Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Co je to UTXO? Jak ušetřit na bitcoinových transakcích? Praktický průvodce světem poplatků

Publikováno
Co je to UTXO? Jak ušetřit na bitcoinových transakcích? Praktický průvodce světem poplatků
Zdroj: scholarlyoa.com

Pokud pravidelně provádíte transakce s bitcoiny, už vás jistě muselo napadnout, jak vlastně fungují poplatky, které za transakce platíte. Pojďme se na to společně podívat.

V první části si povíme o poplatcích v teoretické rovině – jak fungují, jejich výpočet a proč jsou důležité

Druhá polovina článku bude už ryze praktická. Budeme řešit především to, jak na poplatcích co nejvíce ušetřit. Většina uživatelů to totiž stále neumí a nevědomky se tak mohou okrádat, nebo si zadělávat na budoucí problémy.

Jak fungují transakční poplatky?

Poplatky jsou zásadní pro chod sítě. Jsou naprosto nepostradatelnou částí odměny těžařů, kteří svou prací poskytují zabezpečení a neměnnost celé sítě – doslova chrání historii blockchainu a rozhodně to neplánují dělat zadarmo.

Jak jistě víte, poplatky se platí za každou transakci, která se do blockchainu zapisuje. Jak se ale určuje jejich výše? Podle naprosto základních pravidel nabídky a poptávky.

Blok si můžeme představit jako krabici, do které se vejde jen omezený počet papírů (dat). Každý by chtěl odesílat transakce dle libosti – na to ale není dostatek místa. Řešení je prosté – za přednost v bloku před ostatními si můžete zaplatit. A cenu určujete právě dle místa, které vaše transakce zabírá. Pokud v jedné transakci převádíte bitcoiny z původních 10 adres na 2 své vlastní, budete muset zaplatit více, než když převádíte bitcoiny pouze z adresy A na adresu B.

Čím vyšší poplatek, tím vyšší pozici na seznamu pro těžaře bude transakce mít. Jakmile těžař vyřeší blok a bude ho chtít uzavřít, vezme list transakcí, seřadí ho od nejvyšších zaplacených poplatků po nejmenší a blok napěchuje k prasknutí. Všechny transakce pod čarou musí čekat na uzavření dalšího bloku.

Proč to chamtiví těžaři dělají právě takhle? Chtějí přeci vydělat – aneb systém pravidel, která nemusí nikdo vynucovat.

Velikost transakce a UTXO

Z textu výše nám může logicky vycházet jediná věc – méně zaplněného místa se rovná menšímu poplatku. Transakce je proto dobré tvořit z pohledu dat co nejúspornější, abychom uspořili za její zapsání do bloku.

K tomu nám mohou dopomoct tři věci:

  • co nejmenší počet vstupů,
  • co nejmenší počet výstupů, a
  • využití nových formátů adres, které jsou úspornější.

Počet adres jako vstupy a výstupy jsou naprosto jednoduchá matematika. Víme přeci, zda v jedné transakci posíláme bitcoiny na jednu nebo na 5 adres. Avšak potřebujeme pochopit ještě jednu věc. Co je to UTXO?

UTXO

Každý bitcoin má formu UTXO – unspent transaction output.

Co to znamená?

Představte si adresu jako peněženku a bankovky jako jednotlivá UTXO.

Na první pohled si můžete myslet, že v peněžence máte 1000 Kč. Reálnější pohled na věc je ale takový, že v peněžence je např. deset stokorun. A nebo jedna pětistovka, dvě dvoustovky a jedna stovka.

A úplně stejně to funguje i s bitcoinem.

Pokud na adresu odešleme 1 BTC, bude adresa obsahovat 1 UTXO s 1 BTC. Když takových transakcí uděláme dalších 9, adresa bude na první pohled ukazovat 10 BTC, avšak reálně obsahuje 10 UTXO s hodnotou 1 BTC.

Teď zpět k vstupům a výstupům.

Poznámka

Řekněme, že máme 1 BTC na adrese A – tedy 1 UTXO. Pokud uděláme transakci s 0,6 BTC na adresu B, provede se následující:

Z adresy A zmizí UTXO o velikosti 1 BTC, na adresu B přijde UTXO s velikostí 0,6 BTC a zbylých 0,4 BTC se jako “vrácené drobné” (tzv. change) přesunou zpět na adresu A. Transakce tedy měla jeden vstup (1 BTC) a dva výstupy (0,6 a 0,4 BTC).

Pokud máme 10 adres a na každé 1 BTC, transakce s 9,5 BTC bude mít 10 vstupů (10 BTC z 10 adres) a 2 výstupy (9,5 BTC na cílovou adresu a 0,5 BTC na change adress).

Úplně stejné počty jsou ale i v případě, že si na jednu adresu zašleme deset transakcí v hodnotě 1 BTC – dohromady bude adresa obsahovat 10 BTC složených z 10 UTXO o jednom bitcoinu. V případě, že budeme daných 10 bitcoinů posílat jinam, bude taková transakce mít 10 vstupů, nikoliv 1.

Záleží tedy nejen na počtu adres, ze kterých bitcoiny posíláme, ale také na počtu UTXO uvnitř adres.

Příkladů je možno vymyslet nekonečně mnoho, ale všechny mají stejnou logiku. Jako nejúspornější transakce se nám zde jeví ta, která má jeden vstup a jeden výstup – 1 UTXO z adresy a 1 UTXO na novou adresu v celé velikosti.

Formáty adres

Problematice UTXO již rozumíte? Tak teď pozor. Kromě vstupů a výstupů se do rovnice počítají ještě formáty adres.

O těch můžeme přemýšlet jako o způsobu zapisování informací. Některý formát je datově úspornější, jiný však velmi zestárl a už není důvod se k němu vracet.

Adresy od sebe můžeme odlišit pomocí jejich samotného vzhledu. Starší a méně úsporné adresy začínají na čísla “1…” či “3…“, nejnovější adresy na “bc1…” Takové adresy se nazývají SegWit. Na používání jsou zdaleka nejlevnější a zároveň řeší některé technické problémy, které před jejich zapojením Bitcoin trápily. Pokud tedy můžete, využívejte pouze SegWit adresy.

Chcete-li si dopředu spočítat velikost vaší transakce, je nejjednodušší cesta přes nějakou internetovou kalkulačku. Skvělým příkladem je Bitcoin Transaction Size Calculator. Native SegWit (nejlevnější typ adresy) se skrývá pod označením P2WPKH.

Od zavedení SegWitu se velikost bloku počítá v tzv. Weight. Při práci s kalkulačkou proto koukejte na údaj Transaction size in weight units.

Tímto zakončíme teoretickou část a vrhneme se na to zajímavější – praktické rady.

Velikost UTXO a proč na ní dávat pozor

Už odesíláte transakce, platíte poplatky a dokonce víte, proč jsou některé transakce dražší a některé levnější. Teď ale přijde chyták. Jestliže se za každé UTXO platí nějaký poplatek, pak logicky nemá cenu tvořit takové UTXO, které budou menší než poplatky zaplacené za jejich zahrnutí do transakce.

Jedna se základních rad tedy zní – nevytvářejte si na adresách tzv. dust.

Dust jsou v podstatě neutratitelné bitcoiny, jejichž velikost je tak malá, že se reálně nedají ani odeslat. Co už je a co není možné považovat za dust záleží na konkrétní velikosti poplatků. Pokud bude Bitcoin stále růst a adopce pokračovat, je nanejvýš pravděpodobné, že do budoucna porostou i poplatky.

Zdroj: alza.cz
Minimální doporučené UTXO. Zajímá nás především horní tabulka, neboť nás "nezajímá" cenovka ve fiat měnách, nýbrž v samotných satoshi. Můžeme vidět, že s rostoucími poplatky roste i minimální doporučená velikost UTXO.
Minimální doporučené UTXO. Zajímá nás především horní tabulka, neboť nám nezáleží na cenovce ve fiat měnách, nýbrž v samotných satoshi. Můžeme vidět, že s rostoucími poplatky roste i minimální doporučená velikost UTXO.

Dávejte vždy pozor na to, jak velkou transakci zrovna odesíláte. Není nutné zbytečně přicházet o bitcoin jen kvůli tomu, že ho pošlete málo a vytvoříte tak neodeslatelný dust.

Měli byste nejlépe při odesílání transakcí koukat i na bitcoin, který utratit nechcete. Dust se totiž může tvořit i při tvorbě change adresy (jak vrácení drobných funguje už jsme si vysvětlili výše).

Z burz a peněženek se proto snažte odesílat transakce alespoň v řádech statisíců satoshi (tzn. 0.001 BTC), nejlépe samozřejmě vyšší.

Jak tedy na poplatcích reálně ušetřit?

Téma výše je rozhodně důležité, ale jako takové neřeší poplatky. Společně si teď rozebereme několik rad, které nám pomohou pár satoshi na feečkách ušetřit.

Sledujte vytíženost sítě

Velikost poplatků je ovlivněna vytížeností sítě – poptávkou po datovém prostoru v blocích.

Když lidé chtějí odesílat transakce ve velkém, začnou i aukce o zařazení transakcí do bloku. Jako v každé takové aukci, i zde vyhrává nejvyšší cenovka. Lidé se přeplácejí a poplatky za “vstup” do bloku rostou.

Takové období ale rozhodně není nic stálého. Můžeme to pozorovat většinou přes pracovní dny, zatímco o víkendu je situace klidnější. Podobná věc má návaznost i na cenu. Když grafy rostou, lidé šílí a chtějí nakupovat či vybírat zisky (a odesílat na burzy a z burz – zaplňují místo v blocích). Když naopak cenovka stagnuje a nic se neděje, poplatky jsou na minimech.

Vytíženost sítě můžete přehledně sledovat na webu mempool.space.

Zdroj: mempool.space
Na pravé straně: modré bloky jsou již vytěžené. První údaj je mediánový poplatek, druhý údaj rozmezí poplatků v bloku. Na levé straně: oranžové bloky jsou čekající transakce, pod nimi tabulka s prioritami. Čím vyšší priorita, tím je pravděpodobnější, že se vaše transakce dostane do příštího bloku.
Na pravé straně: modré bloky jsou již vytěžené. První údaj je mediánový poplatek, druhý údaj rozmezí poplatků v bloku. Na levé straně: oranžové bloky jsou čekající transakce, pod nimi tabulka s prioritami. Čím vyšší prioritu u transakce nastavíte, tím je pravděpodobnější, že se vaše transakce dostane do příštího bloku.

Konsolidujte UTXO v době nízkých poplatků

Aneb z příkladu nahoře – je vždy lepší mít 1 UTXO o 10 BTC než 10 UTXO s 1 BTC. I s tímto si může člověk pohrát.

Pokud víte, že máte v peněžence hodně příchozích transakcí, které by dohromady při odesílání vytvořily hodně vstupů, je nejlepší počkat si na chvíli, kdy bude prázdný mempool (nízké poplatky) a všechny malé částky složit do jedné.

Využívejte období nízkých poplatků.

Pracujte se správným formátem adres – SegWit/Native SegWit

Jedna ze tří věcí ovlivňující datovou velikost transakce je forma adresy.

Jestliže máte možnost, vždy využívejte nejnovější typy. Segwit a Native Segwit jsou momentálně nejlevnější na používání a není důvod vracet se ke starým typům. Kromě toho také z určitého pohledu vylepšují samotné zabezpečení transakce.

Zvolte správnou časovou prioritu

Pokud potřebujete mít transakci potvrzenou do 10 minut a je to skutečně nutnost, často budete muset zaplatit vysoké poplatky, jelikož potřebujete předběhnout spoustu lidí.

Jestliže ale tak nespěcháte a není problém počkat třeba i několik dní či hodin, pak nemá smysl za místo v bloku utrácet velké sumy.

Velikost poplatku se dá většinou nastavovat pouze v peněženkách při odesílání transakce. Burzy takovou možnost neumožňují.

Aplikace druhé vrstvy – Lightning Network

Bitcoin na své základní vrstvě nemá absolutně žádnou šanci obhospodařit světovou populaci. Jednoduše na to není určený. Síť by byla naprosto zahlcená a běžný člověk by takové poplatky rozhodně nezaplatil. I na to má ale Bitcoin řešení, kterým jsou různé aplikace na dalších vrstvách. Jedním z dnes již funkčních je LIghtning Network.

Zdroj: coinatmradar.com
princip lightning network
Princip fungování Lightning Network.

Bitcoin na základní vrstvě si představte jako zlato. Pokud ho chcete obchodovat, musíte vzít každou cihličku, okamžitě jí někam dopravit a celou transakci zabezpečit. To je velmi zdlouhavé, nákladné a v malých částkách se to prostě nevyplatí.

Lightning Network je naopak jako pivní lístek (v našem případě na zlato). Za každý půllitr se udělá čárka. Při odchodu z hospody se jen všechny sečtou a zaplatí v jedné transakcí.

V případě našeho zlatého bitcoinu by to vypadalo tak, že příjemce a odesilatel mají mezi sebou účet, na kterém vypisují dluhy. Každý může dlužit samozřejmě jen tolik, kolik skutečně vlastní. Oba takto mohou vytvořit tisíce dluhových transakcí v podstatě zadarmo a například každý měsíc provést finální vyúčtování.

Jestliže se naučíte pracovat s Lightning Network, může vám taková schopnost ušetřit extrémní množství peněz na poplatcích. Transakce na LN stojí řádově jednotky satoshi, zatímco on-chain (běžné transakce z adresy na adresu) často i tisíce. Je však pravda, že ne všichni transakce přes LN přijímají.

Pár slov závěrem

Nejlepší, co můžete pro své blaho udělat, je naučit se něco o samotném bitcoinu a práci s ním. Prozkoumejte svou peněženku, odhalte všechny vaše možnosti a hlavně sledujte mempool.

Celá rada by se dala v podstatě shrnout do pár bodů:

  • Sledujte mempool a vytíženost sítě;
  • V transakcích odesílejte spíše větší částky.
  • V době nízkých poplatků si zkonsolidujte své UTXO;
  • Naučte se pracovat se sítí Lightning Network;

Nic těžkého na tom není a teď už víte jak na to. Nemá smysl se zbytečně připravovat o drahocenné satoshi.

Líbil se vám tento článek?
12
0

Autor

Můj zájem o finance začal v roce 2017. První ránu jsem dostal od kryptoměn. Jejich růst mi kouzlil úsměv na tváři, avšak propad v roce 2018 byl studenou sprchou. Jako další cestu jsem zvolil akcie, u kterých jsem zůstal dva roky. V roce 2020 se dostavil další kryptoměnový bull-run a společně s ním se znovu objevil i můj zájem o Bitcoin.

Tentokrát jsem ale věc vzal za správný konec. Nejprve vzdělávání.

Kryptoměny pro mě znamenají nový finanční systém a věřím, že se postupně dostanou i do běžných životů občanů. Psaní článků zde na Finex.cz mě především pozitivně motivuje k prohlubování znalostí, které mohu následně předat čtenářům.

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.