Na hypotéku s 2% úrokem zapomeňte. Proč se éra “levných peněz” už nikdy nevrátí

Po více než deseti letech, kdy jsme si zvykli na úrokové sazby blížící se nule a peníze byly na trzích dostupné téměř zdarma, se pravidla hry na finančních trzích změnila.

Inflační vlna z let 2021 až 2023 donutila centrální banky k nejrychlejšímu utahování měnové politiky v moderní historii. Ačkoliv se situace v roce 2026 stabilizovala, úroky se na předpandemické úrovně nevrátily.

Spíše naopak, plíživý strašák inflace se díky geopolitickému napětí opět vrací na scénu.

Pokud plánujete hypotéku nebo jste prostě jenom uvědomělým investorem, možná se sami ptáte: “Kdy už ty sazby konečně klesnou zpátky?” Odpověď, kterou nám ukazují aktuální makroekonomická data, mnohé nepotěší.

Je velmi pravděpodobné, že éra “levných peněz” skončila a my se nacházíme v novém ekonomickém normálu.

Co přesně se v ekonomice porouchalo?

Abychom pochopili současnost, musíme se podívat na takzvanou neutrální úrokovou sazbu. Představte si ji jako ideální cestovní rychlost auta:

• jedete dost rychle na to, abyste dojeli do cíle (ekonomika roste, je plná zaměstnanost),
• ale ne tak rychle, abyste uvařili motor (neroste inflace).

Po finanční krizi v roce 2008 tato “ideální rychlost” klesla téměř k nule. Důvodem byl přebytek globálních úspor (zejména v Asii), stárnoucí populace, která více šetřila, a silné deflační tlaky plynoucí z levné výroby v Číně.

Dnes je situace jiná. Česká národní banka (ČNB) ve své jarní prognóze pro rok 2026 operuje s repo sazbou kolem 3,5 % a inflací, která se sice vrací k 2% cíli, ale drží se v horní polovině tolerančního pásma. Podobně je na tom Evropa i Spojené státy.

Nejdůležitější makroekonomická data, která sledovat. Z pohledu akciového investora.

Tři důvody, proč mohou sazby zůstat strukturálně vyšší

Centrální bankéři i přední světoví ekonomové se shodují, že se neutrální úroková sazba posunula nahoru. Analýza Federal Reserve Bank of San Francisco ukazuje, že faktory, které dříve tlačily sazby dolů, postupně slábnou.

Co tedy tlačí sazby a inflaci nahoru?

1. Fiskální dluhy vlád: Státy si během pandemie i po ní zvykly masivně utrácet. USA i země eurozóny vykazují vysoké deficity. Když si stát musí hodně půjčovat, zvyšuje poptávku po penězích, a to logicky žene úroky – tedy cenu peněz – vzhůru.
2. Konec levné globalizace: Výroba se přesouvá blíže k domovu (friendshoring). Zvyšují se výdaje na zbrojení a energetickou transformaci. Bezpečnější a ekologičtější dodavatelské řetězce jsou zkrátka dražší než výroba na druhé straně planety.
3. Změna paradigmatu centrálních bank: Bankéři se poučili. Vědí, že příliš dlouhé držení sazeb na nule vede k tvorbě bublin a inflačním explozím. Raději proto udrží úroky mírně výš, než aby riskovali další mzdově-cenovou spirálu.

Existuje šance na návrat k nule?

Abychom zachovali objektivitu, musíme zmínit i opačný scénář. Kdyby přišla hluboká globální recese, centrální banky by musely ekonomiku znovu stimulovat.

Dalším silným deflačním faktorem může být umělá inteligence (AI). Pokud AI výrazně zvýší produktivitu práce, mohlo by to zlevnit služby i zboží.

Zatím však převládají proinflační rizika, což nedávno zdůraznila i Evropská centrální banka (ECB) ve svém ekonomickém bulletinu, kde zmiňuje přetrvávající tlaky v sektoru služeb a napětí na trhu práce.

Demografická časovaná bomba. Proč stárnutí Evropy rozmetá nejbezpečnější investice světa na cucky.

Praktické dopady: Co to znamená pro vaše portfolio?

Pro běžného investora není posun k vyšším sazbám nutně tragédií. Je to jen změna prostředí, které se musíme přizpůsobit. Jak konkrétně?

• Dluhopisy opět plní svou funkci: Po letech, kdy dluhopisy nenesly téměř nic, začaly dávat v portfoliu znovu smysl. Poskytují zajímavý průběžný výnos a fungují jako tlumič volatility akciové složky.
• Akcie vyžadují pečlivější výběr: Když jsou peníze drahé, firmy s obrovskými dluhy a pouze teoretickými budoucími zisky trpí. Přednost dostávají společnosti se silnou cenotvorbou (dokážou zdražit a nepřijít o zákazníky) a stabilním cash flow.
• Hotovost není odpad: Spořicí účty s úrokem kolem 3 až 4 % už alespoň hodnotu vašich peněz nepálí tak rychle jako v minulosti. Poskytují alespoň základní ochranu reálné hodnoty peněz pro vaši krátkodobou rezervu.
• Měnová diverzifikace je klíčová: Svět se geopoliticky dělí. Spoléhat se pouze na českou korunu je riskantní. Držet část majetku v dolarech či eurech prostřednictvím globálních ETF je dnes nutností.

Jak číst trh dál?

Data naznačují jasný trend. Přecházíme z éry bezbřehého optimismu a nulových úroků do prostředí, které více odpovídá historickému normálu.

Reálné sazby (očištěné o inflaci) zůstávají kladné. Nejde o krizi, ale o návrat k racionalitě, kde kapitál něco stojí a investiční rozhodnutí musí být více promyšlená.

Zkuste si při revizi svého portfolia položit dvě otázky:

• Jsou vaše investice připravené na scénář, že sazby zůstanou kolem 3 až 4 % ještě dalších pět let?
• A máte v portfoliu aktiva, která vás ochrání, pokud by geopolitické napětí udrželo inflaci nad cíli centrálních bank?

Správné zodpovězení těchto otázek oddělí v následujících letech úspěšné investory od těch ostatních.