Student Vysoké školy ekonomické v Praze se zaměřením na finance a investování. O finanční trhy a kryptoměny se dlouhodobě zajímá a sleduje jejich každodenní vývoj.
Hotovost v portfoliu nevydělá majlant, ale může rozhodnout o tom, zda při propadu trhu prodáte v panice, nebo budete nakupovat levněji. Kolik jí držet a kdy už škodí výnosům?
Hotovost v portfoliu působí na první pohled nenápadně, někdy až zbytečně.
Když trhy rostou, jeví se jako promarněná příležitost. V dobách propadů se z ní naopak stává klíčová výhoda, která rozhoduje o tom, kdo levně nakupuje a kdo jen bezmocně přihlíží.
Rozdíl mezi “penězi bokem” a skutečnou investiční rezervou není jen formální. Každá složka má jiný účel a jejich záměna vede buď k vyššímu riziku, nebo k nižším dlouhodobým výnosům.
Hotovost sama o sobě není ani dobrá, ani špatná. Rozhoduje až to, jak s ní investor v portfoliu naloží.
K čemu tedy hotovost v portfoliu slouží a kolik byste jí měli držet?
Nejhorší prodej akcií obvykle nepřichází proto, že investor změnil názor na vybraný titul, ale proto, že nutně potřebuje peníze.
Pokud má vše zainvestováno a objeví se nečekaný výdaj, musí prodávat to, co je zrovna po ruce. Trh se přitom neptá, zda se vám to zrovna hodí.
Hotovost proto funguje jako nárazník. Umožňuje zaplatit životní výdaje, aniž byste museli sahat na dlouhodobé pozice v nevhodný okamžik.
Nejde o univerzální procento, ale o odpověď na jedinou otázku: kolik měsíců bych ustál bez prodeje investic?
V teorii chce každý nakupovat levně. V praxi k tomu člověk potřebuje dvě věci: plán a volné peníze.
Hotovost je proto nesmírně užitečná jako rezerva pro období, kdy trh nabídne kvalitní aktiva se slevou.
Nemusí jít o čistou spekulaci. Stačí mít předem stanovená pravidla, za kterých přikoupíte další akcie, fondy nebo dluhopisy.
S tím úzce souvisí i rebalancování.
Když akcie výrazně spadnou, hotovost umožní doplnit akciovou složku bez prodeje jiné části portfolia. Když naopak trhy prudce rostou, může investor část zisků přesunout do bezpečnější rezervy.
Investování není jen matematika. Kdyby bylo, všichni by v poklesech klidně přikupovali a nikdy by neprodávali v panice.
Jenže propad o desítky procent vypadá jinak v excelové tabulce a jinak ve chvíli, kdy vidíte červená čísla na vlastním účtu.
Rozumná rezerva snižuje nutkání k unáhleným krokům. Investor ví, že má z čeho žít, nemusí okamžitě prodávat a dopřeje svým investicím dostatek času.
To představuje obrovskou výhodu. Ne proto, že by hotovost svými výnosy porazila akcie. Její síla tkví v tom, že pomáhá dodržet strategii, kterou byste jinak psychicky neunesli.
Hotovost v prostředí vyšších sazeb automaticky neznamená peníze bez výnosu. Úročené účty, termínované vklady nebo fondy peněžního trhu mohou nést velmi zajímavý úrok.
To jasně ukazuje, že nominální úrok může být pro hotovost důležitý, ale vždy je třeba sledovat i reálný výnos po očištění o inflaci.
Problém nastává ve chvíli, kdy je hotovosti příliš. Ta pak může dlouhodobě brzdit celkový výkon portfolia.
Jak ve své analýze upozorňuje Vanguard, nadměrný podíl hotovosti má tendenci snižovat dlouhodobé výnosy. Z historického pohledu proto dávají mnohem větší smysl produktivnější aktiva, zejména akcie a kvalitní dluhopisy.
Praktická rada je velmi jednoduchá: nejprve oddělte nouzovou rezervu od investic. Až poté dává smysl určovat podíl investiční hotovosti na základě vašeho rizikového profilu, příjmů a celkové strategie.
Konzervativnější investor obvykle drží vyšší podíl hotovosti, zatímco člověk s dlouhým horizontem a vyšší tolerancí k riziku si může dovolit rezervu nižší.
Většině drobných investorů se tak vyplatí držet finanční polštář na několik měsíců zcela mimo portfolio a přímo v investicích ponechat pouze hotovost s předem definovaným účelem.
Trh řeší vysoké valuace a drahé technologické investice a čeká na lepší příležitosti. My jsme se rozhodli udělat pravý opak.
Investor, který čeká na dokonalý okamžik, často zjistí, že mu mezitím ujely právě ty nejkvalitnější příležitosti.
Nepřikupovali jsme je proto, že jsou levné. Přikupovali jsme je proto, že věříme v sílu jejich byznysu i za dalších deset let. Ukážeme vám, proč jsme se právě teď rozhodli navýšit tyto tři pozice.
Student Vysoké školy ekonomické v Praze se zaměřením na finance a investování. O finanční trhy a kryptoměny se dlouhodobě zajímá a sleduje jejich každodenní vývoj.