Všichni investoři mají stejný cíl: minimalizovat riziko a maximalizovat návratnost investice.
Mají ale všichni investoři na dosažení těchto cílů stejné šance?
Může vůbec retailový investor konkurovat velkým institucionálním investorům, když nemá takové prostředky, informace ani zkušenosti?
Na tyto a další otázky si odpovíme v tomto článku, kde se podíváme na hlavní rozdíly mezi retailovými a institucionálními investory.
- Institucionální investoři jsou velké entity jako banky a pojišťovny, zatímco retailoví investoři jsou drobní jednotlivci, často běžní lidé.
- Retailoví investoři jsou více ovlivněni emocemi jako strach a chamtivost, což vede k častějším investičním chybám.
- Institucionální investoři mají lepší přístup k informacím a analytickým nástrojům, což jim umožňuje dělat racionálnější rozhodnutí než retailoví investoři.
Obsah článku
Kdo je institucionální investor?
Už z názvu této skupiny investorů vyplývá, že půjde o nějakou větší entitu, například banku, pojišťovnu nebo hedgeový fond.
Dříve obsahoval definici institucionálního investora zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu, nicméně samotný zákon dále s pojmem nepracoval, proto byla definice novelou z roku 2019 odstraněna.
Vymezení v podstatě odpovídalo tomu, jaké subjekty si pod institucionálními investory představuje každý z nás.
Šlo o banky, investiční společnosti obhospodařující investiční fondy, penzijní společnosti, penzijní fondy a pojišťovny.
Na investory je však možné nahlížet také podle stupně jejich profesionality – institucionálním investorem by tedy mohl být i profesionální zákazník ve smyslu směrnice MiFID II (více informací o směrnici).
Pak by do této kategorie spadaly i další subjekty, například právnické osoby po dosažení určité úrovně aktiv, čistého obratu a vlastního kapitálu a také různé fondy (nadační fondy a fondy obhospodařující státní majetek).
Kdo je retailový investor?
Ještě o něco důležitější je otázka, kdo je retailový investor.
Řada evropských předpisů, které v tomto směru lze uplatnit, totiž předepisuje obchodníkům nabízejícím investiční produkty retailovým investorům více povinností (především informačních).
Retailovým investorem je drobný investor, jednotlivec (mnohdy spotřebitel), respektive zákazník, který není profesionálním zákazníkem podle směrnice MiFID II.
Sem se řadíme například my, nebo s velkou pravděpodobností i vy. Jsme tzv. retail.
Protože většina z nás patří právě mezi retailové investory, pojďme si o nich říci trochu více:
Psychologie retailových investorů
Psychologie hraje v rozhodování retailových investorů klíčovou roli.
Na rozdíl od institucionálních investorů, které často svazují striktní pravidla a analýzy, se retailoví investoři v mnohem vyšší míře řídí emocemi.
Retailový investor nejčastěji podléhá dvěma emocím – strachu a chamtivosti.
- Strach může vést k panickému prodeji během tržních poklesů, což způsobuje, že retailoví investoři často prodávají své investice v nevhodný okamžik, ztrácí peníze a následně se stahují z trhu
- Naopak chamtivost může způsobit, že investoři nakupují akcie v době, kdy jsou ceny vysoké, protože nechtějí zmeškat potenciální zisky – podléhají fenoménu FOMO
Obor behaviorálních financí, jenž se zabývá studiem psychologických aspektů investování, identifikoval několik běžných chyb, ke kterým má retail běžně sklony.
Spadá sem například “anchoring – ukotvení“, kdy se investoři příliš spoléhají na první informaci, kterou dostanou.
Další běžnou chybou je “confirmation bias – konfirmační zkreslení“, kdy investoři vyhledávají informace, které potvrzují jejich předchozí názory, a ignorují protichůdné důkazy.
Institucionální investoři mají obvykle přístup k širšímu spektru informací a analytických nástrojů, což jim umožňuje činit racionálnější rozhodnutí.
Chceme-li porozumět chování retailových investorů, je důležité vzít v úvahu také sociální faktory.
Komunity na sociálních sítích mohou významně ovlivnit rozhodování jednotlivců – viděli jsme to například v případě akcií GameStop v roce 2021.
Retailoví investoři se často nechávají unést stádním myšlením, což může vést k neuváženým investičním rozhodnutím.
Zlepšení finanční gramotnosti a větší povědomí o behaviorálních pastích mohou retailovým investorům pomoci činit lepší investiční rozhodnutí.
Institucionální investoři, kteří jsou obvykle méně emocionálně zúčastněni a více se spoléhají na data a analýzy, jsou k těmto psychologickým chybám méně náchylní.
Jak investovat jako retailový investor?
Retailový investor již v současnosti může vyhledávat investiční příležitosti na vlastní pěst, např. prostřednictvím nějakého brokera.
Regulovaní a ověření brokeři, u kterých můžete bez problémů investovat:
94 %
Při obchodování CFD s tímto poskytovatelem ztrácí 69 % účtů retailových investorů peníze.
Výhody
- Nákup a prodej akcií i ETF bez poplatku
- Obecně skvělá poplatková struktura
Nevýhody
- Absence některých oblíbených finančních instrumentů – opce, dluhopisy, podílové fondy apod.
- Zdanění českých dividend 35% sazbou
90 %
U 51 % retailových investorů došlo při obchodování CFD u této společnosti ke vzniku ztráty.
89 %
U 66,02 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
Situace je aktuálně daleko lepší, než tomu bývalo v minulosti.
Vzhledem k tomu, že se většina regulovaných a ověřených brokerů snaží o to, aby u nich obchodování bylo dostupné opravdu každému, například poplatky při investování do fyzických akcií bývají často nulové.
Prostředí konkurenčních bojů mezi brokery poplatkové politice prospívá, jelikož se jednotlivé společnosti snaží nabízet stále lepší služby. Obchodování akcií, ETF či jiných cenných papírů je tak dostupné opravdu pro každého a za pár korun.
Kromě tradičních brokerů se nabízejí i tzv. “robo-advisoři”, tedy automatizované investiční platformy, které jednoduše zpřístupňují snadný způsob investování drobným investorům.
Robotičtí poradci umožní i tzv. automatické rebalancování portfolia za základě matematických algoritmů. Prvním robo-advisorem na našem trhu byla platforma Portu, za níž stojí investiční skupina Wood & Company.
Pokud člověk nechce ztrácet čas se zkoumáním trhu a nevadí mu zaplatit malý poplatek platformě, jedná se o skvělou a moderní možnost, jak začít investovat.
Nejlepší investiční platformy
98 %
Výhody
- Velmi jednoduchý přístup k investování, který zvládne i naprostý nováček
- Žádné vstupní ani výstupní poplatky a velmi nízké průběžné poplatky za investování
Nevýhody
- Omezený potenciál návratnosti oproti aktivnímu výběru jednotlivých akcií
- Nízký počet akcií, do kterých lze investovat
91 %
87 %
Čtyři úhly pohledu na rozdíly mezi institucionálními a retailovými investory:
Čí peníze investuje? Kolik si může dovolit investovat? Jak často obchoduje? Jaký má přístup k informacím? Odpovědi na tyto otázky znázorňují klíčové rozdíly mezi dvěma hlavními kategoriemi investorů.
1. Investovat je vždy třeba s chladnou hlavou
Institucionální investoři investují peníze klientů, které mají ve své správě, zatímco retail používá své vlastní peníze.
Nejen při nenadálých událostech na trzích je však vždy třeba, aby investor zachoval chladnou hlavu a nejednal unáhleně.
2. Institucionální, retailoví a kvalifikovaní investoři
S předchozím pohledem souvisí i výše finančních prostředků, které může ten či který subjekt investovat.
Institucionální investoři nakládají s obrovskými objemy peněz a jsou tak schopni několika transakcemi ovlivnit celý trh.
Retailový investor má naproti tomu k dispozici relativně malé objemy peněz, které s trhem nemají šanci pohnout.
Některé typy investic jsou pak k dispozici pouze pro kvalifikované investory, kterými se po splnění určitých podmínek (podpis prohlášení o tom, že plně rozumí souvisejícím rizikům a minimální výše investice 125 000 euro, anebo alespoň 1 milion korun a splnění testu zázemí, investičních cílů a odborných znalostí) mohou stát i drobní investoři.
3. Frekvence obchodování
Institucionální investoři většinou investují denně (resp. několikrát denně), zatímco retail méně často, a tak je oproti velkým hráčům odolnější vůči drobným tržním korekcím.
Drobní investoři přijímají skutečnost (v ideálním případě), že investování je často běh na dlouhou trať.
4. Nedostatek informací = chybná investiční rozhodnutí
Profesionálové na finančním trhu mají lepší odborné zázemí a mohou si dovolit důkladné průzkumy všech tržních proměnných.
Jejich počínání na trhu může způsobit nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a ovlivnit tak i investiční rozhodování drobných investorů.
Naproti tomu retailový investor má k dispozici nepoměrně méně informací a často i méně příležitostí.
Nedostatek informací může vést k chybným investičním rozhodnutím.
Jaký je podíl institucionálních investorů na trhu a proč jsou důležití?
Počet institucionálních investorů roste a jejich důležitost se nijak nesnižuje. Nadále zůstávají tradičním kanálem, jak posbírat dočasně volné prostředky od drobných klientů a tyto peníze vracet zpět do ekonomiky.
Díky tomu jsou základním zdrojem tržního kapitálu.
V roce 1950 měli institucionální investoři podle serveru Cruxinvestor.com zhruba 8% podíl na veškerých akciových investicích, v roce 2010 tento podíl stoupnul na 67 % a v roce 2020 šlo již o 80 %.
Růst podílu aktiv spravovaných institucionálními investory doprovázel i nárůst tržní kapitalizace společností kótovaných na globálních burzách.
Důvodem radikálního nárůstu je skutečnost, že se na kapitálovém trhu stále více využívá kolektivních forem investování, jimiž jsou například podílové fondy.
Kolik je retailových investorů? Jaká je jejich role?
Celosvětový průzkum retailových investorů nebyl dosud proveden. Brokeři však registrují rekordní přírůstky nových klientů.
V první koronavirové vlně na jaře roku 2020 například drobní investoři hromadně skupovali ve výprodejích akcie, jichž se institucionální investoři zbavovali.
Drobní investoři tak poskytují kapitál i v situacích, kdy je obtížné získat jiné zdroje financování. Svým způsobem proto “zachraňují trhy”.
Také investují spíše dlouhodobě, čímž poskytují dlouhodobé a stabilní zdroje financí.
K tak rychlému zotavení akciového trhu, jakého jsme byli v březnu 2020 svědkem, došlo právě díky přispění drobných investorů.
Institucionální investoři mají k dispozici větším objem finančních prostředků i veškeré dostupné tržní informace.
Přesto nám léta s nulovými a zápornými úrokovými sazbami i koronavirová krize ukazují, že finanční trhy retailové investory lákají čím dál více a potřebují je.
Retail se ale rozhodně víc než kdy dřív hlásí o svou pozici na trzích a není radno ho podceňovat.
Jaká je budoucnost investování?
Budoucnost investování bude výrazně ovlivněna technologickým pokrokem, měnícím se regulačním prostředím a rostoucí rolí retailových investorů.
Jedním z hlavních trendů je pokračující růst využívání umělé inteligence (AI) a strojového učení v investičních strategiích.
Institucionální investoři již dnes využívají AI k analýze velkých datových souborů a identifikaci tržních trendů, což jim umožňuje činit rychlá a informovaná rozhodnutí.
Tento trend se pravděpodobně rozšíří i mezi retailové investory, kteří budou mít přístup k stále sofistikovanějším nástrojům a aplikacím.
Dalším důležitým trendem je vzestup ekologicky a společensky odpovědného investování (ESG).
Retailoví i institucionální investoři stále více vyhledávají investiční příležitosti, které nejenže slibují finanční zisk, ale také podporují udržitelnost a společenskou odpovědnost.
Tento trend bude pravděpodobně dále sílit, protože investoři budou klást větší důraz na etické aspekty svých investic.
Budoucnost investování ovlivní také regulační změny. S narůstajícím významem kryptoměn a decentralizovaných financí (DeFi) můžeme očekávat přísnější regulace zaměřené na ochranu investorů a prevenci podvodů.
Další vývoj může být ovlivněn demografickými změnami
Jak generace mileniálů a Generace Z vstupují na trh, můžeme očekávat, že jejich investiční preference a technologie, které využívají, budou formovat budoucnost investování.
Tito mladí investoři jsou technicky zdatnější a mají větší sklon k využívání digitálních platforem a aplikací pro správu svých investic.
Lze tak očekávat, že budoucnost investování bude charakterizovat větší dostupnost informací, technologické inovace a změny investičních hodnot a preferencí.
FAQs – Na co se nejčastěji ptáte
Kdo je institucionální investor?
Institucionální investor je velká entita jako banka nebo pojišťovna, která investuje peníze klientů.
Kdo je retailový investor?
Retailový investor je drobný investor, jednotlivec, který není profesionálním zákazníkem podle směrnice MiFID II. Stručně řečeno je to každý investor, který není institucí.
Jaké jsou hlavní emoce ovlivňující retailové investory?
Strach a chamtivost jsou hlavní emoce, které mohou vést k panickým výprodejům nebo nákupům při vysokých cenách.
Jak mohou retailoví investoři zlepšit svá investiční rozhodnutí?
Zlepšení finanční gramotnosti a větší povědomí o behaviorálních pastech mohou pomoci činit lepší investiční rozhodnutí.
Jaké jsou výhody institucionálních investorů?
Institucionální investoři mají přístup k širšímu spektru informací a analytických nástrojů, což jim umožňuje racionálnější rozhodování.
Další zdroje informací:
- Wikipedia (Obchodník s cennými papíry)
- ČNB (MiFID II/MiFIR)
- ČNB (Investiční společnosti a investiční fondy)
