Nezaměstnanost v USA v září klesla na 4,8 % – omezí se tedy agresivní měnové stimuly?

Stav ne/zaměstnanosti je jeden z nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů, který každý účastník trhů musí sledovat. Odvíjí se od toho totiž měnová politika, která je pro nás zásadní, když se rozhodujeme o vstupu do trhu. A čerstvě nám vyšla nová data z USA, na která se nyní podíváme a v kontextu si je rozebereme.

Nezaměstnanost klesá

Vysoká nezaměstnanost, která nastala již na začátku pandemie, byla hlavním argumentem pro zahájení agresivní měnové stimulační politiky v podobě markantního snížení krátkodobé základní úrokové sazby a zahájení programu nákupů v rámci kvantitativního uvolňování.

Zdroj: tradingeconomics.com

Tehdy nezaměstnanost v USA dosahovala skoro 16 %, což je již extrém. Jakmile ale Federální rezervní banka dostala úrokové sazby po celé délce výnosové křivky dostatečně nízko, ekonomické subjekty byly motivovány ke spotřebě, investicím, zadlužování a tím pádem došlo i ke zvyšování zaměstnanosti.

Díky této politice klesla za září nezaměstnanost na 4,8 %. Pořád je to víc, jak před pandemií. Lze ovšem konstatovat, že úrovně pod 5 % jsou již akceptovatelné. Akceptovatelné v tom smyslu, že důvody pro pokračování v agresivní měnové stimulační politice už nejsou.

Jak jsem tedy nedávno říkal, Fed by měl ještě letos zahájit zužovaní nákupů aktiv. Obecně vzato s tím trhy kalkulují. Mimo jiné vzniklo za září na 194 tisíc nových pracovních míst. Je to sice znatelně méně, než předešlé měsíce, ale pořád to lze považovat za zlepšení situace. Navíc tzv. jobless claims též klesly. Což v naši řeči znamená počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Závěrem

Pokud se nezaměstnanost nezhorší, Federální rezervní banka již nebude mít validní argument pro pokračování v jejich dosavadní měnové politice. Někteří jsou toho názoru, že si utáhnout šrouby nedovolí. Pokud ale budou argumenty pro ukončení stimulace, třeba pokračující růst inflace, nebudou mít na výběr.