Se spojením parita či parita kupní síly se v ekonomii setkáte poměrně často. Samotné spojení zní možná složitě, ale ve skutečnosti se za ním neskrývá nic náročného. Parita kupní síly naopak skrývá poměrně jednoduchou závislost a my si ji vysvětlíme a ukážeme na konkrétním případu. Článek je určen i pro úplné začátečníky, takže se nemusíte bát, že byste něčemu nerozuměli.
Obsah článku o paritě kupní síly
Parita kupní síly
Parita kupní síly (anglicky Purchasing Power Parity – PPP) je jednou z teorií vysvětlující pohyb měnového kurzu. Svoji myšlenku opírá o zákon jedné ceny. Ve stručnosti říká, že měnový kurz reflektuje cenovou hladinu dané země. Pokud vezmeme srovnatelné zboží a jeho cenu v zemi 1 a zemi 2, ceny podělíme, získáme kurz dle parity kupní síly.
Pokud párek v rohlíku stojí v Německu 1 EUR a v České republice 25 CZK, měl by být kurz 25 CZK/EUR.
Samozřejmě za předpokladu, že zboží je shodné. Tedy rohlík i párek jsou srovnatelné a stejně tak i podmínky prodejce.
Proč by měla parita kupní síly fungovat
Princip je jednoduchý – cenová arbitráž. Pokud je zboží nebo dokonce i služba v jedné lokalitě (zemi) levnější, bude se nakupovat v levnější lokalitě a prodávat v dražší lokalitě. To se bude dít tak dlouho, než se ceny vyrovnají.
A platí to i pro služby. Ostatně zřejmě i vy byste zvažovali dojíždění nebo dokonce přestěhování do místa, kde za stejnou práci dostanete více peněz.
Proč parita kupní síly nefunguje
Myšlenka výše je v mnoha případech platná a globalizace ji do velké míry podporuje. Stále ovšem máme mnoho vlivů kvůli kterým je arbitráž nemožná. Jedná se například o:
- Transakční náklady – náklady na dopravu/čas na arbitráž
- Právní zázemí, vymahatelnost práva daných zemí
- Právní ochrana – patenty, ochranné známky
- Importní a exportní cla
- Další daně a zákony
Absolutní a relativní verze parity kupní síly
Absolutní verze parity kupní síly jsme si vysvětlili výše. Jak je vidět v reálném světě (s transakčními náklady a právními opatřeními), předpoklady pro splnění absolutní verze jsou příliš silné. Právě proto je tu relativní verze parity kupní síly.
Relativní verze parity kupní síly pracuje s inflačním diferenciálem. Inflace reflektuje cenovou hladinu dané země a zároveň tím odráží i specifika dané země (daně, cla, podporu domácím exportérů a podobně). To je něco, co absolutní verze neumí a neuvažuje.
Relativní verze parity kupní síly říká, že se změní cenový kurz, když se změní inflační diferenciál.
Procentní změna měnového kurzu je rovna inflačnímu diferenciálu. Pokud bude v České republice růst inflace rychleji než v evropské unii, tak bude inflační diferenciál kladný, tedy i procentuální změna kurzu bude kladná. To znamená, že kurz roste, například z 25 na 26 korun za EUR a česká koruna oslabuje.
V pojmu oslabení a posílení koruny se často chybuje. Česká koruna posiluje, když kurz nominálně klesá, tedy například z 26 na 23 korun za jedno euro. Česká koruna naopak oslabuje, když kurz roste, tedy z 26 na 29 korun za jedno euro.
Parita kupní síly ČR a EU
Na stránkách OECD si můžete snadno srovnat cenové hladiny, případně si vyexportovat data do excelu a jednoduše je porovnat. My se podíváme na data od roku 2000 a budeme porovnávat cenovou hladinu eurozóny a české koruny, tedy měnový kurz EUR/CZK
Jak vidíte, podle parity kupní síly (absolutní verze) by se kurz měl pohybovat kolem 17 korun za jedno euro. Jinými slovy kurz koruny by měl být výrazně silnější.
Jak jsme si už řekli, absolutní verze má velmi silné předpoklady, ale logický základ má.
Ostatně na podobném principu funguje známý Big Mac index. Ten srovnává cenu známého burgeru napříč světem. Zboží tohoto fastfoodu můžeme považovat za shodné, je přece jedno, zda si Big Mac dáme v ČR nebo USA. Ovšem zároveň je tento příklad vhodný i na nereálné předpoklady parity kupní síly. I kdyby stál Big Max v ČR korunu a v USA 5 dolarů, těžko jej převezeme (vysoké náklady na dopravu, trvanlivost, ztráta chuti…).
Každopádně i podle Big Max indexu je česká koruna podhodnocena a to konkrétně o 21 % vůči euru a o 33 % k americkému dolaru.
Vyplatí se sledovat paritu kupní síly?
Relativní verzi parity kupní síly lze určitě aplikovat na reálný trh. Vývoj inflace má bezesporu vliv na kurz měny, ovlivňuje úrokovou sazbu a zde o přímém vlivu na kurz není třeba pochybovat.
S absolutní verzí to je složitější. Její předpoklady jsou skutečně silné, ale i přesto bych tento údaj nepovažoval za bezcenný. Porovnání cenových hladin nám říká, kde by měl být kurz bez politických vlivů. A můžeme říci, že u vyspělých ekonomik je to úroveň, kam by měl kurz směřovat a minimálně z dlouhodobého hlediska nám to může napovídat, jakým směrem se kurz vydá.
Parita kupní síly je jednoduchým nástrojem založeným na selském rozumu. Nelze na ni koukat jako na jediný nástroj predikce kurzu, ale rozhodně je to dobrý pomocník a byla by škoda těchto dat nevyužít.
Co vy a parita kupní síly? Používáte ji?
