Český statistický úřad zpřesnil hodnotu, o kterou poklesla ekonomika České republiky v 1. čtvrtletí, nyní jsme na hodnotě -2,4 %. Dříve uváděl pokles HDPo 2,1 %. Zajímá vás, jak si vede česká ekonomika v aktuálním roce? A jak si povede v dalších letech?
Na grafu níže si můžete všimnou, že i když je pokles v přepočtu na celý rok méně výrazný, stále jsme se nepřeklenuli do růstu a hospodářský pokles trvá již 5 čtvrtletí po sobě. Je zde ale vidět tendence směřovat do kladných hodnot. Soudě čistě podle rostoucího trendu od 2. čtvrtletí 2020, bychom mohli brzy očekávat návrat k hospodářskému růstu. Mimochodem, o to více se zdá současné ocenění akcií odtržené od reality.
Úspory domácností
Dle ČSÚ v 1. čtvrtletí úspory domácností byly nadprůměrně vysoké na hodnotě 23,7 %.Můžeme tak říci, že uzavření ekonomiky z důvodu pandemie covid zapříčinilo rekordní úspory domácností v ČR. Ve 4. čtvrtletí roku 2020 byly úspory 25 % a letos v 1. čtvrtletí jsou 23,7 %.
Poznámka
Jedná se o 2 nejvyššího hodnoty úspor od roku 2005. Podobná situace rekordních úspor je i v zahraničí, zejména v USA.
Dle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče bude docházet ve 2. čtvrtletí a i v následujících čtvrtletích k poklesu úspor domácností, protože se po pandemii a lockdownech otevírají mnohé služby a maloobchod.
Domácnosti tak mají více příležitostí pro výdaje a realizaci spotřeby. Je nutné poznamenat, že výdaje rostou z velmi nízké základny zapříčiněné pandemií covid.
Ekonom Komerční banky Martin Gürtler souhlasí a dodává, že 2. čtvrtletí pravděpodobně přinese výraznější oživení ekonomiky s ohledem na rychlé ovlivnění protiepidemických restrikcí a lze očekávat hlavně nárůst spotřeby domácností.
V této zvýšené spotřebě bude figurovat zejména odložená poptávka, kterou nebylo možné z důvodu uzavřených obchodů a služeb v předchozích měsících realizovat. Martin Gürtler doplňuje, že pokračující očkování snižuje pravděpodobnost zavedení další plošné uzávěry a v růstu by tak měly pokračovat i soukromé investice. Vyšší domácí poptávka, která je z většinové části uspokojována dovozy ze zahraničí, by se měla odrazit v nižších přebytcích zahraničního obchodu. Ve 3. a 4. čtvrtletí by měl být vývoj české ekonomiky podobný.
Příjmy domácností
Ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet uvádí, že domácnostem v 1. čtvrtletí vzrostly celkové příjmy meziročně o 3,5 %. Z důvodu zavření části ekonomiky spotřební výdaje klesly o 3,4 %.
Poznámka
Průměrný měsíční příjem je v 1. čtvrtletí 36 212 korun a meziročně klesl o 1,7 %.
Nesmíme zapomenout, že příjem 36 212 nepobírají 2/3 obyvatelstva, a tak je nutné tuto hodnotu brát s rezervou – avšak lze skrze něj sledovat obecný vývoj. Meziroční pokles o 1,7 % byl způsoben zastavením výroby a uzavřením některých provozoven kvůli pandemii covid. Peníze vyplacené zaměstnancům v programu Antivirus se nezapočítávají do průměru, a tak hodnota průměru příjmů vyšla nižší.
Co se týče průměrného měsíčního příjmu, lepší je sledovat medián. Proč je vhodnější sledovat právě medián než průměr a jaký je medián příjmů v ČR, si můžete přečíst v našem aktuálním článku: Medián mzdy v ČR za 1. čtvrtletí 2021.
Jaký bude růst české ekonomiky za celý rok 2021?
Analytici Komerční banky
Analytici Komerční banky odhadují růst české ekonomiky za celý rok 2021 o 3,4 %. Ovšem můžeme očekávat i lepší výsledek díky rychlému uvolnění restrikcí. Zároveň však zde stále je riziko, že stejně jako v minulém roce dojde na podzim opět k zavedení protiepidemických omezení. Ekonom Komerční banky Martin Gürtler doplňuje, že i loni jsme totiž během léta pozorovali dechberoucí oživení české ekonomiky, avšak na podzim hospodářství klesalo.
Dalším rizikem jsou dle analytiků celosvětové nedostatky součástek zejména čipů v automobilovém průmyslu. Analýza duisburského centra Ferdinanda Dudenhoffera pro výzkum automotive průmyslu uvádí, že letos se ve světě vyrobí proti původním plánům přibližně o 5 milionů aut méně. Dalším rizikem je možný budoucí nedostatek lithium-iontových baterií.
Evropská komise
Evropská komise ve své letní makroekonomické prognóze zlepšila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu české ekonomiky na 3,9 %. Dříve odhadovala růst o 3,4 %. V roce 2022 by měl být růst dokonce 4,5 %.. Dřívější odhady počítaly s hodnotou růstu 4,4 %. Tahounem tohoto růstu by měla být hlavně spotřeba a útraty domácností díky stabilní situaci na pracovním trhu a vysokým soukromým úsporám.
Vystudovaný ekonom se zájmem o makroekonomické indikátory a zejména úrokové sazby. Centrální banky prostřednictvím úrokových sazeb provádějí svou měnovou politiku, jejíž hlavním cílem je udržet stabilní míru inflace. A tento problém se v posledních letech snaží vyřešit centrální bankéři po celém světě.
Přemysl je přesvědčen, že výše úrokových sazeb ovlivňuje nejen míru inflace, ale i další ukazatele.
“Hledám a popisuji vzájemnou souvislost či korelaci mezi úrokovými sazbami a ostatními ekonomickými ukazateli. Snažím se čtenáře seznámit s tím, jak moc ovlivňují úrokové sazby každodenní život lidí po celém světě.”
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.