného přehřátí.
Rozdíl mezi cenami nemovitostí a reálnými výdělky roste již od roku 2000. V prostředí vyšších úrokových sazeb se tento problém stává velmi citlivým, jelikož dražší úvěry komplikují nové nákupy i refinancování stávajících závazků.
Podobnému tlaku čelí také akciové trhy.
Shillerův ukazatel CAPE (poměr ceny akcie k ziskům očištěný o vliv hospodářského cyklu) se pohybuje vysoko nad svým pětadvacetiletým průměrem. To naznačuje, že globální akcie mohou být nadhodnocené.
Stejně zranitelný je však i segment privátních trhů, tedy soukromého kapitálu a úvěrů.
Ocenění nekótovaných akcií se často neopírá o tržní realitu, nýbrž pouze o interní odhady či starší ceny z minulosti.
Kvůli útlumu na trhu IPO (prvních veřejných nabídek akcií) a poklesu fúzí se plány na snadný prodej podílů a bezproblémové splácení dluhů začínají komplikovat.
Riziko dále zvyšuje rostoucí kolísavost trhů. Jakmile nervozita stoupne, zajištění proti ztrátám zdraží a banky omezí poskytování úvěrů. Tento vývoj může následně spustit nucené výprodeje majetku.
Riziko nucených výprodejů úzce souvisí s rostoucím nepoměrem mezi reálnou ekonomikou a objemem finančních závazků.
Podle dat McKinsey dosahuje hodnota fyzických aktiv, jako jsou nemovitosti nebo infrastruktura, v deseti největších ekonomikách světa zhruba 500 bilionů dolarů.
Proti tomu stojí finanční aktiva a dluhy v celkovém objemu přes 1 000 bilionů dolarů. Tento nepoměr se výrazně prohloubil zejména v posledních dvaceti letech.
Na každý dolar nových reálných investic totiž připadly téměř čtyři dolary nových finančních závazků, z nichž polovinu tvoří čistý dluh.
Velká část globálního systému je tak postavena na vypůjčených penězích, což zvyšuje citlivost celého trhu na nečekané ekonomické šoky.
Tento stav dále zhoršuje situace, kdy vysoké zadlužení zatěžuje reálnou i finanční ekonomiku zároveň. Jeden zdroj příjmů tak v praxi musí pokrýt několik půjček.
Typickým příkladem je fungování některých privátních fondů:
V prostředí vyšších úrokových sazeb roste riziko refinancování, protože splátky úroků odčerpávají větší část firemních zisků.
Pokud ceny aktiv začnou klesat, dlužníci přestanou plnit podmínky úvěrů, což věřitele nutí k rychlému zavírání pozic a nuceným výprodejům.
Problémy s likviditou (dostatkem volné hotovosti) se již přenášejí na investiční fondy, kterým kvůli útlumu trhu váznou plánované prodeje majetku.
Vývoj hlavních akciových indexů zkreslují oslabené podniky. Přibližně 15 % globálních firem sice zvládá pokrývat úroky, dlouhodobě ovšem nedokáže splácet samotnou jistinu dluhů.
Potíže se začínají projevovat i u technologických lídrů, kteří dosud táhli burzovní růst. Vysoké výdaje na vývoj umělé inteligence zatěžují jejich hotovostní toky, což zvyšuje riziko omezení dividend (podílů na zisku) nebo zpětných odkupů akcií.
Tito klíčoví hráči tak ztrácejí auru stability. Když pak investoři naléhavě potřebují hotovost, prodávají i dosud zisková aktiva. Vlna prodejů se pak šíří napříč celým finančním trhem.
Jakmile na trzích chybí hotovost a firmy nemají z čeho platit závazky, potíže se rychle přenesou mimo burzu.
Banky začnou omezovat půjčky, což přibrzdí ekonomiku, zvýší riziko úpadků a srazí ceny majetku. Celý proces pak funguje jako začarovaný kruh.
Situaci zhoršuje fakt, že spotřeba i investice dlouhodobě stojí na dluzích namísto stabilních reálných příjmů. U ekonomik závislých na přílivu zahraničního kapitálu vyvolává odchod investorů z trhu tlak na oslabení domácí měny.
Finanční otřesy se tak plynule přelévají i na devizové trhy.
Propady zrychluje i fakt, že mnoho investorů jedná podobně. Velká část trhu drží srovnatelné pozice. Jakmile se trend otočí, snaha o rychlý odchod může vyvolat nucené výprodeje a prohloubit nervozitu na trzích.
Že nejde o přehnaný pesimismus, ukazují konkrétní indikátory, které obvykle provázejí pozdní fázi ekonomického cyklu.
Na trhu lze pozorovat první varovné signály – některé fondy omezují výběry hotovosti, v zadlužených odvětvích roste podíl nesplácených úvěrů a ocenění řady soukromých podniků působí velmi napjatě.
Historické paralely přitom ukazují, jak tvrdý může dopad být.
Zatímco technologický krach v roce 2000 smazal tržní hodnotu kolem 5 bilionů dolarů a hypoteční krize z roku 2008 zhruba 15 až 20 bilionů, rozsah současného napětí by mohl tato čísla překonat.
Historie varuje, že přehlížení rizik bývá v pozdní fázi cyklu nákladné. Pro investory tak v nadcházejících měsících dává smysl zvýšená opatrnost a důsledná diverzifikace (rozložení investic). Ochrana dosavadního kapitálu totiž v podobném prostředí hraje zásadní roli.
Díky Finex Premium můžete zhodnocovat své peníze s větší jistotou, přehledem a podporou reálných investorů, kteří každý den spravují svá vlastní portfolia. Žádná teorie, ale reálná praxe.
Přidejte se a nenechte si utéct žádnou příležitost.
Student Vysoké školy ekonomické v Praze se zaměřením na finance a investování. O finanční trhy a kryptoměny se dlouhodobě zajímá a sleduje jejich každodenní vývoj.
94 %
90 %
