Student Vysoké školy ekonomické v Praze se zaměřením na finance a investování. O finanční trhy a kryptoměny se dlouhodobě zajímá a sleduje jejich každodenní vývoj.
Technologičtí obři utrácejí rekordní částky za umělou inteligenci. Jenže peníze na datová centra mohou chybět jinde: u zpětných odkupů akcií, které dlouho podpíraly růst celého trhu.
Když firma vydělává hodně peněz, má několik možností. Může investovat do růstu, splácet dluh, vyplácet dividendy nebo nakupovat vlastní akcie.
Právě zpětné odkupy akcií představovaly v posledních letech jeden z méně viditelných motorů amerického trhu. Fungují jednoduše: společnost stáhne část akcií z trhu, zisk se rozdělí mezi menší počet kusů a ukazatele na akcii rázem vypadají lépe.
Podle Goldman Sachs má ale nastat viditelný posun. Očekává se, že kapitálové výdaje firem z indexu S&P 500 vzrostou v roce 2026 o 33 %, zatímco hrubé zpětné odkupy jen o 3 %.
U velkých AI hráčů se tento rozdíl projeví ještě výrazněji: Amazon, Alphabet, Meta, Microsoft a Oracle podle odhadů utratí za kapitálové výdaje 755 miliard dolarů, což by znamenalo meziroční růst o 83 %.
Na základě analytiků Wall Street.
Důvod je prostý. Rozvoj umělé inteligence si žádá obrovské investice do infrastruktury.
Firmy dnes musí budovat datová centra a nakupovat grafické procesory, servery, síťové prvky i chlazení. AI tedy není jen software, ale extrémně kapitálově náročný byznys.
A právě to začíná měnit chování investorů.
V minulosti trh často reagoval pozitivně na vyšší zpětné odkupy akcií. Dnes ale investoři u některých technologických gigantů sledují primárně to, zda dostatečně investují do AI.
Kdyby totiž tempo investic zaostávalo, mohlo by to znamenat ztrátu náskoku před konkurencí.
Z rostoucích výdajů navíc netěží jen samotné technologické firmy. Vyšší poptávku pociťují také výrobci čipů, pamětí a optických komponent pro datová centra.
Zpětné odkupy akcií dlouhodobě vytvářely stabilní tržní poptávku a pomáhaly udržovat ceny akcií.
Pokud ale společnosti začnou masivněji utrácet za infrastrukturu, technologické tituly mohou být citlivější na horší hospodářské výsledky nebo na případné zpomalení AI boomu.
To však neznamená automaticky negativní scénář.
Pokud dokážou firmy dnešní investice proměnit v dlouhodobý růst tržeb a zisků, může se budování AI infrastruktury ukázat pro akcionáře mnohem přínosnější než krátkodobé odkupy akcií.
Pro investory se tak mění pravidla hry.
Nestačí už jen vsázet na technologický sektor jako celek. Důležité bude umět rozlišit firmy, které kolem AI skutečně budují silný byznys, od těch, které jen za draho dohánějí konkurenci.
Trh řeší vysoké valuace a drahé technologické investice a čeká na lepší příležitosti. My jsme se rozhodli udělat pravý opak.
Investor, který čeká na dokonalý okamžik, často zjistí, že mu mezitím ujely právě ty nejkvalitnější příležitosti.
Nepřikupovali jsme je proto, že jsou levné. Přikupovali jsme je proto, že věříme v sílu jejich byznysu i za dalších deset let. Ukážeme vám, proč jsme se právě teď rozhodli navýšit tyto tři pozice.
Student Vysoké školy ekonomické v Praze se zaměřením na finance a investování. O finanční trhy a kryptoměny se dlouhodobě zajímá a sleduje jejich každodenní vývoj.