Finex.cz logo
Menu
Finex » Kryptoměny » Web 3.0 - Směřuje lidstvo ke splynutí s počítačem? Vývoj internetu od svého počátku do budoucnosti

Web 3.0 - Směřuje lidstvo ke splynutí s počítačem? Vývoj internetu od svého počátku do budoucnosti

Web 3.0 - Směřuje lidstvo ke splynutí s počítačem? Vývoj internetu od svého počátku do budoucnosti
Zdroj: fnac.com

Internet je dnes již každodenní součástí života miliard lidí na této planetě a jistě se najdou i jedinci, kteří tráví více času v digitálním prostředí internetu, než v reálném fyzickém světě. Vývoj internetu v posledních několika letech nabral na obrátkách a jeho uživatelé se začali setkávat s pojmy jako Web 3.0, umělá inteligence nebo Meta světy. V tomto článku si připomeneme vývoj internetu od jeho prvopočátků, přes současný blockchain boom, až po výhled do budoucnosti na možnosti Web 5.0. Odhoďme myšlenkové stereotypy a pusťme se do fascinujícího zkoumání vývoje internetu.

Obsah článku

1.Vývoj internetu v čase2.Web 1.0 (1990-2004)3.Web 2.0 (2004-2010)4.Web 3.0 (od roku 2010)5.Web 4.0 (2020 – 2030)6.Web 5.0 (od roku 2030)7.Závěr8.Diskuse

Vývoj internetu v čase

Při pohledu na obrázek níže někoho možná napadne, zda se jedná o náhodný technologický pokrok, kdy jeden krok navazuje na druhý a během kterého se cesta dostane do mnoha slepých uliček, než nalezne ten správný směr. Nebo zda se jedná o předem naplánovaný "plán hry", kdy je vše na mnoho let dopředu nalinkované a lidé pouze kráčí ve stínu již připraveného scénáře.

Z naší pozice tuto otázku nejspíše nerozklíčujeme, ale stejně tak jako v dobách Julese Verna byla utopií ponorka, tak i dnes nám může připadat nemyslitelná technologie Web 5.0, leč celý vývoj internetu k ní nezadržitelně směřuje. Pojďme se nyní podívat na časovou osu vývoje internetu a popišme si ty nejzásadnější milníky, které jsme již zažili a i ty, které bychom "podle plánu" zažít teprve měli.

Vývoj internetu od roku 1980 s náhledem jeho vývoje do budoucnosti
Vývoj internetu od roku 1980 s náhledem jeho vývoje do budoucnosti
Zdroj: cointelegraph.com

Web 1.0 (1990-2004)

Éra Web 1.0 byla započata v polovině roku 1990, kdy svět dobyly webové prohlížeče, jako byl například Netscape Navigator. Jednalo se o statické webové stránky získané ze serverů, které nabízely čtenářům elementární informace napříč mnoha obory. Největší ohlas u uživatelů měl ovšem e-mail, který otevřel dveře nové a především rychlejší komunikaci. Svůj úspěch sklidila i možnost vyhledávání aktuálních informací v reálném čase.

Nedílnou součástí historie Web 1.0 je "internetová horečka", tzv. Dot-com bublina, která zasáhla především Západní svět.

Dot-com bublina se odehrála mezi lety 1996 – 2001. Nové technologie s sebou zákonitě přinesly i vysokou míru zájmu veřejnosti, což přerostlo v jejich masivní využívání. Vysoký zájem podnítil mnoho podnikavých jedinců, kteří do této technologické bubliny naskočili s vidinou rychlého zbohatnutí, což nakonec vedlo k jejímu "prasknutí" a krachu mnoha technologických společností.

Začátek internetu se tedy nesl ve znamení masového využívání nových technologií, velkého rozmachu technologických společností, postupného přesycení trhu a prasknutí bubliny, což vedlo k mnoha krachům. Stejně jako se cenové pohyby akciových společností pohybují v cyklech, tak se i historie opakuje a bude velmi zajímavé sledovat, jakým způsobem se budou lidé chovat při masovém vstupu Web 3.0 a Web 4.0 technologií do běžného života.

Výhody

  • Nová technologie: Statické webové stránky a E-mail byly v té době revoluční záležitostí.
  • Počátek nové éry lidské komunikace: Globální komunikace byla s využitím nových technologií jednodušší než kdy dříve.
  • Mnoho technologických pokroků: Využití nových technologií přineslo řadu nových výhod, z nichž těžily i jiné obory. Web 1.0 bezesporu uspíšil vývoj i v jiných oblastech průmyslu a vědy, to samé platí i pro jeho další éry, o nichž si povíme níže.
  • Vznik nových IT oborů: Skokový nárůst využití nových IT technologií přinesl i nový svět pracovních možností.

Nevýhody

  • Masová přesycenost trhu: Spousta technologických nadšenců a kreativních podnikatelů viděla v nové technologii příležitost, což přineslo extrémní množství nových společností a produktů. Mnohem více, než o co byl zájem.
  • Nutnost zavedení nových společenských paradigmat: Novodobé každodenní využívání internetu a e-mailová komunikace měla bezesporu vliv na soudobou společnost.
  • Reorganizace vnitropodnikových procesů: Většina podnikových infrastruktur mohla být s využitím internetu silně optimalizována, jeho zavedení však nebylo nejlevnější. To samé ovšem můžeme vidět i na dnešních firmách zavádějících do svých produktů blockchain či tokenizaci.

Web 2.0 (2004-2010)

S dalším vývojem a inovacemi přišel zcela nový náhled na to, jak se dá používat internet. Web 2.0 se vyznačuje hlavně obsahem generovaným uživateli, který je v okamžiku zobrazen dalším milionům lidí po celém světě. Boom Web 2.0 nastal po klíčových inovacích, kterými byly mobilní přístup k internetu a sociální sítě.

Možnost využití výkonných mobilních zařízení, jako jsou iPhony a zařízení se systémem Android, odstartovala dominanci aplikací, které rozšířily online komunikaci. Mezi nejznámější aplikace patří Facebook, Instagram, YouTube a mnoho dalších. Enormní oblíbenost uživatelů těchto aplikací vystřelila tržby mnoha společností zaměřených na Web 2.0 do nebes. Mezi ty největší společnosti podle tržní kapitalizace se řadí Apple, Google, Netflix nebo Meta.

Web 2.0 nastartovala revoluci ve vnitropodnikovém toku informací a spustila globální digitalizaci jakéhokoliv obsahu.

Díky technologickým možnostem došlo k mnoha změnám nejen na úrovni jednotlivých uživatelů, ale Web 2.0 rozpoutal doslova revoluci v chodu mnoha společností, firem a podniků. Téměř neomezené možnosti digitalizace způsobily přechod z dříve papírových forem interní komunikace na formy digitální komunikace, což sebou přineslo mnoho změn jak v řízení toku informací, tak především v nastavení vnitropodnikových pracovních procesů.

Tento technologický pokrok sebou ovšem přinesl také svojí stinnou stránku, což jsou především zvýšené náklady na pořízení datových uložišť, společně s náklady na vybudování Web 2.0 infrastruktury a přeškolení zaměstnanců na nové technologie a pracovní postupy.

Výhody

  • Cloudové technologie: Všeobecná dostupnost dat, kterou využíváme my všichni v našem každodenním životě, přinesla spoustu nových možností, a to jak v životě osobním, tak i pracovním.
  • Digitalizace obsahu: Přechod na digitální formu korespondence a uložení obsahu šetří čas i náklady.
  • Sociální sítě
  • Možnosti neomezeného sdílení informací

Nevýhody

  • Nedostatečné zabezpečení osobních údajů: Všeobecná dostupnost digitálních údajů si žádá i vyšší nároky na zabezpečení, které bylo mnohdy nedostatečné.
  • Mnohdy nízká přenosová rychlost: Dřívější internetové sítě se svou propustností často nestačily na požadované aplikace, tento problém byl ve většině případů vyřešen až s využitím novodobých rychlých sítí využívaných již v éře Web 3.0.
  • Problém s nízkou kapacitou datových uložišť: Podobné omezení jako bod výše. Různé formy využití Web 2.0 narážely na řadu technologických nedostatků.

Web 3.0 (od roku 2010)

Jedná se o další fázi vývoje internetu, která by mohla představovat stejný či ještě o něco větší posun v technologiích, než byl Web 2.0. Jádrem Web 3.0 jsou tři základní funkce – sémantický web, umělá inteligence a strojové učení. Základním principem Web 3.0 je decentralizace. Tato nová síť je totiž založena na technologii blockchainu, který se skládá ze sítě různých ekosystémů, jež mezi sebou navzájem spolupracují.

Inovace Web 3.0 spočívá v zavedení sémantičnosti, umělé inteligence a strojového učení do digitálních technologií.

Sémantický web

Jedná se o nový přístup k řazení informací, který má uživatelům nabídnout logické a přehledné uspořádání na základě jasně definovaných pravidel. Tato myšlenka vznikla již v roce 2001, kdy Tim Berners-Lee poznamenal, že současná struktura internetu je pouze nahodilá změť webových stránek, bez jakékoliv vnitřní logické struktury.

Výhody takovéhoto internetu jsou poměrně jasné. Uživatelé dostanou přehledněji strukturovaný obsah, ve kterém bude díky jasně definovaným pravidlům o zařazování snazší a rychlejší vyhledávat. Organizovaná struktura rovněž bude nabízet vyšší paměťovou kapacitu, což je nezbytným požadavek pro tvorbu virtuálního obsahu.

Umělá inteligence a strojové učení

Obor umělé inteligence (UI) se zabývá především kvantitativním zpracováním a analýzou dat, kterých je v digitálním světě možná až příliš. Cílem tohoto oboru je vyhledávat korelace a souvislosti mezi zdánlivě nahodilými informacemi s cílem identifikovat zajímavé souvislosti pro účely marketingu nebo personalizace obsahu. Proces učení umělé inteligence je prováděn na základě strojového učení, což je metoda sběru a vyhodnocování dat.

Cílem strojového učení je pochopení souvislostí na základě velkého množství dat. Během procesu strojového učení umělá inteligence shromažďuje informace, mezi kterými poté hledá vzájemné vazby a k jednotlivým vazbám přiřazuje souvislosti. Získané informace jsou za použití umělé inteligence aplikovány do praxe.

Metody strojového učení zažívají v rámci Web 3.0 teprve vstup do digitálních technologií. Určitě se zdaleka nejedná v současné době o vědní obor na svém vrcholu. K těm hlavním pokrokům by mělo dojít především v rámci Web 4.0 s vrcholem ve Web 5.0, kterých bychom se měli dočkat po roce 2030. Pojďme si nyní nastínit na co se mohou budoucí generace těšit a jaký kus cesty musí technologie ještě urazit.

Výhody

  • Decentralizace: Rozdělení na více částí ať už z pohledu kontroly či distribuce dat je jednoznačně základním kamenem Web 3.0; v dnešní době ji nejvíce převádí do praxy právě kryptoměny a blockchain či jiné varianty DLT datové struktury (např. DAG).
  • Lepší vzájemná interakce uživatelů: Modernější technologie jak z hlediska rychlosti internetu, tak i sémantiky dat, činí internetové prostředí a sociální sítě mnohem více využitelné.
  • Větší kontrola nad osobními údaji: Web 3.0 přináší nové možnosti umožňující anonymizaci dat a vyšší ochranu integrity.
  • Možnost připojení bez zprostředkovatele

Nevýhody

  • Nedostatečné zabezpečení vůči hackerům: Nové a komplikované technologie sebou přinášejí i různé bezpečnostní díry.
  • Volné šíření dezinformací: Libovolný přístup k datům prakticky odkudkoliv a zároveň jejich snadné šíření otevírá prostor pro fake news.
  • Nedostatek centrální kontroly: Decentralizaci a 100% svobodu je mnohdy možné chápat i negativně. Volná ruka, kterou decentralizace často přináší, nepřímo podněcuje i trestnou činnost.
  • Nižší možnost regulace a vymáhání zákonů: S tím souvisí bod výše. Problémy s nízkou regulací trpí zejména kryptoměnová sféra, která kvůli převážné absenci legislativních požadavků překypuje podvody.

Web 4.0 (2020 – 2030)

Jedná se kompletaci více digitálních technologií do jednoho funkčního systému. V této fázi vývoje internetu by uživatelé neměli mít k dispozici žádná revoluční technologická řešení, ale mělo by dojít k sjednocení stávajících produktů a prohloubení vlivu umělé inteligence na chod těchto systémů.

V rámci Web 4.0 by mělo dojít k propojení všech digitálních zařízení a veškerého obsahu do jednoho funkčního systému, nejspíše vybudovaném na technologii blockchain. Rovněž by mělo dojít ke spuštění virtuálních meta světů, kam by lidé měli přístup díky svým digitálním avatarům. Tyto světy by měly být vybudovány na základě současného sběru informací v rámci Web 3.0 a výstupů ze strojového učení.

Web 5.0 (od roku 2030)

Technologie Web 5.0 se ponese v duchu emocionálního splynutí člověka a počítače. Každodenní vstupování lidí do meta světa bude doprovázeno i určitým emocionálním prožíváním tamních příběhů. Pro UI to bude velká zásobárna vstupních dat, ta mohou být následně použita pro další evoluční vývoj umělé inteligence, která se tak naučí chápat lidské emoce v digitálním prostředí. Součástí Web 5.0 by měla být každodenní komunikace člověka s umělou inteligencí.

Závěr

Internet, jakožto veřejná síť, který propojuje nejen lidi, ale také informace, je veřejnosti k dispozici od roku 1990, kdy světlo světa spatřily první webové stránky. Reakce společnosti na novou technologii byla enormní a vyvrcholila technologickou dot-com bublinou. Krach mnoha společností dal vzniknout nové verzi internetu Web 2.0, ve které se ke slovu dostala digitalizace. Vznikly virtuální aplikace a společnost se částečně přesunula ve své komunikaci do digitálního prostoru.

V současné době se nacházíme na rozmezí Web 2.0 a Web 3.0, kdy se do celospolečenského dění zapojuje stále více vliv umělé inteligence, která si již "udělala" obrázek o lidském chování a interakcích. Současná restrukturalizace internetu, vznik nových virtuálních světů a sběr osobních informací, je pouze přípravou na další etapy vývoje internetu. V rámci Web 4.0 by mělo dojít ke sjednocení všech digitálních technologií v jeden kompaktní celek, kde bude na denním pořádku interakce člověka s počítačem.

Vrcholem této evoluce má být Web 5.0, který v sobě zahrnuje takové možnosti, které byly popisovány pouze jako velmi vzdálené sci-fi. Každodenní interakce člověka s počítačem se posune i na emocionální úroveň, lidé budou z fyzického světa odcházet do světa virtuálního, kde budou své životy prožívat díky svým avatarům. Scénář hry je již poměrně daný a zůstává pouze na lidech, jak moc jej budou akceptovat a jak moc si toto "sci-fi" pustí do svého života.

Vstupte do světa kryptoměn!

Již kryptoměny máte? Držte je v bezpečí hardware peněženky Trezor!

Favorit redakce
  • Jedna z nejvíce bezpečných peněženek
  • Vytvořena českou firmou
  • Pro začátečníky může působit složitě
  • Je dražší než ostatní peněženky, zejména Model T

Aktuálně 3 největší kryptoměny

Graf posl. 7 dní
Graf Bitcoin
Změna za 24h
-1,5%
Aktuální cena
$23 186
Graf posl. 7 dní
Graf Ethereum
Změna za 24h
-1,9%
Aktuální cena
$1 586
Graf posl. 7 dní
Graf BNB
Změna za 24h
-2,3%
Aktuální cena
$307,8

Ohodnoťte tento článek!

Připojte se k diskuzi
Akcie
Komodity
Krypto
Indexy
ETF
Aktuální cena 24h
Tesla Inc. ---
N/A
ČEZ ---
N/A
Apple ---
N/A
Moneta ---
N/A
Komerční banka ---
N/A
Philip Morris ČR ---
N/A
Erste group ---
N/A
RECENZE

TOP Nejlepší brokeři

eToro logo
eToro Reklama
U 80.2 % retailových investorů došlo při obchodování CFD u této společnosti ke vzniku ztráty.
XTB logo
XTB ★ 93 %
U 82 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
RoboMarkets logo
RoboMarkets ★ 92 %
U 66.8 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
Degiro logo
Degiro ★ 89 %
Investování zahrnuje rizika ztrát.
Trading212 logo
Trading212 ★ 88 %
U 68 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.

Velký test: Investujeme vlastní peníze do investičních platforem

Která přinese největší zhodnocení? Portu, Fondee, Indigo, Finax, nebo Fumbi?
Která přinese největší zhodnocení? Portu, Fondee, Indigo, Finax, nebo Fumbi?
Sledujte nás na Facebooku, ať vám nic neunikne!
Facebook icon Jít na Facebook
Finex.cz logo