Inflace v eurozóně pokořila nový rekord. Za květen meziročně inflace dosahovala horentních 8,1 %, takže dochází k rychlému přibližování se k tzv. pádivé inflaci, která je ze své podstaty již nebezpečná.
Pádivá inflace totiž má tendenci se již "zakořenit", což je například pojem, jenž často používá naše tuzemská centrální banka. Je to v podstatě myšleno tak, aby ekonomické jednotky nezačaly do svých ekonomických jednání zakomponovávat vysoké inflační očekávání.
Jakmile se tak stane, inflace krmí další inflaci. A je z toho nekonečná spirála, proti čemuž se snaží Česká národní banka (ČNB) bojovat. Ovšem Evropská centrální banka (ECB) dlouho skutečně ani nenaznačovala, že by mělo dojít k růstu základní úrokové sazby. Respektive mají v plánu zvýšit úrokovou sazbu na depozitech nad 0 % – pravděpodobně na podzim. Jak jsem ale říkal v analýze na PPI, navýšení z -0,5 % na nějakých 0,5 % je naprosto k ničemu. To inflaci nezastaví.
Z posledního ECB minutes mimo jiné vyplývá, že dojde k ukončení programu nákupu aktiv (Asset Purchase Programme), který v podstatě běží několik let v kuse. Jedná se vlastně o kvantitativní uvolňování (QE), ale ECB nástroji tak neříká. Nákup aktiv má skončit během podzimu, ale konkrétní rámec ještě nebyl zveřejněn. K tomu nejspíš dojde během následujících zasedání ECB – nejbližší se koná 9. června. Dokud běží kvantitativní uvolňování, úrokové sazby nahoru nepůjdou. Nedává totiž smysl schválit růst sazeb ještě před ukončením programu nákupů.
Co se týká reálných úrokových měr, ta je v eurozóně zhruba -8,2 %. Když vezmeme jako referenční úrokovou míru nominální sazbu na 1letém AAA dluhopisu s výnosem -0,1 %, dostáváme se na těch -8,2 %. Taková reálná úroková míra je samozřejmě tragédie. Peníze mají de facto hluboce zápornou hodnotu, což inflaci ještě více popohání.
Jako menší vtip jsem vložil screenshot z webových stránek ECB, kde je takový krátký text, jak drží inflaci pod kontrolou. Bohužel Evropská centrální banka přestává být respektovanou institucí. Protože se z ní zřejmě stala nikoliv měnová instituce, ale ryzí politikum – současná guvernérka ECB ani není ekonomka. V tom smyslu, že jejich cílem již není stabilní měnové prostředí, ale vyloženě zachraňovat jižní státy eurozóny, jako jsou Řecko, Itálie a Španělsko před potenciálním krachem. To je totiž jediný racionální důvod, proč centrální banka dávno nezasáhla – oni to samozřejmě nikdy nepřiznají, je to takové menší tajemství.
Závěrem
Bohužel měnová politika ECB významně ovlivňuje i tuzemsko. Respektive nám eurozóna tu inflaci do České republiky dováží. Proto se naše centrální banka snaží o zpevňování koruny. To je totiž jediná možnost, jak se bránit externím inflačním tlakům. Ale zatímco inflace v tuzemsku bude nejspíš brzy zpomalovat, v eurozóně se to teprve rozbíhá. A konec je v nedohlednu.
Mimochodem, srovnejte si jednání ECB a Fedu. Federální rezervní banka je v tomto ohledu mnohem důvěryhodnější instituce. Sice jistou dobu skutečně lhali, ale nakonec otočili a dokonce přiznali, že neměli pravdu. A otáčí velmi rychle. Dokonce vskutku tvrdošíjně zdůrazňují, že sražení inflace je pro ně hlavní úkol. I když to může znamenat recesi ekonomiky.
