Akcie už nerostou jen díky pozitivní náladě, ale i kvůli vysokým očekáváním. Druhé čtvrtletí má ukázat růst zisků o 22,5 %, a právě to je pro trh novým rizikem.
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si Finex.cz jako preferovaný zdroj na Google.
Akciový trh dokáže určitou dobu růst pouze na základě očekávání. Ať už jde o umělou inteligenci, klesající úrokové sazby, nebo silnou ekonomiku, investoři jsou za tyto přísliby ochotni platit vyšší částky.
Dříve nebo později však nastoupí účetní realita. Jakmile firma oznámí tržby, marže a finanční výhled, trh velmi rychle vyhodnotí, zda daný příběh stále dává smysl.
Nadcházející výsledková sezóna za druhé čtvrtletí tak sehraje klíčovou roli. Analytici očekávají u firem z indexu S&P 500 meziroční růst zisků na akcii o 23,6 %. Jednalo by se o nejlepší výsledek od roku 2021.
Energetický sektor má vykázat zlepšení dokonce o 121 % a informační technologie o 62 %.
Tato čísla zní pozitivně, trh ovšem často netrestá slabé výsledky, nýbrž nenaplněná očekávání. Příliš vysoká laťka představuje riziko sama o sobě.
Pokud si investoři zvyknou na pravidelné překonávání odhadů, pouhé splnění plánu už k dalšímu růstu obvykle nestačí.
Úrokové sazby stále hrají svou roli. V prostředí vysoko naceněných indexů však přebírají hlavní váhu reálné hospodářské výsledky.
Ocenění podniků nelze zvyšovat donekonečna bez toho, aby dodávaly odpovídající čísla. Pokud cena akcií stoupá rychleji než čistý zisk, roste ukazatel P/E (poměr ceny akcie k zisku). Investor tak platí více peněz za stejnou jednotku budoucího zisku.
Základní myšlenka je přímá – burzu nezajímá pouze uplynulý kvartál. Pečlivě sleduje především to, zda vedení potvrdí očekávané budoucí tempo.
Z toho důvodu mohou akcie oslabit i po velmi úspěšném čtvrtletí. Stačí, aby doprovodná zpráva naznačila pomalejší růst, tlak na marže nebo rostoucí náklady.
U titulů spojených s umělou inteligencí je tato citlivost ještě mnohem vyšší. Trh už nevyžaduje pouze zprávy o rostoucí poptávce. Potřebuje vidět, že se tento zájem prokazatelně přetavuje v reálné příjmy.
Prvním důležitým ukazatelem je růst tržeb. Bez něj se celková ziskovost zlepšuje pouze dočasně. Podnik sice může škrtat náklady, odkládat investice nebo těžit z jednorázových účetních položek, zdravý rozvoj však typicky začíná právě u tržeb.
Pokud zaostávají a přesto roste zisk, investor by měl pečlivě hledat skutečnou příčinu.
Druhým klíčovým údajem je provozní marže (podíl provozního zisku na celkových tržbách). Ta ukazuje, zda firma dokáže vyšší prodeje efektivně převést do čistého zisku.
U technologických firem hraje tento parametr naprosto zásadní roli. Datová centra, výkonné čipy a cloudové služby vyžadují značné kapitálové výdaje.
Pokud firemní náklady stoupají stejně rychle jako příjmy, celkový přínos pro akcionáře se znatelně snižuje.
Třetím důležitým faktorem je volné cash flow, tedy hotovost, která podniku reálně zbude po zaplacení provozu a nezbytných investic.
Účetní zisk sice může působit lákavě, ale právě dostupná hotovost rozhoduje o výplatě dividend, zpětných odkupech akcií nebo splácení dluhů.
Zvýšené riziko hrozí v odvětvích, kde trh předpokládá téměř bezchybný hospodářský výkon.
Pokud mají technologické podniky podle odhadů vykázat skokový růst zisků, každé drobné zaváhání vyvolá silnou reakci.
Pozornost se upře na to, zda se investice do umělé inteligence vracejí v podobě vyšších tržeb, nebo zda firmy zatím pouze budují nákladnou infrastrukturu.
Energetický sektor představuje odlišný případ. Očekávané zvýšení zisků o 121 % působí velmi slibně. Vychází však primárně z výkyvů cen komodit a nízké srovnávací základny z minulého roku.
Ano, AI zásadně změní ekonomiku a růst bude pokračovat ještě několik let
Částečně – některé firmy mají reálný potenciál, ale čekám výraznější korekci v přehřátých titulech
Spíš ne – jde převážně o spekulaci a valuace jsou už příliš vysoké
Rozhodně ne – očekávám brzkou a výraznou korekci technologického sektoru
Třetím citlivým místem jsou podniky s vysokým oceněním a opatrnějším výhledem. Obchoduje-li se titul za vysoký násobek svých zisků, trh mu neposkytuje téměř žádný prostor pro chyby.
U takových firem nestačí pouze konstatovat, že se jim daří. Musí doručit silná čísla a současně přesvědčivý odhad budoucího vývoje.
Doprovodný komentář vedení mívá často větší váhu než čtvrtletní výsledek. Dává smysl zaměřit se na tři základní aspekty.
Obecná formulace o silném zájmu zákazníků zkrátka nestačí. Mnohem lepší vypovídací hodnotu mají údaje o objemu nevyřízených zakázek, celkovém počtu objednávek, využití kapacit nebo vývoji průměrné ceny.
U softwarových platforem dává smysl sledovat retenci (míru udržení stávajících klientů) a vývoj předplatného. Průmyslové podniky charakterizují zásoby a bankovní sektor zase čistý úrokový výnos spojený s kvalitou úvěrového portfolia.
Pro hlubší pochopení problematiky je klíčové hodnotit výsledovku právě přes optiku celkové ziskovosti. Tento přístup rychle odhalí, zda společnost roste zdravým tempem, nebo zda pouze uměle navyšuje tržby na úkor klesajících marží.
Výsledková sezóna nepředstavuje důvod k ukvapenému obchodování. Slouží spíše jako pravidelná kontrola kvality portfolia. U každé významnější pozice se nabízejí tři základní otázky:
Pro pasivního investora nakupujícího ETF platí odlišná pravidla.
Index S&P 500 z velké části stojí na technologických gigantech a jejich schopnosti generovat zisky. Případné zklamání z výsledků těchto velkých titulů tak pocítí i člověk, který si nikdy nekoupil jedinou konkrétní akcii.
Nejedná se o argument k opuštění trhu, ale o výzvu ke kontrole koncentrace vlastního portfolia.
Kdo drží globální ETF, k tomu technologický Nasdaq 100 a ještě několik individuálních AI akcií, v podstatě akumuluje sázky na stejné téma. Zveřejněné výsledky pouze potvrdí, zda tato strategie stále dává ekonomický smysl.
Většina lidí nikdy této renty nedosáhne. Ne proto, že málo vydělávají. Ale protože nikdy nespočítali, kolik vlastně potřebují.
Ukážeme vám, kolik peněz budete potřebovat, kolik musíte každý měsíc investovat a jak dlouho vám cesta k rentě může trvat.
Je to 5 milionů, 10 milionů, nebo ještě víc?
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.
94 %
90 %
