Většina investorů dnes slaví zisky a věří, že to nejhorší máme za sebou. Pod povrchem se ale formují tři skrytá rizika, která mohou trhy srazit na kolena. Znáte tyto neviditelné hrozby roku 2026?
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si Finex.cz jako preferovaný zdroj na Google.
Představte si, že sedíte na palubě luxusní výletní lodi. Hudba hraje, skleničky cinkají a moře je hladké jako zrcadlo. Přesně tak se dnes cítí většina investorů.
Akciové indexy si po divokých měsících drží stabilní pozice a zdá se, že nás čeká pohodová druhá polovina roku.
Růstová nálada pohání portfolia vpřed a opatrnost ustoupila pocitu bezpečí. Jenže zkušení kapitáni na můstku světových financí už nervózně sledují své radary.
Příliš dlouhý klid je totiž na finančních trzích vždy předzvěstí ničivé bouře. Když zavládne absolutní přesvědčení, že trh může jít už jen nahoru, otevírají se dveře pro neviditelné rány.
Ve slovníku Wall Street se takovému jevu říká černá labuť.
Jde o událost, kterou takřka nikdo nečekal, ale jakmile udeří, její drastické dopady se najednou zdají naprosto logické. Vzpomeňte si na hypoteční kolaps nebo nedávnou globální pandemii.
Dnes se pod povrchem globální ekonomiky opět formují obrovské tlaky, o kterých se nahlas příliš nemluví.
Pokud se trajektorie těchto hrozeb protnou, mohou přední indexy sletět střemhlav dolů, klidně o propastných 40 %. Co přesně teď nedá spát šéfům těch nejbohatších investičních fondů? Tady jsou tři konkrétní rozbušky letošního roku.
Představte si světovou ekonomiku jako lidské tělo. Globální internet a komunikační sítě tvoří její absolutně klíčovou nervovou soustavu. Co se stane, když tento provázaný systém nečekaně zkolabuje?
Podle aktuálního měření rizik Allianz Risk Barometer 2026 se světoví manažeři nejvíce obávají právě technologického blackoutu.
Téměř polovina dotázaných ředitelů považuje globální výpadek sítě za nejpravděpodobnější šok současnosti. Nejde přitom jen o to, že si chvíli nenačtete své oblíbené sociální sítě nebo nevyřídíte e-maily.
Výpadek klíčových datových uzlů by okamžitě paralyzoval mezinárodní obchod, bankovní transakce a zásobování potravinami.
Kybernetický útok obřích rozměrů by nemusel přijít jen ze strany osamělých hackerů. Některé státy dnes disponují moderními zbraněmi, které dokážou ochromit infrastrukturu celých kontinentů.
Trhy by na takovou zprávu reagovaly okamžitým panickým výprodejem, jelikož by nikdo nedokázal ocenit skutečné ztráty firem.
AI táhla absolutní většinu růstu na trzích v uplynulých měsících. Představte si to jako stavbu gigantické a nesmírně drahé dálnice napříč pouští. Zástupy investorů na ni posílají své peníze v naději, že po ní brzy budou proudit davy platících zákazníků.
Jen letos mají největší technologičtí obři naplánováno utratit astronomických 630 miliard dolarů výhradně na AI infrastrukturu.
Běží závod ve zbrojení o nejlepší čipy a datová centra, přičemž ocenění těchto firem je našponované k prasknutí.
Ale co když po oné předražené dálnici nakonec nepojede téměř jediné auto?
Analytici a ekonomové si v posledních týdnech začínají klást velmi nepříjemnou otázku. Kdy vlastně začnou tyto historicky rekordní investice generovat slibované zisky pro koncové uživatele?
Pokud v nadcházejících čtvrtletích nedorazí slibovaná monetizace služeb a firmy začnou škrtat IT rozpočty, čeká nás prasknutí bubliny.
Strmá korekce u pár přeceněných gigantů by fungovala jako dominový efekt a stáhla by s sebou dolů prakticky celé akciové indexy.
Třetím a dost možná nejhorším rizikem je narušení tepny, kterou proudí palivo pro celý vyspělý svět. Blízký východ dlouhodobě připomíná sud střelného prachu a letos jsme svědky dalšího vyhrocení napětí.
Jakýkoliv náznak trvalejšího uzavření Hormuzského průlivu by pro ekonomiku znamenal naprostou katastrofu.
Tímto úzkým geografickým hrdlem prochází více než pětina světové spotřeby ropy. Květnová eskalace již nyní vysílá ropu Brent vysoko nad hranici 80 dolarů za barel, ale skutečný šok by byl mnohem horší.
Pokud by se doprava tankerů zcela zastavila, cena černého zlata by raketově vystřelila vysoko nad 100 dolarů.
Dopad na běžného spotřebitele i firmy by byl zničující. Okamžitý návrat dvouciferné inflace by centrální banky donutil k panickému zvyšování úrokových sazeb, což by udusilo hospodářský růst.
Rozumný investor by teď rozhodně neměl propadat panice, ale strategicky připravovat své figurky na šachovnici.
Zůstaňte ostražití. Historie trhů nás učí, že k těm největším propadům dochází zásadně ve chvíli, kdy už všichni uvěřili v nesmrtelnost růstu.
Trh řeší vysoké valuace a drahé technologické investice a čeká na lepší příležitosti. My jsme se rozhodli udělat pravý opak.
Investor, který čeká na dokonalý okamžik, často zjistí, že mu mezitím ujely právě ty nejkvalitnější příležitosti.
Nepřikupovali jsme je proto, že jsou levné. Přikupovali jsme je proto, že věříme v sílu jejich byznysu i za dalších deset let. Ukážeme vám, proč jsme se právě teď rozhodli navýšit tyto tři pozice.
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.
94 %
90 %
