Termín derivát označuje druh finančního kontraktu, jehož hodnota závisí na podkladovém aktivu, skupině aktiv nebo referenční hodnotě. Derivát se sjednává mezi dvěma nebo více stranami, které ho mohou obchodovat na burze nebo i mimo burzu. Tyto kontrakty mohou být použity k obchodování s libovolným počtem aktiv a nesou s sebou značná rizika.
Ceny derivátů se odvíjejí od kolísání ceny podkladového aktiva, ale často jsou násobeny pákovým efektem. Běžně se používají pro přístup na špatně dostupné trhy a mohou být obchodovány také za účelem zajištění proti riziku. Kupující obvykle souhlasí s nákupem aktiva k určitému datu za určitou cenu.
Prodejce kontraktu přitom ani nemusí vlastnit podkladové aktivum. Může kontrakt splnit tím, že kupujícímu poskytne dostatek peněz na nákup aktiva za aktuální cenu.
Mnoho derivátových kontraktů je před dosažením termínu splatnosti také kompenzováno – neboli likvidováno – jiným derivátem. Díky tomu je obchodování s deriváty mnohem snazší než se samotným aktivem.
Deriváty jsou využívány korporacemi a stejně tak drobnými investory, kteří se však často s vidinou rychlého zbohatnutí spálí. V roce 2019 bylo zobchodováno 32 miliard derivátových kontraktů, přičemž většina z 500 největších světových společností používá deriváty ke snížení rizika – když například futures kontrakt slibuje dodávku surovin za dohodnutou cenu. Tímto způsobem je společnost chráněna, pokud ceny vzrostou. Společnosti také uzavírají kontrakty, aby se chránily před změnami směnných kurzů a úrokových sazeb. Většinu obchodů s deriváty však provádějí hedgeové fondy a individuální investoři, když je obchodují na páku.
I proto jsou finanční deriváty také základem moderního online obchodování. Co to ale finanční derivát je, jaké existují druhy finančních derivátů a jaké mezi nimi panují rozdíly? To vše si přehledně vysvětlíme v následujícím článku, tak abyste základy pochopili i bez předchozích znalostí.
Základy finanční derivátů
Derivát je druh finančního nástroje, jehož hodnota závisí na podkladovém aktivu – akcie, komodita. Mohou být obchodovány na burze nebo mimo burzu a nesou s sebou značná rizika.
Deriváty se používají k přístupu na těžko dostupné trhy a k zajištění proti rizikům. Ceny derivátů jsou ovlivňovány kolísáním cen podkladového aktiva, které je často zesíleno pákovým efektem.
Nejběžnějšími finanční deriváty jsou CFD (Contract for Difference), termínované kontrakty (futures), opce a swapy.
Finanční derivát je z pohledu drobného investora nástrojem pro usnadnění obchodování – tzv. trading. Pokud se pustíte do obchodování, máte na výběr z velkého množství měnových párů – forex (například EUR/USD), případně kryptoměn (Bitcoin), komodit (zlato, stříbro, ropa, kukuřice a další), akcií (Apple, ČEZ) či indexů (S&P 500). Existují však i deriváty založené na dluhopisech. Jiné využívají úrokové sazby – například výnos desetiletého státního dluhopisu.
Ať už se rozhodnete pro cokoliv, je vaším cílem jako obchodníka vydělat peníze. Jednoduše řečeno chcete nakoupit levně a prodat draze, případně opačně – pokud finanční derivát shortujete.
Při obchodování však nechcete dané aktivum vlastnit, protože by to bylo značně nekomfortní. Nechcete mít doma tunu kukuřice, 1000 barelů ropy nebo vagón uhlí – chcete jen vydělat na cenovém pohybu. A právě to řeší finanční deriváty. Derivát, z anglického slova derive, tedy odvodit, je odvozeninou od vybraného podkladového aktiva.
Díky finančnímu derivátu se můžete soustředit jen na rozbor aktuální ceny, a to pomocí technické analýzy či fundamentální analýzy. Finančních derivátů je ovšem několik druhů a každý je na podkladové aktivum vázán jiným způsobem. To znamená jiné možnosti i rizika. Na to se nyní podíváme níže.
Pokud vás deriváty zajímají více, doporučujeme přečíst naše komplexní články o jednotlivých finančních derivátech. V nich naleznete vše od A až do Z, tedy od počátečního vysvětlení až po vzorový obchod:
CFD – contract for difference, česky kontrakt na vyrovnání rozdílůjesmlouvou mezi vámi a vaším brokerem. Broker se zavazuje, že vám vyplatí cenový rozdíl dle vašeho obchodu v obchodní platformě.
Zjednodušeně řečeno, je čistě na brokerovi, jak se zajistí proti případné ztrátě a jak se naváže na podkladové aktivum. Pokud cena v obchodní platformě roste a vy máte nakoupeno, znamená to pro vás zisk a broker vám jej vyplatí, případně opačně.
Jde skutečně o kontrakt mezi vámi a brokerem. To má mnoho výhod, broker například může nabídnout i obchody s malým množstvím podkladového aktiva nebo velmiširoké portfolio. Jinými slovy, lze zde obchodovat i s malým kapitálem a mnoha podkladovými aktivy.
Dnes jsou již CFD brokeři spolehliví a není třeba se těmto obchodům vyhýbat, naopak, jsou rychlí a levní, přesto ale doporučujeme vybrat některého z ověřených brokerů:
Futures kontrakt nebo jednoduše futures je dohoda mezi dvěma stranami o nákupu a dodání aktiva za dohodnutou cenu k budoucímu datu. Futures jsou standardizované kontrakty, které se obchodují na burze. Obchodníci přitom používají futures kontrakt k zajištění vlastního rizika nebo ke spekulaci na změnu ceny podkladového aktiva. Zúčastněné strany jsou povinny splnit závazek koupit nebo prodat podkladové aktivum.
Poznámka
Příklad z praxe: Řekněme, že 13. května 2022 pardubická Synthesia koupí futures kontrakt na ropu za cenu 100 dolarů za barel, který vyprší 19. července 2022. Činí tak proto, že potřebuje ropu v červenci a obává se, že cena vzroste dříve, než bude společnost potřebovat ropu nakoupit. Nákupem futures kontraktu na ropu se společnost zajišťuje proti riziku, protože prodávající je povinen dodat Synthesii ropu za 100 dolarů za barel, jakmile kontrakt vyprší. Předpokládejme, že ceny ropy do 19. července 2022 vzrostou na 120 dolarů za barel. Synthesia může přijmout dodávku ropy od prodávajícího futures kontraktu, ale pokud již ropu nepotřebuje, může kontrakt také prodat před vypršením jeho platnosti a ponechat si zisk – v tomto případě (120 dolarů – 100 dolarů) x 1 000 = 20 000 dolarů.
V tomto příkladu se kupující i prodávající futures kontraktu zajišťují proti riziku. Synthesia potřebovala v budoucnu ropu a chtěla kompenzovat riziko, že cena může v červenci vzrůst, dlouhou pozicí ve futures kontraktu na ropu. Prodávajícím mohla být ropná společnost, která se obávala poklesu cen ropy a chtěla toto riziko eliminovat prodejem nebo krátkou pozicí ve futures kontraktu, který stanovil cenu, kterou by mohla dostat v červenci.
Futures trh má na rozdíl od CFD trhu centrální pravidla. Jsou zde určeny minimální objemy obchodů, obchodní hodiny a další parametry. Tento trh je tzv. standardizovaný, zároveň ale velmi transparentní, a tedy i bezpečný. Existuje zde centrální místo k vypořádání, máte k dispozici přesná data o hloubce trhu.
Futures trh je burzovním produktem s předem stanovenými pravidly. Kontrakt je uzavírán mezi vámi a burzou, případně přímo mezi dvěma společnostmi nikoliv na individuální bázi (nabídce brokera) a vámi jako u CFD. Má to svoje výhody i nevýhody:
Výhody futures
Standardizace – objemy, podmínky
Transparentnost – hloubka trhu
Burzovní produkt
Předem stanovená splatnost (záleží na úhlu pohledu)
Lze využít i k zajištění
Nevýhody futures
Velké objemy pro retailového (malého) obchodníka
Předem stanovená splatnost (záleží na úhlu pohledu)
Opční smlouva je podobná futures kontraktům, protože se jedná o dohodu mezi dvěma stranami o nákupu nebo prodeji aktiva k předem stanovenému budoucímu datu za určitoucenu. Hlavní rozdíl mezi opcemi a futures je ten, že u opce není kupující povinen dohodu o nákupu nebo prodeji realizovat. Jedná se pouze o právo, nikoliv o závazek, jako je tomu u futures. Stejně jako u futures lze opce použít k zajištění nebo spekulaci na změnu ceny podkladového aktiva.
Představte si, že investor vlastní 100 akcií Apple o hodnotě 150 dolarů za akcii. Věří, že hodnota akcie v budoucnu vzroste. Tento investor se však obává možných rizik a rozhodne se svou pozici zajistit opcí. Může si koupit prodejní opci, která mu dává právo prodat 100 akcií Apple za 150 dolarů za akcii – známou jako realizační cena – do určitého dne v budoucnosti – známého jako datum expirace.
Předpokládejme, že hodnota akcie do uplynutí doby platnosti opce klesne na 140 dolarů za akcii a kupující prodejní opce se rozhodne uplatnit svou opci a prodat akcii za původní realizační cenu 150 dolarů za akcii. Jestliže nákup prodejní opce stál investora 200 dolarů – tzv. opční prémii, pak ztratil pouze náklady na opci, protože realizační cena se rovnala ceně akcie v době, kdy prodejní opci původně koupil. Taková strategie se nazývá ochranná prodejní opcí, protože zajišťuje riziko poklesu hodnoty akcie.
Opačný případem je investor, který nevlastní akcie Apple jejichž současná hodnota činí 150 dolarů za akcii. Věří, že jejich hodnota během příštího měsíce vzroste. Tento investor by si mohl koupit kupní opci, která mu dává právo koupit akcie Apple za 150 dolarů před nebo při expiraci. Předpokládejme, že tato kupní opce stojí 200 dolarů a akcie před expirací vzrostla na 160 dolarů. Kupující nyní může uplatnit svou opci a koupit akcie v hodnotě 160 dolarů za realizační cenu 150 dolarů se ziskem 10 dolarů na akcii. Kupní opce představuje 100 akcií, takže skutečný zisk činí 1 000 dolarů po odečtení nákladů na opci – prémie (200 dolarů) – a případných poplatků za zprostředkování.
V obou příkladech jsou prodávající povinni splnit svou část kontraktu, pokud se kupující rozhodnou kontrakt uplatnit. Pokud je však cena akcie v době expirace nad realizační cenou, bude prodejní opce bezcenná a prodávající (vypisovatel opce) si ponechá prémii, protože opce vyprší. Pokud je naopak cena akcie v době expirace pod realizační cenou, bude kupní opce bezcenná a prodávající kupní opce si ponechá prémii.
Obchodování opcí je ve zkratce obchodování práv. Opcí si kupujete předkupní právo na předem stanovený obchod. Tedy již nyní si stanovíte podmínky obchodu, například v budoucímu datu chcete nakoupit dané množství zlata za danou cenu.
Vypisovateli opce zaplatíte nevratný poplatek a o tom, zda opci využijete se rozhodnete až v budoucnu (zda to pro vás bude výhodné či nikoliv). Opce jsou tedy trochu jiným druhem obchodování, ale již předem znáte riziko (ztrátu), jsou málo časově náročné a rozhodně se je vyplatí více prozkoumat. Začít můžete v našem souhrnném článku o opcích.
Výhody opcí
Možnost využít finanční páku
Omezené riziko
Nízká kapitálová náročnost
Vysoký potenciál zisku
Časová nenáročnost
Nevýhody opcí
Vyšší poplatky ve srovnání s forexem, ale výrazně nižší riziko
Menší počet opčních instrumentů (podkladových aktiv)
Dalším běžným typem derivátu jsou swapy, které se často používají k výměně jednoho druhu závazku za jiný. Společnost může například použít úrokový swap k přechodu z úvěru s variabilní úrokovou sazbou na úvěr s pevnou úrokovou sazbou nebo naopak.
Představte si, že si Amazon půjčí 1 000 000 dolarů a platí z úvěru variabilní úrokovou sazbu, která je v současné době 6 %. Vedení Amazonu se může obávat rostoucích úrokových sazeb, které zvýší náklady na tento úvěr, nebo se může setkat s věřitelem, který se zdráhá poskytnout další úvěr, dokud je společnost ohrožena tímto rizikem variabilní úrokové sazby.
Předpokládejme, že Amazon uzavře swap se společností Microsoft, která je ochotna vyměnit splácení úvěru s proměnlivou úrokovou sazbou za splácení úvěru s pevnou úrokovou sazbou ve výši 7 %. To znamená, že Amazon bude platit společnosti Microsoftu 7 % ze své jistiny ve výši 1 000 000 dolarů a Microsoft bude platit Amazonu 6 % úrok ze stejné jistiny. Na začátku swapu pouze zaplatí Amazon Microsoftu 1% rozdíl mezi oběma swapovými sazbami.
Pokud úrokové sazby klesnou tak, že variabilní sazba původního úvěru bude nyní 5 %, bude muset Amazon zaplatit Microsoftu rozdíl 2 % z úroků úvěru. Pokud úrokové sazby vzrostou na 8 %, bude muset naopak Microsoft zaplatit Amazonu 1% rozdíl mezi oběma swapovými sazbami. Bez ohledu na to, jak se změní úrokové sazby, díky swapu dosáhl Amazon původního cíle – přeměny úvěru s proměnlivou úrokovou sazbou na úvěr s pevnou úrokovou sazbou.
Swapy mohou být konstruovány také za účelem směny měnového rizika nebo rizika nesplacení úvěru či peněžních toků z jiných obchodních aktivit.
Komplikované swapy však často bývají nebezpečně oblíbené. Ve skutečnosti byly v minulosti až příliš populární. Právě riziko protistrany – selhání/bankrotu partnera swapového kontraktu – nakonec vyústilo v úvěrovou krizi v letech 2007-2008.
Výhody swapů
Jsou obecně levnější – neplatí se žádná prémie předem jako například u opcí
Lze použít k zajištění rizika a je možné se zajistit na dlouhou dobu
Vypisují se na delší období než futures nebo opce
Umožňují společnostem lépe zvládat závazky ve vztahu k výnosům podniku
Nevýhody swapů
Využívané zejména na korporátní úrovni
Předčasné ukončení swapu před splatností je spojeno s náklady
Společnost je vystavena riziku selhání protistrany
Forwardové kontrakty neboli forwardy jsou podobné futures, ale neobchodují se na burze ale pouze na mimoburzovním trhu. Při vytváření forwardového kontraktu si kupující a prodávající mohou přizpůsobit podmínky, velikost a proces vypořádání. Jako mimoburzovní produkty nesou forwardové kontrakty vyšší míru rizika protistrany. Rizika protistrany jsou druhem úvěrového rizika, neboť jednotlivé strany nemusí být schopny dostát závazkům uvedeným ve smlouvě.
Pokud se jedna ze stran stane nesolventní, druhá strana nemusí mít možnost odvolání a může ztratit hodnotu své pozice.
Po vytvoření forwardového kontraktu mohou strany v něm obsažené kompenzovat svou pozici s dalšími protistranami, což může zvýšit potenciál rizika protistrany, protože se na stejném kontraktu podílí více obchodníků.
Výhody forwardů
Zaručují budoucí cenu a umožňují společnosti kontrolovat dodávky komodit a rizika s tím spojená
Lze použít k zajištění měnových a úrokových rizik
Smlouvy jsou flexibilní a lze je definovat pro konkrétní situaci
Mohou pomoci při předvídání peněžních toků
Mohou být užitečné při plánování investic
Nevýhody forwardů
Využitelné pouze na korporátní úrovni
Vyšší poplatky ve srovnání s forexem ovšem s nižším rizikem
Menší počet podkladových aktiv
Co je to certifikát?
Certifikáty jsou finanční nástroje, které se vyznačují širokou škálou rizikovosti a výnosnosti a jsou schopny poskytnout investorům vhodná řešení pro téměř jakoukoliv investiční strategii.
Investiční certifikáty jsou sekuritizované deriváty, což znamená kombinaci finančních kontraktů ztělesněných v jednotlivých cenných papírech, které lze obchodovat jako akcie. Tyto produkty jsou vydávány finančními institucemi, které přebírají závazek vyplácet splatné peněžní toky – například úroky – podle toho, co je uvedeno v prospektu daného certifikátu.
Nákup certifikátu je ekvivalentem investice do kupní nebo prodejní opce. Opce obsažené v certifikátech mohou patřit do standardní kategorie opcí, nebo do kategorie “exotických”, která zahrnuje opce charakterizované zvláštními doložkami. Časté jsou certifikáty obsahující tzv. bariérové opce, zejména prodejní.
Tento druh opcí poskytuje možnost zajistit si pozici proti poklesu hodnoty podkladového aktiva, dokud zůstane nad úrovní určenou bariérou.
Zajímavý příklad představují bonusové certifikáty: Tyto nástroje lze rozložit na dvě složky, z nichž první je podkladové aktivum a druhou je bariérová opce s realizační cenou stanovenou výše, než je počáteční cena podkladového aktiva.
Výhody certifikátů
Široká škála certifikátů nabízející různé poměry rizika a výnosu
Garance vyplacení výnosu ze strany finanční instituce
Vysoký potenciál zisku
Nevýhody certifikátů
Velmi komplikovaný typ finančních instrumentů – vyžadují odbornost
Nevhodné pro začátečníky
Co je to warrant?
Warranty jsou deriváty, které dávají právo, ale ne povinnost, koupit nebo prodat cenný papír – nejčastěji akcie – za určitou cenu před vypršením platnosti. Cena, za kterou lze podkladový cenný papír koupit nebo prodat, se označuje jako realizační cena. Americký warrant lze uplatnit kdykoli k datu expirace nebo před ním, zatímco evropské warranty lze uplatnit pouze k datu expirace. Warranty, které dávají právo koupit cenný papír, se nazývají kupní warranty, naopak warranty, které dávají právo prodat cenný papír, se nazývají prodejní warranty.
Warranty jsou v mnoha ohledech podobné opcím, ale odlišuje je několik klíčových rozdílů. Jsou obvykle vydávány samotnou akciovou společností, a častěji se s nimi obchoduje na mimoburzovním trhu než na burze. Investoři nemohou vypisovat warranty stejně jako opce.
Na rozdíl od opcí jsou warranty “ředicí”. Když investor uplatní svůj warrant, obdrží nově emitované akcie, nikoliv již existující akcie. Warranty mají obvykle mnohem delší období mezi vydáním a vypršením platnosti než opce, a to spíše v řádu let než měsíců.
Warranty také nevyplácejí dividendy ani s nimi nejsou spojena hlasovací práva. Investory lákají jako prostředek k posílení jejich pozic v cenném papíru nebo zajištění proti poklesu ceny (například kombinací prodejního warrantu s dlouhou pozicí v podkladové akcii).
Výhody warrantů
Vysoké výnosy v dlouhodobém horizontu
Nízkonákladová alternativa ke standardním opcím
Vhodné k pravidelnému přikupování a postupnému budování “pozice” v dané společnosti
Nevýhody warrantů
Velmi rizikový finanční instrument
Zřídka dojde k jejich skutečnému uplatnění
Investor se vzdává klasických práv spojených s vlastněním akcií – výplata dividendy, hlasovací právo
Nejste-li zkušeným investorem, držte se od finančních derivátů dál
Deriváty charakterizují čtyři významná rizika. Největším problémem je, že je téměř nemožné zjistit skutečnou hodnotu jakéhokoli derivátu. Je založena na hodnotě jednoho nebo více podkladových aktiv a jejich složitost ztěžuje ocenění těchto finančních instrumentů. To je důvod, proč byly cenné papíry kryté hypotékami pro ekonomiku tak smrtící v době finanční krize v letech 2007–2008. Nikdo, dokonce ani počítačoví programátoři, kteří je vytvořili, nevěděli, jaká je jejich skutečná cena, když ceny nemovitostí klesly. Banky s nimi následně nechtěly obchodovat, protože je nedokázaly ocenit.
Poznámka
Finanční deriváty nejsou úplně standardní cenné papíry. Pokud vás žádný z výše zmíněných finančních derivátů nezaujal a přemýšlíte třeba o investici do fondů, podívejte se ještě na ETF – burzovně obchodované fondy v našem podrobném článku zde: Co je to ETF.
Dalším rizikem je také jedna z věcí, která je činí tak atraktivními: Finanční páka. Například obchodníci s futures musí vložit na obchodní účet pouze 2 až 10 % hodnoty kontraktu, aby ho mohli zakoupit. Pokud hodnota podkladového aktiva klesne, musí na obchodní účet přidat peníze, aby si tento kontrakt udrželi, dokud kontrakt nevyprší.
Pokud je podkladovým aktivem například volatilní komodita, jejíž cena klesá, může pokrytí tzv. “margin callů” vést k obrovským ztrátám.
Třetím rizikem je jejich časové omezení. Jedna věc je sázet na to, že ceny ropy porostou. Zcela jiná věc je snažit se předpovědět, kdy přesně se tak stane. Nikdo, kdo nakoupil hypoteční deriváty v předvečer zmiňované krize, si nemyslel, že ceny nemovitostí klesnou. Naposledy se tak stalo během Velké hospodářské krize – mýlili se ovšem. Pákový efekt způsobil, že když došlo k selhání několika balíků derivátů, pákovým efektem se toto selhání rozlilo jako povodeň do celé americké ekonomiky.
V neposlední řadě nabízejí deriváty díky své neprůhlednosti příležitosti k podvodům. Bernie Madoff postavil své Ponziho schéma na derivátech. Pokud se deriváty rozhodnete obchodovat, můžete k tomu využít některé z námi recenzovaných a odzkoušených brokerů.
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí preferující strategii hodnotového investování.
O investování a finanční trhy se začal zajímat v roce 2013, kdy si prošel náročnou zkušeností jako aktivní denní obchodník. Tato negativní zkušenost vedla k hlubšímu studiu, které mu v následujících letech umožnilo dlouhodobě a úspěšně investovat.
Ve své strategii kombinuje pasivní a aktivní přístup s důrazem na akciové trhy. Inspiraci čerpá z metod Warrena Buffetta a Benjamina Grahama, stejně jako od českého investora Daniela Gladiše. Svým čtenářům předává nabyté vědomosti prostřednictvím článků zaměřených na investiční strategie, psychologii obchodování a analýzy jednotlivých akcií
„Největším nepřítelem investora jsou jeho vlastní emoce.“ – Benjamin Graham
S tradingem jsem aktivně začal v roce 2011, kdy jsem si otevřel první reálný obchodní účet. Po cca ročních zkušenostech s krátkodobými obchody na forexu jsem se přesunul na opce, později zamířil na akcie a komodity.
Dnes mám trading jako koníček a i z těchto důvodů vyhledávám dlouhodobé investice napříč instrumenty. Obchodování je mým dlouhodobým zájmem, o čemž svědčí i moje bakalářská a diplomová práce věnová forexu a tvorbě fundamentální a technické analýzy pro co nejpřesnější predikci. I když se obchodování nevěnuji na plný úvazek, působím ve financích a s chutí publikuji i na těchto webových stránkách.
Dobrý den,
měl bych několik dotazů.
1 Když se dostanu při obchodování CFD do zisku, tak to znamená ztrátu pro brokera, s kterým jsem kontrakt uzavřel a opačně? Jaké je vyrovnání v případě krachu brokera?
2 Chápu správně, že při obchodování CFD neovlivňuji reálnou nabídku a poptávku? Respektive, když nakoupím(myšleno teoreticky, vím, že to není reálné) 50% akcií CEZ, tak to nijak jeho cenu neovlivní? Přičemž, když bych je nakoupil reálně, tak to jeho cenu vymrští nahoru, protože se po něm zvedne poptávka? Případně by mě zajímal poměr světového objemu obchodů reálných a CFD.
3Chápu příklad se společností Synthesia, ale obchodování futures kontraktů na burze je přeci něco jiného, tam není možné dodání reálného produktu. Jde pouze o následné vyrovnání ceny. Co se ovšem děje fyzicky s podkladovým aktivem? Mění se jeho reálné vlastnictví, musí vůbec tohle podkladové aktivum existovat a kdo jej tedy konkrétně vlastní?
4 Dále bych měl poslední otázku, co se týče platformy XTB. Jen mě opravte, jestli to chápu špatně. V případě akcií u nich kupuji reálnou akcii nebo případně CFD kontrakt, když chci využít páku. V případě indexu a komodit kupuji futures kontrakt, jelikož je uvedena doba expirace a v případě kryptoměn opět CFD, jelikož využívám páku a není uvedena doba expirace.
Omlouvám se, jestli vás tím příliš zdržuji, ale tyhle informace skoro nikde nejdou najít. CO se týče 4. otázky, tak případně kontaktuji přímo XTB.
Dobrý den, Pavel. Níže jsem se pokusil co nejjednodušeji zformulovat odpovědi na vaše otázky:
1 Je to, jak říkáte. Když prostřednictvím obchodování s CFD inkasujete zisk, znamená to pro brokera ztrátu. Pravdou také je, že pro většinu obchodníků je obchodování s CFD ztrátové, obecně tak brokeři na obchodování CFD kontraktů vydělávají. V případě krachu brokera jsou vaše vklady ze zákona pojištěny dle regulace daného obchodníka z cennými papíry. Abyste však tyto starosti řešit nemusel, doporučujeme vybírat z osvědčených brokerů, mezi které například níže zmiňované XTB patří.
2 Ano, při obchodování CFD neovlivňujete reálnou nabídku a poptávku. Váš teoretický příklad by tak cenu akcií ČEZ neovlivnil, nicméně jak sám říkáte je skutečně nereálný. Pokud byste nakoupil 50 % obchodovaných akcií ČEZ cenu by to poslalo vzhůru. Vzhledem k denní objemům obchodů – tedy počtu akcií, které jsou denně obchodované to je však také nereálný scénář. Na poslední dotaz ohledně poměru mezi CFD a reálnými cennými papíry vám bohužel nedovedu odpovědět.
3 Obchodujete-li jako retailový investor futures kontrakty – obvykle navíc na páku, vaše obchody nijak neovlivňují “fyzické přesuny” podkladové aktiva. Tyto deriváty slouží především ke spekulativním účelům, kdy se snažíte pouze dosáhnout zisku na základě změny ceny podkladového aktiva. Na místě je podotknout, že se jedná opět o poměrně rizikovou obchodní strategii.
4 Ohledně XTB máte pravdu. S výjimkou indexů, které se rovněž obchodují jako CFD – máte tak možnost využit finanční páky. Pokud však hodláte do indexů investovat dlouhodobě, můžete si vybrat některé z fyzických ETF, které trackuje svou výkonností daný index.
Abychom Vám mohli poskytnout co nejlepší služby, používáme různé technologie, mezi které patří i soubory cookies.
Váš souhlas s použitím těchto technologií nám umožní zpracovávat údaje, jako je Vaše chování při používání našeho webu. Díky tomu můžeme náš web dále zlepšovat. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce těchto webových stránek.
Technické
Vždy aktivní
Technické cookies jsou nezbytně nutné pro legitimní účel umožnění použití služby, kterou si náš čtenář nebo uživatel výslovně vyžádal navštívením stránek a není možné je vypnout.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Cookies využívané výhradně pro statistické a analytické účely, abychom naše stránky mohli neustále zlepšovat dle toho, jak se naši čtenáři a uživatelé chovají a jaké mají preference.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Cookies používané k vytvoření uživatelských profilů za účelem zobrazování reklamy nebo sledování chování na webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Dobrý den,
měl bych několik dotazů.
1 Když se dostanu při obchodování CFD do zisku, tak to znamená ztrátu pro brokera, s kterým jsem kontrakt uzavřel a opačně? Jaké je vyrovnání v případě krachu brokera?
2 Chápu správně, že při obchodování CFD neovlivňuji reálnou nabídku a poptávku? Respektive, když nakoupím(myšleno teoreticky, vím, že to není reálné) 50% akcií CEZ, tak to nijak jeho cenu neovlivní? Přičemž, když bych je nakoupil reálně, tak to jeho cenu vymrští nahoru, protože se po něm zvedne poptávka? Případně by mě zajímal poměr světového objemu obchodů reálných a CFD.
3Chápu příklad se společností Synthesia, ale obchodování futures kontraktů na burze je přeci něco jiného, tam není možné dodání reálného produktu. Jde pouze o následné vyrovnání ceny. Co se ovšem děje fyzicky s podkladovým aktivem? Mění se jeho reálné vlastnictví, musí vůbec tohle podkladové aktivum existovat a kdo jej tedy konkrétně vlastní?
4 Dále bych měl poslední otázku, co se týče platformy XTB. Jen mě opravte, jestli to chápu špatně. V případě akcií u nich kupuji reálnou akcii nebo případně CFD kontrakt, když chci využít páku. V případě indexu a komodit kupuji futures kontrakt, jelikož je uvedena doba expirace a v případě kryptoměn opět CFD, jelikož využívám páku a není uvedena doba expirace.
Omlouvám se, jestli vás tím příliš zdržuji, ale tyhle informace skoro nikde nejdou najít. CO se týče 4. otázky, tak případně kontaktuji přímo XTB.
Dobrý den, Pavel. Níže jsem se pokusil co nejjednodušeji zformulovat odpovědi na vaše otázky:
1 Je to, jak říkáte. Když prostřednictvím obchodování s CFD inkasujete zisk, znamená to pro brokera ztrátu. Pravdou také je, že pro většinu obchodníků je obchodování s CFD ztrátové, obecně tak brokeři na obchodování CFD kontraktů vydělávají. V případě krachu brokera jsou vaše vklady ze zákona pojištěny dle regulace daného obchodníka z cennými papíry. Abyste však tyto starosti řešit nemusel, doporučujeme vybírat z osvědčených brokerů, mezi které například níže zmiňované XTB patří.
2 Ano, při obchodování CFD neovlivňujete reálnou nabídku a poptávku. Váš teoretický příklad by tak cenu akcií ČEZ neovlivnil, nicméně jak sám říkáte je skutečně nereálný. Pokud byste nakoupil 50 % obchodovaných akcií ČEZ cenu by to poslalo vzhůru. Vzhledem k denní objemům obchodů – tedy počtu akcií, které jsou denně obchodované to je však také nereálný scénář. Na poslední dotaz ohledně poměru mezi CFD a reálnými cennými papíry vám bohužel nedovedu odpovědět.
3 Obchodujete-li jako retailový investor futures kontrakty – obvykle navíc na páku, vaše obchody nijak neovlivňují “fyzické přesuny” podkladové aktiva. Tyto deriváty slouží především ke spekulativním účelům, kdy se snažíte pouze dosáhnout zisku na základě změny ceny podkladového aktiva. Na místě je podotknout, že se jedná opět o poměrně rizikovou obchodní strategii.
4 Ohledně XTB máte pravdu. S výjimkou indexů, které se rovněž obchodují jako CFD – máte tak možnost využit finanční páky. Pokud však hodláte do indexů investovat dlouhodobě, můžete si vybrat některé z fyzických ETF, které trackuje svou výkonností daný index.