Akciové trhy opět strmě stoupají, což má své příčiny. Odhady totiž počítají s tím, že rok 2026 a 2027 bude velice ziskový.
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Akciové indexy Nasdaq a S&P 500 téměř umazaly veškeré nedávné ztráty, které byly přitom velmi prudké. Během několika obchodních dnů se totiž propadly o více než 8 %, respektive 5 %.
Dobrá nálada na trhu ovšem evidentně převažuje a akciový trh se rychle vrací na původní hodnoty.
Tento růst ale nevzniká z ničeho. Podle mého názoru jej táhne skutečně vysoká dynamika růstu firemních zisků. To si za chvíli ukážeme v klíčové části dnešní analýzy.
Jde o důležitý rozdíl oproti čistě technickému nebo psychologickému jevu. Když se trh za krátkou dobu extrémně přeprodá, obvykle následuje korekce směrem vzhůru (pullback). To, co vidím na grafu, mi ale jako běžný pullback nepřipadá.
Otázkou zůstává, jak dlouho toto tempo růstu zisků vydrží. A co se stane, pokud zpomalí dříve, než aktuální ocenění stihne tento optimismus dohnat?
Problematika valuací je navíc velkým evergreenem posledních let, a obzvláště pak posledních měsíců.
Pro úplnost dodávám, že obnovený růst akcií do značné míry podporují i zprávy o možné dohodě USA s Íránem. Tyto události však považuji spíše za šum a prioritně se zaměřuji na fundamenty v podobě cash flow firem.
Růst ziskovosti firem, do kterých investujeme, je vždy pozitivní zprávou. Jako akcioví investoři od svých investic logicky očekáváme tvorbu hodnoty.
Proto je skvělé vidět, že Goldman Sachs zvýšil svůj cenový cíl pro index S&P 500 na 8 000 bodů. Oproti současným úrovním by to znamenalo další růst přibližně o 5 až 8 %. Index je extrémně volatilní, proto berte tyto relativní hodnoty s rezervou a raději uvádím rozpětí.
Co vlastně táhne cenové cíle vzhůru? Jak už jsem zmínil, hlavním důvodem je očekávání dalšího silného růstu firemních zisků.
Zásadní roli zde hrají výdaje na umělou inteligenci, datová centra a širší investice do technologické infrastruktury. Ty se postupně propisují do reálné ekonomiky a podporují výsledky firem napříč všemi sektory.
Goldman Sachs počítá s tím, že zisk na akcii (EPS) u indexu S&P 500 dosáhne v roce 2026 hodnoty 340 dolarů. To by znamenalo růst o 24 %. Pro rok 2027 pak odhad počítá s EPS na úrovni 385 dolarů, tedy s dalším růstem o 13 %.
Zbytek roku 2026 i celý rok 2027 tak mohou být pro akciový trh podle těchto projekcí velmi úspěšné. Nesmíme však zapomínat na jednu důležitou věc. Jde pouze o odhady, a ty fungují jen do chvíle, než narazí na realitu.
Jako akcioví investoři bychom se tak měli mít královsky.
S těmito čísly každopádně souhlasím. Dynamika růstu zisků je totiž skutečná a vidíme ji na vlastní oči. I extrémní růst ziskovosti však může být kamenem úrazu. Může se z něj snadno stát bublina, která dříve nebo později splaskne.
Akcie nyní představují zhruba polovinu všech finančních aktiv držených napříč sektory americké ekonomiky. Jde o nejvyšší podíl od konce 40. let, který se dostal dokonce nad úroveň vrcholu z roku 2000.
Graf porovnává tuto alokaci s mým oblíbeným ukazatelem CAPE (cyklicky očištěné P/E) pro S&P 500 za téměř osmdesát let. Obě křivky se přitom pohybují takřka identicky.
Když to vidíte vedle sebe, dává to intuitivní smysl. Alokace a valuace představují v podstatě dva pohledy na stejný jev. Všichni chtějí držet akcie, i když jsou momentálně drahé. To se mi vůbec nelíbí.
Ukazatel CAPE se mimochodem nachází nad hranicí 41 bodů, což považuji za velmi varovné. Mám reálné obavy, že jakmile se objeví více problémů najednou, trh se rychle sesype.
Nepříjemná otázka zní: Kdo bude tím úplně posledním kupujícím? Pokud je alokace na historickém maximu, budoucí poptávka už musí přicházet ze zcela nových příjmových toků.
Výše alokace a valuace přitom historicky patří mezi nejspolehlivější ukazatele budoucích dlouhodobých výnosů.
Tento vztah funguje logicky inverzně.
Čím vyšší je výchozí bod, tím nižší výnos nás čeká v další dekádě. Většinou se v analýzách pracuje právě s horizontem deseti let.
Je důležité si uvědomit, že když nakupujete to, co zrovna kupují úplně všichni, a navíc je to drahé, potenciál vašich budoucích výnosů v delším horizontu klesá.
V souvislosti s IPO SpaceX a Anthropicu panovaly obavy, že by tyto obří vstupy na burzu mohly z akciového trhu doslova vysát likviditu. Podle mého názoru by takový scénář hrozil pouze ve chvíli, kdy by se jednalo o širší fenomén napříč celým trhem.
To se zatím neděje, což potvrdilo i nedávné IPO SpaceX. Emise IPO totiž z historického pohledu zůstávají na velmi nízkých úrovních.
Nejde tak o žádnou masivní vlnu nových akcií, která by ve velkém odčerpávala kapitál ze sekundárního trhu.
To ovšem neznamená, že každé IPO představuje automaticky lukrativní investiční příležitost. Spíše naopak. Velké a často až absurdní růstové příběhy, silné značky a obrovská mediální pozornost vytvářejí dojem, že u toho musíte být za každou cenu.
Realita je ale taková, že se vám to organizátoři jen snaží co nejlépe prodat. Primární úpis bývá pečlivě zabalený produkt, který těží z pozitivního sentimentu, vysokých očekávání a fenoménu FOMO (strachu drobných investorů z propásnuté příležitosti).
Rád bych ale podotkl, že pokud by objem IPO znovu vystoupal na úrovně z let 2014 nebo 2021, považoval bych to už za problematický signál.
Abych řekl pravdu, obvykle mi hodně dlouho trvá, než do něčeho investuji. Mám rád pocit jistoty. Ten získám až ve chvíli, kdy si případný vstup do trhu pečlivě a dlouze promyslím, ať už jde o konkrétní akcii, širší trh, nebo celý sektor.
Tento přístup má jednu obrovskou dlouhodobou výhodu – nic vyloženě nepokazím. Na druhou stranu se tím krátkodobě obírám o rychlé zisky, které dokážou současné trhy bleskově vygenerovat.
Klíčovým úkolem každého investora je však na trhu především dlouhodobě přežít.
V delším horizontu totiž nakonec vyděláte mnohem více, než když se budete neustále krátkodobě hnát za rychle rostoucími tituly.
Proto vždy říkám: Než do něčeho vložíte peníze, alespoň dvakrát měřte. Nebo klidně i vícekrát. Není na tom nic špatného.
Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.
Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.
“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”
94 %
90 %
