...nebo už máte účet?
Přihlašte seVstupy, výstupy, formáty adres, change adresy, dust, konsolidace, mempool atd. Nevíte, o čem mluvíme? Pak čtěte dál. Prozradíme vám, jak platit co nejnižší poplatky.
Ještě před tím, než se pustíme do složité materie práce s transakčními poplatky, si v první části článku zjednodušeně vysvětlíme, jak vlastně poplatky na Bitcoinu (BTC) fungují, jak se počítají a proč jsou důležité.
Budeme při tom vycházet zejm. z našeho obecného článku o transakčních poplatcích. Pokud nemáte o poplatcích na bitcoinovém blockchainu vůbec ani ponětí, doporučujeme nejdříve přečíst ten.
Druhá polovina našeho článku pak už bude praktičtější. Podíváme se především na to, jak na poplatcích co nejvíce ušetřit. Většina uživatelů to totiž stále neumí a nevědomky se tak mohou okrádat nebo si zadělávat na budoucí problémy.
Poplatky za transakce jsou základem, bez kterého by bitcoinový blockchain jen těžko fungoval. Spolu s automaticky nově emitovanými mincemi tvoří odměnu těžařů, tedy strojů, kteří řeší složité matematické hádanky, čímž zabezpečují blockchain a zpracovávají jednotlivé transakce, které řadí do bloků.
Složitost nalezení nonce (náhodného údaje, který těžaři hledají) protokol upravuje tak, aby ji těžaři nalezli průměrně za 10 minut. To znamená, že k bitcoinovému blockchainu, který aktuálně obsahuje přes 860 000 bloků, je nový blok přidán každých 10 minut. O to se postará těžař, který nalezne nonci jako první.
A právě za nalezení nonce a přidání nového bloku se všemi novými transakcemi k řetězci je těžař odměněn jak nově emitovanými mincemi, jejichž množství se každé 4 roky půlí (tzv. halving), tak všemi poplatky, které za transakce zaplatili odesílatelé.
Jistě vás napadlo, jak se určuje výše poplatků? Podle základních pravidel nabídky a poptávky. Každý bitcoinový blok má velikost maximálně 1 MB. Těžaři si mohou vybírat, jaké transakce do bloku zařadí. A protože nikdo nechce dřít zadarmo, i těžaři dávají přednost transakcím od uživatelů, kteří dobře platí.
Základní pravidlo tedy zní, že čím více na poplatku zaplatíte, tím spíše bude transakce vykonána a zařazena hned do dalšího bloku. V opačném případě můžete čekat i týden a transakce bude stále ve stavu čekání.
Jak jsme už naznačili, do jednoho bloku je u Bitcoinu možné zadat pouze tolik transakcí, aby dohromady měly 1 MB. To vůbec není mnoho.
…celková velikost bitcoinového blockchainu činila roku 2024 cca 600 GB?
Malá velikost bloků byla mimochodem i jedním z důvodů, proč kdysi došlo k rozštěpení bitcoinové sítě a vznikl fork Bitcoin Cash (BCH) s velikostí bloků 32 MB.
Blok si můžeme představit jako krabici, do které se vejde jen omezený počet papírů (dat). Každý by chtěl odesílat transakce dle libosti, na to ale není dostatek místa.
Protože v rámci jedné transakce je možné poslat bitcoiny z několika adres (vstupy) na více adres (výstupy), každá transakce má jinou datovou velikost. Z toho důvodu je fér platit poplatky právě za zabrané místo v bloku a nikoli za počet transakcí.
Pokud v jedné transakci převádíte bitcoiny z 10 adres na 2 své vlastní, budete muset zaplatit více, než když převádíte bitcoiny pouze z adresy A na adresu B.
Čím vyšší poplatek, tím vyšší pozici na seznamu pro těžaře bude transakce mít. Jakmile těžař vyřeší blok a bude ho chtít uzavřít, vezme list transakcí, seřadí ho od nejvyšších zaplacených poplatků po nejmenší a blok napěchuje k prasknutí. Všechny transakce pod čarou musí čekat na uzavření dalšího bloku.
Díky finanční motivaci těžařů tak Bitcoin funguje dle systému pravidel, která nemusí nikdo vynucovat. A blockchain je prakticky necenzurovatelný.
Z textu výše nám logicky vychází, že méně zaplněného místa se rovná menšímu poplatku. Transakce je proto dobré tvořit z pohledu dat co nejúspornější, abychom uspořili za její zapsání do bloku. K tomu nám dopomohou 3 věci:
Vstupy a výstupy jsou jednoduchá matematika. Víme přeci, zda v jedné transakci posíláme BTC na 1 nebo na 5 adres. Avšak co je to UTXO?
Každý bitcoin má formu UTXO neboli “unspent transaction output”, česky neutracený transakční výstup. Jde o techniku, kterou blockchain používá pro sledování zůstatků na jednotlivých adresách, přesněji pro sledování převodů mezi jednotlivými adresami (blockchain je totiž pouze “účetní kniha” s transakcemi).
Každá transakce bere předešlé neutracené výstupy, používá je jako vstupy a jako výsledek vytváří nové výstupy. Každý konec je v podstatě novým začátkem.
Představte si bitcoinovou adresu jako peněženku a bankovky jako jednotlivá UTXO. Na první pohled si můžete myslet, že v peněžence máte asi 1 000 Kč. Reálnější pohled na věc je ale takový, že v peněžence je např. deset stokorun. A nebo jedna pětistovka, dvě dvoustovky a jedna stovka. A úplně stejně to funguje i s bitcoiny. Pokud na adresu odešleme 1 BTC, bude adresa obsahovat 1 UTXO s 1 BTC. Když takových transakcí uděláme dalších 9, adresa bude na první pohled ukazovat 10 BTC, avšak reálně obsahuje 10 UTXO s hodnotou 1 BTC. A teď zpět k vstupům a výstupům. Řekněme, že máme 1 BTC na adrese A, tedy 1 UTXO. Pokud uděláme transakci s 0,6 BTC na adresu B, provede se následující: Z adresy A zmizí UTXO o velikosti 1 BTC, na adresu B přijde UTXO s velikostí 0,6 BTC a zbylých 0,4 BTC se jako “vrácené drobné” (tzv. change) přesunou zpět na adresu A. Transakce tedy měla jeden vstup (1 BTC) a dva výstupy (0,6 a 0,4 BTC). Pokud máme 10 adres a na každé 1 BTC, transakce s 9,5 BTC bude mít 10 vstupů (10 BTC z 10 adres) a 2 výstupy (9,5 BTC na cílovou adresu a 0,5 BTC na change adresu). Úplně stejné počty jsou ale i v případě, že na jednu adresu zašleme 10 transakcí v hodnotě 1 BTC. Dohromady bude adresa obsahovat 10 BTC složených z 10 UTXO o 1 BTC. V případě, že budeme daných 10 BTC posílat jinam, bude taková transakce mít 10 vstupů, nikoliv 1. Záleží tedy nejen na počtu adres, ze kterých bitcoiny posíláme, ale také na počtu UTXO uvnitř adres.
Pojďme si to vysvětlit na příkladech!
Z výše uvedeného je patrné, že nejúspornější transakce je ta, která má jeden vstup a jeden výstup, tedy 1 UTXO z adresy a 1 UTXO na novou adresu v celé velikosti.
Problematice UTXO již rozumíte? Tak teď pozor. Kromě vstupů a výstupů záleží i na formátech adres. O těch lze přemýšlet jako o způsobu zapisování informací.
Bitcoin se neustále vyvíjí a stejně tak i technologie, které jsou v něm použité. Všechny formáty bitcoinových adres fungují prakticky stejně, liší se však v nákladovosti na poplatky. Dá se říct, že čím novější formát, tím levnější poplatky.
V současné době existují 4 formáty:
Nejnovější typy adres šetří až 70 % místa v bloku. Z tohoto důvodu se za transakce uskutečněné pomocí těchto adres platí menší poplatky. Umožňují také přechod na další vrstvy bitcoinové sítě jako např. na Lightning Network.
Chcete-li si dopředu spočítat velikost vaší transakce, je nejjednodušší cesta přes nějakou internetovou kalkulačku. Skvělým příkladem je Transaction Size Calculator.
Napadlo vás, že jestliže se za každé UTXO platí nějaký poplatek, pak logicky nemá cenu tvořit takové UTXO, které bude menší než poplatky zaplacené za jeho zahrnutí do transakce? Jinými slovy nemá cenu a vlastně ani nejde posílat bitcoiny o menší hodnotě, než kolik by činil poplatek za transakci s nimi.
Jedna se základních rad tedy zní – nevytvářejte na adresách tzv. dust, česky prach.
Dust jsou v podstatě neutratitelné bitcoiny, jejichž velikost je tak malá, že se reálně nedají ani odeslat. Co už je a co není možné považovat za dust, záleží na konkrétní velikosti poplatků. Pokud bude Bitcoin stále růst a adopce pokračovat, je nanejvýš pravděpodobné, že do budoucna porostou i poplatky.
Dávejte vždy pozor na to, jak velkou transakci zrovna odesíláte. Není nutné zbytečně přicházet o bitcoiny jen kvůli tomu, že vytvoříte neodeslatelný dust.
Při odesílání transakce byste nejlépe měli koukat i na bitcoiny, které utratit nechcete. Dust se totiž může tvořit i při tvorbě change adresy.
Nejlépe se tak snažte odesílat transakce alespoň v řádech desetitisíců satoshis (tzn. 0,0001 BTC), a ještě lépe samozřejmě vyšší.
Pojďme si ještě rozebrat několik rad, které nám pomohou ušetřit pár satoshis.
Velikost poplatků je ovlivněna vytížeností sítě, tzn. poptávkou po datovém prostoru v blocích. Když lidé chtějí odesílat transakce ve velkém, začnou i aukce o zařazení transakcí do bloku. Jako v každé takové aukci, i zde vyhrává nejvyšší cenovka. Lidé se přeplácejí a poplatky za “vstup” do bloku rostou.
Takové období ale rozhodně není nic stálého. Trvá většinou přes pracovní dny, zatímco o víkendu je situace klidnější. Podobná věc má návaznost i na cenu.
Když grafy rostou, lidé šílí a chtějí nakupovat či vybírat zisky (a odesílat na burzy a z burz, čímž zaplňují místo v blocích). Když naopak cena stagnuje a nic se neděje, poplatky jsou na minimech. Vytíženost sítě můžete sledovat např. na webu mempool.space:
Aneb z příkladu nahoře je vždy lepší mít 1 UTXO o 10 BTC než 10 UTXO s 1 BTC. I s tímto si může člověk pohrát.
Pokud víte, že máte v peněžence hodně příchozích transakcí, které by dohromady při odesílání vytvořily hodně vstupů, je nejlepší počkat si na chvíli, kdy bude prázdný mempool (nízké poplatky) a všechny malé částky složit do jedné.
Jedna ze tří věcí ovlivňujících datovou velikost transakce je forma adresy.
Jestliže máte možnost, vždy využívejte nejnovější typy, tedy SegWit a Taproot. Není důvod vracet se k Legacy formátu. Kromě toho nové formáty vylepšují samotné zabezpečení transakce. Nové typy adres podporují obě populární hardwarové peněženky – jak český Trezor, tak francouzský Ledger.
Pokud potřebujete mít transakci potvrzenou do 10 minut, resp. v příštím bloku a je to skutečně nutnost, často budete muset zaplatit vysoké poplatky, jelikož potřebujete předběhnout spoustu lidí.
Jestliže ale tak nespěcháte a není problém počkat třeba i několik hodin či dní, pak nemá smysl za místo v bloku utrácet velké sumy.
Velikost poplatku se dá většinou nastavovat pouze v peněženkách při odesílání transakce. Burzy toto neumožňují, avšak transakce obvykle přeplácí, takže se odesílají hned v následujícím bloku.
Bitcoin na své základní vrstvě nemá žádnou šanci obhospodařit světovou populaci. Jednoduše na to není stavěný. Síť by byla naprosto zahlcená a běžný člověk by velké poplatky rozhodně nezaplatil. I na to má ale Bitcoin řešení, kterým jsou jeho sítě druhé vrstvy jako např. velmi populární Lightning Network.
Pro lepší pochopení druhých vrstev si Bitcoin na základní vrstvě představte jako zlato. Pokud ho chcete obchodovat, musíte vzít každou cihličku, někam ji dopravit a celou transakci zabezpečit. To je zdlouhavé a v malých částkách se to nevyplatí.
Lightning Network je naopak jako pivní lístek (v našem případě na zlato). Za každý půllitr se udělá čárka. Při odchodu z hospody se všechny sečtou a účet se v jedné transakci vyrovná.
V případě Bitcoinu to vypadá tak, že příjemce a odesílatel mají mezi sebou účet, na kterém vypisují závazky. Každý může dlužit samozřejmě jen tolik, kolik skutečně vlastní. Oba takto mohou vytvořit tisíce dluhových transakcí v podstatě zadarmo a např. každý měsíc provést finální vyúčtování.
Transakce na LN stojí řádově jednotky satoshi, dokonce se počítají v milisatoshis, zatímco on-chain (běžné transakce z adresy na adresu) často i tisíce satů. Je však pravda, že ne všichni transakcím přes LN fandí.
Pokud jste dočetli až sem, gratulujeme vám a oceňujeme, že se o Bitcoin a fungování jeho poplatků zajímáte. Pojďme si ještě shrnout, jak na poplatcích nejvíce ušetřit:
Nic těžkého na tom není a teď už víte, jak zbytečně nepřijít ani o jediný satoshi.
Máte k poplatkům na bitcoinové síti nějaké další otázky? Nevíte si rady, jak je nastavit? Zeptejte se nás na Discordu, poradíme!
UTXO neboli “unspent transaction output”, česky neutracený transakční výstup je technika, kterou používá bitcoinový blockchain pro sledování zůstatků na jednotlivých adresách, resp. pro sledování převodů mezi jednotlivými adresami. Každá transakce bere předešlé neutracené výstupy, používá je jako vstupy a jako výsledek vytváří nové výstupy
Odpovědí je hned několik. V první řadě na trhu, nabídce a poptávce. Ty jsou určovány množstvím lidí, které chce bitcoiny odesílat, tedy tím, jak velký je na síti provoz. Zvýšený provoz bývá většinou ve všedních dnech a při prudkých cenových výkyvech. Velikost poplatků také závisí na datové velikosti transakce, která se počítá z počtu vstupů, výstupů a formátu adresy.
Nejstarší Legacy, SegWit, Native SegWit a nejmladší Taproot.
Výše poplatků je variabilní a závisí na tržním prostředí i na vás, jakou výši poplatků zvolíte. Market poplatky, tedy takové, které stojí rozumné množství satoshis a měly by sítí projít v rozumné době, stojí jednotky dolarů.
Můj zájem o finance začal v roce 2017. První ránu jsem dostal od kryptoměn. Jejich růst mi kouzlil úsměv na tváři, avšak propad v roce 2018 byl studenou sprchou. Jako další cestu jsem zvolil akcie, u kterých jsem zůstal dva roky. V roce 2020 se dostavil další kryptoměnový bull-run a společně s ním se znovu objevil i můj zájem o Bitcoin.
Tentokrát jsem ale věc vzal za správný konec. Nejprve vzdělávání.
Kryptoměny pro mě znamenají nový finanční systém a věřím, že se postupně dostanou i do běžných životů občanů. Psaní článků zde na Finex.cz mě především pozitivně motivuje k prohlubování znalostí, které mohu následně předat čtenářům.
Jmenuji se Michal Sobol a na Finex.cz dohlížím na chod kryptoměnové redakce. Mým cílem je, abychom společně s redaktory a přispěvateli předali čtenářům každý den mnoho zajímavých a zejména užitečných informací.
93 %
89 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.