Vyčkával bych na uklidnění situace
Část investic bych raději prodal
Poptávka roste a zakázky lámou rekordy. Pokud se ale miliardové investice nepromění ve výrazně vyšší cash flow, současná euforie může skončit velmi bolestivě.
Umělá inteligence se rychle stala předním motorem technologického sektoru i amerického akciového trhu.
Výrobci čipů hlásí rychlý růst tržeb. Velké technologické firmy stavějí nová datová centra a hledají způsoby, jak AI využít ke snížení nákladů nebo ke zvýšení příjmů.
Investiční teze zní na první pohled jasně: AI mění ekonomiku a podniky v centru tohoto dění by na tom měly dlouhodobě profitovat.
Současný zájem o umělou inteligenci vede k zásadní otázce. Vytvoří firmy díky novým technologiím dostatečný peněžní tok, který obhájí nynější výdaje a vysoká očekávání promítnutá do cen akcií?
Dosud nejvýraznějším zástupcem AI trendu je Nvidia.
Ve čtvrtletí končícím dubnem 2026 dosáhla její divize datových center tržeb 75,2 miliardy dolarů, což představuje meziroční nárůst o 92 %. Celkové čtvrtletní tržby vzrostly o 85 % na 81,6 miliardy dolarů.
Z pohledu Nvidie je obchodní model srozumitelný. Firma vyrobí čip nebo výpočetní systém, prodá jej zákazníkovi a zaúčtuje příjmy. Zisky plynule stoupají a akcionáři jsou spokojeni.
Situace na druhé straně transakce je však o poznání složitější.
Vyčkával bych na uklidnění situace
Část investic bych raději prodal
Mezi hlavní odběratele čipů patří provozovatelé cloudových služeb jako Microsoft, Alphabet, Amazon nebo Meta.
Ti nejprve vynakládají desítky miliard dolarů na procesory, servery, datová centra, síťovou infrastrukturu a energie.
Tyto výdaje se zprvu projeví v rozvahách odběratelů, do jejich zisků se ale promítnou až s delším časovým odstupem.
V rámci technologického sektoru tak vzniká určitá asymetrie. Příjmy výrobců infrastruktury stoupají okamžitě, zatímco odpovídající náklady zákazníků se rozkládají do mnoha budoucích let.
Rozsah současných výdajů dosahuje velmi vysokých hodnot.
Během prvního čtvrtletí 2026 investoval Alphabet 35,7 miliardy dolarů, ve druhém kvartálu pak 44,9 miliardy dolarů. Většina těchto prostředků směřovala do technické infrastruktury spojené s AI.
Přibližně 60 % výdajů připadlo na servery a zbylých 40 % na datová centra i síťové prvky.
Důsledkem těchto velkých investic se volné cash flow (hotovost, která firmě zbude po zaplacení provozních nákladů a kapitálových výdajů) propadlo do záporných hodnot.
Značné výdaje vykazuje také Microsoft. Jeho kapitálové investice dosáhly ve třetím čtvrtletí fiskálního roku 2026 částky 31,9 miliardy dolarů.
Zhruba dvě třetiny těchto prostředků směřovaly do aktiv s kratší životností, zejména do procesorů GPU a CPU. Volný peněžní tok dosáhl 15,8 miliardy dolarů, přičemž jeho výši přímo ovlivnila nákladná výstavba infrastruktury.
Ani jedna z těchto firem nečelí finančním problémům. Obě dosahují vysokých provozních zisků a disponují pevnou rozvahou.
Zůstává však otázkou, zda nové technologie přinesou dostatečné dodatečné příjmy. Ty totiž musí pokrýt celkové náklady na výstavbu datových center, energie, zaměstnance, údržbu a budoucí obnovu rychle zastarávajícího hardwaru.
Velké kapitálové výdaje nepředstavují samy o sobě důkaz vzniku tržní bubliny. Často jde pouze o logickou reakci na znatelně zvýšenou poptávku.
Hodnota nevyřízených cloudových zakázek Alphabetu dosáhla 514 miliard dolarů a mezikvartálně vzrostla o 11 %. Vedení podniku uvedlo, že podstatnou část tohoto nárůstu pohání zájem o podniková AI řešení.
Konkrétní známky úspěšné monetizace ukazuje i Microsoft. Jeho nasmlouvané budoucí příjmy dosáhly 627 miliard dolarů. Počet uživatelů platících za firemní produkt Microsoft 365 Copilot zároveň překročil 20 milionů.
Tyto údaje naznačují, že výdaje technologických lídrů dávají ekonomický smysl. Na trhu existuje reálná poptávka po výpočetním výkonu a některé podniky již dokážou AI služby úspěšně prodávat.
Komplikace by mohla nastat ve chvíli, kdy by výdaje pokračovaly v rychlém růstu, ale příjmy z umělé inteligence by za nimi zaostávaly.
Výrazným varovným signálem by se stal dlouhodobý pokles volného peněžního toku.
Sledovat se vyplatí i tempo růstu odpisů, které by mohlo postupně snižovat provozní marže firem.
Pozornost vyžaduje také životnost AI procesorů. Podle údajů Microsoftu směřuje velký podíl kapitálových výdajů do aktiv s relativně krátkou dobou použitelnosti.
Pokud vývoj přinese podstatně výkonnější generace čipů, provozovatelé pravděpodobně začnou infrastrukturu obnovovat dříve, než s čím trh aktuálně počítá.
Podcenit nelze ani konkurenční prostředí. Získají-li k podobným AI nástrojům přístup všechny velké podniky, z dlouhodobého hlediska jim to nemusí přinést žádnou zásadní tržní výhodu, byť krátkodobě ušetří.
Vlivem tržního tlaku se tyto úspory mohou postupně přesunout k zákazníkům ve formě nižších prodejních cen.
Umělá inteligence by tak plošně zvedla produktivitu celé ekonomiky. Případné snížení firemních marží by ale pravděpodobně vyvolalo tlak na celkové ocenění akcií, z čehož pramení současné obavy investorů.
Už na to nebudete sami. Uvidíte, jak investují a přemýšlí druzí a kdykoliv si nebudete s něčím vědět rady, máte se na koho obrátit.
Připojte se k nám, nahlédněte pod ruce zkušeným investorům a objevte sílu komunity, která vám pomůže dosáhnout vašich investičních cílů.
Pokud s Discordem teprve začínáte, připravili jsme pro vás stručný návod, jak ho používat.
Finanční analytik specializující se na akcie, investování a účetní analýzu firem. Vystudoval ekonomiku a management na Podnikatelské fakultě Vysokého učení technického v Brně (VUT) a je držitelem mezinárodní účetní kvalifikace ACCA.
Profesní zkušenosti získal ve společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC), kde se podílel na auditech a oceňování mezinárodních společností obchodovaných na burze. Později působil v bankovnictví jako ředitel controllingu a interního auditu.
Od roku 2017 se věnuje finanční analytice a tvorbě odborného obsahu o investování, akciových trzích a odhalování investičních podvodů. Je autorem odborných článků i několika publikací a e-booků zaměřených na finance a investování.