Buffettův indikátor varuje před mimořádným oceněním amerického trhu. Současně však roste pravděpodobnost, že hluboký propad vyvolá zásah americké vlády nebo centrální banky.
Analytici z Wall Street upozorňují na důležitou změnu. Americký akciový trh se postupně stal jedním z hlavních pilířů tamní ekonomiky.
Domácnosti v něm drží velkou část svého majetku a miliony lidí na vývoji burzy závisí kvůli úsporám na stáří.
Případný dlouhodobý propad akcií by proto nezasáhl pouze investory. Snížil by důvěru domácností, omezil spotřebu a mohl by citelně poškodit celou ekonomiku.
Odborníci z Bloomberg Intelligence nevylučují, že americká vláda bude muset chránit akciové trhy před dlouhodobým propadem.
Cenné papíry totiž tvoří důležitou součást důchodového zabezpečení. V současnosti vlastní akcie přibližně 55 % obyvatel Spojených států.
Pro porovnání, v Česku podle březnového průzkumu investuje 55 % populace. Přímo akcie ovšem drží pouze 23 % z nich.
Do konce tohoto desetiletí by podíl amerických akcionářů mohl podle některých odhadů vzrůst na 80 %. Přispívají k tomu snadno dostupné investiční aplikace a platformy cílící na mladší generace.
Zapojení široké veřejnosti postupně mění fungování trhu. Burza už není výsadou bohatých a velkých finančních institucí. Vývoj akcií přímo ovlivňuje finanční situaci milionů domácností.
Američané si zvykli, že hodnota jejich investic v dlouhém horizontu roste. S přibývajícím majetkem obvykle stoupají i výdaje. Lidé se cítí bohatší, více utrácejí a nemají tak silnou potřebu spořit.
Tradiční ekonomické teorie tvrdí, že občasný propad pročistí trh od přehnaných spekulací a slabých podniků. Hluboký medvědí trh (období dlouhodobě klesajících cen) by však nyní mohl poškodit spotřebitelskou důvěru.
Výdaje domácností přitom tvoří přibližně dvě třetiny amerického hrubého domácího produktu (HDP). Silný propad akcií by mohl ještě více rozevřít nůžky mezi bohatšími a chudšími vrstvami společnosti.
Americké akcie se aktuálně nacházejí na vysokých úrovních ocenění. Takzvaný Buffettův indikátor, který porovnává hodnotu akciového trhu s velikostí ekonomiky, se nedávno dostal na hodnotu 2,3 (tedy zhruba 230 %).
To znamená, že hodnota veřejně obchodovaných firem odpovídá zhruba 2,3násobku ročního výkonu celé ekonomiky. Podobná úroveň naznačuje, že ceny akcií rostou rychleji než samotné hospodářství.
Struktura bohatství amerických domácností se v posledních letech změnila. Od finanční krize v roce 2008 získávají akcie na významu. U části populace dokonce nahradily nemovitosti jako hlavní zdroj růstu majetku.
Politici i centrální banka musí vývoj burzy sledovat mnohem pozorněji. Prudký pokles indexů už nepředstavuje pouze problém finančních trhů. Může se rychle přenést do spotřeby a zaměstnanosti.
Rozložení majetku mezi jednotlivými skupinami obyvatel zůstává nerovnoměrné. Střední třída drží větší část bohatství v nemovitostech, zatímco nejbohatší Američané vlastní především akcie a podíly v soukromých firmách.
Ekonomové tento vývoj popisují jako ekonomiku ve tvaru písmene K. Bohatší domácnosti těží z růstu hodnoty majetku a udržují vysokou spotřebu. Skupiny s nižšími příjmy a minimem akcií naopak citelněji vnímají růst životních nákladů.
Propad burzy by sice utlumil spotřebu a částečně zmírnil inflační tlaky, současně by ale zasáhl celou ekonomiku. Pokles hodnoty majetku nejbohatších by oslabil poptávku a firemní tržby, což by mohlo vést k propouštění.
Důsledky by tak nakonec nepocítili pouze investoři, ale také běžní zaměstnanci bez významného podílu na burze.
Během krize v roce 2020 americká centrální banka ukázala ochotu využívat neobvyklé nástroje. Fed tehdy začal nakupovat fondy zaměřené na podnikové dluhopisy. Cílem bylo stabilizovat úvěrový trh a zabránit širším problémům.
Zahraniční centrální banky občas zacházejí ještě dál. Japonská centrální banka v minulosti nakupovala přímo akciové ETF (burzovně obchodované fondy). Nákupy akcií ke stabilizaci domácích trhů využívají také čínské státní instituce.
S rostoucím významem akcií pro domácnosti může být pro Fed stále obtížnější rozlišovat mezi záchranou investorů a udržením finanční stability.
Pokud by hlubší propad ohrozil úspory nebo spotřebu, tlak na případný zásah by pravděpodobně vzrostl.
Případná podpora trhu může mít i jasný geopolitický význam. Spojené státy soupeří s Čínou v umělé inteligenci, polovodičích a dalších technologiích. Klíčové podniky proto ovlivňují národní bezpečnost.
Pokud by burzovní propad ohrozil jejich financování, vláda by pravděpodobně zasáhla pomocí úvěrů, garancí nebo daňových úlev.
Akciový trh je dnes zkrátka příliš důležitý na to, aby jej politici ignorovali. Přirozené tržní propady sice nezmizí, ale při vážnější krizi může být ochota státu zasáhnout mnohem vyšší.
Chcete lépe rozumět finančním trhům? V podcastu Burza s odstupem každý týden rozebíráme klíčové dění na trzích. V podcastu Kam tečou peníze se pak do hloubky věnujeme ekonomice, politice a investičním příležitostem.
Poslouchejte a odebírejte naše podcasty a získáte větší jistotu při investování a přehled o tom nejdůležitějším.
Analytik specializující se na kryptoměny, blockchain a akciové trhy. V kryptoměnovém ekosystému se pohybuje již řadu let a dlouhodobě sleduje vývoj digitálních aktiv i tradičních finančních trhů.