Konec éry, která měla být revolucí. Skončil právě nejhorší experiment v historii financí?

Bank of Japan v úterý posunula svou oficiální úrokovou sazbu zpět nad nulu. Japonská centrální banka byla poslední, která se držela na uzdě.

Její rozhodnutí ukončilo dvanáctiletou globální éru, kdy centrální banky vstupovaly do neprobádaných vod ve snaze stimulovat velké ekonomiky po hospodářské krizi v letech 2007-2009.

Bank of Japan končí éru negativních úrokových sazeb. Co to znamená pro vaše peníze?

Dánská centrální banka v roce 2012 stlačila svou depozitní sazbu pod nulu, protože se snažila zachovat vázanost své měny na euro.

Evropská centrální banka byla v roce 2014 první velkou centrální bankou, která snížila sazby pod nulu, a fakticky tak účtovala bankám poplatky za to, že u ní přes noc ponechávají přebytečné rezervy. V roce 2016 se do záporných hodnot dostala Bank of Japan a nakonec ji následovaly centrální banky ve Švédsku a Švýcarsku.

Fed se nakonec podobnému kroku vyhnul. Věděli v USA, proč?

Ve Spojených státech Federální rezervní systém udržoval sazbu federálních fondů fakticky blízko nuly, ale těsně nad ní, od konce roku 2008 do roku 2015 a znovu od března 2020 do března 2022.

Bezprecedentní zavedení záporných sazeb znamenalo pro ekonomy a centrální bankéře, nemluvě o dlužnících a střadatelích, “aha okamžik”. O záporných sazbách se dříve hovořilo pouze teoreticky.

Představa byla taková, že jsou záporné sazby potřebné k boji s potenciální deflací, která pokračuje i poté, co centrální banky již stlačily úrokové sazby na nulu.

Titulky o tom, že banky účtují klientům poplatky za vklady nebo že věřitelé při uzavření hypotečních úvěrů splatí méně, než si půjčili, vyvolávaly pocit zmatení.

Pandemie covid-19 zpočátku režim záporných sazeb posílila

Mezinárodní měnový fond v roce 2021 dospěl k závěru, že počáteční obavy z této politiky byly liché, a uvedl, že tato politika úspěšně uvolnila finanční podmínky, aniž by vyvolala výrazné obavy o finanční stabilitu.

Kladné stránky této politiky spočívají v tom, že snížila výpůjční náklady v rozsáhlých oblastech světové ekonomiky, zmírnila břemeno snižování zadluženosti po finanční krizi z let 2007-2009, zabránila přílišnému hromadění vkladů a preventivních úspor a pravděpodobně pomohla zajistit, aby se deflace neprosadila.

Na druhou stranu pravděpodobně podpořila vznik bublin na trzích aktiv a také úvěrování a investice do neefektivních subjektů, čímž přinesla nižší produktivitu práce.

Bubliny na finančních trzích – Proč a jak vznikají? Jak z nich profitovat?

Existují také důkazy, že z ultralevné monetární politiky nejvíce profitovaly největší společnosti, což mohlo vést ke zvýšené koncentraci trhu, která podkopávala hospodářskou soutěž.

Záporné úrokové sazby také odrazovaly od spoření a snižovaly ziskovost bank, což pravděpodobně ovlivňovalo dostupnost úvěrů.

Kritika záporných úrokových sazeb stále zaznívá

“Řeknu něco, co jsem říkal už dříve, politika záporných úrokových sazeb, kterou jsme viděli prostřednictvím BoJ a hlavně ze strany ECB a dalších evropských centrálních bank, byla nejhloupějším nápadem v dějinách ekonomie,” uvedl v úterý Peter Boockvar, investiční ředitel společnosti Bleakley Advisory Group.

Debata bude nepochybně pokračovat

“Záporné sazby jsou antikapitalistické a podporují neoptimální alokaci zdrojů v ekonomice. Nevíme, jaké dopady bude mít toto rozhodnutí do budoucna,” uvedl Jim Reid, stratég Deutsche Bank.

Nakonec bylo možná větším problémem to, že tvůrci měnových politik umožnili růst globální bubliny, která vedla k finanční krizi v letech 2007 a 2008.

“Poté, co spektakulárním způsobem praskla, by možná alternativní strategie vyšších sazeb byla v krátkodobém horizontu příliš bolestivá, než aby s ní jakýkoli politik nebo centrální bankéř počítal,” řekl. Možná by vedla k lepším dlouhodobým hospodářským výsledkům a menšímu převisu dluhu, ale prostřednictvím příliš velké okamžité bolesti,” dodal stratég Deutsche Bank.