Kryptoměnový průmysl se vyvíjí mnohem rychleji než jakýkoli jiný sektor, s nadsázkou občas připomíná jízdu na horské dráze. Pravidelné změny můžeme pozorovat ve volatilních cenách různých kryptoměn, rychlém technologickém vývoji blockchainů, počtu uživatelů na jednotlivých sítích, celkové uzamčené hodnotě DeFi (TVL), a aby toho nebylo málo, tak minulý rok se obrovským způsobem rozrostla relativně nová technologie s názvem NFT, která sklízí smíšené reakce. Pro někoho jsou tyto nezaměnitelné tokeny budoucnost a pro dalšího pouhá nafouknutá bublina.
V článku se podíváme, jak se daří kryptoměnám z pohledu statistických dat. Prozkoumáme zejména oblasti jako aktivita vývojářů na jednotlivých chainech, nová generace internetu s názvem Web 3.0 či decentralizované finance (DeFi). Článek doplňuje NFT průzkum od společnosti CoinGecko.
Report zpracovala společnost a16zcrypto. Ze svých zkoumaných dat vyvodila 5 nejpodstatnějších poznatků.
Trhy jsou cyklické; kryptoměny nejsou výjimkou. Možná by se dalo říci, že u kryptoměn je to dokonce spíše pravidlem. V krátkodobém pohledu je obtížné rozeznat v jaké fázi se trh nachází, ale v delším časovém horizontu kryptoměny opakují své “medvědí” a “býčí” cykly projevující se vysokou volatilitou v obou směrech.
Problém, na nějž report ukazuje, je, že míra ceny tokenu nějakého projektu je u kryptoměn hlavní ukazatel výkonnosti. U tradičních trhů tomu tak není, protože pro společnost je primární výnos jejich produktu či služeb, a ne cenová hodnota, za kterou se obchodují na burze.
Tento poznatek má u kryptoměn vliv např. na chování aktivity vývojářů, kteří jsou motorem inovací v kryptoměnách. Proto je pro investory důležité si zjistit, zdali má daný projekt dostatek finančních prostředků, které je možné využít v případě, že se trh ocitne na delší dobu v “medvědím” teritoriu a nebude to znamenat výpadek ve vývoji blockchainu.
Web 3.0 je nová generace internetu; zjednodušeně si ji můžeme představit jako nadstavbu stávajícího internetu (Web 2.0) doplněnou o nové inovace, zejména v podobě možnosti “vlastnit” a rozhodovat se o své digitální identitě.
Průzkum a16zcrypto zjistil obrovské rozdíly v těchto generacích internetů. Zatímco společnosti patřící do kategorie Web 2.0 – Facebook, Twitter, Instagram, YouTube si nárokují až 100% provize z poplatků výdělků tvůrců, tak platforma OpenSea, která je jednou ze zastupujících společností ve Web 3.0, si ze svých licenčních poplatků tržiště strhává 2,5 %.
Nemluvě o tom, že existují platformy, co si strhávají ještě méně. Kupříkladu digitální tržiště LooksRare si strhává z licenčních poplatků za obchodování NFT pouhá 2 %, ta dále rozděluje mezi komunitu.
Zajímavé je i srovnání v celkových částkách. Tvůrce si na platformách Web 3.0 dokáže v průměru vydělat až 273x více.
Nutno podotknout, že porovnávaná čísla je potřeba brát s určitou rezervou, protože jde o zjevný nepoměr v počtů uživatelů mezi oběma generacemi internetu. Co je ale jasné, je, že Web 3.0 je zatím malý, ale za to velmi zajímavý!
Výše vypsané odměny pro tvůrce jsou jedním z příkladů výhod kryptoměn; existuje mnoho dalších.
Více než 1,7 miliardy lidí nemá bankovní účty, přičemž ale více než polovina z nich má přístup k mobilnímu telefonu. Tito lidé tak mohou využít služeb decentralizovaných financí (zkráceně DeFi), k nimž stačí zmíněný mobilní telefon, přístup k internetu a vhodná kryptoměnová peněženka.
DeFi zažívá v posledních letech nárust uživatelů i rostoucí TVL. Přední blockchain Ethereum dosáhl v roce 2022 nových rekordů, v jeho protokolech bylo uzamčeno přes 100 bilionů dolarů.
Dle průzkumu společnosti a16zcrypto zastupuje TVL DeFi 31. pozici “největší americké banky”.
Další výhoda kryptoměn je nové odvětví s názvem DAO (v překladu decentralizované autonomní organizace), což jsou skupiny, jež pomáhají slučovat různé profesionály se stejným cílem. Skrze DAO je možné demokraticky ovlivňovat směřování různých kryptoměnových projektů, mohou se vytvořit např. charitativní sbírky či upravit podmínky pro farmaření nebo staking.
DAO je možné v tomto směru využít pro staking ve větším množství, nebo třeba při hromadném nakupování NFT. Zaměření DAO je neomezené, každý si zde může najít své.
Kryptoměny znamenají mnohem více než jen finanční aktivum – je to sociální, kulturní a technologická inovace.
Ethereum dominuje ve všech směrech – DeFi, Web 3.0 i NFT. Nesmí ale usnout na vavřínech, vývojáři blockchainů jako Solana, Polygon, BNB Chain, Avalanche a Fantom, totiž usilují o podobný úspěch.
Pokud se podíváme na zájem vývojářů, tak spatříme, že Ethereum disponuje téměř 4 000 aktivními vývojáři (na obrázku výše). Vítěze nicméně dotahuje Solana, která přilákala už 1 000 vývojářů a láká další. Na 3. pozici je Bitcoin – zde je ale potřeba si uvědomit, že blockchain Bitcoinu nepotřebuje další zásadní úpravy a případné zásahy do něj se dějí spíše výjimečně. Posledním zásadnějším upgradem byl Taproot z konce minulého roku.
Kromě vyzývatelských blockchainů také vidíme neuvěřitelný pokrok v interoperabilitě umožňující uživatelům “přemostit” (v oficiálním názvu “bridge”) aktiva z jednoho blockchainu do druhého (např. z Ethereum do Avalanche), a také technologie “2 vrstvy“, jako jsou optimistic rollups a zero-knowledge rollups, jejichž cílem je odlehčit vytížené síti Etherea, což má za následek snížení transakčních poplatků a zvýšení její propustnosti.
Rozdíly mezi zmíněnými druhy rollupů přehledně zpracoval Youtube kanál Whiteboard Crypto:
Na celý sektor kryptoměn je nutné dívat se z širšího pohledu. Dle dostupných on-chain dat se udává, že svět kryptoměn na blockchainu Ethereum vyzkoušelo kolem 50 milionů uživatelů. Toto statistické číslo můžeme porovnat s čísly adopce internetu, kde zjistíme, že se momentálně nacházíme v podobné fázi internetu v roce 1995.
Internet dosáhl nárůstu 1 miliardy aktivních uživatelů do roku 2005 – mimochodem, jde o dobu, kdy se Web 2.0 začal formovat v zakládech (budoucích) technologických gigantů, jako jsou Facebook a YouTube. Z toho plyne, že ačkoliv se může mnohdy zdát, že už je na kryptoměny “pozdě”, tak se možná právě teď nacházíme v ideální době pro hledání leaderů nové generace internetu.
Je velmi těžké odhadnout, jestli budou trendové linie pokračovat tak, jak je znázorněno v dlouhodobé predikci. Pokud ano, tak by Web 3.0 čekala symbolická 1 miliarda aktivních uživatelů kolem roku 2031. Jinými slovy, jsme stále na začátku!
CoinGecko je největší nezávislý agregátor dat o kryptoměnách na světě s více než 13 000 různými krypto aktivy sledovanými na více než 600 burzách po celém světě.
Společnost 28. dubna zveřejnila svůj Twitterový průzkum, ve kterém se svých respondentů dotazovala na sektor nezaměnitelných tokenů (NFT). V průzkumu se CoinGecko zaměřilo na:
Většina respondentů vlastnících či zajímajících se o NFT je z oblasti Asijsko-pacifického regionu (východní Asie, jihovýchodní Asie a Oceánie). Z předchozího nezávislého průzkumu CoinGecko týkajícího se gamingu (Play to Earn) je největší zájem v zemích jako Filipíny, Thajsko a Malajsie. Můžeme tedy usuzovat, že se zájem v těchto zemích týká i NFT.
Věkově převládá skupina 30-50 let, rozdíl oproti mladší věkové kategorii (18-30) ale není velký (1,6 %).
72 % z 871 dotázaných respondentů vlastní NFT, přičemž více než polovina z nich vlastní 5 a více NFT.
Takzvaní Flippers patří mezi hlavní kategorii obchodníků s NFT (42 %). Sběratelů NFT je kolem 25 %.
Většina krypto portfolií (70 %) zároveň diverzifikuje do NFT pouze malou část svých prostředků (0–25 %) a méně než polovina respondentů (43 %) profitovala z obchodování NFT.
Poznámka: Označení Flipper popisuje investora, který kupuje NFT, často při přednostním prodeji (takzvaný pre-sale, public-sale nebo whitelist), aby je následně prodal s rychlým ziskem. Doba držení NFT je obvykle pár hodin. Tento postup praktikuje jako způsob své investiční strategie.
Metaverse/gaming NFT jsou nejběžnějším typem vlastněných NFT, přičemž polovina respondentů nějakým způsobem vyzkoušela metaverse již dříve. Na druhé pozici (27 %) se umístily PFP kolekce (profilové obrázky) mezi které patří např. Bored Ape Yacht Club, CryptoPunks, Woodies a další známé kolekce.
PC je preferovanou volbou pro obchodování a ražení NFT (60 %) oproti mobilnímu zařízení (21 %).
Většina respondentů hledá nové projekty na sociálních sítích Discord nebo Twitter (63 %) a své NFT portfolio sleduje prostřednictvím uživatelského rozhraní peněženky na trhu – např. na platformě digitálního tržiště OpenSea nebo LooksRare.
Téměř 40 % respondentů se při nákupu zajímá o minimální cenu NFT (Floor price). Polovina z nich dále uvádí jako primární důvod dlouhodobého držení současnou/budoucí užitečnost, kterou daný NFT projekt slibuje.
Na základě CoinGecko průzkumu se zdá, že majitelé NFT oceňují zejména nezaměnitelné tokeny poskytující “nejpraktičtější” hodnotu na rozdíl od nehmotných kvalit, jako je jejich estetika. Nedávné projekty NFT také směřují k tomu, že budou mít nějakou formu utilit (např. exkluzivní přístup, budoucí airdropy), namísto toho, aby byly jen “onchain JPEG”.
V článku jsme si shrnuli dva význačné reporty popisující dosavadní vývoj adopce kryptoměn a nezaměnitelných tokenů (NFT). Dle různých analyzovaných metrik je patrné, že je adopce kryptoměn a budoucí verze internetu Web 3.0 stále ve svých počátečních šlépějích.
Zjištěné údaje z NFT reportu nám prozatím potvrzují, že hlavní motivací uživatelů NFT je rychlý výdělek, tudíž nákup a následný rychlý prodej. Zároveň se nejvíce nezaměnitelných tokenů vyskytuje v kategorii metaverse a gamingu, což vyznačuje silné propojení s Web 3.0.
Abychom se přehoupli do další fáze adopce kryptoměn, bude pravděpodobně potřeba, aby veřejnost začala vnímat NFT a kryptoměny jinak než jen jako způsob rychlého výdělku. K jejich širšímu využití bude ovšem potřeba větší rozvoj blockchainových platforem, kterým, dle prvního reportu, v drtivé většině dominuje Ethereum i přes svá značná omezení (nízká propustnost a vysoké poplatky).
Jsem nezávislý krypto nadšenec. O svět kryptoměn se aktivně zajímám od roku 2018.
Přináším informace o krypto novinkách, analýzy a zajímavosti ze sektoru NFT.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.