...nebo už máte účet?
Přihlašte sePálení kryptoměn je poměrně častým jevem. Své mince pálí ETH, BNB, s velkou pompou i řada memetokenů a někdy omylem i nešťastní uživatelé. Co to ale vlastně znamená?
Spálení kryptoměn (burn) je proces, který snižuje počet kusů dané kryptoměny v oběhu tím, že dojde k jejich odeslání na tzv. mrtvou adresu.
A jelikož k mrtvým adresám nemá nikdo přístup, na ně odeslané kryptoměny se tak efektivně a navždy vyřadí z oběhu. Ale nezničí se, na blockchainu stále existují.
Pálení může proběhnout zásadně 3 způsoby:
Jaký je smysl pálení mincí? Jak funguje? Působí na cenu skutečně dobře nebo jde jen o klamání investorů? A jak pálí své mince největší kryptoměny? Čtěte dále!
Účelem pálení je nejčastěji zvýšení hodnoty zbývajících mincí. Obecně totiž každý produkt zdraží, pokud se stane vzácnějším, tedy jestliže se zmenší jeho nabídka na trhu. Jde o princip vzácnosti (scarcity), který platí nejen pro kryptoměny, ale pro jakákoli jiná aktiva. Když je něčeho méně, má to zkrátka vyšší cenu.
Princip vzácnosti také z části může za vysokou cenu Bitcoinu (BTC). Bitcoinových mincí je na rozdíl od neustále se nafukující zásoby fiat měn omezené množství (maximálně 21 milionů kusů), a proto jsou vzácné.
Pokud nabídka na trhu místo klesání stoupne, aktivum už není tolik vzácné, což má za následek klesající cenu. Bavíme se zde o inflaci.
Pálení mincí tedy představuje deflační událost, která je opakem inflace (zvětšování zásoby mincí), nicméně pozitivní efekt pálení mincí na jejich cenu se zpravidla projeví až s odstupem času. Nebo taky vůbec. Záleží na mnoha faktorech a nelze s jistotou říci, že cena určité kryptoměny 100% vzroste, pakliže dojde k pálení.
Disponování s kryptoměnami na blockchainu probíhá přes kryptoměnové peněženky. To jsou v podstatě nástroje, které skrze seed a privátní a veřejné klíče vygenerují vaši veřejnou kryptoměnovou adresu. Tu lze připodobnit k e-mailové adrese.
Každá kryptoměnová adresa je unikátní a deterministicky generovaná. Ke každé je přiřazen i unikátní privátní klíč. S využitím privátního klíče může každá adresa odesílat kryptoměny na jinou či je naopak od jiné kryptoměnové adresy přijmout. Veškeré údaje o transakcích mezi adresami jsou uložené na blockchainu.
Mrtvé adresy jsou pak takové, které nejsou spojeny s žádným privátním klíčem. Technicky vzato, jsou jen kombinací hexadecimálních znaků, takže nejsou vlastněny žádným privátním klíčem a nikdo k nim nemá přístup.
A jelikož nemá nikdo k také adrese privátní klíč, není zde nikdo, kdo by byl schopen podepsat transakci a kryptoměny z adresy poslat zpátky do oběhu.
Příkladem mrtvé adresy na blockchainu Etherea je např. 0x000000000000000000000000000000000000dEaD. V době aktualizace článku (říjen 2024) se na ní nacházela aktiva za více než 100 milionů USD.
Mrtvým adresám se říká také “burner” nebo “eater” adresy. Stav burner adres je také viditelný na blockchainu. Pro přehlednost mají většinou burner adresy v prohlížečích pod názvem upozornění a občas i symbolicky koncovku “dead”.
Na obrázku níže je příklad transakce, v níž někdo spálil téměř 7 ETH odesláním na výše zmíněnou burner adresu.
Dalším příkladem, tentokrát ze sítě Bitcoinu může být burner adresa 1BitcoinEaterAddressDontSendf59kuE, která má na účtu něco přes 13 BTC.
Tyto bitcoiny jsou nedostupné, přestože jsou i nadále uložené na blockchainu a jsou také započteny v celkové zásobě BTC.
Stejný výsledek, jako záměrné pálení mincí, má odeslání mincí na adresu bez majitele, k čemuž může dojít při neopatrném zadávání adresy či výběru sítě. I ztráta přístupu k peněžence, kde jsou mince uloženy, se dá považovat za pálení, ovšem tato akce není trvalá, pokud vlastník přístup nakonec získá.
Při posílání mincí a tokenů z burzy nebo z peněženky proto doporučujeme vše nejméně dvakrát překontrolovat a nejprve poslat malou část prostředků za účelem ověření, zda transakce proběhne tak, jak předpokládáme.
Jakákoli chyba totiž může vést k nenávratné ztrátě. Důkladně také doporučujeme vytvořit si a uschovat na bezpečném místě vaši recovery phrase (seed).
Pálení mincí bylo pravděpodobně inspirováno nabýváním vlastních akcií akciovými společnostmi (stock buyback). Důvodů, proč akciové společnosti nabývají vlastní akcie, je mnoho. Kromě daňových výhod se může jednat právě o snahu zvýšit hodnotu vlastních akcií.
Když akciová společnost nakoupí vlastní akcie, zvyšuje poptávku a také odstraňuje akcie z oběhu, čímž se akcie, které zůstanou na trhu, stanou vzácnějšími – a tím pádem i hodnotnějšími. Na rozdíl od pálení kryptoměn se však nejedná o trvalý efekt – společnosti nic nebrání v tom akcie znovu zase prodat.
Rovněž centrální banky přizpůsobují množství cirkulující měny, resp. míru inflace nových peněz, za účelem ovlivnění její kupní síly.
Téměř každý den se můžeme dočíst o tom, jak došlo ke spálení milionů nebo dokonce miliard nějakých mincí či tokenů. Existuje totiž hned několik praktických důvodů, proč dochází k pálení mincí. Pojďme se na ně postupně podívat.
Nejčastějším účelem pálení mincí je snaha dosáhnout zvýšení ceny mincí zbývajících. Aby se totiž cena kryptoměny zvýšila, poptávka musí převýšit nabídku.
Pálení mincí (snižování nabídky) proto logicky může vést ke zvýšení ceny kryptoměny i při zachování stejné poptávky.
Přestože se nejedná o jistý výsledek, cena některých kryptoměn se skutečně po spálení mincí zvýší. Jednak z důvodu samotného pálení a jednak protože toto obchodníci vnímají jako dobrý krok a tak nakoupí kryptoměny více nebo otevřou dlouhé pozice (longy).
Rovněž pokud má kryptoměna vysokou míru inflace (dochází k vydávání velkého množství nových mincí), pálení může inflaci snižovat nebo dokonce překonat.
Neexistuje však žádný důkaz a není žádným pravidlem, že pálení mincí vždy zvýší hodnotu konkrétní kryptoměny. Pálení mincí každopádně může ovlivnit investory a tržní sentiment, což má značný vliv na vývoj ceny, ať už nahoru nebo dolů.
Běžně jsou páleny také nevyprodané mince. Nové tokeny a kryptoměny jsou někdy uvedeny na trh při tzv. primární nabídce tokenů, neboli ICO (Initial Coin Offering).
Některé tokeny však mohou na konci ICO zůstat nevyprodané. Vývojáři se mohou rozhodnout zbývajících tokenů zbavit jejich spálením. To má často za následek zvýšení ceny pro stávající vlastníky i samotné vývojáře. Bývá to také známka toho, že vývojářům jde o dlouhodobou prosperitu projektu.
Proof of Burn (PoB) je jedním z algoritmů, pomocí kterých je dosahováno konsensu mezi všemi uzly ohledně toho, jaké informace (transakce) se stanou obsahem blockchainu. PoB se často označuje za variantu konsensu Proof of Work (PoW), ale bez zbytečného plýtvání energií.
Právo pro zápis nových bloků je totiž uděleno těžařům, kteří spálí příslušné kryptoměny, a to proporcionálně tomu, kolik tokenů spálili.
Na obrázku výše byl pro zápis transakce zvolen těžař s číslem 2, protože spálil nejvíce mincí. V závislosti na implementaci algoritmu ale nemusí nejvyšší množství spálených mincí znamenat 100% jistotu, že bude těžař pro zápis bloku zvolen.
Většinou se jedná spíše o zvýšení šance, tedy čím více mincí těžař spálí, tím větší šanci pro zvolení má.
V závislosti na pravidlech konkrétního blockchainu musí těžaři pálit nativní tokeny nebo kryptoměnu jiného blockchainu (např. BTC). Za odměnu těžaři obdrží nativní mince daného blockchainu.
Existuje několik příkladů blockchainů, které fungují na principu PoB. Pravděpodobně nejznámějším příkladem je Counterparty (XCP), kde za spálení bitcoinů získají těžaři právo vytvořit blok a za jeho vytvoření pak nativní XCP tokeny.
V případě Slimcoinu (SLM) plní pálení nativního tokenu funkci těžby i konsensuálního mechanismu.
Některé kryptoměny, jako např. Ripple (XRP), Solana (SOL), Ethereum (po upgradu EIP-1559) nebo BNB (po upgradu BEP95), jsou naprogramovány tak, že při každé transakci je část tokenů spálena. Obvykle pálené mince pocházejí z transakčních poplatků a jsou protokolem automaticky poslány na burner adresu.
Na obrázku výše je výpis odměn za vytěžený blok číslo 14384949 na síti Etherea. Poslední část je proporční podíl z vybraných poplatků, který je po vytěžení bloku ihned spálen a je tím pádem odečtený z celkové odměny.
Zatímco podíl na transakčním poplatku motivuje těžaře k tomu, aby transakci zpracovali, spálení jeho části má zajistit, že si kryptoměna uchová svoji hodnotu, nebo dokonce dojde k jejímu zvýšení.
Ethereum je nyní naprogramováno tak, že když se průměrný transakční poplatek (gas fee) drží nad 16 gwei, je více ETH páleno, než kolik dostávají těžaři. Ethereum se tedy v případě vysokého provozu stává deflační.
Dalším příkladem použití pálení mincí jsou algoritmické stablecoiny. Pálení mincí slouží k udržení fixní ceny stablecoinů, tj. kryptoměn, jejichž cena je navázána na hodnotu jiného aktiva, například amerického dolaru (USD).
Pálením mincí nebo jejich ražením, v závislosti na aktuální poptávce, lze ovlivňovat cenu mincí, aby zůstaly na konstantní úrovni.
Nejznámějším příkladem algoritmického stablecoinu byl stablecoin UST blockchainu Terra, jehož fixní cena byla udržována pomocí pálení LUNA (nyní již LUNC).
Když se 1 UST obchodoval za vyšší cenu, než je cena dolaru, např. tedy 1,01 USD, obchodníci byli motivování s využitím swapu na Terra Station směnit mince LUNA za UST, pro zjednodušení se omezme na 1 UST a mince LUNA v hodnotě 1 USD.
Při swapu se mince LUNA v hodnotě 1 USD spálila a 1 UST byl naopak vytvořen. Uživatelé svůj UST mohli prodat za 1,01 USD a vydělat tím 0,01 USD. Přitom vložili UST do poolu. Na trhu ho tím pádem bylo více, jinými slovy byla zvýšena jeho nabídka a snížena jeho cena – blíže k 1 USD.
Stejným způsobem algoritmus fungoval i v opačném směru.
Bohužel se ukázalo, že algoritmus obsahuje kritické chyby a není schopen přečkat tržní výkyvy. To vedlo ke katastrofickému pádu hodnoty stablecoinu UST i vyrovnávací kryptoměny LUNA. Jednalo se o jednu z nejhorších událostí v dějinách kryptoměn, během které byly z trhu vymazány desítky miliard USD.
Dalším příkladem algoritmického stablecoinu je USDD na síti Tron (TRX) fungující velmi podobně jako UST. Historická data nám ovšem ukazují, že i tento stablecoin má problémy držet cenu kolem jednoho dolaru a je proto otázkou, zdali mají algoritmické stablecoiny využívající průběžné pálení budoucnost.
Někteří vývojáři také pálí mince jako způsob, jak skrýt tzv. velryby, tedy peněženky, které drží velké množství kryptoměn a mají díky tomu možnost významně ovlivňovat její cenu.
Uvažujme nově spuštěnou kryptoměnu SCAM s 1 miliardou tokenů, 100 milionů si nechá vývojář a 600 milionů SCAM tokenů okamžitě spálí.
Bude to vypadat, že vývojář vlastní “jen” 10 % zásoby tokenů, protože původní nabídka byla 1 miliarda. Ve skutečnosti ale vývojář vlastní 25 % ze 400 milionů tokenů, které jsou stále v oběhu, což je samozřejmě mnohem větší podíl.
Některé velké kryptoměny mají pravidelné pálení mincí zabudované přímo ve svém kódu, které funguje primárně jako motivace pro investory a ujištění, že hodnota kryptoměny nebude ředěna inflací. Jaké to jsou?
Ethereum zavedlo spalovací mechanismus na základě upgradu EIP-1559 (tzv. London hard fork), který byl spuštěn 4. srpna 2021.
Transakční poplatek se od té doby skládá z uživatelem určeného spropitného (priority fee) motivujícího těžaře ke zpracování transakce a základního poplatku (base fee), který se mění dynamicky na základě aktivity v síti.
Na obrázku níže můžeme vidět příklad průběhu změny obou částí poplatku v čase v horizontu 300 bloků:
Za první rok fungování nového mechanismu bylo takto spáleno 3,5 milionu ETH.
Populární kryptoměnová burza Binance se při spuštění své nativní kryptoměny BNB v roce 2017 zavázala, že postupně spálí polovinu zásoby BNB, tj. celkem 100 milionů mincí. Za tímto účelem má BNB dva spalovací mechanismy.
Kromě již zmíněného real-time pálení části transakčního poplatku (o jehož poměru zčásti rozhodují validátoři) dochází také k pravidelnému čtvrtletnímu pálení. Počet BNB určených ke spálení je automaticky vypočítán podle vzorce, kde roli hraje průměrná cena BNB a počet bloků vytvořených za předchozí kvartál.
BNB má také speciální Pioneer Burn Program, v rámci kterého může být uživatelům v případě ztráty BNB mincí (např. kvůli zadání špatné adresy) poskytnuta náhrada, která je započtena proti BNB mincím, které by jinak byly spáleny.
Podobně jako Ethereum přistupuje k pálení mincí také Solana (SOL). Polovina veškerých transakčních poplatků je automaticky spálena, zatímco zbytek získá validátor, který zpracoval příslušnou transakci.
Solana Foundation navíc v květnu roku 2020 spálila přes 11 milionů SOL. Podobný efekt, jako pálení mincí, má také tzv. slashing. Validátor, který jedná při potvrzování transakcí nepoctivě, totiž může nenávratně přijít o mince, které musel uzamknout do chytrého kontraktu (tzv. staking).
Z projektů, které spálily významnou část své zásoby, lze zmínit také memetoken Shiba Inu (SHIB). Vitalik Buterin, spoluzakladatel sítě Ethereum, totiž obdržel od tvůrce Shiba Inu 50 % všech SHIB.
Zde se ale ukázalo, že takovýto “burn” není tím pravým – Buterin se totiž rozhodl se svými SHIB hýbat. 90 % naštěstí pro komunitu teď už opravdu spálil a zbytek darovat charitě.
Ethereum co-founder @VitalikButerin has burned 90% of his Shiba Inu coin (SHIB) holdings, an amount worth $6.7 billion. The rest will go to charity, he said.
Via @JamieCrawleyCD https://t.co/tdlItTaRrC
— CoinDesk (@CoinDesk) May 17, 2021
Mezi další projekty, jejichž součástí je pravidelné pálení mincí, patří například kryptoměna DOT blockchainu Polkadot, token CAKE decentralizované burzy PancakeSwap nebo mince AVAX blockchainu Avalanche, kde jsou páleny veškeré transakční poplatky.
Naproti tomu Bitcoin (BTC) není systematicky pálen, ale např. v důsledku ztráty privátních klíčů, hardwarových peněženek nebo odeslání na špatnou adresu neustále dochází ke ztrátě mincí.
Odhaduje se, že přibližně 4 miliony BTC (téměř 20 %) je navždy ztraceno.
Pálení kryptoměn samo o sobě nesvědčí o tom, jestli je daná mince či token rozumnou investicí. Existují dobré i špatné projekty, které k pálení mincí přistupují.
Pálení může být efektivní při dobře nastavené tokenomice, může být ale také nástrojem k oklamání investorů. Znalost principu pálení kryptoměn vám každopádně usnadní pochopit, jak některé mince či tokeny fungují, proč se k pálení uchylují a jaký to může mít do budoucna vliv na jejich cenu.
Máte k pálení nějaké otázky? Pálí váš projekt kryptoměny? Pojďte s námi diskutovat na Discord, rádi vás uvidíme!
K pálení kryptoměn dochází, když jsou mince či tokeny odeslány na tzv. mrtvou adresu, z které je už nikdy nejde vrátit do oběhu. Dojde tak ke snížení nabídky kryptoměny. Jedná se o deflační mechanismus.
Řada kryptoměn má ve svém kódu zabudované automatické pálení, které spaluje mince z transakčních poplatků. Projekty však mohou pálit kryptoměny i manuálně, jednorázově či pravidelně, při nějaké události. Mnoho kryptoměn bylo spáleno i omylem, když si jejich vlastník spletl adresu a zaslal je např. na adresu kontraktu, který nikomu nepatří.
Z těch největších např. Ethereum (ETH), BNB (BNB), Solana (SOL) a podstatnou část své zásoby spálil i memetoken Shiba Inu (SHIB).
Ahoj, jmenuji se Tomáš, je mi 30 let a v každodenním životě se živím jako právník se specializací na finanční právo. Kryptoměny považuji za budoucnost nejen v oblasti financí. A protože se rád učím nové věci a také rád píšu, psát pro Finex o kryptu byla pro mě jasná volba.
Jmenuji se Michal Sobol a na Finex.cz dohlížím na chod kryptoměnové redakce. Mým cílem je, abychom společně s redaktory a přispěvateli předali čtenářům každý den mnoho zajímavých a zejména užitečných informací.
Nadšenec do finančních trhů a aktivní investor s desetiletou historií, který se aktuálně soustředí na pasivní investování. Svůj hluboký zájem o finance a investice zhmotňuje do budování Finexu s jasným cílem – stát se nejlepší platformou svého druhu v Česku a na Slovensku.
Matěj věří, že Finex je místem, kde každý člověk s touhou investovat do své budoucnosti najde užitečné rady, návody i inspiraci.
“Cesta investora je náročná. Musíme se vzdělávat a věnovat hromadu času práci. Ale víte co? Ta nezávislost, svoboda a samozřejmě i výdělky za to opravdu stojí.”
96 %
89 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.