Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Francouzská krize bude dlouhá. Jsme svědky konce modelu sociálního státu?

Překvapivé rozpuštění francouzského parlamentu po evropských volbách otřáslo indexem CAC 40 a výnosy dluhopisů. Co to znamená pro budoucnost Francie?

Francouzská krize bude dlouhá. Jsme svědky konce modelu sociálního státu?
Zdroj: depositphotos.com

Překvapivé rozpuštění francouzského parlamentu po evropských volbách mělo bezprostřední dopad na francouzský index CAC 40 a výnosy francouzských státních dluhopisů.

Francouzský index CAC 40 ztratil od nedávných historických maxim přes 10 %, čímž splnil definici pro korekci na akciových trzích.

Akciový trh se však z prvotního šoku oklepe a znovu povyroste. Další možný pokles přijde po prvním kole voleb v pondělí 1. července. Ale akciový trh není sám o sobě problém. Klíčový je dluhopisový trh.

Aktuální vývoj hodnoty indexu CAC 40

Chronický státní deficit

Opravdové problémy francouzské politiky vyvstaly 26. března 2024, kdy francouzský statistický úřad publikoval každoroční podrobnou zprávu o francouzském státním rozpočtu za rok 2023.

Verdikt byl nemilosrdný. Francouzský rozpočet byl ve schodku 5,5 % HDP. V absolutních číslech to znamenalo, že Francii v roce 2023 chybělo 154 miliard eur. Veřejný deficit byl příčinou krize hned z několika důvodů.

Zdroj: https://tradingeconomics.com/
Vývoj schodků francouzského státního rozpočtu za posledních 10 let

Prvním důvodem byla jeho výše. V roce 2022 dosáhl 4,8 %. Navíc rok 2022 byl rokem, kdy ještě dobíhala covidová opatření, byla energetická krize a začala válka na Ukrajině. Rok 2023 měl být rokem, kdy jsme nezaznamenali nic nepředvídaného, a přesto schodek veřejných financí vzrostl.

Druhým aspektem byla role samotného ministra financí. Jak se později ukázalo ve vnitřním šetření, úředníci již v prosinci 2023 ministra varovali, že se blíží katastrofa a že by měl co nejrychleji začít problém řešit.

Nic neřešící škrty

Francouzský ministr začal věc řešit až na konci března, kdy vyzval všechna ministerstva k bezprostřední úspoře 20 miliard eur.

Pro představu, tato částka odpovídá 494 miliardám českých korun. Schodek české vlády dosahoval 3,7 % HDP a činil 268 miliard korun. Francouzský ministr financí tak žádal škrty, které by bohatě vyřešily náš schodek.

Francouzské škrty 20 miliard eur však neřeší vůbec francouzský problém.

Jen to byl zoufalý krok, aby nedošlo k tomu, že věřitelé začnou zpochybňovat francouzský dluh.

Všem bylo jasné, že Francie bude muset začít šetřit a provést řadu velmi bolestivých reforem, aby došlo k ozdravení veřejných financí.

Macron zaujal strategií, že se plán reforem představí až po volbách do Evropského parlamentu, protože by zamýšlené reformy mohly značně snížit preference jeho strany.

Ministerstvo financí tak nepředstavilo žádný konkrétní plán, jen vydalo zprávu, že počítá s tím, že schodek se dostane pod 3 % HDP (to je jedno z Maastrichtských kritérií) v roce 2027.

Tento plán však neuspokojil ratingovou agenturu Standard & Poor’s, která přistoupila ke snížení úvěrové známky Francie z AA na AA-. Agentura měla pravdu, že bez konkrétního plánu není možné brát toto prohlášení vážně.

Sled událostí jim dal za pravdu, protože ať už dopadnou volby jakkoliv, návrat deficitu pod 3 % je prakticky nemožný.

Kdo bude půjčovat Francii?

V absolutních číslech nyní francouzský státní dluh dosahuje 3 101 miliard eur. Vzhledem k HDP pak tento dluh činí 111 %.

Celkový dluh je samozřejmě astronomický, avšak naštěstí pro Francii je jeho splatnost rozložena v čase. Francouzský stát ale neustále svůj dluh obnovuje. Jakmile nějaký dluhopis dojde ke splatnosti, Francie si na nový dluh znovu půjčí.

Zdroj: https://tradingeconomics.com/
Vývoj francouzského státního dluhu za posledních pět let.

Tato metoda byla pro státy velmi výhodná v době, kdy byly úrokové sazby nízké, tedy prakticky od roku 2014 až 2022.

V tuto dobu si Francie půjčovala na deset let s úrokem 0,5 – 1,5 %. Pro stát bylo dobré se zadlužovat a navíc i při větším tempu zadlužování a vyšších objemech dokonce klesala roční splátka dluhu.

Tento efekt můžeme pozorovat i nyní, kdy Francie zaplatila v roce 2023 na úrocích 50 miliard eur, zatímco v roce 2022 to bylo 52 miliard.

Zdroj: https://tradingeconomics.com/
Vývoj výnosů desetiletých francouzských státních dluhopisů za posledních deset let.

Avšak zpřísněním měnové politiky doba levných půjček skončila. Nyní si Francie na deset let půjčuje na úrok okolo 3 %.

Drahé půjčky se však projeví až se značným zpožděním.

Důležitým faktorem je, kolik bude Francie potřebovat peněz pro tento rok. Podle francouzského ekonoma a investora Charlese Gava v horším případě můžeme čekat zhoršení stavu francouzských veřejných financí tak, že si stát půjčí přes 180 miliard eur.

Následně bude potřebovat dalších 200 miliard eur na obnovu starých dluhopisů. Francie tak bude potřebovat přes 380 miliard, které si bude muset půjčit na dluhopisovém trhu.

Dluhová past

Člověk nemusí být matematický génius, aby přišel na to, že Francie je již dnes v dluhové pasti. Jakmile se ještě zvýší výnosy na francouzských dluhopisech, bude se prakticky jednat o rozsudek smrti a bankrot Francie.

Kdyby Francie měla vlastní měnu, celý problém by se vyřešil devalvací své vlastní měny. To však není možné. Francie je součástí eurozóny. Takže se věřitelé budou ptát, zda jim francouzské závazky pomohou financovat Německo, Rakousko a Nizozemsko.

Vzhledem k politické nestabilitě v Evropě však budou představitelé těchto zemí jen těžko vysvětlovat svým voličům, že je potřeba platit za Francii.

Závěr: Pouze změna systému vyřeší problémy

Nejdůležitější poselství tohoto článku spočívá v tom, že pouhé reformy problémy Francie nevyřeší. Emmanuel Macron byl před sedmi lety zvolen prezidentem, protože měl založenou kampaň na tom, že je Mozart finančního světa.

Měl mít recept, jak Francii zreformovat a oddlužit. Všechny reformy, které prosadil, ke zlepšení hospodářských výsledků nevedly.

Francii čeká vleklá politická a ekonomická krize, na jejímž konci bude zjištění, že aktuální systém je nereformovatelný a budou se hledat nové alternativy.

Mějte přehled o tom, co se děje na trzích!

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a už vám nic neuteče.

Jednou týdně vám do schránky přijde naše Burza s odstupem, ve které odhalujeme to nejzajímavější, co se na finančních trzích stalo.

Dvakrát měsíčně se pak můžete těšit na sérii Kam tečou peníze, kde se do hloubky věnujeme ekonomice, politice a tomu do jakých finančních aktiv může být zajímavé investovat.

Je to úplně zadarmo a kdykoliv se můžete odhlásit. Mějte všechny důležité informace ve své emailové schránce. Pomůžeme vám dělat chytrá finanční rozhodnutí. Stačí se přihlásit k odběru vyplněním formuláře níže.

Líbil se vám tento článek?
5
0

Autor

Publicista a investor s více než desetiletou praxí.

První zkušenosti získal na pražské burze. Následně se specializoval na evropské, zejména francouzské, a zámořské trhy. V současné době se zaměřuje především na hodnotové investování, přičemž při svém rozhodování zohledňuje měnovou politiku a geopolitickou situaci ve světě.

Doktorát z filosofie získal v Paříži. Rád píše o slavných investorech a snaží se poučit z jejich rozhodnutí. Věří, že je vždy užitečné napodobovat ty nejlepší v oboru. Mezi jeho oblíbené investory patří Ray Dalio, Warren Buffett, Michael Burry a Charles Gave.

„Chcete-li na trzích vydělávat peníze, musíte myslet samostatně a být skromní.“ – Ray Dalio

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.

Recenze
TOP Nejlepší brokeři
Při obchodování CFD s tímto poskytovatelem ztrácí 77 % účtů retailových investorů peníze.
U 66,02 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
U 51 % retailových investorů došlo při obchodování CFD u této společnosti ke vzniku ztráty.
Při investování je váš kapitál vystaven riziku a může se vám vrátit méně, než jste investovali. Minulá výkonnost nezaručuje budoucí výsledky.
U 64 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.