Znovuzrychlení inflace a další růst úrokových sazeb
Splasknutí optimismu kolem AI a technologických akcií
Hospodářská recese a propad firemních zisků
Eskalace geopolitických konfliktů a růst cen energií
Nic zásadního, akcie podle mě budou dál růst
Indexové investování přineslo mezi srpnem 2016 a srpnem 2026 mimořádný výsledek. Stejné tempo růstu ale nelze automaticky čekat dál, protože americké akcie už nejsou levné.
Deset tisíc dolarů investovaných v srpnu 2016 do fondu kopírujícího index S&P 500 by začátkem srpna 2026 při reinvestování dividend mělo hodnotu přibližně 41 553 dolarů.
Investor by tak bez výběru jednotlivých akcií dosáhl celkového zhodnocení přes 315 %.
V přepočtu jde přibližně o 14,7 % ročně. Takové tempo výrazně převyšuje dlouhodobý průměr amerického akciového trhu a nelze s ním automaticky počítat pro příští desetiletí.
Porovnejte, jak se roční poplatky v průběhu času promítají do hodnoty investice.
Jedná se pouze o ilustrativní výpočet. Skutečné výnosy nelze zaručit.
Přesto výsledek dobře ukazuje, proč má jednoduché indexové investování mezi dlouhodobými investory tak silnou pozici.
Výsledných 41 553 dolarů nevzniklo po hladké cestě vzhůru. Investor musel během desetiletí přežít prudký propad při pandemii, medvědí trh roku 2022 i další období výrazné volatility.
Právě zde se skrývá méně nápadná část celého výsledku. Nejtěžší nebylo najít vítěznou akcii, ale vydržet zainvestovaný.
Warren Buffett tuto logiku popsal už v dopise akcionářům Berkshire Hathaway za rok 2013. Pro neprofesionálního investora doporučoval široké rozložení peněz mezi americké firmy prostřednictvím levného indexového fondu kopírujícího S&P 500.
Správci majetku určeného jeho manželce dokonce nařídil vložit 90 % peněz do velmi levného fondu sledujícího tento index a zbývajících 10 % do krátkodobých amerických státních dluhopisů.
Znovuzrychlení inflace a další růst úrokových sazeb
Splasknutí optimismu kolem AI a technologických akcií
Hospodářská recese a propad firemních zisků
Eskalace geopolitických konfliktů a růst cen energií
Nic zásadního, akcie podle mě budou dál růst
S&P 500 se pohybuje kolem historických maxim. Podstatnější však je, že růst cen doprovázejí mimořádně silné výsledky firem.
Z 88 % společností indexu, které do 7. srpna zveřejnily výsledky za druhé čtvrtletí, překonalo 86 % očekávání analytiků na úrovni zisku na akcii. Pětiletý průměr přitom podle FactSet činí 78 %. Smíšené tempo meziročního růstu zisků dosáhlo 50,4 %.
Číslo 50,4 % však potřebuje důležitý kontext. Výsledky výrazně zvedly účetní zisky Alphabetu a Amazonu spojené s přeceněním jejich investic. Bez těchto dvou firem by růst zisků činil 32 %. I to je stále velmi vysoké číslo.
Síla výsledkové sezony se současně rozšířila mimo několik největších technologických společností. Deset z jedenácti sektorů vykázalo meziroční růst zisků a osm z nich rostlo dvouciferným tempem.
To je pro indexového investora podstatné. Čím více firem a odvětví se na růstu zisků podílí, tím méně stojí celý trh na několika největších jménech.
Právě zde bych jako investor oddělil dvě věci. Historický výsledek potvrzuje sílu dlouhého investičního horizontu, nikoliv jistotu stejného budoucího výnosu.
Ocenění amerických akcií už není nízké. Forwardový poměr ceny k očekávanému zisku (P/E) indexu S&P 500 se pohybuje nad úrovní 20,0.
Desetiletý průměr činí 19,0. Investor tedy za očekávané firemní zisky platí více než v průměru uplynulé dekády.
Proto by bylo chybou vzít 15% roční výnos z období 2016 až 2026 a jednoduše jej vložit do kalkulačky na dalších třicet let. Dlouhodobý průměrný výnos S&P 500 se při započtení reinvestovaných dividend pohybuje spíše kolem 10 % ročně před inflací.
Reinvestované dividendy jsou přitom významnou součástí výsledku. Peníze vyplacené firmami se vracejí zpět do trhu a začínají samy vytvářet další výnos.
Příběh 10 000 dolarů, ze kterých se stalo přes 41 500 dolarů, může svádět k představě, že stačilo index koupit a deset let bezstarostně čekat. Ve skutečnosti přišlo několik okamžiků, kdy titulky nabízely velmi přesvědčivé důvody k prodeji.
Buffettova rada proto není zajímavá proto, že by S&P 500 rostl každý rok. Je zajímavá právě proto, že investor nemusí předem správně určit vítězné firmy ani načasovat každý tržní pokles.
Široce diverzifikovaný burzovně obchodovaný fond (ETF) kopírující S&P 500 rozloží jednu investici mezi stovky velkých amerických společností.
Posledních deset let bylo pro americké akcie mimořádně výnosných. Jejich hlavní lekce však neleží v čísle 41 553 dolarů.
Spočívá v kombinaci nízkých nákladů, široké diverzifikace, reinvestovaných dividend a dostatečně dlouhého času. Právě tyto čtyři věci může investor ovlivnit i v desetiletí, které bude vypadat úplně jinak.
Většina lidí nikdy této renty nedosáhne. Ne proto, že málo vydělávají. Ale protože nikdy nespočítali, kolik vlastně potřebují.
Ukážeme vám, kolik peněz budete potřebovat, kolik musíte každý měsíc investovat a jak dlouho vám cesta k rentě může trvat.
Je to 5 milionů, 10 milionů, nebo ještě víc?
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.