Plné zestátnění ČEZu by stálo stovky miliard, poškodilo by pražskou burzu a nezlevnilo by elektřinu. Odborníci varují, že by to byl drahý omyl s dlouhodobými následky.
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Myšlenka úplného převzetí ČEZu státem vypadá jako rychlá zkratka k “levnější elektřině”. Ve skutečnosti by šlo o drahý projekt s mizivým efektem na účty domácností a tvrdými následky pro pražskou burzu.
Předseda NRR (Národní rozpočtová rada) Mojmír Hampl upozorňuje, že takový krok je “drahý a zbytečný nesmysl” a sám o sobě neovlivní silovou cenu elektřiny – navíc by zhoršil stav veřejných financí v době, kdy podle něj není prostor na snižování daní.
Podívejme se na logiku celé transakce: stát by musel odkoupit akcie od minorit se slušnou prémií, což dnes jsou stovky miliard korun.
Také by přišel o pravidelné dividendy z podílu, který už dnes drží, a který přináší cca 20 miliard korun ročně do rozpočtu. To je díra, kterou by vláda musela zaplnit jinak.
Vyřazení velkého kusu ČEZ z volného trhu by také snížilo likviditu a přitažlivost Prahy pro investory. Odchod ČEZu z burzy by se pochopitelně výrazně propsal i do indexu PX, kde energetický gigant představuje značnou váhu.
Plné ovládnutí by mělo “tvrdé dopady” na kapitálový trh – šlo by o strukturální oslabení, které by investoři pociťovali roky.
Povinná nabídka převzetí by také stanovila “strop” ceny, o nějž se trh začne okamžitě opírat. Místo aby se cena odvíjela od budoucích cash flow, fundamentů či P/E (poměr ceny akcie a zisku na akcii), bude se kotva hledat v politickém rozhodnutí o “spravedlivé ceně”.
Krátkodobě to může přinést skok nahoru, ale dlouhodobě jde o ztrátu dynamiky: méně spektra názorů, méně kapitálu, méně inovací v celém ekosystému trhu.
Investorští insideři říkají nahlas to, co trh tuší: velcí akcionáři by při výkupu inkasovali “majlant” – například miliardář Pavel Tykač, který by mohl držet až 10 % akcií energetického giganta.
To není kritika, to je mechanika transakce: když nakupující (stát) musí platit prémii, příjemcem jsou současní držitelé akcií.
Ale mezi nimi jsou i penzijní fondy a drobní investoři – ti by jednorázově zkasírovali zisk, jenže následně by zmizela jedna z mála velkých dividendových kotev českých portfolií.
Dlouhodobý výnos vs. jednorázový zisk – přesně typ trade-off, který retail často podcení.
Je fér říci i druhou stranu: kdyby stát chtěl přes ČEZ realizovat veřejnou politiku – třeba rychlejší výstavbu zdrojů – mohl by argumentovat “strategickým řízením”.
Jenže Hampl připomíná klíčový detail: bez dalších kroků to neovlivní koncovou cenu elektřiny. A pokud současně není prostor pro snížení daní, náklad na výkup jen přehodí břemeno jinam.
Jinými slovy, musíme počítat s náklady obětované příležitosti: kolik škol, dálnic nebo zdravotnických projektů by šlo financovat, kdyby se neplatily prémie minoritám?
Na CSG se v posledních měsících snesla vlna negativních zpráv.
Nechtěli jsme ale zůstat jen u titulků, a tak jsme detailně rozebrali short report, valuaci i výhled společnosti, abychom zjistili, jak to doopravdy je.
Jde o jednu z nejzajímavějších podhodnocených akcií současnosti, nebo trh současná rizika oceňuje správně?
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.
94 %
90 %
