Světové centrální banky stahují zlato z USA a snižují podíl státních dluhopisů. Trh zachvacuje nejistota z geopolitických kroků. Proč se svět nyní odvrací od Ameriky a jak to ovlivní vaše akcie?
Spojené státy dlouhodobě platily za hlavní pilíř globálního finančního systému. Tento pohled však v posledních měsících dostává vážné trhliny.
Centrální banky přehodnocují své rezervy a postupně přesouvají kapitál. Důvěra v zavedený mezinárodní řád slábne.
Nizozemská centrální banka oznámila přesun svého zlata z New Yorku kvůli geopolitickému neklidu.
Norský ropný fond, který spravuje 2,4 bilionu dolarů, nedávno oznámil plán snížit podíl státních dluhopisů ve svém portfoliu ze 70 % na 50 %.
Tržní nervozita úzce souvisí se zostřenou obchodní politikou. Spojené státy čelí napjatým vztahům s Íránem a snaží se získat vliv nad venezuelskou ropou.
Analytici z GlobalData TS Lombard zmiňují obavy z omezení mezinárodního obchodu kvůli tlaku na úrokové sazby.
Jednotlivé státy chtějí mít své rezervy pevně pod kontrolou. Francie například prodala část svého zámořského zlata s celkovým ziskem 15 miliard dolarů.
Německo repatriovalo své zlaté rezervy v průběhu uplynulého desetiletí. Jde především o snahu o strategickou nezávislost, nikoliv jen o geografickou polohu kovu.
Spojené státy zůstávají s více než 8 000 tunami kovu největším světovým držitelem zlata. Následují Německo, Francie a Itálie.
Nizozemsko vlastní zhruba 1 300 tun, což tvoří 55 % jeho rezerv. Návrat aktiv na domácí půdu tak ukazuje na rostoucí nedůvěru.
Cena kovu dlouhodobě stabilně roste. V lednu dosáhla maxima 5 600 dolarů za unci, zatímco před čtyřmi lety stála kolem 2 000 dolarů. V současnosti se tržní hodnota pohybuje zhruba kolem 4 400 dolarů.
Změnou prochází také přístup k americkým státním dluhopisům. Státní dluh USA přesáhl 40 bilionů dolarů, což vyvolává otázky ohledně jeho dlouhodobé udržitelnosti. Výnos desetiletých dluhopisů vzrostl z březnových 4 % na 4,8 %.
Zahraniční investoři hrají na tomto trhu stále menší roli. Zatímco po finanční krizi tvořil jejich podíl 56 %, loni klesl na 31 %. Tento postupný ústup může výhledově vést k nedostatku poptávky ze zahraničí.
Zástupci Edwards Asset Management proto mění strategii. Místo vládních papírů se přesouvají spíše do kvalitních dividendových akcií.
Po rychlém růstu technologických titulů zaměřených na umělou inteligenci hledá část trhu způsoby, jak snížit riziko. Kapitál se tak přesouvá do historicky stabilnějších odvětví.
Rostoucí úrokové sazby a vysoké vládní deficity zvyšují poptávku po fyzických aktivech. Geopolitika ovšem funguje v cyklech a podzimní americké volby mohou na trhy přinést novou dynamiku.
Odklon některých centrálních bank od amerických aktiv představuje především snahu o diverzifikaci portfolia (rozložení investic ke snížení celkového rizika).
Geopolitické napětí sice vytváří tlak, americký trh si ale nadále udržuje značnou likviditu.
Současná situace nevyžaduje paniku. Klíčem ke zvládnutí podobných výkyvů bývá dlouhodobě vyvážené portfolio.
Defenzivní dividendové akcie (tituly stabilních firem, které pravidelně vyplácejí podíl na zisku a lépe odolávají krizím) pomáhají tlumit tržní volatilitu.
Expozice (míra zastoupení daného aktiva v portfoliu) vůči drahým kovům pak může v nejistých dobách fungovat jako užitečná pojistka.
Chcete lépe rozumět finančním trhům? V podcastu Burza s odstupem každý týden rozebíráme klíčové dění na trzích. V podcastu Kam tečou peníze se pak do hloubky věnujeme ekonomice, politice a investičním příležitostem.
Poslouchejte a odebírejte naše podcasty a získáte větší jistotu při investování a přehled o tom nejdůležitějším.
Redaktor zaměřující se na kryptoměny, akciové trhy a komodity. Dlouhodobě sleduje dění na finančních trzích a ve svých článcích se zaměřuje na aktuální zprávy, tržní vývoj a investiční trendy.