Do evropských nebo českých akcií
Peníze bych zatím nechal na spořicím účtu
Momentum investování záměrně ignoruje levné propadlíky a sází na dosavadní vítěze. Studie mu dávají silnou oporu, běžné ETF ale fungují jinak, než si většina investorů myslí.
Investoři se obvykle snaží nakupovat akcie, které se propadly a působí levně. Jedna z dobře zmapovaných strategií však postupuje opačně. Kupuje rostoucí akcie.
Tento přístup se označuje jako momentum investování (využití setrvačnosti předchozího cenového pohybu).
Vychází z předpokladu, že cenné papíry s dobrými výsledky v posledních měsících pravděpodobně porostou i nadále. Poražené akcie naopak často dále zaostávají.
Rozdíl mezi akademickou teorií a reálným produktem pro běžného investora ale bývá značný.
Klasická varianta strategie seřadí akcie podle výkonnosti za předchozí měsíce. Úspěšné tituly nakoupí, zatímco ty slabé vynechá nebo prodá nakrátko (tzv. shortování, tedy spekulace na pokles ceny).
Často se používá model 12–1, který funguje následovně:
Sleduje výkonnost za posledních 12 měsíců, vynechává ovšem ten úplně poslední. Na velmi krátkém horizontu totiž často dochází k návratu k průměru.
Momentum neznamená nákup akcie jen kvůli včerejšímu pětiprocentnímu růstu. Nejde ani o běžné obchodování podle grafů.
Jde o systematickou faktorovou strategii (přístup zaměřený na konkrétní vlastnosti aktiv), která staví na relativní síle akcií během delšího období.
Základní myšlenka je přímočará. Investor se nesnaží najít tržní dno, pouze spoléhá na pokračování existujícího trendu.
Do evropských nebo českých akcií
Peníze bych zatím nechal na spořicím účtu
Momentum patří mezi podrobně zkoumané faktory. Výzkumy tento jev popisovaly u amerických cenných papírů už v 19. století, postupně se ale potvrdil i na dalších trzích.
Jedna ze studií uvádí, že akcie se silným momentem překonávaly ty nejslabší v průměru o 9 procentních bodů ročně.
Čísla vypadají přesvědčivě, skrývají ale interpretační past.
Uvedený rozdíl totiž nepředstavuje automatický nadvýnos momentum ETF (burzovně obchodovaného fondu) vůči americkému indexu S&P 500. Vyjadřuje spíše rozdíl ve výkonnosti mezi portfoliem vítězů a poražených.
Akademické modely často drží vítězné tituly a současně spekulují na pokles těch slabých.
Běžný fond slabé akcie neshortuje. Zvýší pouze zastoupení firem s vysokou relativní silou. Ostatní z portfolia zcela vynechá, případně jim sníží váhu.
Reálné výsledky ovlivňují poplatky, obchodní náklady i frekvence rebalancování. Roli hrají také limity pro sektorovou koncentraci.
Fond sice dokáže široký index překonat, ne vždy ale dosáhne na hodnoty prezentované ve studiích.
Češi mohou využít evropské UCITS fondy (splňující regulace EU pro ochranu investorů).
U makléřů jako XTB lze dohledat například iShares Edge MSCI World Momentum Factor UCITS ETF pod symbolem (tickerem) IS3R.DE. Další možností je Xtrackers MSCI World Momentum UCITS ETF s tickerem XDEM.DE.
Oba nástroje se zaměřují na cenné papíry z vyspělých trhů.
Jedním z vysvětlení je pomalá reakce trhu. Když firma opakovaně překonává očekávání, tržní aktéři postupně zjišťují, že nejde o jednorázový výkyv, ale o reálné zlepšení.
Analytici upravují odhady a instituce budují své pozice. Menší investoři se k informacím dostávají se zpožděním. Výsledný cenový trend proto trvá i několik měsíců.
Růst přirozeně přitahuje pozornost a nové peníze. Hlavním motorem zkrátka bývá postupný přesun kapitálu.
Fond často obsahuje stovky firem, přesto zůstává závislý na dominantním trendu. Může například držet velké množství technologických akcií nebo výrobců čipů.
Formálně portfolio nabízí pestrý mix. V reálu jde ovšem o jedinou sázku na pokračování konkrétního příběhu.
Zásadní úskalí přichází s nečekanou změnou tržních lídrů. Dosavadní vítězové ztrácejí hodnotu a dřívější poražení se naopak vracejí nahoru. Strategie tak stojí na špatné straně obou pohybů.
Kvůli tomu portfolio někdy zaostává za indexem. Nejedná se o chybu systému, ale o přirozené riziko tohoto přístupu.
Tento faktor skvěle funguje jako doplněk diverzifikovaného (oborově i geograficky rozloženého) portfolia. Neslouží ovšem jako zaručený recept na překonání trhu.
Před samotným nákupem dává smysl zkontrolovat způsob měření výkonnosti. Zjistěte frekvenci změn, sektorovou koncentraci, poplatky a váhu největších pozic.
Klíčová je také psychologie. Investor si musí upřímně odpovědět, zda vydrží strategii držet i během let, kdy nedosahuje požadovaných výsledků.
Skutečnou přidanou hodnotou tak není výběr konkrétních cenných papírů. Úspěch závisí na dodržování zvoleného plánu i ve chvílích, kdy se tržním lídrům zrovna nedaří.
Už na to nebudete sami. Uvidíte, jak investují a přemýšlí druzí a kdykoliv si nebudete s něčím vědět rady, máte se na koho obrátit.
Připojte se k nám, nahlédněte pod ruce zkušeným investorům a objevte sílu komunity, která vám pomůže dosáhnout vašich investičních cílů.
Pokud s Discordem teprve začínáte, připravili jsme pro vás stručný návod, jak ho používat.
Finanční analytik specializující se na akcie, investování a účetní analýzu firem. Vystudoval ekonomiku a management na Podnikatelské fakultě Vysokého učení technického v Brně (VUT) a je držitelem mezinárodní účetní kvalifikace ACCA.
Profesní zkušenosti získal ve společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC), kde se podílel na auditech a oceňování mezinárodních společností obchodovaných na burze. Později působil v bankovnictví jako ředitel controllingu a interního auditu.
Od roku 2017 se věnuje finanční analytice a tvorbě odborného obsahu o investování, akciových trzích a odhalování investičních podvodů. Je autorem odborných článků i několika publikací a e-booků zaměřených na finance a investování.