Výnosová křivka – jak interpretovat její tvar v praxi a v čem spočívá její užitečnost pro běžného investora?

Výnosová křivka úzce souvisí s dalšími tématy, jako jsou úrokové míry nebo dluhopisový trh. Vlastně se jedná o důležitý díl do celé této skládačky. Pokud zatím nerozumíte, nevadí. Vše si za pár okamžiků vysvětlíme.

Dluhopisový trh je pro každého investora nesmírně důležitý a právě tvar výnosových křivek na dluhopisovém trhu lze nějak interpretovat.

Existuje několik základních tvarů, které mají do budoucna rozdílné implikace. Respektive se zase vracíme k onomu očekávání, o kterém pravidelně mluvím. Samotný tvar křivky očekávání reprezentuje. Přesněji řečeno nám napoví, jakou výkonnost ekonomiky investoři předpokládají.

Obsah článku

Výnosová křivka – co to je?

Výnosová křivka (yield curve) je tvořena úrokovými mírami na amerických vládních dluhopisech u jednotlivých splatností. Čili nám říká, jak se úrokový výnos mění s měnící se dobou splatnosti dluhového cenného papíru. Graficky se jedná o liniový graf v podobě spojnice.

Zde musím zdůraznit, že když mluvíme o výnosové křivce, myslíme tím většinou trh amerických vládních dluhopisů. Spojené státy mají na globální trh logicky největší vliv. Nic ale nepokazíte tím, když budete sledovat výnosovou křivku eurozóny.

Mimo jiné jsou úrokové míry na vládních dluhopisech taková základní laťka, od kterých se odvíjí úroky na ostatních trzích – půjčky, hypotéky, atd. Jelikož vládní dluhopisy jsou tzv. risk free. Tedy nesou úrok s nulovým rizikem pro kupujícího.

Nyní si okomentujeme přiložený graf. Jak bylo již řečeno, tvar výnosové křivky je pro každého investora hodně důležitý, protože má implikace ohledně tržního očekávání. V grafu před vámi jsou tři výnosové křivky – rok 2021, 2020 a 2019. Jejich tvary se samozřejmě během roku mohou měnit.

Všimněte si toho, že v roce 2021 a v roce 2020 jsou u krátkodobých splatností (1 měsíc až 1 rok) výnosy (úroky) téměř nulové. V roce 2019 tomu tak ovšem nebylo. Výnos u krátkých splatností dosahoval více jak 1,5 %. Proč tomu tak bylo v roce 2019 a ty následující roky nikoliv?

Může za to velmi uvolněná měnová politika. Čili téměř nulová základní úroková sazba a kvantitativní uvolňování. Zatímco kontrola základní úrokové sazby má vliv na krátký konec výnosové křivky, kvantitativní uvolňování tlačí dolů úroky i na dlouhém konci.

Výnosová křivka – její druhy

Výnosová křivka znázorněna na grafu splatnosti a výnosu může mít různé tvary, přičemž z jejich tvaru lze usuzovat o očekávání investorů. Proto se nyní podíváme na její možné tvary jeden po druhém.

1. Běžná výnosová křivka

Běžná výnosová křivka má následující tvar. U běžné křivky výnosy (úroky) stoupají s delší dobou splatnosti. Čili nejnižší sazby jsou na jejím krátkém konci, nejvyšší na dlouhém konci. Důvodem je totiž prémie za úrokové riziko. Čím déle musí investor dluhový cenný papír držet, tím větší potenciální riziko podstupuje.

Pověděli jsme si ale, že vládní dluhopisy jsou bezrizikové, protože emitentem je americká vláda. A z historie víme, že americká vláda se nikdy do platební neschopnosti nedostala. A proto se obecně předpokládá, že ani nedostane. Zde tudíž hraje roli inflační riziko. Do budoucnosti nikdo nevidí a riziko inflace je nemalé. A za to chce kupující prémie.

Běžná výnosová křivka mimo jiné odvozuje, že je ekonomika zdravá a expanduje. V takovém prostředí úrokové míry rostou. Respektive investoři očekávají, že ekonomika půjde nahoru. Ještě v dobách, kdy centrální banky neměly tolik úrokové míry pod kontrolou, silné ekonomiky se vyznačovaly vysokými úrokovými mírami. Zároveň se jednalo o základní regulační mechanismus, takže nešlo ekonomickou expanzi příliš dlouho táhnout na dluh.

2. Strmá výnosová křivka

Strmá (steep) výnosová křivka je vlastně obdobou běžné. Má pouze strmější sklon. A strmější sklon znamená, že úrokové míry více stoupají s delší splatností. Tudíž investoři předpovídají hodně silný ekonomický růst. A s tím souvisí mnohem vyšší inflační riziko – větší premium.

Znova se podívejte na výnosovou křivku roku 2021 a 2020. Vidíte, jak jsou strmé? Tržní účastníci předpokládali, že přijde vysoká inflace a za to chtěli vyšší premium. A skutečně se trefili. Inflace v létě roku 2021 dosáhla až 5,4 %.

3. Obrácená výnosová křivka

Obrácený tvar křivky přirozeně znázorňuje přesný opak toho, co běžný tvar. Když běžný tvar znázorňuje očekávání ekonomické expanze, pak analogicky obracený tvar znamená recesi ekonomiky. Zde možná někteří tápou, protože by selským rozumem asi dávalo smysl, aby investoři požadovali vyšší úrok, když očekávají recesi.

Ale tím se vracíme k tomu, že americké federální dluhopisy jsou považovány za bezrizikové. Proto investory zajímá pouze inflace, kterou si chtějí od emitenta dluhopisu nechat kompenzovat. A když je recese ekonomiky, inflace je spíše menší. Výjimkou je stagflace, ale to je na samostatný článek.

Jak jsem každopádně zdůrazňoval, když investoři počítají s expanzí ekonomiky, úrokové míry jdou nahoru. Pokud je to opačně, úrokové míry s delší dobou splatnosti klesají.

4. Plochá výnosová křivka

Výnosová křivka může mít i plochý tvar. Jedná se vlastně o jakýsi přechod mezi běžnou křivkou a obraceným tvarem. Úrokové míry jsou na všech splatnostech stejné. Pokud je takový tvar křivky aktuální, očekávání investorů prochází důležitou změnou.

5.Hrbatá výnosová křivka

Hrbatá (humped) výnosová křivka je víceméně anomálie a neobjevuje se moc často. Díky konkávnímu tvaru (obrácené U) nesou největší výnos dluhové cenné papíry se střednědobou splatností. V podstatě je interpretace tohoto tvaru stejná jako u obrácené křivky.

Závěrem

Tvary výnosových křivek a jejich správná interpretace je naprostý základ každého investora. Jak jsem se už mnohokrát nechal slyšet, je dost rozšířený nešvar na dluhopisový trh lidově řečeno kašlat, protože neletí na měsíc jako akcie nebo Bitcoin.

Dluhopisový trh by vás měl ovšem stejně zajímat, protože se jedná o hrozně důležité proxy ohledně očekávání trhu.