Premium Tahle skvělá akcie je nejlevnější za posledních osm let, začal jsem nakupovat?

Akciový trh velmi rád připodobňuji ke švédskému stolu, ze kterého si vybíráme tituly, které máme zrovna rádi. To je v pořádku, protože akcie v našem portfoliu přirozeně oceňujeme i na základě našeho vlastnictví. Může to být ovšem i zrádné.

Je to stejné jako se snídaní. Když jsme doma zvyklí dávat si vajíčka a šunku, ze švédského stolu si pravděpodobně vezmeme to samé. A k tomu ještě spoustu dalších věcí navíc, abychom toho snědli co nejvíce.

Při investování se ale tento stereotyp může vymstít. Záleží logicky na konkrétní akcii. Osobně si třeba myslím, že kupovat do portfolia akcie Coca-Coly bude dávat smysl ještě desítky let.

Jenomže na stole leží i ryze cyklické akcie, které několik let přinášejí ohromné výnosy, ale další dekádu nepředvedou nic moc.

Na jednu takovou cyklickou akcii se teď podíváme – každý ji zná a jde o miláčka retailových investorů.

A především, titul je nejlevnější za posledních téměř osm let. Je to tedy jasná koupě?

Americký trh je extrémně drahý a extrémně koncentrovaný

Nejprve ale k naší běžné písničce. Index S&P 500 vážený tržní kapitalizací je podle forwardového P/E drahý, protože se pohybuje kolem 28. To je nejvýše od dot-com bubliny z roku 2000.

Poměr ceny k volnému cash flow vyskočil zhruba na 38, což je nejvíce od doby před finanční krizí. Investoři zkrátka platí příliš, kdežto firmy generují málo hotovosti.

Zdroj: Alpine Macro

Dokonce i poměr ceny k tržbám vyskočil na rekordních 3,7, tedy zhruba 1,4 nad vrchol z roku 2000. Tržby se na rozdíl od zisku nedají tak snadno účetně zmanipulovat jednorázovými položkami. Tento ukazatel je tak pro nás vlastně solidní bernou mincí.

Pak je tu rozdíl mezi indexem váženým tržní kapitalizací a rovnoměrně váženým indexem, u kterých jsou mimořádně rozevřené nůžky.

Adopce AI je přitom teprve na 39 procentech

Hodně mě překvapilo, že v USA dnes umělou inteligenci používá zhruba 39 % firem s více než 250 zaměstnanci. U podniků se 100 až 249 lidmi je to kolem 31 % a u těch nejmenších do devíti zaměstnanců zhruba 20 %.

Zdroj: Zdroj: Federální rezervní systém

Zajímavé je, že zde platí přímá úměra. Čím větší firma, tím vyšší je pravděpodobnost, že s AI pracuje. Člověk by čekal opak.

Zavést nový nástroj procesně napříč velkým podnikem musí být neskonale komplikovanější než u malé firmy, nemluvě o ochraně dat. Přesto to velké firmy zvládají rychleji.

Mně už třeba chybí AI agent jen na čištění zubů a zednické práce, takže mě uvedená data opravdu překvapila.

Je ale pravda, že když se ptám svých známých, většina z nich s pomocí umělé inteligence píše e-maily, nebo ji používá jako chytřejší vyhledávač pro nákup produktů.

Opravdu málokdo si na každý pracovní proces vytváří AI agenty, jak to dělám já. Nijak se tím nechlubím, jen jsem si myslel, že průměrná adopce je mnohem vyšší.

To jsem ale odbočil. Pointou pro retailového investora je, že pokud i u největších amerických firem zůstává adopce pod čtyřiceti procenty, poptávková stránka zdaleka není vyčerpaná.

Jde o silný dlouhodobý argument, proč zůstávat v AI akciích.