...nebo už máte účet?
Přihlašte seOpětovně padá americký dolar, který zároveň ztrácí svou dominanci a status globální rezervní měny. Je to ale skutečně pravda? Nebo jde o zažitý mýtus? Zjistěte více!
Americký dolar, jenž reprezentuje index DXY, prohlubuje své ztráty vůči koši jiných hlavních měn.
Díky vytvoření nového kurzového minima se nyní dolarový index nachází na úrovni z února 2022.
Jde tak o bolestivý kurzový propad. Především je kurzový pokles noční můrou pro investory, kteří v předešlých 3 letech nakupovali aktiva denominovaná v americkém dolaru.
Je to pro nás ponaučení, že bychom se měli hedgovat.
Na druhou stranu, dlouhodobě lze očekávat, že kurzový vývoj skonči tzv. šul nul. To znamená, že na kurzových výkyvech nic neztratíte, ale ani z nich nezbohatnete.
Za předpokladu, že si americký dolar udrží pozici silné měny.
Takovou menší záhadou je, že přestože jsou tržní výnosy (úrokové míry) na dluhopisovém trhu na 15letých maximech, dolar je slabý a vytváří nová kurzová minima.
Když se však podíváme na kratší konec výnosové křivky, zjistíme, že trhy asi skutečně interpretují poslední slova ze slyšení před Kongresem (24. června 2025) předsedy Fedu Jeroma Powella jako signál k brzkému poklesu základní sazby.
Faktorů, které dolar oslabují, je samozřejmě vícero. Podle mého názoru jsou minimálně dva hlavní důvody: Vysoké zadlužování USA a geopolitická nejistota.
Neustále na mě skáčou grafy, které ukazují, jak dolar údajně ztrácí svůj globální rezervní status. Jenže většina těchto grafů končí u dat z roku 2000 a dál už nejdou.
Ano, za posledních 25 let podíl dolaru jako rezervní měny skutečně klesá, ale když se na to podíváme v horizontu čtyřiceti let, dolar si svou dominanci celkem drží.
Výkyvy sice jsou, ale ty samy o sobě ještě nic moc neznamenají. Co nás zajímá, je dlouhodobý trend – a ten je už desítky let v podstatě plochý.
Největší propad přišel po konci Brettonwoodského systému, kdy se dolar sesunul z více než 80 % na dno kolem 46 % v roce 1991.
To znamená, že americký dolar na tom býval mnohem hůře.
Je ovšem pravda, že od pádu tzv. východního bloku je dolar v nejslabší pozici.
Jen tak pro zajímavost, podíl zlata v rezervách za posledních deset let nenápadně roste.
Otázkou potom je, kterou časovou řadu si vlastně zvolit. Analytik, investor, kdokoliv, musí prvně přemýšlet nad tím, proč volí konkrétní časovou řadu. Respektive musí mít dostatečně silné argumenty, proč volí třeba uvedených 25 let.
Osobně zastávám názor, že čím delší časová řada, tím lépe. Jsem dost nešťastný, jakmile nemám data, která nemají časovou řadu alespoň 10 let. Čím více dat, tím prostě lépe.
Proto vždy kroutím hlavou, když vidím, jak někteří analytici vyvozují velké závěry a očekávání na základě předešlých 12 měsíců.
Zde se hodí připomenout investiční legendu Benjamina Grahama, který pracoval s časovými řadami o mnoha desítkách let.
Narativ, že americký dolar postupně ztrácí svou pozici globální rezervní měny, podporuje i skutečnost, že se Čína a další velké státy zbavují amerických státních dluhopisů.
Dělají to ale hlavně z geopolitických důvodů – chtějí se vyhnout riziku, že by jim USA jednou zmrazily aktiva.
Přesto se ukazuje, že potenciální konkurenti na poptávkové straně jsou nahrazování spojenci USA.
I když Čína masivně prodává americké dluhopisy, překonala ji v držbě amerického dluhu, vskutku nedávno, Velká Británie.
Celkově vzato, v absolutních číslech stále roste objem dluhových cenných papírů, které drží zahraniční státy.
Pokud jde o dolar a držený dluh, dějí se sice velké změny, ale není to tak dramatické, jak někteří tvrdí.
Dolar si svou dominantní roli ještě chvíli udrží, i když je jasné, že jeho zlatá éra je u konce.
Přestože je zřejmé, že výjimečnost amerického dolaru, dluhopisového a akciového trhu čeká těžká zkouška, nemyslím si, že existují pádné důvody, proč se Spojeným státům v těchto směrech vyhýbat.
Určitě je na místě hledat investiční příležitosti i mimo Spojené státy, o čemž jsem se mnohokrát v minulosti zmiňoval.
Nicméně nevidím důvod, proč by se měl najednou investor snažit investovat do aktiv, která jsou denominována v jiných měnách.
Dovolil bych si totiž tvrdit, že za mého produktivního života si americký dolar svou dominantní pozici udrží. A co bude potom, to už mi bude vcelku fuk.
Abych dnešní analýzu nějak zakončil, řekl bych, že oba narativy jsou do určité míry pravdivé.
Je však, dle mého názoru, naprostý mýtus, že dolar během několika let zmizí na smetišti dějin. Jak je často předkládáno.
Každá fiat měna samozřejmě jednou přestane existovat nebo ztratí svou dominantní pozici. Leč v dohledné budoucnosti bych se o americký dolar určitě nebál.
Víte, že máme dva podcasty? V krátkém podcastu Burza s odstupem každý týden odhalujeme to nejzajímavější, co se na finančních trzích stalo.
Dvakrát do měsíce si pak můžete poslechnout podcast Kam tečou peníze, kde se do hloubky věnujeme ekonomice, politice a tomu do jakých finančních aktiv může být zajímavé investovat.
Získejte díky těmto podcastům exkluzivní pohled na investiční strategie a naučte se, jak správně investovat a nakládat s osobními financemi.
Odebírejte a poslouchejte tyto podcasty, ať vám nic zajímavého neunikne.
Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.
Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.
“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”
94 %
90 %
