Jaká je aktuální politika ČNB? Co lze očekávat v krátkodobém horizontu?

Poslední zvýšení základní úrokové sazby ze strany České národní banky mnoho lidí zaskočilo. Základní úroková sazba by se měla totiž navyšovat postupně, nejlépe o čtvrt procentního bodu. Alespoň tak to říká ekonomická literatura.

Mnoho lidí se proto asi ptá, s čím lze krátkodobě počítat. Půjdou sazby ještě nahoru? Pokud ano, jak moc? A co inflace? Na to se pokusíme odpovědět.

Nejvyšší sazba za posledních 12 let

Bankovní rada na svém posledním jednání enormně zvýšila základní úrokovou sazbu, tzv. dvoutýdenní repo sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 %. Jejich krok přitáhl velkou pozornost médií a vlastně celé veřejnosti, neboť se jednalo o hodně velké překvapení. Česká vláda měla tendenci tento krok kritizovat, protože navýšení sazeb samozřejmě zvedne státu náklady na dluh.

Zdroj: tradingeconomics.com

Člen bankovní rady Tomáš Holub však tvrdí, že podobné překvapení nás už asi nečeká. Zvýšení sazeb o 1,25 procentního bodu bylo tak agresivní, že jsem osobně vůbec nepředpokládal, že laťku v dohledné době překonají. Ale tady pozor, prostor pro zvyšování sazeb je tu stále. Už nás asi nečeká navýšení o více jak procentní bod. Ale jakýsi nadstandard o 0,5 – 0,75 procentního bodu je pořád reálný.

Zdroj: cnb.cz

Z vyjádření Tomáše Holuba i vyplývá, že se ČNB snažila ve velmi krátkém čase inflaci dohnat. Akcelerace inflace byla tak rychlá, že nebyla jiná možnost, než ve skokovém navýšení. Nicméně v krátkodobém horizontu se už s vysokou inflací nedá nic dělat. Prognóza ČNB kalkuluje s tím, že na přelomu letošního a následujícího roku bude meziroční inflace dosahovat asi 7 %.

Zvýšení sazeb se totiž projeví s nějakým zpožděním. Bohužel zrovna měnová politika má zpoždění docela dlouhé. Než se inflaci podaří dostat alespoň částečně pod kontrolu, uběhne zhruba půl roku.

I ze samotné prognózy nám vychází, že inflačního cíle bude dosaženo až v prvním čtvrtletí roku 2023. Tudíž plné kontroly nad inflací bude dosaženo nejdříve za více jak rok.

Jak to bude do budoucna?

Tomáš Holub dále tvrdí, že rovnovážná úroková sazba má být 3 %. Od této hladiny je ČNB už malý krok. Nicméně v krátkodobém horizontu je možné, že se základní sazba bude pohybovat kolem 4 %. Pravda je taková, že sazby v rozmezí 3 – 4 % nejsou nijak vysoké. Zvyšování bylo agresivní, ale pravdou je, že ČNB pouze rychle sundala nohu z plynu. A do brzdového pedálu maximálně ťuknou. To by právě odpovídalo sazbám kolem řečených 4 %.

Bude ale hodně záležet na stavu nabídky. Nabídka je v globálu pořád hodně utlumená a s tím ČNB nic nenadělá. Může pouze reagovat a tlumit inflační tlaky v domácí ekonomice.

Holub však zároveň přiznává možnost stagflace v případě nových restrikcí kvůli pandemii. Například americká centrální banka dlouho možnost stagflace odmítá.

Pro pořádek, stagflace je situace, kdy je inflace vysoká i navzdory tomu, že je vysoká nezaměstnanost. Mimo jiné stagnuje i výstup ekonomiky (HDP).

Reálná inflace?

Hodně často můžeme slyšet názory, že reálná inflace může být i dvojnásobná, než čísla, která se zveřejňují. Tomáš Holub ovšem upozorňuje, že lidé mohou vnímat inflaci jako vyšší, protože se častěji zaměřují na negativní zprávy a všímají si spíše zdražení malých položek, které často kupují. Dle jeho slov je metodika ČSÚ určitě správná a lze ji věřit.

Faktem ale je, že záleží na konkrétní struktuře spotřebního koše. Metodika ČSÚ samozřejmě zevšeobecňuje. Ale ve skutečném světě mají lidé svůj spotřební koš strukturovaný jinak. Proto se růst cen některých skupin obyvatel může dotknout mnohem více. I klidně dvojnásobně.

Závěrem

Musím pochválit komunikaci České národní banky s veřejnosti. Jsou vcelku konkrétní a svou politiku dobře vysvětlují. Dokonce se nebojí přiznat rizika, která jsou podle nich reálná. Samozřejmě se situace může v průběhu času dynamicky změnit, což si vyžádá třeba radikálnější přístup. Ale za stávajících okolností počítejme s tím, že inflace se bude brzy pohybovat kolem 7 % a sazby budou atakovat 4 % maximálně.