Vyčkával bych na uklidnění situace
Část investic bych raději prodal
Washington chce přimět firmy k přesunu větší části výroby do USA. Prudká změna pravidel však může nejprve přinést dražší vstupy, nižší marže a narušení zavedených dodavatelských vztahů.
Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení 50% cla na dovoz z Kanady. Opatření v hodnotě přibližně 20 miliard dolarů má vstoupit v platnost 19. srpna. Zaměří se především na automobily, mléčné výrobky a alkohol.
Washington tento krok označuje za reakci na kanadská omezení. Ta podle americké vlády znatelně znevýhodňují firmy ze Spojených států.
Nová cla vyvolávají obavy zejména v automobilovém průmyslu. Výroba vozidel a jejich součástek je totiž mezi USA, Kanadou a Mexikem velmi úzce propojena.
Jednotlivé díly mohou během výroby několikrát překročit hranice států. Vyšší cla tak mohou zvednout náklady v celém dodavatelském řetězci (v síti kroků od dodavatele surovin až ke konečnému spotřebiteli).
Výjimku pravděpodobně dostanou důležité energetické suroviny a kritické nerosty. Ani to však zřejmě nezabrání širšímu dopadu na severoamerický trh.
Nejvyšší soud USA nedávno zablokoval předchozí snahu o zavedení plošných cel. Vláda proto tentokrát uplatňuje obchodní zákon z roku 1930.
Tato legislativa umožňuje prezidentovi nařídit až 50% clo v případě, že jiná země diskriminuje americké zboží.
Právní experti nicméně očekávají, že také toto opatření může čelit žalobám. Sporný bude především výklad samotného pojmu diskriminace ze strany americké administrativy.
Vývoj velmi pozorně sledují i evropské a asijské země. Pokud by Washington postup úspěšně obhájil, mohl by stejnou strategii v budoucnu uplatnit vůči dalším obchodním partnerům.
Vyčkával bych na uklidnění situace
Část investic bych raději prodal
Paralelně probíhá třetí kolo obchodních jednání mezi Spojenými státy a Mexikem. Kanada se těchto důležitých rozhovorů o budoucnosti severoamerické dohody neúčastní.
Washington se snaží snížit svůj obchodní deficit (situaci, kdy finanční hodnota dovozu do země převyšuje hodnotu vývozu). Cílem je také podpora domácí výroby a snaha omezit vliv čínských firem v regionu.
Čínské společnosti totiž v Mexiku postupně rozšiřují své aktivity, což americká vláda vnímá jako riziko.
Spojené státy mimo jiné požadují, aby minimálně polovina hodnoty automobilů pocházela přímo z USA. Taková změna by automobilky donutila zásadně upravit své procesy.
Cla s vysokou pravděpodobností zvýší náklady dovozců a výrobců. Část těchto výdajů se logicky promítne do koncových cen automobilů, potravin, alkoholu i průmyslových materiálů.
Takový vývoj by mohl znovu oživit inflační tlaky (rychlejší tempo růstu cen) ve Spojených státech i v Kanadě.
Kanadský premiér vyzval svou zemi k jednotě. Zároveň stejně jako premiér Ontária nevyloučil zavedení odvetných opatření. Případná celní odpověď ze strany Kanady by obchodní spor dále eskalovala.
Investoři proto nyní podrobně sledují automobilky, průmyslové podniky, technologické akcie a trh s komoditami (surovinami obchodovanými na burze).
Zvýšená politická i ekonomická nejistota tradičně podporuje zájem o zlato a další bezpečnější aktiva.
Skutečný rozsah ekonomických dopadů a konečný vliv na inflaci však ukážou až další vyjednávání a reálné kroky Kanady.
Pokud se roztržka skutečně prohloubí, přinese to americkým finančním trhům znatelné komplikace. Problémem by se stal především opětovný růst cen.
Chcete lépe rozumět finančním trhům? V podcastu Burza s odstupem každý týden rozebíráme klíčové dění na trzích. V podcastu Kam tečou peníze se pak do hloubky věnujeme ekonomice, politice a investičním příležitostem.
Poslouchejte a odebírejte naše podcasty a získáte větší jistotu při investování a přehled o tom nejdůležitějším.
Analytik specializující se na kryptoměny, blockchain a akciové trhy. V kryptoměnovém ekosystému se pohybuje již řadu let a dlouhodobě sleduje vývoj digitálních aktiv i tradičních finančních trhů.