Kdo jsou to „smart money“ investoři a jak ovlivňují trhy?

Výraz smart money je užíván pro označení těch nejzkušenějších a nejvíce informovaných investorů na finančních trzích, respektive peněz, které tito investoři na kapitálovém trhu investují. Díky přístupu k velkému množství tržních informací a své odbornosti jsou schopni lépe odhadovat trendy. Jaká je role smart money a měli bychom si z nich brát příklad?

Které investory je možné řadit mezi smart money?

Často půjde o velké institucionální investory (banky včetně bank centrálních, investiční společnosti), ale může jít i o velmi zkušené individuální investory. Zpravidla se o smart money hovoří v souvislosti s počiny velmi prozíravých investorů v protikladu k méně zkušenému segmentu retailu. Nejen technické informace, ale i zkušenosti a instinkt umožňují smart money odhalovat a nastolovat nové tržní trendy.

Pojem smart money vychází z terminologie sázkařů. Byli jím označováni ti hráči, kteří měli velmi dobré znalosti o sportu, na který sázeli, včetně informací, které nebyly veřejné. Tím se odlišovali od méně zasvěcených jedinců, kteří této výhody využít nemohli. A svět investic má se sportovním sázením mnoho společného.

Jakou mají smart money roli?

Protože se jedná o informované investory (mnohdy spravující peníze jiných, například v investičních fondech), investují vyšší objemy peněz. Pokud lze pozorovat vyšší objemy obchodů, které se odchylují od obvyklého trendu – tedy nic nenasvědčuje tomu, že by měl vzrůst zájem o danou investici – může se jednat právě o investice smart money. Vědí něco, co nezasvěcení investoři ještě nevědí. Obchodování smart money ale nemusí být založeno na tvrdých datech nebo veřejně nepřístupných informacích, může jít i o obchodní instinkt.

Za jednoho z investorů s mimořádnou intuicí je považován Věštec z Omahy, legendární investor Warren Buffett se svou investiční společností Berkshire Hathaway. Pokud Berkshire Hathaway akumuluje kapitál a neinvestuje, je to pro trhy znamením, že Warren Buffett nenašel zajímavou investiční příležitost. Na druhou stranu se jakákoliv jeho investiční aktivita ocitá pod drobnohledem investorů z celého světa. Přestože je kritizován za konzervativní přístup, Buffettovy zkušenosti a obchodní úspěch jsou dostatečným důkazem, že jeho počínání na finančních trzích nemůžeme brát na lehkou váhu.

Smart money vs. insider trading

Insider trading není synonymem smart money. Insider trading v překladu znamená obchodování zasvěcených osobu – insiderů. Ti mají sice také k dispozici neveřejné informace ovlivňující rozhodování o nákupu cenných papírů či jiných finančních instrumentů, nemohou však na základě těchto informací provádět finanční transakce.

Rozdíl spočívá v tom, že smart money mají přístup k analýzám, finančním modelům a jsou schopni tyto informace interpretovat lépe než drobní investoři, zatímco insideři mají informace přímo zevnitř (firmy, úřadu apod.), a využití těchto informací k dosažení zisku by bylo nelegální.

Insiderem může být zaměstnanec, statutární orgán nebo dokonce státní úředník, který má přístup ke strategickému rozhodnutí anebo ekonomické zprávě před jejím uveřejněním.

Proč je insider trading nežádoucí? „Protože škodí trhu. Tím, že by lidé s lepšími informacemi měli dovoleno na jejich základě obchodovat bez omezení, by mohlo dojít až k ochromení celého trhu. Analytici a ostatní experti by totiž se svými analýzami a modely nemohli nikdy uspět. Hodnocení finančních výsledků, rizika investic a ostatních důležitých parametrů by najednou bylo daleko méně spolehlivé, protože vždy by tu byl někdo, kdo má daleko lepší informace a může jich využít ke svému prospěchu při obchodování,“ píše Jan Kubíček ve svém příspěvku o insider tradingu.

Smart money vs. dumb money

Ačkoliv retailoví investoři nejsou žádní „hlupáci“, pro označení investic individuálních investorů se vžil termín „dumb money“. Tato skupina totiž nedisponuje týmem zkušených investičních analytiků. Díky tomu nedokáží retailoví investoři vyhodnotit, co se na trhu vlastně děje, a jejich investiční rozhodnutí jsou většinou založena na emocích.

Průměrní investoři nemají čas ani zdroje na důkladné metodické analýzy globální ekonomiky. A tak obchodují spíše pocitově a mají tendenci nakupovat a prodávat v té nejhorší možné době – akcie skupují, když ceny rostou, a prodávají je, když začínají klesat.

To ukazuje i graf porovnávající sentiment smart money a průměrných investorů ve srovnání s vývojem indexu S&P 500 od roku 2017 do 2020.

Jak sledovat chování smart money a můžeme si z něj vzít příklad?

Nákupní aktivita investorů označovaných jako smart money může být využita i k měření potenciálu akcií. Kam investují smart money je možné zjistit z mediálních vyjádření portfolio manažerů podílových fondů anebo ze statistik nárůstu investic institucionálních investorů do konkrétních investičních aktiv. Retailový investor by se tak mohl na vlně smart money svést. Je to ale dobrý nápad?

Ne každý investor, který má dostatečné množství finančních prostředků je tak úspěšný jako třeba Warren Buffett. I profesionální tradeři se mohou mýlit. A také platí, že pokud většina institucionálních investorů nepřekonává výkonností portfolia trh, může být následování smart money investic jen další promarněnou příležitostí a ztrátou času.