Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Proč je Grónsko tak důležité? Trumpovy ambice zneklidňují spojence!

Donald Trump znovu rozvířil geopolitické vody: otevřeně promluvil o plánech na získání Grónska a nevyloučil ani vojenské kroky. Co na to říkají dánští představitelé?

Proč je Grónsko tak důležité? Trumpovy ambice zneklidňují spojence!
Zdroj: depositphotos.com

Nově zvolený americký prezident Donald Trump odmítl vyloučit, že by se Grónska zmocnil vojenskou silou.

Americká vojenská přítomnost v Grónsku navíc již dlouho převyšuje hrstku lodí, hlídek se psím spřežením a jediné pozorovací letadlo, které provozuje garant bezpečnosti arktického ostrova, Dánsko.

Na základně Pituffik, která se nachází na dalekém severu Grónska od konce druhé světové války, sídlí 200 příslušníků americké armády a 450 dalších sil a dodavatelů ze spojeneckých zemí.

Je součástí washingtonského systému včasného varování před raketami a nabízí také vesmírný dohled a satelitní velení.


Nejsevernější americká základna – vzdálená od severního pólu jen asi 1 500 km – je nejsilnějším symbolem toho, jak zásadní význam má Grónsko pro americkou bezpečnost.

Její geostrategický význam však pravděpodobně jen poroste s tím, jak klimatické změny mění podobu Arktidy, otevírají nové obchodní trasy v blízkosti Severní Ameriky a staví Grónsko do centra rostoucího polárního boje mezi USA, Čínou a Ruskem.

Je Grónsko skutečně věcí americké národní bezpečnosti?

Když Trump v roce 2019 poprvé projevil zájem o koupi Grónska, formuloval to jako “velký obchod s nemovitostmi” a zdůraznil ekonomické aspekty jeho odtržení od Dánska.

Tentokrát se jeho zaměření změnilo. “Grónsko potřebujeme pro účely národní bezpečnosti,” řekl v úterý, přičemž zmínil potřebu odradit ruské a čínské lodě.

Největší nekontinentální ostrov na světě má sice jen 57 000 obyvatel, ale v bezpečnostních otázkách hraje mimořádně důležitou roli.

Info

Nachází se na začátku severozápadního i severovýchodního průjezdu Arktidou, které se pravděpodobně po roztátí více otevřou komerční lodní dopravě, a je blízko klíčových tras pro ruské a další ponorky.

Grónsko, které je považováno za součást severoamerické pevniny, je přitom autonomním územím Dánska, jehož hlavní město je blíže Washingtonu než Kodani.

Otázkou je, zda Trumpův agresivní postoj – potenciálně hrozící vojenskou akcí proti spojenci NATO – pomáhá, nebo brání snahám USA posílit svou bezpečnost v Grónsku.

Tón dánské reakce je pozoruhodně vstřícný, i když Dánsko trvá na tom, že Grónsko není na prodej.

Lars Løkke Rasmussen, dánský ministr zahraničí, ve středu prohlásil, že je otevřen diskusi s USA o tom, “jak bychom mohli případně spolupracovat ještě těsněji než dosud, abychom zajistili naplnění amerických ambicí v Arktidě”.

Dánsko, jehož vlastní vojenská přítomnost v Grónsku je omezena na arktické velitelství o pouhých 75 osobách, se snažilo USA ukázat, že je ochotno zvýšit svou bezpečnostní přítomnost na ostrově.

Představilo navýšení pozorovacích kapacit v Grónsku a na Faerských ostrovech, dalším dánském autonomním území, v roce 2021 o 250 milionů dolarů.

A na Štědrý den loňského roku, těsně poté, co Trump poprvé znovu vyjádřil přání kontrolovat Grónsko, dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen prohlásil, že severská země investuje až 2 miliardy dolarů do nových lodí, dronů a týmů psích spřežení.

Krom toho by měla také vybudovat své velitelství pro Arktidu a rozšíří letištní dráhu, aby na arktický ostrov mohly dosednout letouny F-35.

Info

Výzvy spojené s obranou rozlehlého ostrova byly zdůrazněny v roce 2023, kdy na východním pobřeží Grónska najela na mělčinu výletní loď a prvnímu záchrannému plavidlu dánské armády trvalo čtyři dny, než k ní dorazilo.

Podle odborníků a grónských představitelů se diskutuje o posílení americké vojenské přítomnosti na arktickém ostrově, případně i o zřízení druhé základny.

Před několika lety také jeden ze současných grónských ministrů uvedl, že by na ostrově “rádi viděli více” amerických obranných sil, a označil je za “uklidňující”.

Snaha o získání nezávislosti Grónska na Dánsku, která se pravděpodobně výrazně projeví ve volbách letos v dubnu, ale kvůli ekonomickým problémům je ještě hodně vzdálená, by jen zvýšila potřebu vnějšího bezpečnostního garanta.

Poslouchejte naše podcasty, ať vám nic neunikne!

Víte, že máme dva podcasty? V krátkém podcastu Burza s odstupem každý týden odhalujeme to nejzajímavější, co se na finančních trzích stalo.

Dvakrát do měsíce si pak můžete poslechnout podcast Kam tečou peníze, kde se do hloubky věnujeme ekonomice, politice a tomu do jakých finančních aktiv může být zajímavé investovat.

Získejte díky těmto podcastům exkluzivní pohled na investiční strategie a naučte se, jak správně investovat a nakládat s osobními financemi.

Odebírejte a poslouchejte tyto podcasty, ať vám nic zajímavého neunikne.

Líbil se vám tento článek?
0
0

Autor

Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí preferující strategii hodnotového investování.

O investování a finanční trhy se začal zajímat v roce 2013, kdy si prošel náročnou zkušeností jako aktivní denní obchodník. Tato negativní zkušenost vedla k hlubšímu studiu, které mu v následujících letech umožnilo dlouhodobě a úspěšně investovat.

Ve své strategii kombinuje pasivní a aktivní přístup s důrazem na akciové trhy. Inspiraci čerpá z metod Warrena Buffetta a Benjamina Grahama, stejně jako od českého investora Daniela Gladiše. Svým čtenářům předává nabyté vědomosti prostřednictvím článků zaměřených na investiční strategie, psychologii obchodování a analýzy jednotlivých akcií

„Největším nepřítelem investora jsou jeho vlastní emoce.“ – Benjamin Graham

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat