Koncentrace v indexu S&P 500 dosahuje úrovní nevídaných od 60. let. Je růst technologických gigantů podložený skutečnými zisky, nebo investorům hrozí brzké vystřízlivění z přehnaných očekávání.
V polovině roku 2026 dominuje americkému akciovému trhu jediné téma: umělá inteligence (AI).
Úzká skupina technologických firem, často označovaná jako “Magnificent 7” (např. Nvidia, Microsoft, Alphabet, Meta), drží hlavní akciové indexy v růstovém trendu.
Kapitálové výdaje do AI infrastruktury překračují těžko představitelných 700 miliard dolarů a trh je koncentrovaný nejvíce za posledních šedesát let.
Osobně se denně setkávám s obavou investorů, zda se nenacházíme na prahu další technologické bubliny.
Zda tento růst stojí na pevných základech reálných zisků, nebo jsme jen svědky přehnaných nadějí, které dříve či později narazí na tvrdou realitu.
Fakta hovoří jasně. Deset největších firem v americkém indexu S&P 500 aktuálně tvoří přibližně 35 % až 40 % jeho celkové váhy. Tito lídři zároveň generují významnou část celkových zisků celého indexu.
Z hlediska ocenění není trh levný.
Ukazatel Forward P/E (poměr aktuální ceny akcie k očekávaným ziskům v dalším roce) pro širší index se podle výhledů společnosti Schwab pohybuje vysoko nad svým desetiletým průměrem, konkrétně kolem 22násobku (oproti dlouhodobým 18,7×).
Technologický sektor je oceněn ještě výše, přičemž elitní sedmička se obchoduje v průměru na 28násobku očekávaných zisků.
Tato prémie je hnána ohromnými investicemi do výpočetní infrastruktury.
Takzvaní hyperscalers (největší poskytovatelé cloudových služeb jako Amazon AWS, Microsoft Azure či Google Cloud) masivně navyšují takzvaný capex (kapitálové výdaje), s možným výhledem k prolomení hranice 1 bilionu dolarů v roce 2027.
Mnoho investorů automaticky srovnává dnešek s dotcom bublinou na přelomu tisíciletí. Existují však pádné argumenty, které současný narativ o čistě spekulativní AI bublině vyvracejí.
Dnešní technologičtí lídři nejsou firmy bez tržeb a s pouhým nápadem na papíře. Jde o obří korporace, které generují extrémní hotovost a drží si velmi silné ziskové marže.
Investice do umělé inteligence vytvářejí skutečnou, fyzickou poptávku. Staví se nová datová centra, nakupují se pokročilé čipy, roste spotřeba elektrické energie a firmy platí za softwarové licence.
Podíl AI společností na celkových ziscích indexu S&P 500 dosahuje historických maxim. To znamená, že vysoké ocenění je částečně ospravedlněno reálnou tvorbou bohatství (tzv. earnings power). Nejde jen o vzdušné zámky.
Na druhou stranu, jak ukazují podrobné analýzy případného prasknutí technologického boomu z magazínu Fortune, historie varuje před přehnaným optimismem v raných fázích zavádění nových technologií.
Pokud očekávaný růst produktivity nenastoupí tak rychle, jak trh doufá, nebo pokud firmy nezvládnou své nové modely zpeněžit, valuace prudce klesnou.
Detailní pohled na rizika AI bubliny od analytiků Fidelity identifikuje čtyři hlavní hrozby pro současný růstový trend:
Představte si index S&P 500 jako velkou výletní loď. Aktuální koncentrace způsobuje, že většina investorů stojí na jedné straně paluby (v technologickém sektoru).
Loď sice pluje rychle, ale je silně nahnutá. Pokud kupujete pasivní, tržní kapitalizací vážené ETF, vaše expozice vůči několika málo firmám je mimořádně vysoká.
Co to znamená pro vaše rozhodování v praxi:
Trh odráží skutečný strukturální posun způsobený umělou inteligencí, ale platí za něj mimořádně vysokou cenu.
Růst amerických indexů stojí do velké míry na očekávání bezchybné budoucnosti u několika málo technologických lídrů.
Při revizi svého investičního účtu si položte otázku:
Porozumění koncentraci je v současnosti stejně podstatné jako výběr samotného aktiva.
Chcete lépe rozumět finančním trhům? V podcastu Burza s odstupem každý týden rozebíráme klíčové dění na trzích. V podcastu Kam tečou peníze se pak do hloubky věnujeme ekonomice, politice a investičním příležitostem.
Odebírejte nás a získáte větší jistotu při investování a přehled o tom nejdůležitějším.
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí preferující strategii hodnotového investování.
O investování a finanční trhy se začal zajímat v roce 2013, kdy si prošel náročnou zkušeností jako aktivní denní obchodník. Tato negativní zkušenost vedla k hlubšímu studiu, které mu v následujících letech umožnilo dlouhodobě a úspěšně investovat.
Ve své strategii kombinuje pasivní a aktivní přístup s důrazem na akciové trhy. Inspiraci čerpá z metod Warrena Buffetta a Benjamina Grahama, stejně jako od českého investora Daniela Gladiše. Svým čtenářům předává nabyté vědomosti prostřednictvím článků zaměřených na investiční strategie, psychologii obchodování a analýzy jednotlivých akcií
„Největším nepřítelem investora jsou jeho vlastní emoce.“ – Benjamin Graham