...nebo už máte účet?
Přihlašte se
Frankfurtská burza je ve stínu newyorských gigantů typu NYSE, Nasdaq nebo i londýnské LSE opomíjeným místem na obchodování. Zapomínat na burzu, která je v sousedním státě by ovšem bylo škoda, a to nejen kvůli umístění. V Evropě velmi populární index DAX nebo elektronický systéme Xetra a jeho 12hodinové obchodní dny. To vše burza ve Frankfurtu nabídne.
Frankfurtská burza má historii již od roku 1585, první akcie byla na burzu uvedena až v roce 1820. Již z historického hlediska se jednalo o velmi důležitou světovou burzu a tento status si udržela burza ve Frankufrtu nad Mohanem do dnešní doby.
Právě burza ve Frankfurtu a její index DAX je jedním z nejsledovanějších akciových indexů pro Evropu. Součástí frankfurtské burzy, a tedy i DAXu, je například Airbus, Adidas, Allianz, BMW, Continental, Daimler, E.ON, Porsche, SAP, Siemens, Volkswagen, Zalando a další.
Na frankfurtské jsou obchodována zvučná jména, jedná se o jména firem, které tvoří evropskou ekonomiku, přinášejí miliony pracovních míst, a také zajímavé investiční příležitosti. Frankfurtská burza cenných papírů rozhodně není do počtu, ale můžeme ji řadit mezi důležité hráče, obchodovat na ni můžete akcie, opce a futures deriváty.
Burza ve Frankfurtu nad Mohanem je sice jednou z nejstarších, ale zároveň i nejmodernějších. Parket uzavřela v roce 2011, nahradila jej elektronickým systém Xetra a dnes nabízí 12hodinové obchodní dny od pondělí do pátku, konkrétně od 8:00 do 20:00. To je ohromná konkurenční výhoda.
Než se do obchodování na Frankfurtské burze cenných papírů pustíte, podívejte se, co to vlastně jsou burzy, proč vznikly a jaká je jeho historie.
Burzu cenných papírů si představte jako prostor (ať už fyzický či virtuální), kde dochází k obchodování s tituly jako jsou akcie, dluhopisy, opční listy, směnky, šeky a podobně. Všechny obchody jsou regulovány, zaznamenávány a podléhají transparentním obchodním pravidlům. Pro všechny platí stejné regulace a obchodování je bezpečné a férové.
Cílem burzy je nejenom zprostředkovat obchod, kdy jeden něco prodává/nabízí a druhý kupuje/poptává, ale také zabezpečit bezpečí pro obě strany a likviditu. Na burzu by se neměly dostat podvodné tituly, které nesplňují pravidla, stejně tak tam nemají co dělat lidé bez prostředků, podvodníci obecně. Burza by také měla zaručit likviditu.
Burzy vznikly zcela přirozeně. Obchodníci jezdili na “tržiště” a na svých cestách se zastavovali a případně přespávali v hostincích. A právě hostince se začaly stávat nejen zastávkou, ale i dalším obchodním místem.
Navíc hostinec vytvořil uzavřenou a aspoň částečně regulovatelnou společnost. Samovolně se zde začínají tvořit základy burzovního obchodování.
Koncept výše se nejlépe vyvíjel koncem 14. století a to konkrétně v belgické rodině Van der Buerse. V hostincích této rodiny se začali shromažďovat obchodníci, vzkvétal obchod a později se místu kolem hostinců začalo dle jména rodiny říkat burzy.
Okolí hostinců rodiny Van der Buerse je považováno za první typ burzy. Dle historických podkladů zde hojně probíhal obchod se zlatými či stříbrnými mincemi, oblíbené byly také směnky. Ovšem o úroveň výše se dostala až belgická burza v Antverpách, ta uskutečnila první emisi obligací, jednalo se o dluhopisy města Antverpy.
Burzy v hostincích rodiny Van der Buerse, následně belgická burza v Antverpách. To jsou základy pro první moderní burzu ve stavu, jak známe burzy dnes. A právě ono prvenství drží amsterdamská burza. Ta vznikla v roce 1631, má již pevná pravidla, obchodní hodiny a další regulace. Později se tímto konceptem inspirovala další světová města – Berlín (1739), Londýn (1745) a New York (1792).
Zbytek světa byl k burzám opatrný až skeptický. To neznamená, že by se s cennými papíry po světě neobchodovalo, ale chybělo centralizované místo a pravidla. Další světové metropole zakládají burzy až asi o sto let později. Jako příklad můžeme uvést Sydney (1871) nebo Johannesburg (1887).
Burzy ke konci 19. a začátkem 20. století zažívají boom. Nadšení dostává studenou sprchu v nechvalně známém roce 1929. Krach newyorské burzy samozřejmě nejvíce ovlivnil USA, ale již v té době díky globalizaci utrpěly ztrátu i další finanční centra.
V USA znamenal krach nejen nedůvěru v burzovní svět, ale devastující ekonomické problémy, krachy firem, vysokou nezaměstnanost a obecně silné společenské dopady. To vše odstartovalo velkou hospodářskou krizi. Řešení přináší až prezident Roosevelt a jeho keynesiánský program New Deal (zavedl státní dozor nad bankovnictvím a devalvoval dolar, aby podpořil vývoz).
První a druhá světová válka, mezi nimi hospodářská krize a celkově nalomené světové ekonomiky burzovnímu obchodování příliš nepomohly. I přesto se obchodování udrželo, stále je to pro velké firmy, ale i státy důležitý zdroj kapitálu. Na druhé straně nesmíme zapomínat ani na investory a jejich volné peníze. Burzy jsou jednoduše potřeba.
Optimističtější časy přicházejí až v 70. a 80. letech 20. století s nástupem výpočetní techniky. Obchody se začínají zadávat elektronicky (zatím bez internetu, www protokol je doménou až let 90.). Vzniká nám dobře známý organizovaný mimoburzovní trh (OTC), na kterém obchodujeme dodnes. Těmito kroky se pomalu ukončuje obchodování na parketu. Vše se přesouvá k elektronicky nebo aspoň telefonicky zadávaným obchodům.
Nové možnosti v podobě výpočetní technicky otevírají také nové možnosti, a to ve formě finančních derivátů. Velký zájem je především o zajištění proti riziku. Nové deriváty, nové zadávání obchodních příkazů a nová doba. To bylo obchodování v 70. a 80. letech. Byla to velká revoluce, kdy se vše neskutečně zrychlovalo.
Ono zrychlování a vývoj výpočetní technicky pokračuje. Burzovní svět je z toho naprosto nadšený a vidí v IT neskutečný potenciál. Nová elekronika, připojení k internetu, automatizace výrobních procesů. Vše jde neskutečně rychle dopředu a investoři vidí v IT téměř nekonečný potenciál. To ovšem znamená jediné, do IT se investuje už jen proto, že to je IT, cena IT firem je silně nadhodnocená a vzniká nám známá dotcom bublina.
Trh se ale i z dotcom bubliny ponaučil a vzpamatoval. Některé firmy ale tuto ztrátu doháněly roky či ji po více jak 20 letech ještě nedohnaly.
Globalizace, rychlé internetové připojení, vysoký výpočetní výkon dnes umožňují zadávat obchodní příkazy nejen na Frankfurtskou burzu cenných papírů odkudkoliv ze světa, stačí připojení k internetu.
Hlavní funkcí burzy (nejen té ve Frankfurtu nad Mohanem) je řídit trh s cennými papíry. Jinými slovy na určitém místě, v určitý čas prostřednictvím oprávněných osob a institucí regulovat trh, nabídku, poptávku a jejich vypořádání.
Burza je typicky právnickou osobou s příslušnými orgány jako jsou:
U burz tvoří dozorčí radu často i státní instituce a příslušné zákony, obchodování to tak dodává na transparentnosti a bezpečnosti.
Není to tak složité, jak se může na první pohled zdát. Burza je právnická osoba podléhajícím obvykle státním regulacím nebo třeba v Evropské unii i Evropské komisi. Jinak je to ale klasická firma, která má svoje vedení, oddělení kontroly, oddělení pro schvalování nových emisí a podobně.
Založit si burzu samozřejmě není tak jednoduché. Podmínek musíte splnit celou řadu, například i garantujete dostatečnou likviditu, tedy vypořádání nabídky a poptávky.
V českém zákoně je například Burza cenných papírů Praha (BCPP) omezena maximálním hlasovacím právem na jeden subjekt na 20 %. Mimochodem BCPP je v české republice klasickou akciovou společností.
V zásadě všechny burzy mají stejný princip, liší se jen dozorčí instituce a zákony, princip je ale stejný.
První doložená zmínka o burze ve Frankfurtu nad Mohanem je z roku 1585. V té době docházelo na domluveném místě ke směně mincí různých nominálních hodnot. K burze, i k té první amsterdamské z roku 1631 to tedy mělo relativně daleko.
Vývoj pokračoval, roku 1694 získala frankfurtská burza své sídlo a jednalo se již o obchodování na pevné adrese. Stále však nelze říci, že by se jednalo o burzu s emisí cenných papírů a se zastáváním činností, které známe dnes.
Začátkem 19. století, konkrétně 1808 je založena obchodní komora a o 12 let později byla na burze uvedena první akcie. Právě od roku 1820 můžeme považovat frankfurtskou burzu za plnohodnotného člena burzovní světa.
Od roku 1879 sídlí burza na Börsenplatz ve Frankfurtu nad Mohanem. Na této adrese bychom burzu našli i dnes. A že jste správně poznáte podle velkých soch medvěda a býka před budovou. Mimohcodem většinu burz zobrazuje pouze býka – symbol růstu akcií.
Samotnou frankfurtskou burzu a její elektronický obchodní systém Xetra provozuje Deutsche Börse AG. A právě ono AG na konci znamená Aktiengesellschaft, ekvivalent českého a.s., tedy akciové společnosti.
Deutsche Börse AG sdružuje 18 převážně evropských burz.
Frankfutská burza cenných papírů je tedy součástí akciové společnosti, ta má valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu. Mimo německých zákonů podléhá frankfurtská burza také nařízením Evropské unii, ostatně Evropská komise již nejednou zakázala fúzi jedné z evropských burz.
Nejlépe můžete sledovat vývoj jednotlivých burz (nejen frankfurtské burzy) přes index. Hlavním indexem frankfurtské burzy je DAX 40. Ten v sobě zahrnuje 40 nejvýznamnějších německých společností ze segmentu blue chips.
Index DAX se počítá od 30. prosince 1987. Počáteční hodnota byla stanovena na 1 000 bodů. Hodnota indexu DAX pro roky 1959 až 1987 byla dopočítána zpětně. Akciové tituly se do indexu zařazují na základě objem obchodů a tržní kapitalizaci.
I široká veřejnost má v paměti, že index DAX zahrnuje pouze 30 společností, dalších 10 společností (na celkových 40) bylo přidáno až v roce 2021, jednalo se o: Airbus, Brenntag, HelloFresh, Porsche, Puma, Qiagen, Sartorius, Siemens Healthineers, Symrise, Zalando.
V indexu samozřejmě najdeme i matadory, kteří v něm jsou od roku 1988, například BMW, Lufthansa, Henkel, RWE, Volkswagen, Siemens a další.
DAX je jednoznačně hlavním index frankfurtské burzy. Sledovat lze ale také NEMAX 50, který odráží vývoj cen akcií padesáti růstově orientovaných společností začleněných v segmentu Neuer Markt. Na tomto indexu lze sledovat, jak se daří novým a menším německým firmám.
Pravidelné obchodní hodiny frankfurtské burzy jsou od 8:00 do 20:00. Burza sídlí v Německu, tedy nemáme zde žádný časový posun. Jak vidíte, frankfurtská burza je velmi moderní a pro zachování konkurenceschopnosti nebo dokonce aby nabídla konkurenční výhodu, tak rozšířila obchodování na 12 hodin denně, a to pondělí až pátek.
Jak už víte, k obchodování na burze potřebujete pouze zařízení připojené k internetu. Abyste mohli obchod zadat, je nutné mít ještě prostředníka – brokera. V našem případě jsme si vybrali XTB, ale můžete zvolit LYNX nebo i jiného ověřeného brokera.
Výhoda brokerů je v tom, že přes ně můžete obchodovat i na jiných burzách, a dokonce přes ně nemusíte nakupovat jen akcie, ale i finanční deriváty, například CFD. Nyní si ale dáváme pozor, abychom nakupovali skutečné akcie, nikoliv CFD.
My jsme u XTB zvolili například Airbusu (AIR.DE). Klasicky otevřeme okno grafu, můžeme udělat technickou analýzu a následně zadáme obchodní příkaz kliknutím na nákup nebo prodej. Tento obchodní příkaz se přes brokera XTB zpracuje a my obchodujeme na frankfurtské burze.
A pokud nevěříte, případně chcete více informací o obchodu, klikněte při zadávání příkazu na “i” v pravém horním rohu a sami si ověřte, kam příkaz zadáváte, a jaké jsou podmínky obchodování. Například u XTB můžete fyzické akcie obchodovat bez poplatků.
Recenzi společnosti XTB si můžete přečíst zde:
Frankfurtská burza vypadá na první pohled relativně bezvýznamně. Stín newyorské NYSE nebo Nasdaq je značný. A ostatně v Evropě máme větší burzy – London Stock Exchange, případně Euronext. I přesto má frankfurtská burza co nabídnout a je nám ze všech burz nejblíž, a to nejen vzdáleností.
Prvně, na frankfurtské burze můžete obchodovat tituly, které přímo ovlivňují i českou ekonomiku, například Volkswagen, Siemens a další. Případně je na frankfurtské burze hodně zajímavých jmen, které v České republice také dobře známe. Jedná se například o BMW, Airbus, SAP, Adidas a další.
Mimo zajímavých titulů má frankfurtská burza otevřeno pondělí až pátek od 8 do 20:00. To je ohromná konkurenční výhoda a připojit se na burzu ve Frankfurtu nad Mohanem je tak dostupné pro všechny, i pro ty, co chodí běžně do práce.
Frankfurtské burze není skutečně co vytknout. Teď už jen sehnat kvalitního brokera, za nás třeba XTB a můžete obchodovat reálné akcie jak na frankfurtské burze, tak i na jiných burzách. A pokud byste chtěli, můžete se podívat i na finanční deriváty, například na CFD. Pro lepší diverzifikaci můžete zabřednout i do obchodování burzovních indexů.
Na závěr je dobré zmínit, že na Frankfurtské burze cenných papírů můžete obchodovat reálné akcie bez pákového efektu. V takovém případě můžete u mnoha brokerů obchodovat bez poplatku.
Co si o obchodování na burze myslíte vy? A líbí se vám právě frankfurtská burza?
S tradingem jsem aktivně začal v roce 2011, kdy jsem si otevřel první reálný obchodní účet. Po cca ročních zkušenostech s krátkodobými obchody na forexu jsem se přesunul na opce, později zamířil na akcie a komodity.
Dnes mám trading jako koníček a i z těchto důvodů vyhledávám dlouhodobé investice napříč instrumenty. Obchodování je mým dlouhodobým zájmem, o čemž svědčí i moje bakalářská a diplomová práce věnová forexu a tvorbě fundamentální a technické analýzy pro co nejpřesnější predikci. I když se obchodování nevěnuji na plný úvazek, působím ve financích a s chutí publikuji i na těchto webových stránkách.
94 %
89 %
86 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.