Velikonoční týden pokračoval v obvyklém rytmu: válka na Ukrajině, inflace, energetická krize a monetární politika. Před Velikonocemi byla zveřejněna čísla o inflaci. Bez velkého překvapení byla vysoká. Pokud se podíváme do Evropy, čísla jsou neradostná: Turecko 61,6 %, Litva 15,7 %, Česká Republika 12,7 %, Polsko 10,9 %, Slovensko 10,4 %, Španělsko 9,8 %, Nizozemí 9,7 %, Belgie 8,3 %, Německo 7,3 % a Francie 4,5 %. V zámoří situace není jiná. V USA byla inflace 8,5 % a v Kanadě 5,7 %. Ale situace v USA je jiná než v Evropě. A to hned z několika důvodů.
Jako ostatní státy i USA bojují s cenami drahých energií. Ale na rozdíl od Evropy USA mají svou těžbu ropy a zemního plynu. Ten navíc chtějí v kapalné formě dodávat do Evropy, aby nahradil dodávky plynu z Ruska. USA se v případě vyšších cen energií mohou rozhodnout znovu masivně podporovat domácí těžbu a díky tomu zvednout HDP a vytvořit nová pracovní místa. Evropa v podstatě nemá šanci řešit energetickou soběstačnost v horizontu příštích pěti let. Pokud Rusko zastaví dodávky zemního plynu, jeho cena bude několikrát vyšší než je dnes.
Tím pádem se Evropa dostane do ještě většího záporu zahraniční obchodní bilance. Jinak řečeno cela Evropa bude rychle chudnout, a to v tomto scénáři neuvažujeme o dopadech vysoké ceny plynu na evropský průmysl.
Další rozdíl v inflaci mezi USA a Evropou je, že v USA mají na inflaci podíl i rostoucí platy a napjatá situace na americkém trhu práce. Přesně nevíme, v čem kouzlo nízké americké nezaměstnanosti spočívá. Růst HDP není nějak zázračný a nevznikly žádné nové firmy, nebo nová pracovní odvětví. Spekuluje se, že napětí na americkém trhu práce vzniklo hlavně z toho, že velká část lidí se rozhodla ukončit výdělečnou činnost a odešla do důchodu. To zní logicky, protože velká část důchodu v USA je tvořena investičními penzijními fondy. Určitě je výhodné vybírat penzijní spoření, když jsou americké burzovní trhy na maximu. To byl případ roku 2021. V Evropě to zatím na žádný velký růst platů nevypadá.
V zemích jako je Itálie, Španělsko nebo Francie je nezaměstnanost velmi vysoká a určitě nebude vznikat nedostatek pracovních sil, který by pak hnal platy nahoru. Je vůbec otázkou, zda jižní státy Evropy budou schopné provést valorizaci minimální mzdy o inflaci, jak bývá zvykem.
A třetí rozdíl, a to možná nejdůležitější, je v monetární politice. Fed sice dlouho čekal se zvyšováním úrokových sazeb, ale zároveň dlouho avizoval, že od března 2022 éra levných peněz končí. Díky tomu si nyní může dovolit říct, že sazby porostou rychleji z důvodu vysoké americké inflace. Mnoho analytiků tak již nyní odhaduje, že rok 2022 zakončíme se sazbami v pásmu 3 až 3,5 %. To je sice stále málo na to, aby se zastavila inflace, ale trhy tuto informaci již vstřebaly a počítají s ní. ECB má jiný postoj. Mnohem delší dobu tvrdila, že inflace je přechodná a proto by bylo zbytečné uvažovat nad zvedáním sazeb, dokud se evropská ekonomika nepostaví na nohy.
První zvedání sazeb mělo být na pořadu dne, nejdříve v roce 2023. Jenomže tento postoj žene ECB do pasti, kterou si sama políčila. Inflace bude v Evropě silná, avšak díky tomu, že sankce proti Rusku jsou dvojsečné, je pravděpodobné, že Evropa skončí v recesi. Zvedat sazby v době recese je ekonomická sebevražda. Pokud to však Evropa neudělá, hrozí ještě větší inflace než nyní. Dalším dopadem bude, že Euro ještě víc oslabí vůči dolaru. To v době, kdy jsou drahé energie, které jsou všechny kótované v dolarech, bude Evropu stát několik miliard navíc.
Euro je tak v pasti, protože na zvedání sazeb je už pozdě. Špatná měnová politika eura bude mít politické následky. Německo ani Nizozemí se nebudou chtít ještě víc zadlužovat a budou se snažit tlačit na ostatní partnery Eurozóny, aby měli větší rozpočtovou disciplínu.
Avšak je tu další problém. Všichni se shodují na tom, že musíme snížit energetickou nezávislost na Rusku. Toto snížení závislosti na Rusku bude vyžadovat obrovské finance. Kde na to vzít? Pokud ECB zvedne sazby, mohou se investice do energetické transformace úplně zastavit. Pokud nedojde k rychlému obratu v Rusko – ukrajinském konfliktu a tím pádem k znatelnému snížení energií a průmyslových surovin, budeme tu mít brzo obrovskou vnitroevropskou krizi. Možná se brzo dočkáme parity na měnovém páru Euro dolar.
Výsledkovou sezonu otevřely samozřejmě americké investiční banky. Ty si nevedly až tak špatně, i když se samozřejmě obávají o vývoj akciových trhů. Zvláště pak americké banky GoldmanSachs a Morgan Stanley měly výborné výsledky, které předčily odhady analytiků. Ale dočkali jsme se i nemilého překvapení. Ve stejnou dobu jako americké banky publikoval své výsledky obchodní řetězec Tesco. Jednalo se nikoliv o výsledky za první čtvrtletí 2022, ale ještě výsledky za celý rok 2021. Akcionáře distribuční sítě nepotěšil výhled do budoucnosti. Tesco snižuje odhady zisku pro roky 2022 – 2023. Zisk by měl být menší o 200 milionů liber. Tesco očekává zisk pouze v rozmezí 2,4 – 2,6 miliard liber.
Viníkem sníženého zisku je inflace. Špatná zpráva je to proto, že historicky se čekalo, že právě obchodní řetězce by měly inflaci čelit lépe než jiná odvětví. Pokud distribuční řetězce budou mít problémy, je otázka co čeká firmy, které jsou inflací zasaženy ještě více? Tesco vidí příčinu špatných výhledů do budoucnosti v těchto bodech: rychlost návratu k spotřebitelským zvykům před koronavirem, pokles kupní síly a nezbytné investice do toho, aby řetězec udržel ceny v rozumné míře. Tesco chce totiž udržet své zákazníky nabídkou velmi levného zboží. Uvidíme, jak se jim to podaří. V každém případě výsledky nebyly oceněny Londýnskou burzou, kde akcie odepsaly přes 5,15 % za jeden obchodní den. Tato zpráva poslala do mínusu další evropské distribuční sítě jako Colruyt a Alhold Delhaize.
Centrální banky: Sazby rostou ve světě dál
Ani zkrácený velikonoční týden nic nezměnil na trendu zvedání úrokových sazeb. Své sazby zvedl Nový Zéland o 50 bazických bodů na 1,5 %, Namibie o 25 bazických bodů na 4,25 %, Kanada o 50 bazických bodů na 1 %, Jižní Korea o 25 bodů na 1,5 % a Izrael o 25 bazických bodu na 0,35 %. Zatím to na zastavení inflace ve světě nevypadá, takže trend zvedání sazeb bude pokračovat stejným rytmem určitě do konce roku 2022.
Indexy: Světové indexy obchodovaly smíšeně
Před Velikonocemi trhy nenabraly žádný výrazný směr. V Asií se nejvíc dařilo japonskému indexu Nikkei, který přidal 0,4 %. Burzy v Šanghaji a Hongkongu byly pod tlakem, protože lockdown v Šanghaji trvá moc dlouho. Původně mělo být město uzavřeno pouze během tří dnů a nyní jsou to již tří týdny, kde obyvatelé tohoto města nemůžou opouštět své domovy. Trhy v Šanghaji odepsaly 1,25 %. Index Hang Seng ztratil 1,62 %.
V Evropě se dařilo z velkých burz jenom v Paříži. Index CAC 40 přidal 0,69 %. Méně úspěšný byl britský FTSE, který odevzdal 0,69 %. Konflikt na Ukrajině nejvíc tíží Německo a především německé firmy, které jsou závislé na dodávkách ruského plynu. Zastavení dodávek zemního plynu by zastavil provoz v německých pecích, které dodávají materiály pro německý automobilový průmysl. Právě proto je Německo velmi opatrné se sankcemi vůči Rusku, protože jejích pýcha v podobě automobilového průmyslu je v ohrožení. Německý Dax tento týden oslabil o 0,84 %.
Trhům v zámoří se nedařilo. Průmyslový Dow Jones odepsal 0,78 %. Index S&P 500 ztratil 2,13 %. Technologický Nasdaq100 odepsal 2,63 %. Na špatných výsledcích amerických indexů nezměnil nic skokový nárůst společnost American Airlines, které posílily o 15 %. Důvodem tohoto růstu byly velmi dobré výsledky jejich přímého konkurenta na americkém trhu Delta Air Lines, který měl mnohem menší ztrátu, než se čekalo. Díky velkému nárůstu poptávky po letenkách v prvním čtvrtletí 2022 se americkým leteckým společnostem dařilo minimalizovat dopad rostoucích cen pohonných hmot.
Ropa zažila znovu dobrý týden. Ceny ropy posílily o 8 %. Ropa Brent se prodávala za 111 dolarů za barel. Americká lehká ropa pak stála 106 dolarů za barel. Cena ropy roste díky spekulacím na možné plošné embargo na Ruskou ropu v Evropě. Pokud by k němu došlo, ropa by znovu mohla vystřelit k cenám 130 dolarů za barel. V každém případě z pohledu technické analýzy ropa zůstává pořád v růstovém kanálu.
Komodity: Zlato znovu atakuje hranici 2000 dolarů za unci
Dařilo se i zlatu, které se během týdne dostalo k psychologické hranici 2000 dolarů za unci. Sice tuto hranici trvale neprolomilo, ale i tak obchodníci se zlatem mohou být spokojení. Zlato se na konci týdne prodávalo za 1975 dolarů za unci. Zlatu pomohly jistě čísla o americké inflaci.
Inflace je vysoká a zatím na tom nic nezmění politika Fedu. Ta sice může být ještě agresivnější, ale jak jsme psali v úvodu, úrokové sazby na dolaru jistě nebudou tento rok vyšší, než je inflace. To je důvod, proč zlato bude stále atraktivní pro investory.
Nestíháte sledovat dění na finančních trzích?
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru. Jednou týdně Vám do schránky přijde email, ze kterého se dozvíte to nejdůležitější, co se za poslední týden na finančních trzích stalo. Pokud máte zájem sledovat dění na trzích, ale ne vždy na to máte čas a chuť, je to pro vás jako dělané.
Jak sami víte, zpráv a novinek je někdy prostě moc a člověk se v tom jednoduše ztratí. S naším srozumitelně psaným týdenním přehledem se ale rozhodně neztratíte a ještě budete vědět vše podstatné. Chcete-li odebírat náš pravidelný newsletter a mít tak všechny důležité informace ve své emailové schránce, připojte se vyplněním formuláře níže.
Slovo závěrem: Jaký směr udá výsledková sezona v USA?
Americké akcie by měly dostat pozitivní impulz díky výsledkové sezoně. Dopady invaze Ruska na Ukrajinu jsou mnohem menší než v Evropě. Kombinace inflace a nízkých úrokových sazeb by mohla velké části americkým podnikům nahrávat. Dočkáme se tedy výsledku firem jako Johnson&Johnson, Netflix, IBM, Procter&Gambel, ASML, AT&T, Verizon, Schlumberger.
Ostře sledované budou výsledky Tesly, protože pokud budou dobré a cena akcií poroste, možná se Elon Musk rozhodne část svých akcií prodat, aby získal dostatečné množství hotovosti na nákup Twitteru.
Publicista a investor s více než desetiletou praxí.
První zkušenosti získal na pražské burze. Následně se specializoval na evropské, zejména francouzské, a zámořské trhy. V současné době se zaměřuje především na hodnotové investování, přičemž při svém rozhodování zohledňuje měnovou politiku a geopolitickou situaci ve světě.
Doktorát z filosofie získal v Paříži. Rád píše o slavných investorech a snaží se poučit z jejich rozhodnutí. Věří, že je vždy užitečné napodobovat ty nejlepší v oboru. Mezi jeho oblíbené investory patří Ray Dalio, Warren Buffett, Michael Burry a Charles Gave.
„Chcete-li na trzích vydělávat peníze, musíte myslet samostatně a být skromní.“ – Ray Dalio
Abychom mohli poskytovat co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím a funkcím technologie, jako jsou soubory cookies. Váš souhlas s použitím těchto technologií nám umožní zpracovávat údaje, jako je Vaše chování při používání našeho webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce těchto webových stránek.
Technické
Vždy aktivní
Technické cookies jsou nezbytně nutné pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Cookies využívané výhradně pro statistické a analytické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Cookies používané k vytvoření uživatelských profilů za účelem zobrazování reklamy nebo sledování chování na webových stránkách pro podobné marketingové účely.
95 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.