Technologické akcie strmě stoupají, což opět evokuje dojem, že jsme v investiční bublině. Realita je o něco složitější, takže to pojďme společně rozlousknout.
Nepropásněte důležité novinky! Přidejte si Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google
Akciový trh všechny překvapil extrémně rychlým cenovým růstem. Především technologické akcie dělají doslova kouzla, a proto se všichni předhánějí v býčích nebo apokalyptických scénářích o tom, jak to celé skončí.
Podle mého názoru leží pravda někde uprostřed. Musím ale uznat, že třicetiprocentní cenový růst technologického indexu Nasdaq za pouhých několik týdnů budí dojem, že se trh zbláznil.
Myslím si však, že se sešlo obrovské množství faktorů, které technologickým akciím zrovna velmi přejí. Zároveň zastávám názor, že musíme porovnávat primárně aktuální valuace s hodnotami, které známe z historie.
Jedině tak zjistíme, jestli má smysl do technologických akcií investovat, nebo zda jde o další investiční bublinu, které je lepší se vyhnout.
Vzhledem k tomu, že se na akciovém trhu znovu naplno rozjela AI mánie, je naprosto legitimní řešit udržitelnost současného růstu.
Technologické akcie se dostaly do fáze, kdy investoři do určité míry přehnaně oceňují budoucí potenciál sektorů spjatých s umělou inteligencí.
Cenová expanze navíc v některých ohledech připomíná vývoj z nechvalně proslulých investičních bublin.
Ty v minulosti často končily velmi tvrdým vystřízlivěním, protože se portfolia investorů doslova propadla o desítky procent během několika týdnů. A to nechce nikdo z nás, že?
Trh má totiž tendenci extrapolovat současný optimismus příliš daleko do budoucnosti, což vychází z lidské přirozenosti. Lidé zkrátka mají sklony současný stav “protahovat” do dohledné budoucnosti, i když to logicky úplně nefunguje.
Technologické akcie dnes táhne nahoru především silné očekávání růstu ziskovosti. Investoři počítají s tím, že umělá inteligence výrazně zvýší tržby, marže i produktivitu.
Jakmile ale dojde k přehodnocení těchto původních představ – ať už z jakéhokoliv důvodu – může přijít onen bolestivý cenový propad, který známe z minulosti. Akcioví investoři jsou totiž mnohdy nepoučitelní.
Právě proto je nezbytné odlišovat silný růst od skutečné investiční bubliny. Růst cen sám o sobě ještě neznamená, že trh ztratil kontakt s realitou. Důležité jsou valuace, očekávané zisky a samozřejmě schopnost firem tato očekávání skutečně naplnit.
Nejčastěji se současná situace srovnává s internetovou bublinou z 90. let, a i já to udělám. Jinou případovou studii, která by si byla tak podobná, totiž k dispozici nemáme. Ostatně rozmach internetu velmi připomíná nástup AI.
V závěru internetové bubliny se trh obchodoval přibližně za stonásobek očekávaných zisků. Dnes se index Nasdaq obchoduje zhruba za pětadvacetinásobek očekávaných zisků.
Valuace se tedy bezpochyby pohybují velmi vysoko. Přesto bych podle svého názoru současný stav zatím neoznačoval za klasickou investiční bublinu. Minimálně prozatím jde spíše o drahý trh, který stojí na velmi silných očekáváních.
Abychom rozsekli dilema, zda se technologické akcie, jako jsou Nvidia, Apple a Alphabet, nacházejí v investiční bublině, musíme sledovat hlavně valuace.
Samotný cenový vývoj nám toho totiž mnoho neřekne. Cena může růst velmi rychle, ale bez znalosti zisků a očekávaného růstu nelze říci, zda jde o nafouknutou past na retailové investory, nebo jen o předražený trh.
Studiu nejrůznějších investičních bublin jsem věnoval stovky hodin a všechny mají jedno společné.
Investoři platili vysoké ceny za něco, co mělo malou nebo dokonce žádnou hodnotu.
Během nechvalně známé internetové bubliny byli investoři ochotni platit doslova bizarní ceny. A to i přesto, že bylo zřejmé, že mnoho firem nemá šanci tato očekávání v dohledné době naplnit.
Nebo bylo dokonce jasné, že těmto očekáváním nemohou dostát nikdy. Trh tehdy neoceňoval realitu, ale bláznivé a nerealistické představy o fungování byznysu v technologickém sektoru.
Když jsou davy investorů ochotny platit zhruba stonásobky očekávaných zisků, přestává to dávat ekonomický smysl. Během internetové bubliny bylo víceméně běžné, že investoři platili vysoké částky za akcie firem, které negenerovaly žádný obrat.
Vysoké valuace představují tedy ještě tu lepší variantu, kdy investor platí alespoň za něco. V historii se totiž našly případy, kdy se platilo za vzduch.
I vysoké valuace každopádně vyžadují téměř dokonalý budoucí vývoj dané firmy, ve kterém musí doručit mimořádný růst po mnoho dalších let.
Investor se pak musí spoléhat na to, že byznys přinese zisky až v budoucnosti. Na tom se ale nedá stavět bez velké míry nejistoty.
V podstatě se kupuje zajíc v pytli, protože realita může být nakonec mnohem horší než původní očekávání.
Úplně typickým příkladem jsou třeba akcie AMD, které se obchodují za jednašedesátinásobek budoucích zisků. A na základě očekávaných zisků pro rok 2027 za pětatřicetinásobek.
Obě hodnoty jsou extrémně vysoké a investoři se tudíž velmi upínají k tomu, že společnost skutečně přinese obrovský růst ziskovosti. Kupují si tak onoho pomyslného zajíce v pytli, protože jim firma slibuje, že něco za dva roky dodá.
U současných technologických firem je proto klíčové sledovat, zda dokážou očekávané výsledky skutečně doručit. Pokud ano, jejich dnešní ceny mohou být opodstatněné. Trhy se totiž dívají vpřed a vždy se snaží ocenit budoucí zisky dopředu.
To ale samozřejmě neznamená, že technologické tituly nejsou drahé. Mnohé z nich se obchodují za velmi vysoké násobky, a prostor pro chybu je tak omezený.
Rozdíl ale spočívá v tom, že drahý trh ještě automaticky neznamená investiční bublinu. A to je podle mě klíčové. Zatímco v investiční bublině se nacházet nechceme, na drahém, ale rychle rostoucím trhu dává určitý smysl participovat.
Chcete lépe rozumět finančním trhům? V podcastu Burza s odstupem každý týden rozebíráme klíčové dění na trzích. V podcastu Kam tečou peníze se pak do hloubky věnujeme ekonomice, politice a investičním příležitostem.
Odebírejte nás a získáte větší jistotu při investování a přehled o tom nejdůležitějším.
Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.
Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.
“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”
94 %
90 %
