Náklady jsou jistota, dovednost správce nikoliv. Podíváme se, co o souboji aktivní a pasivní strategie říkají data napříč trhy i desetiletími.
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si Finex.cz jako preferovaný zdroj na Google.
Představte si dva investory. Jeden svěří peníze zkušenému správci fondu, který denně studuje firmy, čte výsledovky a snaží se vybrat vítěze.
Druhý koupí obyčejný indexový fond, který jen mechanicky kopíruje celý trh a nikdo v něm nic aktivně nevybírá. Kdo z nich po dvaceti letech vydělá víc?
Intuice napovídá, že odborník. Data ale říkají něco jiného, a to napříč trhy i desetiletími.
Většina aktivně řízených fondů svůj index dlouhodobě nepřekoná. Nejde o výjimku ani o shodu okolností. Stojí za tím logika, kterou stačí jednou pochopit a už vám zůstane.
Začněme myšlenkou, kterou zformuloval nositel Nobelovy ceny William Sharpe a která je téměř matematicky nevyhnutelná.
Všichni investoři dohromady tvoří trh. Průměrný výnos všech dohromady se tedy musí rovnat výnosu trhu, ještě než odečteme náklady.
Aktivní správci se ale snaží trh porazit obchodováním, analýzami a týmy lidí, což něco stojí.
Tyto náklady se promítají do TER (tedy celkové roční nákladovosti fondu), která u aktivních fondů bývá výrazně vyšší než u indexových. A právě zde je jádro věci.
Aktivní investoři jako skupina musí dosáhnout stejného hrubého výnosu jako trh, jenže po odečtení vyšších poplatků jejich čistý výnos nutně zaostane.
Jinými slovy, průměrný aktivní fond je odsouzen zaostávat za indexem zhruba o výši svých nákladů. Není to názor, je to aritmetika.
K tomu se přidává hypotéza efektivních trhů ekonoma Eugena Famy, podle níž jsou veřejně známé informace už v cenách započítané, takže je těžké soustavně objevovat podhodnocené tituly dřív než ostatní.
Trh nemusí být dokonale efektivní, aby platilo, že ho po nákladech většina hráčů nepřekoná.
Teorie je hezká, ale rozhoduje důkaz. A ten poskytuje projekt SPIVA od agentury S&P Dow Jones Indices, který už přes dvě desítky let měří, jak si aktivní fondy vedou proti svým srovnávacím indexům.
Výsledky jsou pozoruhodně stálé a čím delší období, tím hůř pro aktivní správce.
U amerických akciových fondů velkých firem vypadá podíl těch, kdo zaostali za indexem S&P 500, takto:
Za patnáctileté období tedy index porazí sotva každý dvanáctý fond. A pozor, tohle nejsou amatéři, ale profesionální správci s celými týmy analytiků.
Ještě zajímavější je otázka, jestli si vítězové svůj úspěch udrží. Kdyby za výsledkem stála skutečná dovednost, měl by dobrý fond zůstat dobrým i v dalších letech.
SPIVA ale opakovaně ukazuje, že nadprůměrná minulost budoucí nadprůměrnost nepředpovídá.
Fondy, které se dostaly do nejlepší čtvrtiny, v ní po pár letech většinou nezůstanou. To silně nasvědčuje tomu, že velkou roli hraje náhoda, nikoliv trvalá schopnost.
Udělejme krok stranou, který celý příběh zasazuje do kontextu. Má vůbec smysl investovat do akcií, když je to takový hazard? Dlouhodobá data říkají jednoznačně ano.
Rozsáhlá databáze profesorů Elroye Dimsona, Paula Marshe a Mika Stauntona sleduje výnosy trhů od roku 1900 napříč desítkami zemí.
Za celých 125 let vynášely světové akcie v průměru kolem 5,2 % ročně nad inflaci, zatímco dluhopisy jen 1,7 % a pokladniční poukázky 0,5 %.
Působivější je to na příkladu: jeden dolar vložený do amerických akcií v roce 1900 by do konce roku 2024 narostl na více než 107 tisíc dolarů, kdežto v dluhopisech na pouhých několik set.
Za tím vším stojí síla složeného úročení, tedy jevu, kdy výnosy samy vydělávají další výnosy.
Právě proto je klíčové na trhu dlouhodobě zůstat. A obyčejný index vám k tomu dá levný a spolehlivý nástroj, aniž byste museli sázet na jednoho konkrétního správce.
Buďme féroví, protože slepá víra v jakoukoli poučku je nebezpečná. Tvrzení “aktivní správa nemá smysl” by bylo přehnané a několik výhrad si zaslouží pozornost.
Nejčastější chyba investora je vybrat si fond podle toho, jak vydělával v posledních letech. Právě tahle úvaha naráží na to, co data ukazují nejsilněji, totiž že výkonnost se špatně opakuje.
Jako investor, který dlouhodobě sleduje trhy, musím zdůraznit, že z těchto poznatků neplyne žádné doporučení, co koupit nebo prodat. Plyne z nich spíš pokorný rámec, ve kterém se lépe rozhoduje.
Podle vaší povahy a chuti věnovat se investování se nabízejí dvě cesty.
Kdo nechce trávit večery analýzou firem, může postavit základ portfolia na širokém, nízkonákladovém indexovém fondu nebo ETF (burzovně obchodovaném fondu, který kopíruje index).
Vzdáte se snu porazit trh, získáte ale velkou pravděpodobnost, že většinu aktivních fondů dlouhodobě předstihnete jen díky nižším nákladům.
Koho aktivní přístup láká, může kombinovat obojí. Levné indexové jádro tvoří většinu portfolia, menší “satelitní” část věnujete aktivním sázkám, u kterých ale předem počítáte s vyššími náklady i nižší pravděpodobností úspěchu.
Ať však zvolíte kteroukoli cestu, dvě věci platí vždy. Náklady jsou jedna z mála jistot, které máte plně pod kontrolou, a čas na trhu obvykle porazí snahu ten správný okamžik uhádnout. K tomu se hodí i rozložení mezi více aktiv, které tlumí výkyvy.
Levný index z vás neudělá hvězdu, ale s velkou pravděpodobností vás udrží před většinou hvězd, které po pár letech zhasnou.
Otázka na závěr proto nezní, jak najít fond, který porazí trh. Zní spíš takto: kolik jste ochotni platit a riskovat kvůli naději, kterou data z posledních desetiletí popírají?
Už na to nebudete sami. Uvidíte, jak investují a přemýšlí druzí a kdykoliv si nebudete s něčím vědět rady, máte se na koho obrátit.
Připojte se k nám, nahlédněte pod ruce zkušeným investorům a objevte sílu komunity, která vám pomůže dosáhnout vašich investičních cílů.
Pokud s Discordem teprve začínáte, připravili jsme pro vás stručný návod, jak ho používat.
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.
94 %
90 %
