Eurostat neboli Statistický úřad Evropské unie ve své zprávě zveřejnil aktuální inflaci a HDP v EU a eurozóně. Pojďme se podívat na aktuální data a statistiky.
V eurozóně opět další rekordní inflace 8,9 %
Oproti loňskému sedmému měsíci byly spotřebitelské ceny o 8,9 % vyšší. V červnu dosáhla meziroční inflace v eurozóně 8,6 %. Jak můžete vidět v grafickém vyjádření níže, za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií, za které se platilo o 39,7 % více než loni. Oproti červnu byl sice meziroční růst cen energií poněkud nižší, tehdy byl 42%, ale naopak zrychlil růst cen potravin, a to na 9,8 % z 8,9 %.
Červencový nárůst inflace v zemích platících eurem byl překvapením pro analytiky, kteří předpokládali, že tempo růstu cen zůstane na červnové úrovni. Evropská centrální banka již avizovala další zvyšování úrokových sazeb. Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny v červenci podle Eurostatu vykázalo Estonsko, kde se ceny meziročně zvýšily o 22,7 %. Nejpomaleji ceny rostly na Maltě, kde inflace činila 6,5 %.
V Česku zatím není výše červencové inflace známá. V červnu vystoupila na 17,2 % z květnových 16 %. V posledních třech měsících se drží na nejvyšší úrovni od prosince 1993.
Růst HDP EU a eurozóny o 4 %
Meziroční růst HDP celé Evropské unie byl ve druhém čtvrtletí výraznější než české ekonomiky, dosáhl 4 %. Shodný byl také ekonomický růst eurozóny. V prvním kvartále byl meziroční růst ještě větší, v celé EU činil 5,5 % a v eurozóně 5,4 %.
Dá se říci, že celounijní ekonomika má za sebou podobný vývoj jako ta česká. V roce 2020 slábla oproti předchozímu roku a meziročně začala růst v loňském druhém čtvrtletí.
Nejvíce rostlo Portugalsko, nejméně se dařilo Německu
Data ukazují, že na jaře meziročně vzrostla nejvýrazněji portugalská ekonomika, a to o 6,9 %. Portugalsko je ale zároveň jednou ze dvou zemí spolu s Lotyšskem, kterým ekonomika oslabila ve srovnání s letošním prvním čtvrtletím o 0,2 %.
Nejméně meziročně rostlo Německo, kde HDP stouplo oproti loňskému druhému kvartálu o 1,5 %. Oproti předchozímu čtvrtletí byl výsledek německé ekonomiky totožný. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím nejvíce posílilo Švédsko.
Závěr
Ekonomové se shodují, že v dlouhodobém období bude postupně docházet k ekonomickému útlumu a paradoxně díky tomuto útlumu se podaří také utlumit rekordní inflace ve všech zemí EU a eurozóny.
Vystudovaný ekonom se zájmem o makroekonomické indikátory a zejména úrokové sazby. Centrální banky prostřednictvím úrokových sazeb provádějí svou měnovou politiku, jejíž hlavním cílem je udržet stabilní míru inflace. A tento problém se v posledních letech snaží vyřešit centrální bankéři po celém světě.
Přemysl je přesvědčen, že výše úrokových sazeb ovlivňuje nejen míru inflace, ale i další ukazatele.
“Hledám a popisuji vzájemnou souvislost či korelaci mezi úrokovými sazbami a ostatními ekonomickými ukazateli. Snažím se čtenáře seznámit s tím, jak moc ovlivňují úrokové sazby každodenní život lidí po celém světě.”
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.