Většina investorů řeší, co koupit. Mnohem méně z nich ale přemýšlí nad tím, co udělají ve chvíli, kdy přijde prudký propad trhu, měnový šok nebo nečekané zvýšení volatility. A právě tehdy bývá na improvizaci nejhorší čas.
Hedging neboli zajištění portfolia není nástroj, který má maximalizovat váš zisk. Jeho cílem je omezit škody, pokud se vývoj vydá proti vám.
Funguje podobně jako havarijní pojištění vozidla: většinu času za něj platíte a nic z něj nemáte, ale ve chvíli nehody může rozhodnout o tom, zda vás ztráta jen zabolí, nebo zcela rozhodí celý finanční plán.
Možností je přitom překvapivě mnoho.
- Protective put opce dokáže nastavit pomyslné dno pod cenou akcie,
- covered call opce zase přidává příjem z opční prémie,
- collar kombinuje obě myšlenky do levnější ochrany.
Širší portfolio lze částečně zajistit futures nebo inverzním ETF. A tím výčet nekončí.
Vyšší úrokové sazby mohou tvrdě zasáhnout dlouhodobé dluhopisy, zatímco prudký růst indexu VIX obvykle znamená, že ochrana proti propadu rychle zdražuje.
Kdo čeká s pojištěním až na okamžik, kdy trh začne panikařit, často platí nejvyšší cenu.
Každá ochrana má ale cenu. Platíte opční prémii, vzdáváte se části růstu, nesete náklady na marži nebo riskujete, že nevhodný nástroj budete držet příliš dlouho.
Špatně nastavený hedging tak může portfolio poškodit skoro stejně jako riziko, proti kterému vás měl chránit.
V článku si proto krok za krokem ukážeme, jak jednotlivé strategie fungují, kdy dávají smysl a kolik mohou stát. Dozvíte se také, proč je lepší kupovat ochranu v klidu než během paniky a jak velkou část portfolia má vůbec smysl zajišťovat.
Cílem není předpovědět příští krizi. Cílem je být připravený, až přijde.
Obsah článku