Značná část úspor českých domácností nadále zůstává na běžných účtech, kde je navzdory nominální stabilitě znehodnocuje inflace.
V době, kdy globální akciové indexy opakovaně posouvají historická maxima a technologiím dominuje prémiové tržní ohodnocení, se čekání na plošnou tržní korekci pro konzervativní střadatele stává nákladnou strategií.
Vstup na akciový trh na rekordních úrovních s sebou přirozeně nese psychologickou bariéru.
Řešení však nespočívá v pasivním držení hotovosti, ale v selektivním přístupu – tedy v důsledném rozlišování mezi tržní cenou a vnitřní fundamentální hodnotou aktiva.
- Na trhu běžně koexistují tituly, jejichž nízké ocenění odráží pouze přechodný sentiment,
- s firmami, které trh oprávněně penalizuje za strukturální problémy.
Právě schopnost identifikovat skutečně podhodnocené společnosti rozhoduje o výkonnosti portfolia.
Nákup kvalitního byznysu za násobek 6 až 10 ročních zisků v prostředí, kde se medián trhu pohybuje na dvojnásobku, nabízí nejen vyšší bezpečnostní polštář, ale i nadprůměrný potenciál zhodnocení při návratu ocenění k historickému průměru.
Riziko se však skrývá v detailu – analytická chyba se obvykle projeví až s odstupem času.
Padající akcie může zpočátku působit jako lákavá příležitost k průměrování nákupní ceny směrem dolů, dlouhodobý strukturální pokles z ní však činí ztrátovou investici.
Než se text zaměří na konkrétní tituly, je nutné definovat kritéria, která pomohou odlišit skutečně levnou akcii od investiční pasti.
Právě tímto sítem prošly čtyři vybrané společnosti se souhrnnými tržbami přes 500 miliard USD ročně. Jde o globálně zavedené značky, které se obchodují pod průměrnými tržními násobky.
Dvě z nich nabízejí dividendový výnos přes 5 % ročně a jedna se obchoduje za méně než polovinu svých ročních tržeb.
Následující analýza nabízí pohled na jejich tržní ocenění, související rizika i modelové rozdělení kapitálu.
Kdy je akcie skutečně levná: Valuace vs. nominální iluze
Častým omylem začínajících investorů je záměna nominální ceny za reálné ocenění.
Akcie s cenou 20 USD sice působí dostupněji než titul za 300 USD, tato částka však vypovídá pouze o počtu emitovaných akcií (shares outstanding).
O skutečné atraktivitě investice nevypovídá vůbec nic.
Fundamentální analýza proto poměřuje tržní cenu s reálnou ziskovostí podniku.
Základním měřítkem tržního ohodnocení zůstává ukazatel P/E (price-to-earnings, poměr ceny akcie k zisku na akcii), který vyjadřuje poměr tržní kapitalizace k čistému zisku připadajícímu na jednu akcii.
Hodnota 10 znamená teoretickou desetiletou návratnost investice při zachování konstantního zisku (10% ziskový výnos neboli earnings yield).
Klíčové je však pracovat s časovým rámcem:
- Historické P/E (trailing P/E) hodnotí minulost.
- U cyklických nebo dočasně utlumených podniků slouží jako relevantnější metrika očekávané forward P/E (násobek vycházející z odhadu zisků pro následujících 12 měsíců).
Rozdíl mezi oběma ukazateli poskytuje důležitý náhled do tržních očekávání:
- Pokud je forward P/E znatelně nižší, trh předpokládá zotavení firemních zisků (turnaround).
- Při vyšší hodnotě se naopak očekává zhoršení hospodaření nebo tlak na marže.
Sledování tržního ocenění přitom představuje jeden z nejlépe zdokumentovaných jevů na kapitálových trzích.
Ekonomové Eugene Fama a Kenneth French ve studii The Value Premium and the CAPM doložili, že levně oceněné akcie dlouhodobě překonávaly ty drahé zhruba o 0,40 procentního bodu měsíčně.
Vlivem složeného úročení se tento rozdíl v dlouhém horizontu výrazně promítá do celkového zhodnocení (tzv. alfy). Podobnou prémii potvrdila i data z dalších globálních trhů.
Statistický průměr se ovšem vztahuje na široký koš titulů, nikoliv na izolovanou akcii.
Při výběru konkrétních titulů tak vzniká riziko. V takovém souboru se přirozeně nacházejí i subjekty, jejichž byznys dlouhodobě upadá.
Hodnotová past v podobě zdánlivé slevy
Hodnotová past (value trap, tedy situace, kdy levné ocenění pramení z dlouhodobého strukturálního úpadku) nastává ve chvíli, kdy ocenění klesá ruku v ruce se zhoršujícím se byznysem.
Valuační ukazatele mohou vyhlížet lákavě, protože vycházejí z historických výsledků, které se již nemusejí opakovat.
Učebnicový příklad nabízí automobilový koncern Stellantis. Forwardový P/E kolem hodnoty 5 působí na první pohled příznivě.